|
| |
|
|
Konfrontace českobudějovického biskupa Josefa Hloucha s komunistickou totalitou
KLABAČKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na církevní dějiny českobudějovické diecéze po únoru 1948. Soustředí se na osobnost jejího biskupa Josefa Hloucha a jeho perzekuci ze strany komunistického režimu, přičemž se zabývá obdobím let 1947-1952, tedy dobou od jeho jmenování českobudějovickým biskupem do doby jeho internace. Kvalifikační text bude vycházet z dostupných archivních materiálů, především fondů Státního oblastního archivu v Třeboni, a odborné literatury.
|
|
|
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války
Vojtuš, Michal ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá přiblížením důsledků válečné internace Japanoameričanů v USA v socioekonomické rovině a věnuje se jak krátkodobým, tak dlouhodobým následkům uvěznění. První část práce pojednává o japonském přistěhovalectví do Spojených států a snahami pacifických států o její regulaci. Následující část představuje klíčový popis událostí internace samotné od jejích příčin, průběhu i důvodů ukončení. Třetí kapitola nastiňuje předválečný socioekonomický stav komunity s přihlédnutím na významnou roli zemědělství, především drobného farmaření. Poté jsou zkoumány důsledky internace v podobě proměny socioekonomické pozice Japanoameričanů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky a krátce zmapován úspěšný proces nápravy a omluvy Japanoameričanům v poválečném období, který vyvrcholil odškodněním přeživších internace, jejím odsouzením a omluvou z úst prezidenta USA. Hlavní důraz je v práci kladen na pointernační odklon od zemědělství a přesun k jiným profesím, přímé ekonomické škody a dlouhodobé snížení platových podmínek internovaných a jejich potomků.
|
|
|
Jan Kapistrán Vyskočil a jeho dílo
Čada, Václav ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
1. ANOTACE Jméno autora: Mgr. Václav Čada Instituce: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu Obor: Učitelství pro ZŠ a SŠ, DĚJEPIS - SPOLEČENSKÉ VĚDY Název práce: Jan Kapistrán Vyskočil a jeho dílo Vedoucí práce: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. Počet stran: 180 textu, 39 příloh Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: historik, františkánský řád, misie, učitel, děkan, akce K, Univerzita Karlova, Teologická fakulta, internace, Ţeliv Tato práce pojednává o životě historika a františkána Jana Kapistrána Vyskočila. Jedná se o kompletní biografii tohoto významného představitele františkánského řádu v Československu první poloviny 20. století. Kromě samotného životopisu je součástí práce i popis jeho dvou zahraničních cest do Itálie a Francie. Stručně je představena i Vyskočilova práce badatelská s důrazem k dosud nevydaným textům, které jsou uloženy v archivech České republiky. Jedná se o první ucelený životopis tohoto historika.
|
|
|
Akce VK a její průběh v želivském klášteře z pohledu Náboženské matice
Mašková, Tereza ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce Anotace: Akce VK a její průběh v želivském klášteře z pohledu Náboženské matice Diplomová práce představuje osud želivského kláštera v padesátých letech minulého století v rámci akce, která dostala krycí označení VK (vyklizení klášterů). Tato akce měla s konečnou platností zabránit hospodářskému a především pak kulturnímu vlivu římskokatolické církve v nově vznikajícím socialistickém státě. Na základě dokumentů z nezpracovaného fondu Náboženské matice, který se v dnešní době nachází v Národním archivu v Praze, bych tak ráda ukázala, jakým způsobem bylo naloženo s majetkem kláštera i s jeho obyvateli, kteří byli poté v klášteře internováni. Cílem práce je tak předložit veškeré důsledky zrušení kláštera s pomocí náboženského fondu s právní subjektivitou, jehož kořeny spadají až do doby Josefa II. Klíčová slova: akce VK, klášter Želiv, Náboženská matice, komunismus, římskokatolická církev, internace, zabavení majetku, "církevní šestka" z ÚV KSČ
|
|
| |
|
|
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války
Vojtuš, Michal ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá přiblížením důsledků válečné internace Japanoameričanů v USA v socioekonomické rovině a věnuje se jak krátkodobým, tak dlouhodobým následkům uvěznění. První část práce pojednává o japonském přistěhovalectví do Spojených států a snahami pacifických států o její regulaci. Následující část představuje klíčový popis událostí internace samotné od jejích příčin, průběhu i důvodů ukončení. Třetí kapitola nastiňuje předválečný socioekonomický stav komunity s přihlédnutím na významnou roli zemědělství, především drobného farmaření. Poté jsou zkoumány důsledky internace v podobě proměny socioekonomické pozice Japanoameričanů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky a krátce zmapován úspěšný proces nápravy a omluvy Japanoameričanům v poválečném období, který vyvrcholil odškodněním přeživších internace, jejím odsouzením a omluvou z úst prezidenta USA. Hlavní důraz je v práci kladen na pointernační odklon od zemědělství a přesun k jiným profesím, přímé ekonomické škody a dlouhodobé snížení platových podmínek internovaných a jejich potomků.
|
|
|
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
|
|
|
Jan Kapistrán Vyskočil a jeho dílo
Čada, Václav ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
1. ANOTACE Jméno autora: Mgr. Václav Čada Instituce: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu Obor: Učitelství pro ZŠ a SŠ, DĚJEPIS - SPOLEČENSKÉ VĚDY Název práce: Jan Kapistrán Vyskočil a jeho dílo Vedoucí práce: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. Počet stran: 180 textu, 39 příloh Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: historik, františkánský řád, misie, učitel, děkan, akce K, Univerzita Karlova, Teologická fakulta, internace, Ţeliv Tato práce pojednává o životě historika a františkána Jana Kapistrána Vyskočila. Jedná se o kompletní biografii tohoto významného představitele františkánského řádu v Československu první poloviny 20. století. Kromě samotného životopisu je součástí práce i popis jeho dvou zahraničních cest do Itálie a Francie. Stručně je představena i Vyskočilova práce badatelská s důrazem k dosud nevydaným textům, které jsou uloženy v archivech České republiky. Jedná se o první ucelený životopis tohoto historika.
|
|
|
Emigrace kulturních elit z vichistické Francie
Píchová, Marta ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce analyzuje emigrace kulturních elit během vichistického režimu ve Francii, tj. v letech 1940-1944. Zabývá se narůstající hrozbou nacistického režimu a řeší specifika politické situace ve Francii, která za druhé světové války zabraňovala emigraci. V tomto směru hraje zásadní roli přijetí proticizineckých opatření a přistoupení k internaci cizinců. Základem této práce je seznam osobností, který byl sestaven americkou organizací Emergency Rescue Committee, přičemž takto vymezená kulturní elita je sledována napříč celou prací. Autorka se zabývá situací v internačních táborech a způsoby úniků z těchto táborů, ale také komunitou umělců a intelektuálů v Marseille. Město Marseille se stalo místem setkávání kulturních osobností, protože bylo jediným přístavem, z kterého bylo možné opustit Francii. Cílem práce je definování tří únikových cest, které byly za války používány, přičemž nehraje roli, zda se jednalo o legální či nelegální způsob emigrace.
|
host ::
RSS.