|
| |
|
|
Studium genetické variability původce onemocnění obilovin Microdochium spp.
Bílková, Lucie
Tato práce se zabývá vypracováním literárního přehledu ohledně původce onemocnění Microdochium spp. a jeho genetické variability. Praktická část této práce se zabývá studiem genetické variability tohoto patogenu. V praktické části bylo provedeno mezidruhové rozlišení 40 vzorků rodu Microdochium na Microdochium majus a Microdochium nivale za pomocí primerů odvozených od genetické sekvence EF-1 genu. Dále byla pomocí 10 RAPD markerů provedena analýza genetické variability Microdochium majus a Microdochium nivale. Po provedení PCR a elektroforetické separace byly zkoumány velikosti produktů pro každý jednotlivý RAPD marker. Byla sestavena binární matice z níž byla vypočtena matice vzdáleností a utvořen dendrogram. Z dendrogramu a z elektroforetické separace lze vyčíst vysokou mezidruhovou variabilitu mezi Microdochium majus a M. nivale. Dále pak vysoký polymorfismus v samostatném druhu Microdochium nivale.
|
|
| |
|
|
Microbial characterization of yoghurts and probiotic foods.
Kocourková, Hana ; Burdychová, Radka (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
The increased consuming of milk fermented products in the last years led to the raising of new trademarks. In fact functional and probiotic foods are at this moment widely diffused too. The aim of the thesis was to evaluate the microbial quality of commercial yoghurts and non-pharmacological probiotic products. It was examined 24 samples of yogurts and 8 samples of probiotic milk products. Investigated was the load of microbial population of each product as well as the viability of the cells. Most of milk products contained viable counts corresponded to minimum required level of 1x107 cfu/ml. However, there were found products which did not contain viable bacteria or contained only its fewer amounts. This holds mainly for some conventional yogurts. Probiotic milk products basically showed larger amount of enumerated bacteria then yogurts as they are required to contain minimum of 1x106cfu/ml of specific microorganisms others than normal starter cultures. The isolates from fermented milk products were identified to belong to species Streptococcus thermophilus and Lactobacillus spp. The isolates were then strain-typed by RAPD using three different primers. It was found out rich variations among strains of Lactobacillus spp. used by different companies.
|
|
|
Molekulární charakterizace vybraných kmenů klostridií izolovaných ze sýrů
Chroboková, Maria ; Kvasničková, Eva (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na molekulární charakterizaci 42 bakteriálních kmenů rodu Clostridium. DNA byla izolována fenol-chloroformovou extrakcí a vysrážena ethanolem. Poté byla provedena rodová a druhová identifikace studovaných kmenů. Ze 42 testovaných kmenů bylo 19 z nich zařazeno do druhu Clostridium tyrobutyricum a 3 byly zařazeny do druhu Clostridium butyricum. DNA všech kmenů byla testována metodou PCR se specifickými primery HGf a HGr na přítomnost genu pro hydrogenázu hydA. U 21 vzorků byla prokázána přítomnost genů kódujících uvedenou hydrogenázu. Pro vytvoření fingerprintových profilů studovaných kmenů byly použity primery (GTG)5 (rep-PCR) a Pr1 a Pr6 (RAPD). Dále byla za různých podmínek studována kultivace kmene Clostridium tyrobutyricum S5. Kultivace byla prováděna za anaerobních podmínek v tekutém živném médiu RCM, ve kterém byla glukóza nahrazena laktózou nebo syrovátkou. Růst bakteriálních buněk byl sledován při laboratorní teplotě (20-23 °C) a při 37 °C; pH média se pohybovalo v rozmezí 4,0 až 8,0 s rozdílem 0,5 jednotky.
|
|
|
DNA markery rezistencie voči biotickému stresu u uhorky siatej
Zvalová, Monika
DNA marekry se díky stále napredujícím technikám biotechnologii staly neodmyslitelnou součástí studia rostlinného genomu. Znalosti ideálních molekulárních markerů jsou široce použitelné a nápomocné při mapování genomů, konstrukci genetických map, systematické taxonomii či při konvenčním šlechtění. V porovnání s klasickými přístupy mají DNA markery mnoho výhod, například vysokou stabilitu, spolehlivost a nejsou ovlivněny prostředím. Diplomová práce se věnuje aplikaci různých typů genetických markerů při studiu oblastí genomu okurky seté zodpovědných za rezistenci či náchylnost vůči vybraným biotickým stresorům, konkrétně bakteriózám a virózám. Porovnává účinnost RAPD s markery SCAR a CAPS. Dále byly definovány vhodné a nevyhovující genetické markery vůči bakteriální skvrnitosti a žluté virové mozaice cukety, které se každoročně podílejí na hospodářských ztrátách mnoha plodin. Součástí práce byla jako optimalizace PCR protokolu, tak i sekvenční analýza vybraných amplifikovaných oblastí genomu okurky a jejich následné srovnání v databázi NCBI. Do budoucna bylo navrženo praktické zužitkování výsledků v rámci spolupráce s firmou Moravoseed CZ a.s. Závěry laboratorní práce mohou být nápomocné v perspektivním využití markerů specifických k PSyLA a ZYMV.
|
|
| |
|
|
Geny rezistence obilnin proti houbovým chorobám a metody pro jejich detekci
Stuchlíková, Šárka ; Dumalasová, Veronika (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá možnostmi detekce genů rezistence k houbovým chorobám u původních evropských obilnin, jako jsou pšenice, ječmen, žito a oves. Podává přehled o nejdůležitějších genech rezistence pro šlechtění. Význam genů rezistence hodnotí na základě škodlivosti jednotlivých houbových chorob obilnin a také významu jednotlivých druhů obilnin. Popisuje možnosti detekce genů rezistence pomocí molekulárních markerů a srovnává různé typy molekulárních markerů. Hledá odpověď na otázku, ve kterých případech šlechtění na rezistenci a tedy i využití molekulárních markerů přináší největší užitek.
|
|
|
Molekulární charakterizace vybraných kmenů klostridií izolovaných ze sýrů
Chroboková, Maria ; Kvasničková, Eva (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na molekulární charakterizaci 42 bakteriálních kmenů rodu Clostridium. DNA byla izolována fenol-chloroformovou extrakcí a vysrážena ethanolem. Poté byla provedena rodová a druhová identifikace studovaných kmenů. Ze 42 testovaných kmenů bylo 19 z nich zařazeno do druhu Clostridium tyrobutyricum a 3 byly zařazeny do druhu Clostridium butyricum. DNA všech kmenů byla testována metodou PCR se specifickými primery HGf a HGr na přítomnost genu pro hydrogenázu hydA. U 21 vzorků byla prokázána přítomnost genů kódujících uvedenou hydrogenázu. Pro vytvoření fingerprintových profilů studovaných kmenů byly použity primery (GTG)5 (rep-PCR) a Pr1 a Pr6 (RAPD). Dále byla za různých podmínek studována kultivace kmene Clostridium tyrobutyricum S5. Kultivace byla prováděna za anaerobních podmínek v tekutém živném médiu RCM, ve kterém byla glukóza nahrazena laktózou nebo syrovátkou. Růst bakteriálních buněk byl sledován při laboratorní teplotě (20-23 °C) a při 37 °C; pH média se pohybovalo v rozmezí 4,0 až 8,0 s rozdílem 0,5 jednotky.
|
|
|
Microbial characterization of yoghurts and probiotic foods.
Kocourková, Hana ; Burdychová, Radka (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
The increased consuming of milk fermented products in the last years led to the raising of new trademarks. In fact functional and probiotic foods are at this moment widely diffused too. The aim of the thesis was to evaluate the microbial quality of commercial yoghurts and non-pharmacological probiotic products. It was examined 24 samples of yogurts and 8 samples of probiotic milk products. Investigated was the load of microbial population of each product as well as the viability of the cells. Most of milk products contained viable counts corresponded to minimum required level of 1x107 cfu/ml. However, there were found products which did not contain viable bacteria or contained only its fewer amounts. This holds mainly for some conventional yogurts. Probiotic milk products basically showed larger amount of enumerated bacteria then yogurts as they are required to contain minimum of 1x106cfu/ml of specific microorganisms others than normal starter cultures. The isolates from fermented milk products were identified to belong to species Streptococcus thermophilus and Lactobacillus spp. The isolates were then strain-typed by RAPD using three different primers. It was found out rich variations among strains of Lactobacillus spp. used by different companies.
|
host ::
RSS.