|
|
Řád, pokrok a ideální vláda v Claudianově eposu De raptu Proserpinae
Pastyříková, Iveta ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Fořt, Bohumil (oponent)
IVETA PASTYŘÍKOVÁ: ŘÁD, POKROK A IDEÁLNÍ VLÁDA V CLAUDIANOVĚ EPOSU DE RAPTU PROSERPINAE ABSTRAKT Cílem této diplomové práce je ukázat, jak pozdněantický básník Claudius Claudianus zachází s problémem ideální vlády v mytologickém eposu De raptu Proserpinae, jakými strategiemi vybízí čtenáře k hodnocení Jovovy vlády ve světě básně a ke srovnávání se situací v reálném světě. Zvolenou metodou je teorie fikčních světů. Nejprve práce nastiňuje vztah mezi fikčním světem eposu a světem reálným, pak je věnována pozornost podstatné otázce tohoto fikčního světa, ideální vládě. Práce ukazuje předmluvy eposu jako vstupy do fikčního světa, které naznačují témata rozvedená ve světě básně, v němž před vládcem Jovem stojí nesnadný úkol: sladit pokrok s ochranou před chaosem. Poslední kapitola shrnuje autorovy strategie a srovnává epos s jinými Claudianovými básněmi.
|
|
|
Výstavba fikčního světa fantasy ságy Píseň ledu a ohně
Kollárová, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fantasy ságou Píseň ledu a ohně amerického spisovatele G. R. R. Martina a rozborem jejího fikčního světa. Zkoumá její žánrové zařazení a zaměřuje se na prvky, kterými ze svého žánru vybočuje a kterými ho obohacuje. Prostřednictvím analýzy naratologického konstruktu díla se soustředí na hlavní principy výstavby fikčního světa a jeho specifické vlastnosti. Základní teoretický rámec pro rozbor ságy tvoří současné fikční světy, které nejsou označovány za fikční v tom smyslu, že by utvářely nějaký smyšlený narativ, ale vytváří nové narativní univerzum. To je vytvořeno tak, že pomáhá konstruovat další pokračování nebo narativní odbočky. Diplomová práce se současně zmiňuje o fenoménu transmediality, díky které se narativní univerzum nadále rozšiřuje a fikční svět se pak za její pomoci stává o to skutečnější.
|
|
|
Řád, pokrok a ideální vláda v Claudianově eposu De raptu Proserpinae
Pastyříková, Iveta ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Fořt, Bohumil (oponent)
IVETA PASTYŘÍKOVÁ: ŘÁD, POKROK A IDEÁLNÍ VLÁDA V CLAUDIANOVĚ EPOSU DE RAPTU PROSERPINAE ABSTRAKT Cílem této diplomové práce je ukázat, jak pozdněantický básník Claudius Claudianus zachází s problémem ideální vlády v mytologickém eposu De raptu Proserpinae, jakými strategiemi vybízí čtenáře k hodnocení Jovovy vlády ve světě básně a ke srovnávání se situací v reálném světě. Zvolenou metodou je teorie fikčních světů. Nejprve práce nastiňuje vztah mezi fikčním světem eposu a světem reálným, pak je věnována pozornost podstatné otázce tohoto fikčního světa, ideální vládě. Práce ukazuje předmluvy eposu jako vstupy do fikčního světa, které naznačují témata rozvedená ve světě básně, v němž před vládcem Jovem stojí nesnadný úkol: sladit pokrok s ochranou před chaosem. Poslední kapitola shrnuje autorovy strategie a srovnává epos s jinými Claudianovými básněmi.
|
|
|
The Wire: Neoformalistická analýza a analýza fikčních světů
Svěrák, Matouš ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
V rámci své bakalářské práce analyzuji narativní strukturu, styl, fikční svět seriálu The Wire a jejich vzájemné vztahy. Při samotné analýze vycházím z neoformalistických pozic a využívám teorie seriálové fikce tak, jak ji definoval Mgr. Radomír D. Kokeš, Ph.D., ve sborníku Intermediální poetika příběhu. Doufám, že praktickým užitím této mladé teorie pomohu prokázat její přínos analýze seriálů. V textu se dále věnuji popisu podmínek, které vedly ke vzniku The Wire, specifické pozici stanice HBO, výrobce seriálu, na televizním trhu a způsobu, jímž ovlivnila konečnou podobu seriálu. Dále reflektuji vztah The Wire k realitě, jeho specifika v kontextu žánru policejního seriálu a v neposlední řadě ho také vkládám do kontextu tvorby výkonného producenta a scénáristy Davida Simona. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fabula et historia: Václav Hájek z Libočan a fikční strategie historiografie
Česká, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Odborné recepci díla Václava Hájka z Libočan se dosud vyčítalo nezohledňování dobového rétorického diskurzu, ze kterého Kronika česká vycházela. Z rozboru dosavadní kritiky a interpretace Hájkovy kroniky i z excerpce klíčových bodů teorie fikčních světů v této práci vyplývá nedostatek znalostí o raněnovověké diskurzivní praxi, která určovala fikčnost textu/ů, ale též o formální stránce díla. Teprve díky zevrubnému poznání obou těchto aspektů bude totiž možno docílit moderního využití Kroniky české a jí podobných děl jako pramenů i jako dílčích kroků v literárním vývoji. Práce sestává z výběru teoretických nástrojů pro odlišení fikčního a nefikčního narativu, přehledu recepce Kroniky české v kompendiích a textech doprovázejících vydání díla a na závěr v syntéze teoretických závěrů a praktických klasifikací Hájkovy kroniky, tedy přináší zhodnocení jejich výpovědní hodnoty ohledně současného (ne)fikčního statutu díla.
|
|
|
Rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu
Girardová de Villars, Hana ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu pomocí teorie fikčních světů. Rozebírá vliv fikčních světů a jejich hrdinů na divákovu interpretaci a vnímání fikce. Zdůrazňuje rozdílný dopad fikce na skutečnost podle toho, zda příjemce fikční dílo hodnotí podle vztahu ke skutečnosti anebo si naopak uvědomuje, že film nereferuje k aktuálnímu světu. Práce přibližuje hlavní pojmy a problémy teorie fikčních světů a aplikuje je na příklady konkrétních filmů, aby ukázala důležitost rozlišování hranice mezi fikcí a skutečností.
|
|
|
Obraz historických událostí roku 1989 v české románové literatuře
KITNEROVÁ, Petra
Bakalářská práce pojednává o způsobu zobrazení revolučních událostí roku 1989 v české románové literatuře. Část práce se je věnována historickým událostem, dobovému a literárně-historickému kontextu. Další část je zaměřena na interpretaci vybraných stěžejních románů. Jedná se o romány: Sestra od Jáchyma Topola, Čekání na tmu, čekání na světlo od Ivana Klímy a román Sněžím od Pavla Kohouta. Metodologicky práce vychází z teorie fikčních světů.
|
host ::
RSS.