|
|
Comparison of ITS nrDNA and alternative markers for fungal metabarcoding in environmental samples
Zelenka, Tomáš ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Mašek, Tomáš (oponent)
Studium diverzity hub může ve výsledku vést k mnoha významným objevům a závěrům. Molekulární genetika a konkrétně metody masivně paralelního sekvenování se používají ke studiu ekologie a diverzity hub čím dál tím častěji. Využívá se k tomu krátkých úseků DNA označovaných jako barcode markery. Nejčastěji používaným markerem je úsek jaderné ribozomální DNA zvaný ITS (Internal Transcribed Spacer). Vyskytuje se v genomu ve formě rozsáhlých repetic až 200 kopií, což značně zjednodušuje jeho namnožení z environmentálních vzorků. Zároveň to ale vzbuzuje také určité obavy kvůli výskytu vnitrodruhové a vnitrogenomové variability. Obě tyto variability mohou být zdrojem silného nadhodnocování odhadů diverzity. Použití alternativních, nízko-kopiových markerů, může zmíněný problém částečně vyřešit. V této studii byly porovnány tradičně používané markery ITS1 a ITS2 s protein-kódujícími geny EF-1α a RPB2. Smícháním genomových DNA druhů z různých fylogenetických skupin bylo vytvořeno in vitro umělé společenstvo. To bylo následně sekvenováno pro všechny zmíněné markery a data byla vyhodnocena dle postupů běžně používaných v environmentálních studiích. Výsledky jednoznačně vyzdvihují ITS2 jako nejvhodnější marker pro studium environmentálních vzorků. Průměrný koeficient nadhodnocení lze očekávat kolem dvou pro ITS1, ITS2,...
|
|
| |
|
|
Výroba paštik s přídavkem hub
Tóthová, Martina ; Holub, Jiří (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá senzorickým hodnocením paštik s přídavkem hub. K senzorickému hodnocení byly nejdříve vyrobeny 3 vzorky paštik pro posouzení nejlepší koncentrace hub. Poté bylo vyrobeno 7 vzorků paštik, které obsahovaly různou texturu a druh hub. V teoretické části jsou paštiky charakterizovány, je popsána technologie výroby a dělení paštik. Součástí literární rešerše je popis hub obecně, jejich složení a popis hub použitých při výrobě paštik. Dále jsou teoreticky zpracovány podmínky a metody senzorické analýzy. Experimentální část je zaměřena na výrobu vzorků pro dvě senzorické analýzy, hodnocením tepelné úpravy a samotnou senzorickou analýzou. Obsah vitaminu D ve vzorcích paštik byl stanoven metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Po zpracování výsledků senzorické analýzy vzorků paštik bylo zjištěno, že mezi nejlepší patřily paštiky obsahující namleté a rozmixované žampiony.
|
|
|
Tuhé pěny založené na acetalizovaném PVAl
Mach, Václav ; Klučáková, Martina (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá přípravou tuhých hydrofilních pěn z acetalů PVAl. Pro výrobu tuhých pěn byl použit postup založený na napěnění reakční směsi plynnými zplodinami. V rámci práce byla také studována možnost ukotvení aktivních složek do hmoty pěny (drceného lignitu jako účinného sorbentu pro těžké kovy).
|
|
|
Výskyt polutantů v matricích bioindikátorů
Vlček, Ladislav ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem těžkých kovů v životním prostředí, zejména v matricích bioindikátorů. Zvláštní pozornost je věnována výskytu rtuti v životním prostředí a její stanovení v bioindikátorech. V současné době je rtuť a její sloučeniny považována za jeden z nejzávažnějších kontaminantů v životním prostředí. Některé druhy hub kumulují ve svých plodnicích značná množství rtuti a dají se dobře využít k posouzení zátěže lokalit. Pro tyto účely bylo vybráno 8 lokalit ve Vizovicích a blízkém okolí, a odtud během let 2006–2008 odebráno 50 vzorků 19 druhů hub. Ve všech vzorcích byly stanoveny koncentrace Hg pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Provedeno bylo porovnání obsahu rtuti mezi houbami v dané lokalitě i vzájemné porovnání zátěže lokalit, dále byla stanovena bioakumulační schopnost pro jednotlivé druhy hub.
|
|
|
Analýza glukanů v rostlinných a mikrobiálních vzorcích
Vít, Radek ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem glukanů u vybraných druhů kvasinek, řas a materiálů rostlinného původu. Kultivace byly prováděny za účelem co nejvyšší produkce glukanů za různých teplotních podmínek a v různých médiích. Pro kultivace kvasinek byly vybrány kmeny Saccharomyces cerevisiae (CCY 6646), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), Phaffia rhodozyma (CCY 77-1), Rhodotorula glutinis (CCY 20-78-26) a Cystofilobasidium infirmominiatum (CCY 17-18-4). Kvasinka Saccharomyces cerevisiae sloužila jako kontrolní kmen, jelikož je dnes již považována za ověřený zdroj -glukanů. Stanovení -glukanů bylo provedeno pomocí enzymatického kitu K-YBGL Megazyme. Ze zástupců řas byla vybrána Euglena gracilis (CCALA 349), z řad vyšších hub shiitake, hlíva ústřičná, ucho Jidášovo a žampión zahradní, z obilovin pšenice, žito, oves, rýže a ječmen. U zástupců kvasinek byl také stanovován obsah mastných kyselin pomocí GC/FID. Jako nejlepší producent -glukanů byla vyhodnocena Rhodotorula glutinis CCY 20-7-26, která vykazovala nejvyšší produkci biomasy (12-14 g/l) a také poměrně vysoké zastoupení -glukanů (25-30 %) u kultivace při 15 °C v médiu s obsahem kvasničného extraktu v kombinaci se síranem amonným. U mikrořasy Euglena gracilis (CCALA 349) byla prokázána přítomnost -glukanů, stejně tak i ve vzorcích vyšších hub a obilovin.
|
|
|
Studium obsahu rizikových prvků v půdách a rostlinném materiálu
Vlčková, Renáta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem obsahu vybraných těžkých kovů (Zn, Ni, Fe, Mn) v půdách a houbách. Pro stanovení obsahu těžkých kovů byla použita metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie. Vzorky hub a půd byly odebrány na 18 lokalitách v oblasti Jeseníků. Koncentrace těžkých kovů v houbách se pohybují v rozmezích, které klesají v pořadí 140–582 mg/kg Zn, 48–380 mg/kg Fe, 5–19 mg/kg Mn a 3–8 mg/kg Ni. Nejvyšší hodnotu koncentrace u všech druhů hub měl zinek. V půdách se koncentrace těžkých kovů pohybovaly v rozmezích 10–72 g/kg Fe, 52–1 000 mg/kg Mn, 29–115 mg/kg Zn a 6–50 mg/kg Ni. Nejvíce zastoupeným prvkem v půdách bylo železo. Na studované oblasti bylo vyhodnoceno znečištění hub jako zdravotně rizikové. Znečištění lesních půd však bylo vyhodnoceno jako vyhovující a není tak narušena produkční funkce půdy. Bylo zjištěno, že druh lesního porostu má na chemické složení půd minimální vliv.
|
|
|
Analýza beta-glukanů ve vybraných druzích hub
Phan, Huong Tra ; Veselá, Mária (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla analýza obsahu -glukanů ve vybraných druzích hub, kde byla rovněž stanovena celková charakterizace složení a obsažených bioaktivních látek. V teoretické části byla vypracována stručná rešerše o říši Fungi, konkrétněji byla práce zaměřená na oddělení hub Basidiomycota. V rešerši byla popsána morfologie hub a jejich chemické složení. Poslední část teorie byla věnována analytickým metodám, které byly použity v experimentální kapitole. V experimentální části byly připraveny extrakty z vybraných druhů hub (houževnatec jedlý, hlíva ústřičná, žampion bílý, žampion hnědý a boltcovitka bezová), které byly použity na charakterizaci vybraných metabolitů, jako jsou polyfenoly, flavonoidy a antioxidační aktivita. Dále bylo stanoveno množství -glukanů v houbách. S využitím plynové chromatografie bylo stanoveno množství mastných kyselin a pomocí emisní spektrometrie byly vzorky podrobeny analýze těžkých kovů. Dále byla u extraktů z hub testována cytotoxicita pomocí MTT testu na lidských buňkách. Závěrem byla sledována antimikrobiální aktivita extraktů, proti grampozitivní bakterii Micrococcus luteus, gramnegativní bakterii Serratia marcescens a kvasince Candida glabrata. Práce poskytla přehled o složení a biologické aktivitě vybraných druhů hub.
|
|
|
Toxické látky vyšších hub
Ascherová, Adriana ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je věnovaná problematice toxických látek vyšších hub. Tematicky je rozčleněna do tří oddílů. V první části se zabývá chemickým složením hub, kde klade hlavní důraz na obsah těžkých kovů a léčivých látek. Následující oddíl je zaměřen na houby jedovaté, jejich nejvýznamnější zástupce a mechanismus působení jedů. Část třetí objasňuje problematiku hub jedlých a otravy, které mohou způsobit. Především se jedná o biogenní aminy, práce popisuje jejich chemické složení, vznik, strukturu a rozdělení, výskyt, biologické účinky a metody stanovení (plynová chromatografie, kapalinová chromatografie, tenkovrstvá chromatografie a kapilární elektroforéza).
|
|
|
Rozpoznávání objektů v obraze na platformě Android
Šimon, Martin ; Zahrádka, Jiří (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Práce popisuje problematiku rozpoznávání objektů v obraze ve spojení s mobilní platformou Android. Rozebírá existující metody a postupy z oboru rozpoznávání objektů stejně jako dřívější řešení podobné problematiky. Z těchto základů čerpá a navrhuje praktickou aplikaci, která má ambice stát se schopným pomocníkem při houbaření. Při návrhu a implementaci bere v potaz také cílové zařízení, které je omezené jak výkonem, tak pamětí. Výsledky jsou vyhodnoceny na základě několika experimentů, včetně uživatelského testování. Implementace výsledné aplikace je součástí práce.
|
host ::
RSS.