|
|
Česká dramatická tvorba dvacátých let dvacátého století
Nezvalová, Barbora ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na českou dramatickou tvorbu dvacátých let dvacátého století. Konkrétně na repertoár Národního divadla tohoto období. V prvních kapitolách práce je stručně nastíněna situace dramatu ve dvacátých letech 20. století. V následujících kapitolách jsou z repertoáru Národního divadla vyexcerpována pouze dramata českých autorů, která ve dvacátých letech rovněž vznikla, s vynecháním dramat bratří Čapků. Z takto zúženého výčtu her jsou vytvořeny tři tematické dvojice her pro následnou analýzu a komparaci. Jádro práce tvoří analýza a komparace zvolených dvojic úspěšných a neúspěšných her. Přičemž se jedná o hry z domácí produkce uvedené v repertoáru Národního divadla. Konkrétně jde o produkci, která byla v porovnání s dramaty bratří Čápků vnímána jak průměrná. Každá z dvojic je doplněna kritikami a recenzemi dobového tisku. Na základě této komparace dvou tematicky podobných her, a to vždy hry úspěšné a neúspěšné, nastiňuje práce, co bylo pravděpodobným důvodem úspěchu, či neúspěchu jednotlivých her a co bylo populární mezi diváky dramatu této doby, jaké byly dobové trendy a vkus tehdejšího průměrného návštěvníka Národního divadla. KLÍČOVÁ SLOVA drama, divadlo, dvacátá léta 20. století, Národní divadlo, komparace, Plukovník Švec, Revoluce, Velbloud uchem jehly, Širočina, Je veliká láska na...
|
|
|
F. A. Šubert 1849 - 1915
Drexler, Otto ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem práce je biografie významné osobnosti konce 19. století Františka Adolfa Šuberta, v letech 1883-1900 ředitele Národního divadla v Praze. Práce se zaměřuje na divadelní kariéru F. A. Šuberta a jeho postavení v rámci českého kulturně-společenského pole. Jeho působení v pozici ředitele, úspěchy, ale i četné konflikty zkoumá tato práce v širším kontextu proměny české společnosti a recepce divadelní kultury. Zabývá se otázkou, proč již za svého ředitelského působení byl Šubert předmětem žurnalistické kritiky, aby následně nebyl přijat do kánonu významných postav české společnosti 19. století. Výchozím bodem této práce je ředitelský odchod F. A. Šuberta a tehdejší divadelní správy na jaře 1900, z něhož práce nahlíží Šubertovo veřejné působení. Práce se dotýká také Šubertova osobního života, v němž nachází ideová východiska jeho činnosti. Pramennou základnou této práce je odborná i memoárová literatura, dobový tisk a částečně archivní materiály, jejichž vytěžení však bylo více faktory limitováno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Národní divadlo ve výuce výchovy k občanství na II. stupni základní školy
HLAVÁČKOVÁ, Petra
Práce je zaměřena na výuku týkající se Národního divadla v předmětu výchova k občanství a zjištění postojů žáků II. stupně základní školy k Národnímu divadlu, jakožto symbolu české národní identity a kulturního dědictví. V první části jsou obecně popsány kurikulární dokumenty na státní i školní úrovni, přičemž následuje analýza konkrétních školních vzdělávacích dokumentů vybraných základních škol ve vztahu ke zvolenému tématu. V druhé části práce je přiblížena historie a symbolický význam Národního divadla a současná organizační struktura této instituce. Ve třetí části jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření na vybraných základních školách spolu s vyhodnocenými odpověďmi respondentů, se kterými byl proveden rozhovor.
|
|
|
Archiv Národního divadla v minulosti a digitální současnosti
Sochorová, Eva ; Římanová, Radka (oponent) ; Hantáková, Helena (oponent)
Cílem rigorózní práce je na základě hloubkové a komplexní analýzy Archivu Národního divadla vytvořit dokumentační základ pro grantový projekt se záměrem jeho rozsáhlé revitalizace. Představuje archiv především jako informační systém v digitální době, ovšem v širším historickém kontextu. Věnuje se problematice divadelních archivů a jejich specifikům, včetně jejich metodiky archivování. Charakterizuje stav digitálních archivů významných divadel u nás i v zahraničí. Popisuje vzniklý návrh grantového projektu směřujícího k řešení, které by mělo být přínosem pro divadelní obec i širší veřejnost a transformovat archiv ve skutečně účelný informační systém. Součástí práce je i hledání významu a role divadelních archivů na pozadí technologického vývoje. Klíčová slova: Archiv, Archiv Národního divadla, digitalizace, divadlo, divadelní cedule, dokument, fond, inscenace, projekt, Národní divadlo, revitalizace.
|
|
|
Archiv Národního divadla v Praze jako informační systém
Sochorová, Eva ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Štěpanovský, Štěpán (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza Archivu Národního divadla v Praze jako informačního systému. Práce popisuje archiv komplexně, od jeho historie až po současnou podobu, charakterizuje proces digitalizace a archivní internetové stránky. Podrobně se věnuje jeho fondům. Součástí je rozbor problematiky metodiky divadelních archivů a celkové zhodnocení významu archivu pro českou kulturu a jeho role v rovině uspokojování informačních potřeb.
|
|
|
Česká dramatická tvorba dvacátých let dvacátého století
Nezvalová, Barbora ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na českou dramatickou tvorbu dvacátých let dvacátého století. Konkrétně na repertoár Národního divadla tohoto období. V prvních kapitolách práce je stručně nastíněna situace dramatu ve dvacátých letech 20. století. V následujících kapitolách jsou z repertoáru Národního divadla vyexcerpována pouze dramata českých autorů, která ve dvacátých letech rovněž vznikla, s vynecháním dramat bratří Čapků. Z takto zúženého výčtu her jsou vytvořeny tři tematické dvojice her pro následnou analýzu a komparaci. Jádro práce tvoří analýza a komparace zvolených dvojic úspěšných a neúspěšných her. Přičemž se jedná o hry z domácí produkce uvedené v repertoáru Národního divadla. Konkrétně jde o produkci, která byla v porovnání s dramaty bratří Čápků vnímána jak průměrná. Každá z dvojic je doplněna kritikami a recenzemi dobového tisku. Na základě této komparace dvou tematicky podobných her, a to vždy hry úspěšné a neúspěšné, nastiňuje práce, co bylo pravděpodobným důvodem úspěchu, či neúspěchu jednotlivých her a co bylo populární mezi diváky dramatu této doby, jaké byly dobové trendy a vkus tehdejšího průměrného návštěvníka Národního divadla. KLÍČOVÁ SLOVA drama, divadlo, dvacátá léta 20. století, Národní divadlo, komparace, Plukovník Švec, Revoluce, Velbloud uchem jehly, Širočina, Je veliká láska na...
|
|
|
Dramaturgie baletu ND Praha v sezónách 2002 - 2011
Jílková, Eliška ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Kočí, Julie (oponent)
Eliška Jílková Abstrakt Cílem práce je zmapovat podobu a vývojové tendence dramaturgie Baletu Národního divadla v sezónách 2002/2003 - 2010/2011. Pro komplexní postihnutí tématu je text rozšířen o charakteristiku všech scén Národního divadla a vymezení dramaturgie oproti předchozímu období. Text nabízí několik pohledů na proměnu repertoáru. Kromě způsobu výběru titulů poukazuje i na vnější a vnitřní podmínky tohoto procesu. Zároveň rámcově charakterizuje dramaturgii z předcházejícího období, kdy Balet Národního divadla vedl Vlastimil Harapes. Práce je pro přehlednost dělena dle národnosti tvůrců. Samostatná podkapitola je věnována i hostujícím souborům, jejichž inscenace mají jen omezený vliv na celkovou podobu repertoáru. V závěru je shrnutí poznatků o vývoji a současné podobě dramaturgie Baletu. Zároveň jsou zde připomenuty nejdůležitější a nejvýraznější prvky nové koncepce dramaturgie. Klíčová slova Balet Národního divadla, Národní divadlo, dramaturgie, balet, inscenace, choreografie, komponované inscenace, repertoár, Petr Zuska, Miniatury, Balet Gala
|
|
|
Výkony, řízení a financování Státní opery Praha po jejím sloučení s Národním divadlem
Palasová, Tereza ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Boukal, Petr (oponent)
Práce srovnává dostupné informace o hospodaření Národního divadla a Státní opery Praha před jejich sloučením a po něm. Neklade si za cíl vyslovit definitivní závěry o efektivitě sloučení, neboť zatím byly uskutečněny jen počáteční fáze tohoto rozsáhlého procesu. Cílem práce je uspořádat informace o nepřehledném dění v pražském operním prostředí, analyzovat doposud dosažené výsledky, učinit srovnání s předchozím stavem a dojít k vlastnímu zhodnocení směřování transformačního procesu. Sloučení institucí je zkoumáno z několika pohledů. Za prvé jsou sledovány výsledky hospodaření a ekonomické ukazatele v dlouhodobém časovém horizontu a jsou interpretovány jak z hlediska organizací samotných, tak v kontextu kulturního sektoru a veřejných financí České republiky. Informace o ekonomické situaci autorka čerpá převážně ze sekundárních materiálů, jako jsou výroční zprávy, koncepce řízení a dále interní dokumenty, které byly autorce poskytnuty ekonomickým oddělením Národního divadla. Kromě ekonomických dopadů sloučení operních domů jsou tematizovány i jiné aspekty fúze, které jsou spíše kvalitativního charakteru -- například dramaturgie nebo uskutečněné změny pro zaměstnance. Pro tyto účely autorka získala primární informace prostřednictvím osobních rozhovorů se současnými a bývalými zaměstnanci. V závěru jsou představeny záměry vedení a vize do blízké budoucnosti.
|
host ::
RSS.