Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Samizdatový časopis Obsah v letech 1981-1985
ŠTOLFA, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou jednotlivých vydání samizdatového časopisu Obsah, který vycházel v letech 1981-1989, práce se však zaměřuje pouze na ročníky 1981-1985, jelikož následující ročníky odrážely z větší části politickou a společenskou situaci a zaměřovaly se na reflexi politického dění. Analýza je zasazena do kontextu období normalizace a reflektuje dobovou řeč periodika i z hlediska angažovanosti v politickém a kulturním dobovém dění. Hodnotí roli, jakou periodikum hrálo v kontextu totalitního režimu a jak se zasadilo o rozvoj paralelního kulturního prostoru. Cílem této analýzy je reflektovat záměr a účel publikovaných textů, proměnu podoby časopisu či posun periodika, případně jaká témata se v příspěvcích vyskytovala. Práce pak podává obraz periodika jako činnosti skupiny literátů v nepovoleném uměleckém prostoru a situace této tvůrčí činnosti. Zároveň se práce snaží o vyobrazení různých oblastí, kterým se články věnovaly a jakou tematickou i žánrovou škálu pokrývaly.
Náš člověk odjinud Ludvík Vaculík
Iwashita, Daniela
Příspěvek sumarizuje význam Brumova, Prahy a Dobřichovic jakožto rodiště, dějiště a útočiště v autobiografickém díle Ludvíka Vaculíka. Všímá si také odlišných rolí, které na sebe protagonista díla na těchto třech místech bere.
Dobová řeč samizdatového fejetonu. Analýza Československého fejetonu vydávaného v 2. polovině 70. let v Edici Petlice
VITOŇOVÁ, Barbora
Diplomová práce je věnována analýze čtyř ročníků samizdatového periodika Československý fejeton/fejtón, projektu autorů ineditní literatury z okruhu Ludvíka Vaculíka v druhé polovině 70. let 20. století. Jednotlivé příspěvky byly nahlíženy jako reprezentace dobové řeči neoficiálních autorů, pronásledovaných režimem totalitárního československého státu, pohybující se na platformě od prožitku všednodennosti a hluboce subjektivního pohledu na tuto problematiku až po nadčasové filozoficko-etické poslání a utváření institucionalizované řeči disentu. Daná práce byla vypracována s ambicí pojmenovat vazbu tohoto projektu k další umělecké tvorbě a činnosti představených autorů, zejména v kontextu samizdatového časopisu Obsah. Součástí práce je připomenutí politických událostí v dané době, na něž představitelé ineditní literatury nejenom svými prohlášeními, ale především uměleckou tvorbou, již to výrazně jak v obsahu, tak formě ovlivnilo, reagovali. Vznikl tak projekt ineditní literatury pomáhající rozšiřovat prostor paralelní kultury, a tím i vzdorovat ideologickým kulturním a politickým normám.
Fejetony Ludvíka Vaculíka
Chalupský, Radek ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fejetonistikou Ludvíka Vaculíka, jednoho z předních současných autorů tohoto žánru. První část je věnována souhrnu pokusů o literárně teoretické vymezení fejetonu od jeho počátků až po současnost. Druhá část obsahuje vlastní interpretační analýzu, která je rozdělena do tří kapitol podle jednotlivých tematických oblastí. Do třetí části je zařazen rozhovor s autorem. Čtvrtá část představuje vlastní pokus o fejeton ve stylu Ludvíka Vaculíka. Klíčová slova: fejeton, interpretační analýza, Ludvík Vaculík, rozhovor
České literární sny. (Interpretace tří Kunderových románů)
Kovácsová, Adéla ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce České literární sny se věnuje interpretaci tří románů Milana Kundery (Žert, Život je jinde, Kniha smíchu a zapomnění). Těžiště interpretace leží ve snových pasážích románů, smysl textu je hledán v souvislostech mezi méně a více nápadnými motivy a v intertextuálních odkazech. Interpretace vybraných Kunderových románů jsou rámovány kontextem děl Ludvíka Vaculíka, zejména Českým snářem.
Literární noviny v 90. letech 20. století a osobnost Ludvíka Vaculíka
Havlíková, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tématem magisterské práce je kulturněpolitický týdeník Literární noviny. V první části se věnuji podobám Literárních novin od jejich vzniku v roce 1927 do roku 1969, kdy týdeník pod názvem Listy ukončil vydávání na jedenadvacet let. Hlavním těžištěm diplomové práce je její druhá část, která zachycuje vývoj Literárních novin v devadesátých letech. Týdeník začal znovu vycházet 5. dubna 1990 jako příloha Lidových novin, v roce 1992 se stal samostatným časopisem. Jejich šéfredaktorem byl do roku 1999 Vladimír Karfík, se kterým jsem na dané téma vedla rozhovor, jenž je součástí diplomové práce. Kromě společenského a kulturního kontextu devadesátých let, jsem svoji pozornost věnovala redakčnímu složení týdeníku, jeho rubrikám a především tematické struktuře. Metodou k odhalení tematického složení časopisu se pro mě stala kvantitativní obsahová analýza. Výzkumné otázky se týkaly témat Literárních novin a jejich proměn v průběhu zkoumané dekády. V rámci práce jsem použila také metodu kvalitativní analýzy, a to při komparaci měnících se titulních stran týdeníku. Tedy při charakteristice grafické podoby časopisu. Obsahem třetí části je fejetonistická tvorba Ludvíka Vaculíka. Zaměřila jsem se na autorovy fejetony s jednotným názvem Jaro je tady, které byly publikovány v Literárních novinách v letech 1990 až...
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
Kritické přijetí románu Sekyra v dobových kulturních periodikách
Beranová, Monika ; Batistová, Anna (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dobovou literární kritiku díla Sekyra z roku 1966. Autor románu, Ludvík Vaculík, byl v šedesátých letech dvacátého století ve středu pozornosti díky své publicistické činnosti, která byla v rozporu s tehdejším komunistickým režimem. Vaculíkův postoj k režimu a Československé komunistické straně se v průběhu jeho života vyvíjel a ovlivňoval tak jeho výslednou tvorbu. Práce je tak doplněna o stručný biografický exkurs do hlavních životních událostí, které určovaly směr jeho tvorby. Hlavním cílem práce je zhodnocení kritik díla, které se objevily v dobových periodikách. Analýzu periodik doplňuje historický kontext politických událostí zejména šedesátých let, která jsou pro dobové přijetí románu zcela zásadní.
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.