|
|
Ohrožení potravinové bezpečnosti vybraných zemí Afriky a Blízkého východu vlivem válečného konfliktu na Ukrajině
Holzerová, Valentýna
Cílem diplomové práce bylo zjistit dopady válečného konfliktu na Ukrajině na vývoz pšenice a kukuřice z Ukrajiny do vybraných zemí Blízkého východu a severní Afriky. Pro zpracování vlivu uvedeného konfliktu byly vybrány Libanon a Libyi z důvodu silné závislosti na importu ukrajinské pšenice a kukuřice. Literární přehled je zaměřen na stabilitu přístupu k potravinám, konkrétně na ovlivnění potravinové bezpečnosti válečnými konflikty včetně historického kontextu. Výsledky práce zahrnují pozici Ukrajiny v rámci světových zemědělských trhů. Zjišťována byla celková zemědělská produkce a export pšenice a kukuřice z Ukrajiny do vybraných zemí za období 2010–2020. Sledován byl také vývoj exportu pšenice a kukuřice od začátku války na Ukrajině. U vybraných zemí bylo poté zjišťováno, z jakých důvodu není dostatečná jejich vlastní zemědělská produkce a proč jsou tak závislé na dovozu obilovin. Na základě nasbíraných dat a indikátorů potravinové bezpečnosti byly zjišťovány dopady válečného konfliktu na Ukrajině. U vybraných zemí byla zjišťována spotřeba pšenice a kukuřice jak pro lidskou spotřebu, tak pro krmivářské účely. Vzhledem k tomu, že od začátku války došlo k uzavření černomořských přístavů a výraznému omezení vyváženého obilí z Ukrajiny, Libanon i Libye se potýkaly s prudkým růstem cen a sníženým importem obilí a olejnin z Ukrajiny. Pro Libanon i Libyi je pšenice základní zemědělská plodina, která poskytuje pravidelný zdroj potravy. Kukuřice je také hojně dováženou komoditou, která je používána spíše jako krmivo pro hospodářská zvířata než k lidské spotřebě. Vůči sníženému importu pšenice je více náchylný Libanon, naopak Libye je zranitelná vůči sníženému importu kukuřice. Obě země jsou vysoce závislé na dovozu obilovin, navíc se země potýkají s řadou výzev, které již tak ohrožují jejich potravinovou bezpečnost. Diplomová práce také porovnává, na kterou z vybraných zemí má válečný konflikt dopad větší a proč.
|
|
|
Media imperialism and its possible influence on identity perception: The case of Lebanese youth
Abdul Baki, Sandra ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Západní mediální imperialismus v zemích globálního Jihu je již dlouho předmětem diskusí v mediálních studiích. Libanon, země v levantském regionu, je často charakterizován konfliktem arabské a západní identity. Tato studie zkoumá, zda dominance západních médií v zábavním průmyslu hraje roli při utváření kulturní identity libanonské mládeže směrem k té západnější. Studie využívá průřezový průzkum 140 respondentů ve věku 18-25 let z pěti hlavních libanonských univerzit. Studie analyzuje shromážděná data prostřednictvím deskriptivní a inferenční statistiky. Studie ukazuje, že čím vyšší je konzumace západních zábavních médií, tím slabší je naplnění místní kultury na jedné straně a tím vyšší je identifikace se západní kulturou na straně druhé. Respondenti, kteří mají vysokou spotřebu západních zábavních médií, mají navíc tendenci přejímat západní kulturní návyky, jako je nošení západní módy, poslech západní hudby a mají znalost arabského i západního jazyka na stejné úrovni. Klíčová slova Mediální imperialismus, kulturní identita, Libanon, mládež, západní média, zábavní média, digitální média.
|
|
|
Vývoj vztahů Hizbulláhu s UNIFIL a dalšími mezinárodními aktéry od konce občanské války v Libanonu
Hurych, Vladimír ; Daniel, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem vztahů Hizbulláhu s misí UNIFIL od konce občanské války v Libanonu. První kapitola se věnuje dopadu občanské války na hnutí Hizbulláh a procesu tzv. libanonizace, při kterém se z původně teroristického hnutí přetransformovalo na politické uskupení. Dále se věnuji misi UNIFIL, jejímu rozmístění v Libanonu a mandátu, který byl v roce 2006 pozměněn. Ve třetí části kladu důraz na prvotní vztahy Hizbulláhu a UNIFIL po konci občanské války v kontextu změny vedení, procesu libanonizace a přítomnosti IDF v Libanonu. Čtvrtá kapitola má za cíl nastínit vztahy po roce 2000 a případnou spolupráci hnutí s misí. V následující kapitole se věnuji změně mandátu a početních sil mise UNIFIL po roce 2006 a její dopad na vztahy s Hizbulláhem. Právě v tomto období dochází na jedné straně k pragmatické spolupráci, na druhé straně k občasným incidentům mezi Hizbulláhem a UNIFIL, přičemž sleduji události a východiska dalších vzájemných vztahů.
|
|
|
Al-Džazíra versus Al-Arabíja: mediální soupeření katarské a saúdské vládnoucí rodiny na pozadí války v Libanonu v létě 2006
Kužvart, Jan ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Makariusová, Radana (oponent)
Diplomová práce "Al-Džazíra versus al-Arabíja - Mediální soupeření katarské a saúdské vládnoucí rodiny na pozadí války v Libanonu v létě 2006" pojednává o dvou domácích arabských satelitních televizích - katarské al-Džazíře a saúdské al-Arabíje - a způsobu, jakým pojaly své zpravodajství o válce v Libanonu v roce 2006. Jejich zpravodajství přitom zasazuje do rámce mocenského soupeření katarské a saúdské vládnoucí rodiny. Práce zkoumá celou řadu témat, například roli médií v zahraniční politice Kataru a Saúdské Arábie, způsob použití médií ve velmocenském souboji těchto dvou států a v zajištění stability jejich režimů a regionálního vlivu. Ústředním teoretickým konceptem práce je arabský mediální model, skrze nějž se promítají zájmy vládnoucích rodin Kataru a Saúdské Arábie do jimi ovládaných médií.
|
|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
|
| |
|
|
Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny
Obeidová, Dina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Práce Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny se zaměřuje na způsoby konstruování obrazu "Západu" u vybrané libanonské rodiny, především u těch jejích členů, kteří nemají se "Západem" žádnou vlastní bezprostřední zkušenost a své představy si tak vytvářejí především na základě informací, získaných od těch, kteří na "Západě" žijí. Díky tomu, že se členové rodiny denně setkávají, vytvářejí a udržují vazby, které znovu ustavují pocit přináležení k jakémusi "my" tj. k sociální skupině, která sdílí společnou historii, která je propojena příbuzenskými a citovými vazbami, která sdílí určité představy a společnou identitu. Výzkum probíhal ve městě Qalamoun v severním Libanonu. Vzhledem k tomu, že šlo především o každodenní soužití se zkoumanou rodinou, hlavní metodou výzkumu bylo zúčastněné pozorování, které umožňuje, aby byl výzkumník v bezprostředním kontaktu se skutečností. Nevýhoda této kvalitativní metody spočívá v tom, že takovou analýzu lze jen stěží zobecňovat na širší společnost. Při výzkumu se jako určující ukázala role rodinných vazeb a náboženství, které představují prvotní identifikaci a zařazení člověka. Klíčová slova: Libanon, orientalismus, reflexivita, "západní" kultura
|
|
|
International Intervention and Local Hybrid Order: UNIFIL in South Lebanon
Daniel, Jan ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bliesemann de Guevara, Berit (oponent) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Bibliografický záznam DANIEL, JAN. International Peacekeeping and Hybrid Order: UNIFIL II in South Lebanon. Praha, 2017. 257 s. Dizertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Vedoucí dizertační práce: Abstrakt Tato práce zkoumá interakce mírových operací OSN s lokálními politickým uspořádáním. Vychází z interpretace udržování míru jako způsobu policejní kontroly určité vize mezinárodního a lokálního uspořádání, a v návaznosti na to se zaměřuje na praktický a politický rozměr fungování mírových operací. Na základě případové studie UNIFIL II, mírové operace OSN v jižním Libanonu, práce studuje působení mírové mise v politickém kontextu, který se vyznačuje úzkým propojením státních a nestátních aktérů a jinou podobou státnosti, než na jaké je mezinárodní vize míru a řádu OSN postavena. Práce tak přispívá do výzkumu každodenních praktik misí pro udržení míru, stejně jako do výzkumu lokální hybridity mírových operací a interakcí liberálních aktérů s odlišnými politickými a sociálními tradicemi. Studie vychází z debat v rámci kritických mírových studií a prací využívajících přístupy teorie praxe k výzkumu liberální governmentality a argumentuje pro výzkum interakcí mírové mise s lokálním uspořádáním na úrovni politické strategie intervence,...
|
|
|
Balance of identity and balance of power: The case of conflict dynamics between Saudi Arabia and Iran
Kováčiková, Zuzana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce aplikuje koncept náboženské (národní) identity na případy Saúdské Arábie, Íránu a jejich spojenců - státních i nestátních aktérů v Libanonu, Sýrii a Jemenu. Cílem práce bylo poukázat na důležitost sunnitské a šíitské náboženské identity v jejich vzájemných vztazích v prostředí Blízkého východu, což je v kontrastu s realistickým tvrzením, že aliance, konflikty a politický vývoj jsou diktovány pragmatickými mocenskými zájmy. Kromě toho práce zkoumá, zda má náboženská (národní) identita dopad na dynamiku zástupných (proxy) válek. Záměrem bylo vytvoření komplexního obrazu toho, jak funguje souhra ideových/konstruktivistických a pragmatických/ realistických faktorů, která pak ovlivňuje aliance, antipatie a konflikty na Blízkém východě. Použitím kvalitativních metod výzkumu byly zkonstruovány náboženské (národní) identity Saúdské Arábie, Íránu a jejich spojenců v Libanonu, Sýrii a Jemenu za účelem vytvoření ideových a pragmatických východisek; tyto pak byly vzájemně propojeny, aby poukázaly na to, jak konvergence náboženských identit napomáhá vytvoření stabilních aliancí v případě, že je využita cíleně jako strategický nástroj, který chrání národní zájmy. Práce poukazuje na rozdíly ve využívání tohoto nástroje Íránem a Saúdskou Arábií, které můžou souviset se zahraničně-politickými úspěchy a...
|
|
|
International Intervention and Local Hybrid Order: UNIFIL in South Lebanon
Daniel, Jan ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bliesemann de Guevara, Berit (oponent) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Bibliografický záznam DANIEL, JAN. International Peacekeeping and Hybrid Order: UNIFIL II in South Lebanon. Praha, 2017. 257 s. Dizertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Vedoucí dizertační práce: Abstrakt Tato práce zkoumá interakce mírových operací OSN s lokálními politickým uspořádáním. Vychází z interpretace udržování míru jako způsobu policejní kontroly určité vize mezinárodního a lokálního uspořádání, a v návaznosti na to se zaměřuje na praktický a politický rozměr fungování mírových operací. Na základě případové studie UNIFIL II, mírové operace OSN v jižním Libanonu, práce studuje působení mírové mise v politickém kontextu, který se vyznačuje úzkým propojením státních a nestátních aktérů a jinou podobou státnosti, než na jaké je mezinárodní vize míru a řádu OSN postavena. Práce tak přispívá do výzkumu každodenních praktik misí pro udržení míru, stejně jako do výzkumu lokální hybridity mírových operací a interakcí liberálních aktérů s odlišnými politickými a sociálními tradicemi. Studie vychází z debat v rámci kritických mírových studií a prací využívajících přístupy teorie praxe k výzkumu liberální governmentality a argumentuje pro výzkum interakcí mírové mise s lokálním uspořádáním na úrovni politické strategie intervence,...
|
host ::
RSS.