|
|
Stanovení farmaceutických látek v odpadních vodách
Horkelová, Simona ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Akumulace léčiv v životním prostředí je signifikantním tématem dnešní doby. Každý rok se spotřeba a nadužívání farmaceutických látek zvyšuje a velká část poté končí v odpadních vodách. Dosavadní procesy na čistírnách odpadních vod často nedokážou efektivně odstranit tyto látky, protože k tomu nebyly původně navrhované a uzpůsobené. To způsobuje postupné pronikání léčiv do vodních systémů a tím se zvyšuje znečištění povrchových, podzemních, a dokonce i pitných vod. V současné době není platná legislativa, která by se zabývala sledováním a eliminací léčiv v odpadních vodách. V této diplomové práci byla pomocí akreditované metody v laboratořích ALS Czech Republic stanovována léčiva a některé metabolity ve vzorcích odpadních vod. Byly porovnávány vstupní a výstupní koncentrace farmak na čistírnách odpadních vod různé velikosti a byly stanoveny účinnosti jejich eliminace. Dále proběhlo srovnání čistíren komunálních a nemocniční čistírny. Klíčová slova: LC-MS, léčiva, metabolity, odpadní vody, životní prostředí
|
|
|
Účinnost aktivního uhlí při odstraňování léčiv z vody
Kučera, Jakub ; Lukášová, Daniela (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá mikropolutanty ve zdrojích pitné vody, konkrétně léčivy a možnostmi jejich odstranění z pitné vody. V teoretické části jsou popsány možné cesty přísunu léčiv do zdrojů vody, dále jsou popsány nejčastější druhy léčiv vyskytující se ve zdrojích a jaké jsou možnosti pro jejich odstranění. Praktická část bakalářské práce je věnována koncentracím léčiv v surové vodě, která je odebíraná pro pitné účely a porovnání vlastností původního a nového aktivního uhlí při jejich odstranění. Na závěr je porovnána účinnost odstranění vybraných kvalitativních ukazatelů.
|
|
|
Technologie pro odstraňování mikropolutantů z vody
Voldán, Jakub ; Biela, Renata (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Problematika znečištění vodních zdrojů emergentními mikropolutanty představuje pro obor vodárenství stále aktuální výzvu. Tato práce se věnuje nejrozšířenějším mikropolutantům jako jsou pesticidy, léčiva a tzv. endokrinní disruptory (per- a polyfluoralkylové látky, bisfenol A nebo ftaláty). Dále je pozornost věnována vodárenským technologiím pro odstranění těchto mikropolutantů z vody upravované pro pitné účely. Jedná se o adsorpci na aktivním uhlí, pokročilé oxidační procesy a membránové procesy. V praktické části je řešena lokalita Chroustov u Bohdalova, kde jsou dlouhodobě pozorovány nadlimitní koncentrace pesticidu acetochlor ESA. Následně je pro tuto lokalitu proveden návrh technologického stupně pro odstranění daného znečištění jakožto doplnění stávající technologie úpravy vody na vodojemu Chroustov.
|
|
|
Možnosti využití multigeneračního testu na organismu Daphnia magna
Měšťánková, Anna ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje studiu vlivu farmaceutických látek ibuprofenu, ketoprofenu a acetylsalicylové kyseliny, stejně jako jejich kombinací, na sladkovodní organismus Daphnia magna prostřednictvím multigeneračních ekotoxikologických testů. Významným environmentálním problémem je přítomnost reziduí farmaceutik v ekosystémech, což vyvolává potřebu hlubšího pochopení jejich dlouhodobých účinků na organismy, vodní nevyjímaje. V práci se sledoval vliv výše uvedených farmak prostřednictvím akutních testů, ale i chronických. Akutní toxicita těchto látek není významná, nicméně dlouhodobý vliv těchto látek se projevil prostřednictvím chronických testů. Byl zaznamenán významný pokles reprodukční schopnosti D. magna, což se projevovalo nejen opožděním prvního vrhu, ale především celkovým poklesem počtu potomků napříč generacemi. Zjištění ukazují, že kombinace léčiv může mít synergické toxické účinky, které mohou v některých případech vést až k úplnému zastavení reprodukce. Dále byly pozorovány inhibice růstu, změny v chování a deformace těl u exponovaných organismů. Tyto multigenerační testy poskytují komplexní a realistický pohled na potenciální ekotoxikologické riziko léčiv v sladkovodních ekosystémech a podporují potřebu prohloubeného výzkumu vlivu farmaceutik na akvatické organismy.
|
|
|
Osud mikropolutantů v průběhu vermikompostování
Nehasilová, Alena
Vermikompostování se v posledních letech stává populární přírodě-blízkou metodou používanou ke zpracování biologického odpadu, včetně čistírenského kalu. Ten je díky svým vlastnostem záhodno využít jako hnojivo na zemědělskou půdu. Kromě cenných prvků ale kal obsahuje i polutanty, jež po jeho aplikaci na pole mohou být přijímány rostlinami a živočichy a kontaminovat tak potravní řetězce. Do skupiny polutantů nacházejících se v kalu spadají i mikropolutanty, látky vyskytující se napříč životním prostředím v nízkých koncentracích. Mezi mikropolutanty se řadí například farmaka a produkty osobní péče, per- a polyfluorované látky nebo pesticidy. Tyto látky mají mnoho známých nežádoucích účinků, jako je endokrinní disrupce, antibiotická rezistence či rozvoj některých typů rakoviny. Ačkoliv hnojení čistírenskými kaly je jednou z hlavních cest vstupu mikropolutantů do životního prostředí, koncentrace mikropolutantů v čistírenských kalech nejsou před jejich aplikací na půdu nijak sledovány ani regulovány. Tato disertační práce se zabývá osudem mikropolutantů v průběhu vermikompostování, a to především čistírenských kalů jako substrátu. Vermikompostování bylo aplikováno za účelem stabilizace kávové sedliny a čistírenských kalů z různých čistíren odpadních vod smíchaných se slámou. Experimenty probíhaly v...
|
|
|
Development of Continuous Technology for the Preparation of Pharmaceuticals
Jaklová, Natalie
The present research focuses on the transition of a batch reaction assisted by phase transfer catalyst (PTC) into continuous process. The first reaction studied was an N-alkylation reaction with methyl ester of the 1-methyl-10α-methoxydihydrolysergic acid (MeLUME) as product. MeLUME is one of the intermediates in synthesis of drug Nicergoline. The N-alkylation occurs in two different immiscible phases and the bridge between these phases is the phase transfer catalyst. The study was performed in several different continuous flow apparatuses. The best results were obtained in a capillary reactor, with assistance of ultrasound.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Studium využití plodin pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy
Hamplová, Marie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Léčiva dostávající se do životního prostředí z odpadní vody a chovů hospodářských zvířat vzbuzují obavy o vliv na ekosystém a lidské zdraví. Rezidua léčiv přítomná v půdě podléhají řadě biotických a abiotických procesů, včetně příjmu, translokace a akumulace rostlinami. Schopnost rostlin akumulovat či degradovat léčiva by mohla mít potenciální uplatnění v procesu tzv fytoremediace, kdy jsou rostliny a s nimi asociované mikroorganismy využívány pro stabilizaci, degradaci či odstranění kontaminantů z životního prostředí. V rámci této diplomové práce byly provedeny experimenty fytoremediace půdy kontaminované léčivy meziplodinou ředkví olejnou (Raphanus sativus L. var. Oleiformis) v kontrolovaných podmínkách. Vzorky půdy byly extrahovány ultrazvukem, vzorky rostlin metodou QuEChERS a samotná analýza léčiv byla provedena pomocí UPLC-MS/MS. Ředkev olejná tvořila velké množství nadzemní biomasy ve srovnání s dvěma dalšími plodinami a přítomnost léčiv neměla na její růst negativní efekt. Stanovené obsahy jednotlivých léčiv v půdě a v plodině ovšem prokázaly nedostatečnou účinnost fytoremediace. Akumulace léčiv plodinou byla nízká s výjimkou reziduí antidepresiva venlafaxinu. Ředkev olejná dle těchto výsledků není vhodnou plodinou pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy. Byly též provedeny experimenty s kořenovou zeleninou, ředkvičkou setou (Raphanus sativus L. var. Sativus) a mrkví obecnou (Daucus carota L.), aby bylo zhodnoceno riziko pro lidské zdraví spojené s akumulací léčiv v kořenech zeleniny. Riziko nebylo z hlediska množství stanovených léčiv v kořenech prokázáno. Ve vyšší míře se akumuloval pouze metabolit kyselina klofibrová a do nadzemních částí plodin se nejvíce translokovalo antibiotikum trimethoprim. Míra příjmu a translokace léčiv rostlinou závisela na mnoha faktorech, jelikož jejich obsah se výrazně lišil mezi jednotlivými skupinami léčiv i mezi částmi a typy plodin.
|
|
|
Osud mikropolutantů v průběhu vermikompostování
Grasserová, Alena ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Lhotský, Ondřej (oponent)
Vermikompostování se v posledních letech stává populární přírodě-blízkou metodou používanou ke zpracování biologického odpadu, včetně čistírenského kalu. Ten je díky svým vlastnostem záhodno využít jako hnojivo na zemědělskou půdu. Kromě cenných prvků ale kal obsahuje i polutanty, jež po jeho aplikaci na pole mohou být přijímány rostlinami a živočichy a kontaminovat tak potravní řetězce. Do skupiny polutantů nacházejících se v kalu spadají i mikropolutanty, látky vyskytující se napříč životním prostředím v nízkých koncentracích. Mezi mikropolutanty se řadí například farmaka a produkty osobní péče, per- a polyfluorované látky nebo pesticidy. Tyto látky mají mnoho známých nežádoucích účinků, jako je endokrinní disrupce, antibiotická rezistence či rozvoj některých typů rakoviny. Ačkoliv hnojení čistírenskými kaly je jednou z hlavních cest vstupu mikropolutantů do životního prostředí, koncentrace mikropolutantů v čistírenských kalech nejsou před jejich aplikací na půdu nijak sledovány ani regulovány. Tato disertační práce se zabývá osudem mikropolutantů v průběhu vermikompostování, a to především čistírenských kalů jako substrátu. Vermikompostování bylo aplikováno za účelem stabilizace kávové sedliny a čistírenských kalů z různých čistíren odpadních vod smíchaných se slámou. Experimenty probíhaly v...
|
|
|
Možnosti odstranění mikropolutantů vodárenskými procesy
Zdražilová, Alena ; Bogáňová, Ida (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou odstraňování mikropolutantů vodárenskými procesy. První část práce je zaměřena na charakteristiku jednotlivých mikropolutantů, možnosti jejich odstranění zkoumané v laboratorních podmínkách a odstraňování mikropolutantů v praxi na úpravnách vody. V druhé části jsou vyhodnoceny rozbory vody konkrétní úpravny vody. Také je zde popsán a vyhodnocen vlastní experiment zaměřený na odstraňování pesticidních látek ve zvoleném toku pomocí filtrace přes granulované aktivní uhlí.
|
|
|
Distribuce léčiv v čistírnách odpadních vod
Šilhánková, Lenka ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem – distribucí léčiv v odpadních vodách, u nichž byla prokázána toxicita na necílové organismy. Konkrétně řeší výskyt farmak ze skupiny beta-blokátorů, která se hojně podávají při léčbě hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocněních. Jako zástupci byly vybrány acebutolol, atenolol a bisoprolol, jejichž schopnost eliminace byla pozorována u tří čistíren odpadních vod (ČOV) s různou technologií čištění a rozdílným počet ekvivalentních obyvatel. Pro dané analyty byla optimalizována metoda UHPLC s UV/VIS detekcí s využitím diodového pole (DAD). Rovněž byla část práce věnována optimalizaci izolace a zakoncentrování vzorku. Popsaná metoda nebyla ovšem vhodná pro analýzu reálných vzorků odpadní vody, protože ve většině případů nebyl překročen limit kvantifikace, nebo dokonce limit detekce. Proto by bylo dobré analyzovat daná léčiva metodou s vyšší citlivostí, např. pomocí hmotnostního detektoru. Získaná data nenesou vypovídající informace o účinnosti ČOV. Pouze v jediném případě bylo na odtoku detekováno konkrétní množství acebutololu. Na základě dosud provedené analýzy nelze jednoznačně konstatovat, zda kvalita vypouštěné vody z pohledu výskytu léčiv je optimální.
|
host ::
RSS.