|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
|
|
Joseph Georg Meinert and His Work in the Context of the German Cultural Life in the Czech Lands at the End of the 18th and in the First Half of the 19th Century.
Čížková, Martina ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá životem a dílem Josepha Georga Meinerta - pedagoga a badatele - v kontextu německého duchovního života v českých zemích ke konci 18. a na počátku 19. století. Cílem je analyzovat obsah Meinertových spisů napříč celým spektrem jeho tvorby, které podávají svědectví o životě tohoto německy mluvícího učence a zároveň dokreslují kulturně-historický vývoj v době, kdy se začalo prohlubovat vlastenecké a národnostní cítění obyvatel habsburské monarchie. Tato práce dělí Meinertovy texty do skupin podle žánrů a objevujících se témat a motivů, které porovnává s informacemi ze sekundární literatury a dochovanými fragmenty Meinertových deníků. Výsledky analýzy děl potvrzují, že Meinertova tvorba věrně dokumentovala historické, politické i kulturní poměry té doby. Neovlivňovala jen patriotisticky smýšlející myslitele a spisovatele v českých, rakouských a německých zemích - Meinertova publicistická činnost se zaměřovala i na méně vzdělané čtenáře. Díla byla povětšinou přijímána kladně, výjimkou byla Meinertova básnická tvorba týkající se negativně vnímaných historických událostí. Analýza děl navíc ukázala, že se původně neutrální patriotistický postoj Josepha Georga Meinerta měnil společně s dobou. V pozdějších spisech Meinert začal rozlišovat mezi obyvateli českých zemí,...
|
|
|
Perspectivity and Catastrophe. The Ambivalence of Progress
Zeman, Jan ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Zusammenfassung Menschliche Perspektivität, desweiteren Fortschritt in all seinen Kategorien (bspw. technischer, gesellschaftlicher oder ethischer Fortschritt) und schlussendlich Niedergang einer Kultur, das sind die drei Schwerpunkte der hier verfassten Arbeit. Dabei geht es um die Fragen, was menschliche Perspektivität ist und wie sie sich zum Fortschritt und zu einem kulturell-gesellschaftlichen Gesamtgefüge verhält. Im historischen Kontext wird die Evolution des Fortschritts mit der Evolution der menschlichen Perspektivität in ein Verhältnis zueinander gesetzt. Nachdem diese beiden Komponenten erklärt und in Bezug zueinander gebracht wurden, soll zuletzt an einem konkreten Beispiel, der zu Grunde gegangenen Osterinselkultur im Südpazifik gezeigt werden, warum und auf welche Art und Weise eine Zivilisation bestimmte Stadien durchläuft, die mit Früh-, Hoch- und Spätkultur klassifiziert werden können. Der Sinn dieser Arbeit ist also, zu zeigen, warum und wie menschliche Zivilisationen an ein Ende kommen und was wir von diesen lernen sollten. Abgesehen von anderen Faktoren wie beispielsweise militärischen Konflikten mit Feinden von Aussen, die zum Untergang einer Kultur durch eine Katastrophe führen können, soll hier vor allem eine kulturökologische Untersuchung einer (selbst verursachten) Katastrophe...
|
|
|
The Age of Rudolph II because of Some German Written Documents from 1578-1598. A Historical and Linguistic Study.
Jamal-Aldinová, Diana ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou vybraných pěti německy psaných listin, vydaných Rudolfem II. v Praze v letech 1578-1598, které jsou tak dokladem německého jazyka kanceláří na českém území v 16. století. V práci je pojednáváno o politických a společenských poměrech v českých zemích v poslední čtvrtině 16. a na počátku 17. století, představena je osobnost a život Rudolfa II. a jeho vztah k Praze. Dále jsou nastíněny hlavní prvky a osobnosti kulturního života v rudolfinské Praze, alchymie a vědy, následovány popisem pražské kanceláře Rudolfa II. se zřetelem na německý jazyk. Cílem práce je provést textologickou analýzu se zaměřením na externí a interní rysy listin, a tím tak přispět k výzkumu německého jazyka kanceláří v poslední čtvrtině 16. a na začátku 17. století na území českých zemí.
|
|
| |
|
|
Joseph Georg Meinert and His Work in the Context of the German Cultural Life in the Czech Lands at the End of the 18th and in the First Half of the 19th Century.
Čížková, Martina ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá životem a dílem Josepha Georga Meinerta - pedagoga a badatele - v kontextu německého duchovního života v českých zemích ke konci 18. a na počátku 19. století. Cílem je analyzovat obsah Meinertových spisů napříč celým spektrem jeho tvorby, které podávají svědectví o životě tohoto německy mluvícího učence a zároveň dokreslují kulturně-historický vývoj v době, kdy se začalo prohlubovat vlastenecké a národnostní cítění obyvatel habsburské monarchie. Tato práce dělí Meinertovy texty do skupin podle žánrů a objevujících se témat a motivů, které porovnává s informacemi ze sekundární literatury a dochovanými fragmenty Meinertových deníků. Výsledky analýzy děl potvrzují, že Meinertova tvorba věrně dokumentovala historické, politické i kulturní poměry té doby. Neovlivňovala jen patriotisticky smýšlející myslitele a spisovatele v českých, rakouských a německých zemích - Meinertova publicistická činnost se zaměřovala i na méně vzdělané čtenáře. Díla byla povětšinou přijímána kladně, výjimkou byla Meinertova básnická tvorba týkající se negativně vnímaných historických událostí. Analýza děl navíc ukázala, že se původně neutrální patriotistický postoj Josepha Georga Meinerta měnil společně s dobou. V pozdějších spisech Meinert začal rozlišovat mezi obyvateli českých zemí,...
|
|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
host ::
RSS.