|
|
Předoperační a pooperační péče v kardiochirurgii z pohledu pacienta
Votava, Adam ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Zámečníková, Kateřina (oponent)
Předoperační a pooperační péče v kardiochirurgii z pohledu pacienta - Adam Votava ABSTRAKT Bakalářská práce ,,Předoperační a pooperační péče v kardiochirurgii z pohledu pacienta" zjišťovala, hodnotila a porovnávala pohledy pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgický operační výkon na poskytovanou zdravotní péči. Cílem práce bylo zmapovat problematické oblasti v poskytovaných informací o průběhu plánované péče a další oblasti s tímto tématem spojené. V teoretické části práce byl představen samotný obor kardiochirurgie, procesu hospitalizace na kardiochirurgickém oddělení a specifické informace o operačním výkonu, kterým si dotazovaní prošli. Dále se zabývala rolí pacienta ve zdravotnictví. Předkládá právní a etické aspekty pacienta v České republice a byly vysvětleny faktory ovlivňující pacientův přístup k poskytované zdravotní péči. Na závěr tato část vysvětluje potřebu informací a možné zdroje, které může kardiochirurgický pacient využít pro svůj prospěch. Empirická část obsahuje výsledky vlastního průzkumného šetření a porovnání výsledků s výsledky dalších podobných prací. Metoda: Kvalitativní výzkum - polostrukturovaný rozhovor. Výsledky: Výzkumného šetření se zúčastnilo osm dotazovaných. Jednotlivé odpovědi dotazovaných byly následně analyzovány. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že hodnocení...
|
|
|
Edukační materiál pro děti před kardiochirurgickou operací
Hoštičková, Kateřina ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Kvalitní edukace dětí před hospitalizací je důležitým faktorem pro snížení jejich stresu z hospitalizace a nemocničního prostředí. Tato bakalářská práce na téma "Edukační materiál pro děti před kardiochirurgickou operací" pojednává v teoretické části podrobněji o vrozených srdečních vadách a vlivem hospitalizace na dítě. V empirické části jsou zapsány výsledky kvantitativního výzkumu, jejich vyhodnocení a grafické zpracování v programu Microsoft Excel včetně statistických hypotéz. Metodou výzkumu bylo zvoleno dotazníkové šetření na lůžkovém oddělení Dětského Kardiocentra 2.LF a FN Motol. Cílem práce bylo zjistit kvalitu edukace dětí před hospitalizací rodiči a na základě vlastního výzkumu a zjištěných preferencí vytvořit návrh edukačního materiálu pro danou věkovou skupinu, který by bylo možné využít pro praxi. Jako výsledek vzešel návrh ve formě knížky s příběhem. Tento preferovaný edukační materiál si zvolila více jak polovina rodičů. Závěrem se tato práce zabývá vyhodnocením zjištěných poznatků a poukazuje na domněnku většiny rodičů, že kvalita edukace jejich dětí je dostačující, ale edukační materiál vhodný k věku dítěte by uvítali.
|
|
|
Ošetřovatelská perioperační péče na kardiochirurgickém oddělení
VÍTKOVÁ, Aneta
Výskyt civilizačních chorob stoupá nejen v rámci České republiky, ale i celosvětově. Četně zastoupena je incidence kardiovaskulárních chorob v populaci. Nejen tato skutečnost vede k neustálému rozvoji kardiochirurgického oboru. Aby mohl kardiochirurgický obor správně fungovat, je zapotřebí perfektní multioborová spolupráce, jejíž součástí jsou i perioperační sestry. Cílem diplomové práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče perioperačních sester na kardiochirurgickém oddělení a současně zjistit, zda jsou tyto sestry motivovány v oblasti celoživotního vzdělávání. Empirická část se skládala z kvalitativního i kvantitativního šetření. Kvalitativní šetření probíhalo formou polostrukturovaných rozhovorů s perioperačními sestrami pracujícími na kardiochirurgických operačních sálech. Vybírány byly záměrně, ze tří různých zdravotnických zařízení. Rozhovory byly doslovně přepsány, zpracovány metodou "Tužka a papír" a rozčleněny do kategorií. Pro kvantitativní šetření byl zvolen nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Dotazník tvořilo 18 otázek a byl rozšířen mezi perioperační sestry pracující na kardiochirurgických operačních sálech v rámci celé České republiky. Distribuce probíhala také skrze NCO NZO a Fakultu zdravotnických studií v Pardubicích. Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 62 respondentů. Výsledná data byla zpracována v programu MS Excel a doplňku realstatistics, za pomoci grafů, kontingenčních tabulek a statistických výpočtů. Výsledky kvalitativního výzkumu nám umožnily zmapovat činnosti, které vykonává perioperační sestra na kardiochirurgických operačních sálech v roli instrumentující či obíhající sestry. Perioperační sestry vykonávají celou řadu činností před, během i po skončení samotného výkonu. Podstatnou oblastí je také komunikace a správné fungování v rámci celého operačního týmu. Pečlivou přípravou na výkon, dodržováním všech povinností, vhodnou komunikací a dobrými vztahy na pracovišti mohou pacientům poskytnout nejlepší možnou péči. Výsledky kvantitativní části výzkumného šetření poukázaly na to, že neexistuje závislost mezi délkou praxe a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání ani mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání. I navzdory tomu mělo výzkumné šetření pozitivní výsledky. Zjistili jsme, že všechny perioperační sestry našeho výzkumného souboru jsou k celoživotnímu vzdělávání dostatečně motivovány. Diplomovou prací a výsledky výzkumného šetření můžeme přispět nově nastupujícím perioperačním sestrám. Mohou se dozvědět základní informace o práci perioperační sestry na kardiochirurgickém oddělení a také o možnostech týkajících se specializačního či celoživotního vzdělávání. Část o celoživotním vzdělávání může být podporou i pro všechny ostatní sestry.
|
|
|
Léčebně-rehabilitační postup u pacienta po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou
TŮMOVÁ, Jitka
Cílem této bakalářské práce je popsat léčebně-rehabilitační postup u pacientů po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou. V teoretické části se zaměřuji na kardiochirurgii obecně, věnuji se operačním přístupům, komplikacím souvisejícím s kardiochirurgickým zákrokem včetně cévní mozkové příhody. Dále se v první části bakalářské práce zaměřuji na rehabilitaci pacientů po operaci srdce v nemocničním zařízení a po propuštění do domácí péče. V druhé polovině teoretické části popisuji cévní mozkovou příhodu ischemickou i hemoragickou, symptomy a možnosti léčby. V závěru textu se věnuji rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. V této části popisuji formou kazuistik dvou probandů léčebně rehabilitační postup, který jsem během terapií uplatnila.
|
|
|
Oxygen consumption in awake cardiac surgical patients
Pořízka, Michal ; Stříteský, Martin (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Šetina, Marek (oponent)
CÍLE STUDIE: V minulosti se v kardiochirurgii předpokládalo, že standardní průtoky krevní pumpou mimotělního oběhu jsou stejné, jak pro pacienty podstupující výkon v epidurální anestezii při vědomí, tak pro pacienty v anestezii celkové. Nicméně, v porovnání s anestezií celkovou, mohou mít pacienti při vědomí z důvodu chybějícího vlivu celkových anestetik vyšší kyslíkovou spotřebu. To v případě použití standardních krevních průtoků může vést k rozvoji metabolické laktátové acidózy. Primárním cílem naší studie bylo zjistit, zda-li jsou standardní krevní průtoky mimotělního oběhu adekvátní pro pacienty podstupující výkon při vědomí. Sekundárním cílem práce bylo klinické zhodnocení pooperačních komplikací u těchto pacientů. METODY: Čtyřicet sedm pacientů indikovaných k elektivnímu kardiochirurgickému výkonu s použitím mimotělního oběhu bylo rozděleno do tří skupin, a to podstupující výkon při vědomí v epidurální anestezií (Skupina TEA, n=17), v kombinované (skupina TEA-GA, n=15) a celkové (Skupina GA, n=15) anestezii. K monitoraci dostatečnosti krevních průtoků mimotělního oběhu bylo použito měření koncentrace laktátu v tepenné krvi, kyslíkové saturace centrální žilní krve a krve z bulbu vnitřní jugulární žíly a parametry acidobazické rovnováhy, a to šestkrát behěm výkonu u všech skupin pacientů....
|
|
|
Faktory ovlivňující metabolismus glukózy a zánětlivou reakci u kriticky nemocných pacientů
Kotulák, Tomáš ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
SOUHRN Hyperglykémie kritických stavů byla považována za adaptivní metabolickou reakci organizmu na stresovou situaci, která souvisí s kritickým stavem jak u pacientů s diagnózou diabetu, tak u pacientů bez této diagnózy. Hyperglykémie je vyvolána především periferní inzulínovou rezistencí navozenou faktory působícími kontraregulačně vůči inzulínu na úrovni postreceptorové inzulínové signální kaskády. Samotná hyperglykémie pak může potencovat zvýšení hladin pro-zánětlivých cytokinů, jako je tumor necrosis factor alpha (TNF-α), interleukin-6 (Il-6), interleukin-8 (Il-8) a další. Kromě místa uložení energie je bílá tuková tkáň také velmi aktivním endokrinním orgánem, reguluje řadu metabolických procesů a také významně ovlivňuje regulaci zánětu. V kritických stavech mění tuková tkáň svou morfologii, adipocyty se zmenšují a dochází k hojné infiltraci makrofágy. Paradoxně mají kriticky nemocní pacienti s nadváhou a obezitou nižší mortalitu než pacienti s podváhou, normální váhou a morbidní obezitou. V našich studiích jsme zvolili jako vhodný model stresového stavu pacienty podstupující elektivní kardiochirurgický výkon s použitím mimotělního oběhu a s peroperačně dobře přístupnými zkoumanými tkáněmi k odběru vzorků. Sledovali jsme expresi mRNA u_ dvou nedávno objevených faktorů s významnou úlohou v regulaci...
|
|
|
Život po transplantaci srdce
Kováčová, Anna ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Pacienti v terminálním stadiu srdečního selhání, které není řešitelné konvenčními metodami léčby, jsou indikováni k transplantaci srdce. Při akutním zhoršením stavu, lze pacienty k transplantaci překlenout pomocí mechanické srdeční podpory, která je schopná částečně nebo zcela převzít úlohu srdce a umožní obnovení dostatečného srdečního výdeje (Fila et al., 2014). Doba před transplantací a po ní představuje pro pacienty velmi náročné období, kdy pociťují nejen fyzické, ale především psychické a sociální potřeby, které se během jejich fází života mění a zároveň ovlivňují celé jejich následné prožívání. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledování jak předchozí implantace dlouhodobé mechanické srdeční podpory a následná transplantace srdce ovlivňuje potřeby a pocity pacientů. Respondenti byli vybráni z pacientů, u kterých byla před transplantací srdce implantovaná mechanická srdeční podpora. Diplomová práce obsahovala dalších pět dílčích cílů, které se zabývaly jak zmapováním potřeb pacientů před i po implantaci dlouhodobé mechanické srdeční podpory a po transplantaci srdce, tak i v průběhu dodržování režimových opatření, získávání informací a edukace. Pro kvalitativní výzkum byla zvolena metoda sběru dat pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Na základě analýzy dat bylo vytvořeno...
|
|
|
Hodnocení informovanosti pacientů po kardiochirurgické operaci
Lomozová, Lenka ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Jedním z hlavních úkolů dnešního zdravotnictví je vytvářet podmínky pro efektivní poskytování zdravotní péče ve spolupráci s pacientem. Kardiochirurgická operace je pro pacienty náročná životní situace. K jejímu zvládnutí je mimo jiné důležitý právě informovaný, spolupracující pacient, jež je součástí celého léčebného procesu. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgickou operaci. Dále zmapovat problematické oblasti a navrhnout jejich řešení. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou smíšenou, a to kvalitativně-kvantitativní. Kvalitativní část výzkumu byla provedena formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi informanty. Kvantitativní část formou dotazníku. Tento soubor tvořilo 52 respondentů. Výsledky obou výzkumných šetření jsem podrobila diskuzi. Z výsledků vyplynulo, že informování pacientů na dané klinice je ve většině zkoumaných oblastí dostatečné. Prokázal se vliv znalosti pacientů na spolupráci se zdravotníky, především v oblasti rehabilitace. Lékař je hlavním zdrojem informací pro pacienty, ale ti se často snaží doplnit informace i odjinud. Jako vhodné se zdá využití více zdrojů a různých forem informací. Identifikovala jsem skupiny pacientů, vyžadující specifický přístup při podávání informací, především skupinu pacientů...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.