|
|
Mitochondriální biomarkery u Huntingtonovy nemoci
Vizelka, Vera ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je dědičné závažné neurodegenerativní onemocnění. Příčinou této choroby je mutace genu, který kóduje protein huntingtin (htt). Mutace se projevuje abnormálním prodloužením CAG tripletů. V molekule htt tak vzniká polyglutaminový řetězec, který způsobuje jeho fragmentaci a agregaci. Výsledkem je nesprávně sbalený protein a to má za následek poškození neuronů, především v oblasti striata. Biochemická podstata odumírání neuronů není dosud objasněna. Dodnes neexistuje žádná efektivní léčba HN. Htt se podílí se na mnoha různých buněčných procesech, např. se účastní regulace transportních dějů v buňce, podílí se na transkripci některých genů a kontroluje také apoptózu. Mutovaný htt může být příčinou poruch mitochondrií. Důsledkem působení mutovaného htt je vznik oxidačního stresu a následně nástup procesu neurodegenerace, ale přesná úloha mitochondrií během rozvoje nemoci nebyla dosud pečlivě prozkoumána Předchozí studie prokázaly poruchy mitochondrií nejen v mozku, ale i v dalších extraneuronálních tkáních. Cílem bakalářské práce bylo optimalizovat přípravu vzorku z buněk bukálního stěru - materiálu s neinvazivním odběrem pro účely proteinové analýzy a stanovit množství vybraných mitochondriálních proteinů v buňkách bukálního stěru u pacientů s HN v různých stádiích nemoci a...
|
|
|
Studium změn struktury a energetického metabolismu mitochondrií u pacientů s Huntingtonovou chorobou a u transgenního modelu miniprasete
Vanišová, Marie ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Mühlbäck, Alžbeta (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je závažné neurodegenerativní onemocnění s autosomálně dominantní dědičností. HN vzniká následkem expanze CAG tripletu v genu pro protein huntingtin (Htt), která vede k poškození a ztrátě funkcí tohoto proteinu. Htt je nezbytný při vývoji nervové soustavy, podílí se na axonálním transportu, regulaci exprese genů mitochondriálního metabolismu nebo spermiogenezi. U HN je nejvýznamněji poškozena nervová tkáň, ale patologické změny spojené s nemocí jsou detekovány v celém organismu. V současné době neexistuje uspokojivá léčba. U pacientů s HN bylo prokázáno, že mitochondriální poškození významně ovlivňuje progresi nemoci, avšak mechanismy vzniku mitopatie a její další rozvoj se všemi dopady na fyziologii tkání u HN dosud nejsou zcela objasněny. Cílem disertační práce bylo studium poškození energetického metabolismu, uspořádání mitochondriální sítě a ultrastruktury mitochondrií u HN ve vybraných tkáních pacientů a u modelového transgenního prasete pro HN (TgHN). Dále bylo snahou nalézt a charakterizovat mitochondriální biomarker HN, který by dobře odrážel patologický obraz momentálního stavu pacienta a v průběhu rozvoje onemocnění. Studovaným materiálem od pacientů s HN byly buňky bukální sliznice, lymfocyty izolované z periferní krve a kultivované kožní fibroblasty. Od TgHN...
|
|
|
Functional and Pathophysiological-morphological Correlates of Neurodegenerative Diseases
Dušek, Pavel ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Marek (oponent) ; Menšíková, Kateřina (oponent)
Tato dizertační práce vykresluje neurodegenerativní onemocnění jako víceúrovňový pro- ces, popisuje různé koreláty na jednotlivých patofyziologických úrovních a prezentuje vybrané koreláty na příkladu Huntingtonovy nemoci a neurodegenerace asociované s mi- tochondriálním membránovým proteinem (MPAN). Pro tyto účely používá různé me- todologické přístupy jako základní laboratorní výzkum, klinickou práci, zobrazování a vytvoření databáze s databázovými výstupy. Popisuje změny množství komplexu I a komplexu IV dýchacího řetězce v buňkách bukálního epitelu pacientů s Huntingtonovou nemocí. Demonstruje nedostatečnou diagnostickou sílu optické koherenční tomografie při použití jako biomarkeru u Huntingtonovy nemoci. Shrnuje různé fenotypy MPAN a potvrzuje asociaci mutace genu pro C19orf12 a poruchy zraku. Dále prezentuje dobře dokumentovaný případ pacienta s MPAN. Klíčová slova: akumulace železa; barevná diskriminace; huntingtin; Huntingtonova nemoc; komplex dýchacího řetězce; kontrastní senzitivita; mutace C19orf12; neurode- generace; neurodegenerace asociovaná s mitochondriálním membránovým proteinem; optická koherenční tomografie; parkinsonismus; tloušťka vrstvy nervových vláken sít- nice;...
|
|
|
Monitorování vlivu mutovaného huntingtinu na autofagii v lidských nervových kmenových buňkách
Zezulová, Kristýna ; Vodička, Petr (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jiří (oponent)
Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění způsobené mutací v genu Huntingtin. Jeho exprimovaný produkt, mutovaný protein huntingtin, v buňce agreguje a ovlivňuje rozsáhlou škálu buněčných procesů, včetně mechanismů proteostáze. Autofagie, řazena k mechanismům buněčné degradace a recyklace proteinů i jiných buněčných komponent, je jedním z procesů narušených přítomností mutovaného huntingtinu. Cílem projektu bylo s použitím chemicky kompetentních bakterií metodami molekulárního klonování připravit tandemový genetický konstrukt (fúzní protein LC3-EGFP-mCherry) v plazmidu se savčím promotorem, transfekovat jej do připravených lidských linií, nesoucích jak normální, tak mutovaný huntingtin, a modifikovat tak linie k přechodné, a pokud možno i trvalé, expresi tohoto senzoru aktivity autofagie. Takto modifikované linie umožňují sledovat vliv přítomnosti normálního a mutovaného HTT na průběh autofagie a také poskytují experimentálně vhodné podmínky k ovlivnění autofagie v těchto buňkách pomocí inhibitorů a aktivátorů ze skupiny malých molekul. Podařilo se molekulárním klonováním připravit dva typy fúzních proteinů LC3-GFP-mCherry/RFP a přechodně je vpravit lipofekcí do kontrolních ARPE19 linií. Konstrukty se z důvodu selhání transfekce či selhání exprese nepodařilo transfekovat do...
|
|
|
Clinical Applicability of Cognitive Testing in Huntington Disease
Mühlbäck, Alžbeta ; Klempíř, Jiří (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent) ; Horáková, Hana (oponent)
Úvod: Huntingtonova nemoc (HN) je dědičné neurodegenerativní onemocnění projevující se poruchami hybnosti, chování a kognitivním deficitem s fatálními následky. Cíle: Cílem této studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti standardní kognitivní baterie používané u HN a stanovit jazykově specifické normativní hodnoty. Soubor a metodika: V první studii byl porovnáván kognitivní výkon u 106 pacientů v různých stádiích HN a u 100 zdravých kontrol párovaných podle věku, pohlaví a vzdělání. Neuropsychologická baterie zahrnovala Test modalit čísel a symbolů (SDMT), Stroopův test, Test cesty, kategoriální a fonemickou verbální fluenci. U pacientů byl navíc komplexně hodnocen motorický a funkční stav. Ve druhé studii byl hodnocen kognitivní výkon 3 267 zdravých osob. Práce byla zaměřena na stratifikaci kognitivního výkonu v souvislosti s věkem, pohlavím, rodným jazykem a vzděláním. Dalším cílem bylo na základě získaných dat vytvořit normativní kalukátor pro hodnocení míry kognitivního deficitu v různých jazycích (angličtina, němčina, španělština, italština, polština, francouzština, nizozemština, dánština). Výsledky: V první studii analýza rozptylu ukázala, že zdravé kontroly dosahovaly významně lepších výsledků než pacienti. Kognitivní výkon koreloval s motorickým a funkčním postižením (p < 0,001) nezávisle na věku...
|
|
|
Poruchy výživy u pacientů s Huntingtonovou nemocí
Procházková, Tereza ; Klempíř, Jiří (vedoucí práce) ; Kosheleva, Svetlana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Tato práce se zabývá problematikou poruch výživy u Huntingtonovy nemoci. Huntingtonova nemoc je nevyléčitelné neurodegenerativní, autosomálně dominantně dědičné onemocnění. Prevalence Huntingtonovy nemoci je v západní společnosti 10,6-13,7 / 100 000 obyvatel. Onemocnění se projevuje poruchami řízení volní motoriky, řeči, polykání, posturální instabilitou, kognitivní deteriorací a různými změnami chování. Nedílnou součástí nemoci je i nechtěný úbytek tělesné hmotnosti. V jednotlivých stádiích onemocnění se příčiny rozvoje poruch výživy mohou lišit a vzájemně kombinovat. V teoretické části jsou kapitoly věnovány etiologii a patogenezi, patologii, klinickým projevům, formám a stádiím onemocnění, poruchám výživy a jejich klasifikaci, možnostem vyšetření nutričního stavu a specifickým příčinám poruch výživy, které se objevují v jednotlivých stádiích onemocnění. Zvláštní kapitola je zaměřená na klasifikaci poruch výživy podle Evropské společnosti pro klinickou výživu a metabolismus, která byla aplikována ve výzkumu. Praktická část si klade za cíl vyšetřit nutriční stav a zhodnotit stravovací zvyklosti u souboru pacientů s Huntingtonovou nemocí prostřednictvím klinických a laboratorních vyšetření a dotazníkového šetření. Vyšetření nutričního stavu bylo provedeno u 21 osob za pomoci pěti...
|
|
|
Sarcopenia in patients with Huntington's disease
Šoltésová, Mária ; Klempíř, Jiří (vedoucí práce) ; Růžičková, Lucie (oponent)
Cíl práce: Tato průřezová, neintervenční, nerandomizovaná, prospektivní a observační studie si klade za cíl zjistit, zda se v souboru 16 pacientů s Huntingtonovou nemocí vyskytuje sarkopenie a její typy a pokud ano, tak ve kterých stádiích onemocnění. Práce si také za cíl klade odhalit pacienty s Huntingtonovou nemocí, kteří se nacházejí v riziku sarkopenie (v tzv. presarkopenii). V práci jsou také porovnávány výsledky testů nutričního a funkčního stavu mezi souborem pacientů a zdravých kontrol, které byly stejného pohlaví, věku a neprobíhalo u nich žádné akutní či chronické onemocnění, které by mohlo zásadně ovlivňovat jejich nutriční a funkční stav. Zjišťovalo se tak, v jaké míře mají pacienti snížené nutriční a funkční parametry oproti běžné zdravé populaci. Metody: Do výzkumu byli vybráni jedinci s klinicky diagnostikovanou Huntingtonovou nemocí a souhlasili s účastí. Tito jedinci jsou ambulantní pacienti Neurologické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK. V rámci výzkumu byla provedena řada testů hodnotících nutriční a funkční stav jedince - dotazníky funkčního stavu, soběstačnosti a sarkopenie, vyšetření na bioimpedančním přístroji, silové testy za použití ručního dynamometru a funkční testy stoje a chůze. U pacientů byla zjišťována přítomnost sarkopenie a jejích typů. Výsledky vyšetření a testů...
|
|
|
Role ergoterapeuta v léčbě pacientů s Huntingtonovou chorobou
Sýkorová, Jitka ; Čábelková, Alžběta (vedoucí práce) ; Dlouhá Maršálková, Alexandra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Název: Role ergoterapeuta v léčbě pacientů s Huntingtonovou chorobou Autor: Jitka Sýkorová Vedoucí práce: Bc. Alžběta Čábelková Abstrakt bakalářské práce: Tato práce se zabývá možnostmi využití ergoterapie u pacientů s Huntingtonovou chorobou, neurodegenerativním onemocněním mozku. Huntingtonova choroba (HCH) je v současné době nevyléčitelné onemocnění, průběh nemoci lze však zmírnit různými terapeutickými metodami. Své místo zde má také včasná ergoterapeutická intervence a role ergoterapeuta v interprofesním týmu zabývajícím se léčbou těchto pacientů je nezastupitelná. V České republice jsou však zkušenosti s ergoterapií u pacientů s HCH minimální. Bakalářská práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část poskytuje základní informace o HCH, jejím vzniku, formách i klinickém obrazu. S využitím zahraničních odborných zdrojů se teoretická část věnuje také možnostem a cílům ergoterapie u pacientů s HCH. V rámci praktické části byly vyhodnoceny dotazníky distribuované mezi pacienty a pečující, jež mj. poskytly orientační přehled problémových oblastí pacientů. Během ergoterapeutického vyšetření pacientů s HCH byly využity Montrealský kognitivní test a Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání, které jsou významné a přínosné pro stanovení priorit a cílů terapie. Přílohy...
|
|
|
Psychosociální aspekty Huntingtonovy nemoci
Uhrová, Tereza ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Zvolský, Petr (oponent) ; Benetin, Ján (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je autozomálně dominantně dědičné neuropsychiatrické onemocnění s obvyklým počátkem ve středním věku. Mutací ležící na krátkém raménku 4.chromozomu je expanze tripletu obsahujícího cytosin-adenin-guanin (CAG) s kritickou hranicí 40 a více repeticí. Hlavními projevy jsou motorické poruchy (chorea, dystonie, poruchy volní hybnosti), postupná kognitivní deteriorace a neuropsychiatrické symptomy (poruchy chování, afektivní symptomy aj.). Potvrzení klinické diagnózy je prováděno genetickým testem, který je možné provést i presymptomaticky u potomků nemocné osoby. Cílem 1. studie bylo charakterizovat rozdíly v psychiatrickém vyšetření a neuropsychologickém testování mezi osobami v riziku (PAR - people at risk), u kterých bylo doporučeno oddálit test a osobami v riziku, kterým bylo doporučeno pokračovat v tzv. prediktivním protokolu. Bylo vyšetřeno 52 osob (32 žen, 20 mužů). Mimo běžného psychiatrického vyšetření jsme administrovali Eysenckův osobnostní dotazník (EOD-A), sebehodnotící škálu všeobecné psychopatologie (SCL-90), tři krátké kognitivní testy - test cesty (TMT-A,B), test verbální fluence (VF) a paměťový test učení (AVLT) a dotazník kvality života (MANSA). PAR s doporučeným odkladem testu vykazovali statisticky signifikantně větší míru neuroticismu a...
|
|
|
Nutriční stav u pacientů s Huntingtonovou nemocí a nutriční podpora
Kosheleva, Svetlana ; Klempíř, Jiří (vedoucí práce) ; Růžičková, Lucie (oponent)
Huntingtonova nemoc je autozomálně dominantně dědičné neurodegenerativní onemocnění projevující se poruchami hybnosti, kognitivních funkcí, chování a váhovým úbytkem, který je podmíněn multifaktoriálně. Cílem práce bylo zjistit, zda se u Huntingtovy nemoci vyskytují poruchy výživy, jaká je jejích etiologie a závažnost. U 10 pacientů bylo provedeno neurologické škálování, antropometrické vyšetření, hodnocení třídenního záznamu jídelníčku, měření manuálním dynamometrem, bioimpedanční analýza, nepřímá kolorimetrie a predikce výdeje energie. Aplikovali jsme algoritmy pro diagnostiku sarkopenie a malnutrice. U všech pacientů byl pozorován nechtěný pokles tělesné hmotnosti a u 4 z 10 se prokázala podvýživa. Nebyl nalezen rozdíl hodnot měřeného klidového metabolismu a vypočítaného dle prediktivní rovnice. Ukázalo se však, že striktní nutriční doporučení založené na těchto podkladech mohou v případě některých pacientů s HN být zavádějící, protože reálná spotřeba energie může být výrazně vyšší. Všichni pacienti měli pozitivní energetickou bilanci. Osvědčil se nový diagnostický algoritmus pro časnou diagnostiku sarkopenie. Pomocí bioimpedanční analýzy a vyšetření sily stisku ruky jsme identifikovali pravděpodobnou sarkopenii a již přítomnou sarkopenii u poloviny pacientů v našem souboru. Při screeningovém vyšetření...
|
host ::
RSS.