|
Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky
Kytka, Igor ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Bakalářská práce s názvem Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky podává přehled jednak teorií kognitivního rozvoje u dětí předškolního a mladšího školního věku. Také zahrnuje shrnutí charakteristik uvedených věkových období. Obsahem je i představení vybraných přístupů ke kognitivnímu rozvoji, například pojmové učení, nebo Learning Power, a to jak z teoretického, tak také praktického pohledu. Praktická část této práce vychází z aplikace tréninku metody loci a zjišťování jeho dopadu na zlepšení kognitivních funkcí u dětí na prvním stupni základní školy (6 až 12 let). Klíčová slova: kognitivní rozvoj, kognitivní funkce, mnemotechniky, programy rozvoje kognitivních funkcí, předškolní věk, mladší školní věk, vzdělávání, učení
|
| |
|
Vliv Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina na rozvoj kognitivních schopností dětí
Pokorná, Daniela ; Váňová, Eva (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Práce se ve své teoretické části zabývá porovnáním kognitivních funkcí vymezených Reuvenem Feuersteinem a dílčích schopností, které předkládají autoři Vzdělávací aplikace WISC-III. Empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu zaměřenému na změny v dílčích schopnostech u 11 žáků prvního stupně, kteří prošli několikaměsíční intervencí Instrumentálního obohacování. Snaží se popsat vliv IO na jejich výsledky v testu WISC-III zpracované faktorovou analýzou, na zvládání školních povinností, na jejich chování, soustředění a sebepojetí. Současně sleduje také možnost využití faktorové analýzy WISC-III pro naplánování intervence pomocí IO. Zdrojem informací byly testy, dotazníky pro učitele na počátku a na konci intervence, videonahrávky a zápisy z hodin IO. Výzkum probíhal v základní škole ve Štěchovicích, malém městě poblíž Prahy. Jde o jedinou základní školu ve městě, kde žije asi 1700 obyvatel. Zaznamenali jsme různě významné změny ve všech sledovaných oblastech, přičemž v některých případech se shodoval výsledek testu s hodnocením učitele, v jiných se rozcházel. KLÍČOVÁ SLOVA Reuven Feuerstein, modifikovatelnost inteligence, deficity kognitivních funkcí, zprostředkované učení, instrumentální obohacování, přenos, WISC-III, Vzdělávací aplikace WISC-III
|
| |
|
Feuersteinův program instrumentálního obohacování očima učitelů prvního stupně ZŠ
Lipská, Ludmila
FEUERSTEINV PROGRAM INSTRUMENTÁLNÍHO OBOHACOVÁNÍ OIMA UITEL PRVNÍHO STUPN ZŠ Prezentovaná práce, zabývající se programem kognitivní stimulace Reuvena Feuersteina, se snaží popsat efekty, jenž tento program vyvolává u uitel. V první ásti pedstavuje Instrumentální obohacování v kontextu celého Feuersteinova díla. Detailn pibližuje jeho teoretická východiska, dává je do souvislostí s širšími pedagogicko psychologickými otázkami týkajícími se výuky dovedností myslet. Feuersteinovu teorii zkušenosti zprostedkovaného uení konfrontuje s mediativní teorií L. S. Vygotského. Na mnoha místech odkazuje též k dílu J.Piageta. Výzkumná ást práce vychází z rozhovor a malého dotazníkového šetení s uitelkami základních škol. Výzkumný vzorek tvoilo 9 respondentek ve skupin experimentální a 6 ve skupin kontrolní. Hlavním cílem projektu bylo zmapovat, jakými vlivy Instrumentální obohacování psobí na uitele. Krom toho jsme se zabývali názory na využitelnost tohoto programu v bžné základní škole. Experimentální a kontrolní skupinu jsme porovnávali v pohledu na výuku myšlení a cílený rozvoj kognitivních schopností dtí ve škole. Závrená ást práce se obrací k zahraniním evaluaním studiím Instrumentálního obohacování, aby výsledky vlastního výzkumu prezentovala v souvislostech s nimi. Otevírá též...
|
|
Vliv Feuersteinova Instrumentálního obohacování na osoby po traumatickém poškození mozku
Bublíková, Irena ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Cílem práce je aplikace programu pro rozvoj kognitivních funkcí, Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) na jedince s traumatickým poškozením mozku (TBI). Teoretická část práce se zabývá problematikou traumatického poškození mozku a Feuersteinovo přístupem k rozvoji kognitivních funkcí. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, který zjišťuje, zda došlo ke zlepšení kognitivních funkcí u třech respondentů s TBI po pětiměsíční intervenci pomocí programu FIE. Respondenti jsou mladí muži v rozmezí 23 a 32 let, cca 10 let od úrazu, kteří pravidelně rehabilitují a prochází reedukací v Jedličkově ústavu (JÚŠ). Cílem výzkumu je porovnání, zda vlivem programu FIE došlo ke zlepšení kognitivních funkcí. Porovnání je dosaženo objektivním hodnocením kognitivních funkcí pomocí Klecanské opakovatelné neuropsychologické baterie (KONB). Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve strukturovaných kazuistikách. Kazuistiky kromě výsledků vyšetření KONB a popisu několikaměsíční intervence, sledují respondenty v celé jejich historii od života před úrazem, přes rehabilitaci následků úrazu až po současný život. Data byla získávána z audio nahrávek rozhovorů s respondenty a jejich blízkými osobami, z výsledků vyšetření před a po intervenci a zápisy z hodin FIE. Objektivní vyšetření prokázalo mírné zlepšení v...
|
| |
|
Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky
Kytka, Igor ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Bakalářská práce s názvem Podpora kognitivního rozvoje dětí v rodinném a školním prostředí se zaměřením na mnemotechniky podává přehled jednak teorií kognitivního rozvoje u dětí předškolního a mladšího školního věku. Také zahrnuje shrnutí charakteristik uvedených věkových období. Obsahem je i představení vybraných přístupů ke kognitivnímu rozvoji, například pojmové učení, nebo Learning Power, a to jak z teoretického, tak také praktického pohledu. Praktická část této práce vychází z aplikace tréninku metody loci a zjišťování jeho dopadu na zlepšení kognitivních funkcí u dětí na prvním stupni základní školy (6 až 12 let). Klíčová slova: kognitivní rozvoj, kognitivní funkce, mnemotechniky, programy rozvoje kognitivních funkcí, předškolní věk, mladší školní věk, vzdělávání, učení
|
|
Feuersteinův program instrumentálního obohacování očima učitelů prvního stupně ZŠ
Lipská, Ludmila
FEUERSTEINV PROGRAM INSTRUMENTÁLNÍHO OBOHACOVÁNÍ OIMA UITEL PRVNÍHO STUPN ZŠ Prezentovaná práce, zabývající se programem kognitivní stimulace Reuvena Feuersteina, se snaží popsat efekty, jenž tento program vyvolává u uitel. V první ásti pedstavuje Instrumentální obohacování v kontextu celého Feuersteinova díla. Detailn pibližuje jeho teoretická východiska, dává je do souvislostí s širšími pedagogicko psychologickými otázkami týkajícími se výuky dovedností myslet. Feuersteinovu teorii zkušenosti zprostedkovaného uení konfrontuje s mediativní teorií L. S. Vygotského. Na mnoha místech odkazuje též k dílu J.Piageta. Výzkumná ást práce vychází z rozhovor a malého dotazníkového šetení s uitelkami základních škol. Výzkumný vzorek tvoilo 9 respondentek ve skupin experimentální a 6 ve skupin kontrolní. Hlavním cílem projektu bylo zmapovat, jakými vlivy Instrumentální obohacování psobí na uitele. Krom toho jsme se zabývali názory na využitelnost tohoto programu v bžné základní škole. Experimentální a kontrolní skupinu jsme porovnávali v pohledu na výuku myšlení a cílený rozvoj kognitivních schopností dtí ve škole. Závrená ást práce se obrací k zahraniním evaluaním studiím Instrumentálního obohacování, aby výsledky vlastního výzkumu prezentovala v souvislostech s nimi. Otevírá též...
|
|
Vliv kurzu Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina na jeho absolventy
Bublíková, Irena ; Váňová, Eva (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením kurzu Feuersteinova instrumentálního obohacování na jeho absolventy. V první části představuji autora metody a jeho přístup k vývoji kognitivních funkcí. Dále přibližuji teoretické základy metody instrumentálního obohacování. Podrobněji se zabývám především teorií strukturní kognitivní modifikovatelnosti a zkušenosti zprostředkovaného učení. V závěru první části detailně popisuji průběh kurzu Feuersteinova instrumentálního obohacování. Ve druhé části představuji vlastní výzkum, jehož cílem je popsat, jak absolventi používají metodu a zda u nich vlivem kurzu došlo k osobní proměně a ke změně ve způsobu práce. V diskuzi porovnávám výsledky výzkumu s výzkumy Ludmily Májové (Májová, 2011) a Nigela Blagga (Blagg, 1991).
|