|
|
Postavení a úloha centrálních bank v historii (2. část SZZk z oboru FP)
Jirsová, Tereza ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Dupáková, Lenka (oponent)
POSTAVENÍ A ÚLOHA CENTRÁLNÍCH BANK V HISTORII Diplomová práce popisuje a srovnává právní zakotvení a postavení dvou centrálních bank v naší historii, centrální banky samostatné Československé republiky, Národní banky československé, a centrální banky České republiky, České národní banky. Cílem práce je představit a porovnat vybrané aspekty u obou bank prostřednictvím metody analýzy a komparace. Hypotézou je, že jsou si obě banky jako centrální banky demokratických států podobné v právním zakotvení a postavení. Záměrem je tuto hypotézu ověřit a zjistit, zda byla prvorepubliková úprava inspiračním zdrojem při tvorbě právní úpravy centrálního bankovnictví při vzniku České republiky. První část diplomové práce popisuje bankovní systém, charakteristiku a vznik centrálního bankovnictví ve světě i u nás. Následně jsou představeny okolnosti vzniku Národní banky Československé a České národní banky. Druhá část se věnuje zakotvení obou centrálních bank v právním řádu, na ústavní i zákonné úrovni, a cíli činnosti a jeho úpravě v právním řádu. Třetí část pojednává o charakteristice postavení obou bank stran právní formy, orgánů a míry nezávislosti. V porovnávaných aspektech centrálních bank převažovaly spíše odlišnosti a při tvorbě postsocialistické legislativy nebyla prvorepubliková úprava inspiračním...
|
|
|
Karel Engliš mezi prvorepublikovou elitou
Hlaváč, Martin ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Hlavním cílem práce je analyzovat osobnost Karla Engliše, který byl významným představitelem vědeckých a finančních elit první republiky, dále vysvětlit příčiny jeho vzestupu v období první republiky a charakterizovat jeho vztahy s dalšími příslušníky elity. Pojem "elita" se vztahuje nejen na představitele politického a finančního života první republiky, ale také na významné představitele vědeckých a kulturních elit. Disertační práce se zaměřuje na vztahy mezi prvorepublikovou elitou a Karlem Englišem, v těchto vztazích hrálo významnou roli veřejné mínění a také řečeno dnešní terminologií mediální obraz K. Engliše. Nelze opomenout ani Englišovu vlastní rodinu, která ho na jedné straně podporovala, ale na druhé straně mu způsobovala různé problémy. Hlavní zdroje materiálů pro tuto práci jsem nalezl v Archivu Národního muzea v Praze, v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, v Archivu Univerzity Karlovy v Praze, v Archivu Masarykovy univerzity v Brně, v Archivu Národní banky České republiky. Dalším nepostradatelným zdrojem informací byly soukromé archivy potomků Karla Engliše, osobní vzpomínky Karla Engliše a jeho současníků nebo rozhovory s jeho vnuky. Klíčová slova: elita, 20. století, historie, Národní banka československá, Masarykova univerzita
|
|
|
Měnový vývoj Československa od roku 1926 do roku 1938
Hudeček, Jakub ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce pojednává o měnovém vývoji Československa v letech 1918 až 1938. Úvodní kapitola nastiňuje dobový kontext a zabývá se měnovým a hospodářským vývojem do roku 1926. Následující kapitola analyzuje zásadní událost v měnové politice Československa, kterou bylo ustavení Národní banky Československé. Klíčovou částí práce je analýza kroků, které centrální banka provedla v době konjunktury a velké hospodářské krize. Práce obsahuje rozbor zásadních kroků, kterými byly zavedení zlaté parity v roce 1929 a dvojí devalvace měny v třicátých letech. V poslední kapitole je analýza předválečného vývoje a následky hospodářské deprese v měnové oblasti.
|
|
|
Vliv různých teoretických přístupů na uspořádání měnových poměrů v Československu po roce1918
Staňková, Veronika ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Hýla, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje hlavní teoretické proudy československé ekonomie mezi lety 1918 a 1936 a jejich uplatnění v hospodářské politice státu. Představuje nejvýznamnější domácí ekonomické osobnosti tohoto období -- Aloise Rašína, Karla Engliše a Josefa Macka. Zkoumá kroky vedoucí k uspořádání měnových poměrů v novém státě po roce 1918 vrcholící měnovou odlukou a následnou deflační politikou. Představuje období hospodářské konjunktury druhé poloviny 20. let 20. století a založení Národní banky československé. V závěru práce analyzuje průběh Velké hospodářské krize v Československu a její dopady na měnovou situaci.
|
|
|
Bankovní systém v Československu během Velké hospodářské krize
Švábová, Hana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o vývoji bankovnictví v Československu během hospodářské krize v letech 1929 až 1933/34. Pro nastínění kontextu je zde věnována pozornost stručné charakteristice velké hospodářské krize, jejímu průběhu v Československu a dopadu na jednotlivé sektory ekonomiky. Stěžejní část diplomové práce je zaměřena na Národní banku Československou, její měnovou politiku a hospodaření během krize, a rovněž na vývoj bankovního sektoru včetně dopadů krize na vybrané komerční banky.
|
|
|
Bankovní ústav ministerstva financí v letech 1919-1926. Příspěvek k dějinám měnové politiky tzv. První republiky
Ritterová, Zuzana ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce je věnována tématu Bankovního úřadu při Ministerstvu financí. Zabývá se vznikem a funkcí Bankovního úřadu a snaží se odpovědět na otázku, proč byla v Československu založena cedulová banka až v roce 1926. Na základě studia nevydaných pramenů a nejnovější odborné literatury jsem dospěla k závěru, že existují tři možná vysvětlení. Faktor, který ovlivnil dobu odkladu aktivace centrální banky nejvíce, byl požadavek stability měny. Nejzásadnějším objevem je ovšem to, že dobu působení Bankovního úřadu do jisté míry prodlužovala také politika ministrů financí. Ti se snažili zvýšit hodnotu měny dříve, než bude stabilizována a její správa bude předána bance.
|
|
|
Okolnosti vzniku a vývoje Národní banky československé
Marek, Patrik ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Předmětem diplomové práce "Okolnosti vzniku a vývoje Národní banky Československé" je popsání vývoje našeho centrálního bankovnictví od vzniku samostatného Československa v roce 1918 až do vytvoření naší první centrální banky -- Národní banky Československé - v roce 1926. První část práce je věnována peněžní reformě roku 1919 a jsou zde popsána její teoretická východiska, způsob provedení i dopady. Druhá část je věnována Bankovnímu úřadu Ministerstva financí jako přímému předchůdci Národní banky Československé. Konečně ve třetí části je popsán samotný vznik, způsob organizace a správy a hlavní činnost Národní banky Československé.
|
|
|
Od Národní banky ke Státní bance československé (1945-1958)
Mrkvičková, Ivana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá poválečným vývojem české centrální banky od roku 1945 do roku 1958, kdy se stala monobankou. Nejprve rozebírá stav, ve kterém se nacházelo hospodářství i celé bankovnictví po druhé světové válce. Dále analyzuje, jaký vliv mělo postupné přecházení od smíšené ekonomiky k centralizovanému modelu sovětizované ekonomiky na Národní banku československou a později na Státní banku československou. Dekrety prezidenta Edvarda Beneše nejprve v roce 1945 zestátnily komerční banky. V roce 1948 byla zestátněna Národní banka československá a přišla koncentrace bankovnictví. O dva roky později v roce 1950 vznikla Státní banka československá, která převzala závazky Národní banky československé i zbylých komerčních bank. Pravomoci Státní banky československé se dále rozšiřovaly až do roku 1958, kdy převzala agendu Investiční banky, začala úvěrovat dlouhodobé investice a stala se monobankou.
|
|
|
Hospodářská situace druhé republiky
Ráček, Martin ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Kunert, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá hospodářskou situací druhé republiky. Druhá republika je označení politického systému, který v Československé republice přežíval mezi dvěma okupacemi, tedy od 1. října 1938 do 15. března 1939. Cílem práce je na základě analýzy přijatých hospodářsko-politických opatření určit, jaká forma státu ve skutečnosti druhá republika byla. Dalším záměrem práce je zjistit cíle hospodářské a měnové politiky a srovnat názory hlavních představitelů hospodářské a měnové politiky. Práce je postavena na rozboru archiválií z Archivu České národní banky, Národního archivu České republiky a Ústřední statistické knihovny. Vyšlo najevo, že ve značně oslabené Československé republice, ve které politický režim vykazoval čím dál více známky autoritativního státu, se od prvních pomnichovských dnů prosazovala jak levicová, tak pravicová hospodářsko-politická doporučení a požadavky. Jedním z klíčových znaků hospodářské situace druhé republiky byla příznačná vzájemná koexistence státem řízeného hospodářství a soukromého vlastnictví.
|
|
|
Měnová politika v Československu v letech 1918 - 1938
Eder, David ; Korda, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na popis a výklad situace v měnové politice samostatného Československa, a to od vzniku samostatného státu v roce 1918 až do roku 1938. Jelikož při každém řešení věcí veřejných dochází k střetávání více názorů, jsou historická fakta a události doplňovány o další pohledy a cesty k řešení v tehdejší době nabízené, případně teoreticky možné, navíc kde to lze, je na příkladech druhých zemí ukázáno, jakým vývojem si prošly, pokud bylo zvoleno jiné cesty než té, kterou se vydalo Československo.
|
host ::
RSS.