|
|
Návštěva Gustáva Husáka ve Spolkové republice Německo v dubnu 1978
OLIWA, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na významnou událost v historii československo-západoněmeckých vztahů, a sice na podrobnou analýzu návštěvy československé delegace v čele s Gustávem Husákem ve Spolkové republice Německo, proběhnuvší v dubnu 1978. V práci bude přiblížen průběh návštěvy jednak z pohledu dochovaných nevydaných dokumentů diplomatické povahy, uchovávaných v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a materiálů uložených v Národním archivu v Praze, jednak z perspektivy dobového mediálního ohlasu, především ve stranickém tisku Rudé právo a denících Svobodné slovo a Lidová demokracie.
|
|
|
Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka
Zálom, Pavel ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka" hodlá prostřednictvím analytické a srovnávací metody přiblížit vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru při volbě Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1969. V rámci prostudované literatury související s touto problematikou totiž autor postrádal text, který by se těmto motivům blíže věnoval. Na základě rozboru volby Alexandera Dubčeka do přední stranické funkce v lednu 1968, v rámci níž jsou podle autorova názoru vlivy zvýrazňující působení slovenského faktoru patrnější, jsou vymezeny tři komparační okruhy, saturační, nátlakový a konfliktní, na jejichž základě pak jsou v souvislosti s volbou Husáka identifikovány sledované faktory. Základní termíny, tedy tematická náplň zmíněných srovnávacích okruhů stejně jako samotný slovenský faktor, budou v rámci textu blíže charakterizovány a vyloženy. Autor pak pomocí této metody dochází k závěru, že klíčovými faktory, které významným způsobem zvýraznily působení slovenského faktoru v rámci volby Gustáva Husáka do čelní role KSČ, jsou především velmocenské zájmy Sovětského svazu v prostoru střední Evropy, obava...
|
|
|
Komunikace politiků v období totality a demokracie. (Konkretizace na komparaci novoročních projevů G. Husáka a V. Havla)
Petrovická, Barbora ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vlivu totalitního a demokratického režimu na komunikační schopnosti a možnosti tehdejších prezidentů na našem území. Teoretická část vymezuje komunikaci politickou a nepolitickou. Zaměřuje se mimo jiné na charakteristiku totality a demokracie a popisuje povahu jazykového systému češtiny v obou režimech. Zahrnuje také stručnou historii novoročních projevů a jejich jazyková specifika, jelikož teoretická část je zaměřena právě na tyto komunikační příležitosti. Praktická část se zaměřuje na rozbor novoročních projevů posledního totalitního a prvního demokratického prezidenta, u každého se podrobně rozebírá právě jeden projev. Ohled je brán také na životní osudy těchto dvou osobností. Projevy posuzujeme z hlediska obsahového, lingvistického a psychologického, zřetel bereme také na povahu celé komunikace. V závěru se snažíme přinést komparaci obou řečníků a jejich komunikačních schopností. KLÍČOVÁ SLOVA komunikace, totalita, demokracie, novoroční projevy, Gustáv Husák, Václav Havel
|
|
|
Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti
Týcová, Zdenka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti se věnuje vizuální složce mediálního obrazu normalizačního prezidenta Gustáva Husáka a demokratického prezidenta Václava Havla. Práce se zabývá jejich vizuální prezentací v deníku Rudé právo, Mladá fronta a Mladá fronta DNES. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení role prezidenta v českém politickém systému a nastiňuje dějinné souvislosti. Výzkumná část se zabývá kvantitativní a kvalitativní analýzou fotografií zveřejněných v určených denících. Součástí práce je i charakteristika profilu činnosti oficiálních fotografů prezidenta a vyhodnocení informací získaných během hloubkových rozhovorů s fotografy. Rozhovor s bývalým fotoreportérem ČTK se týká fotografování prezidenta Gustáva Husáka. Rozhovor s Tomkim Němcem, Karlem Cudlínem a Jaroslavem Hejzlarem je zaměřen na fotografování Václava Havla. Práce hledá odpověď na otázku, zda prezident zasahoval do činnosti svého oficiálního fotografa a v čem se liší profil práce prezidentského fotografa v období normalizace a v období demokracie. Cílem práce je představit, jak se měnil mediální obraz českých prezidentů a ověřit nebo vyvrátit hypotézu, že se vizuální reprezentace prezidenta v denním tisku výrazně lišila v době totalitního Československa a v demokratické...
|
|
|
Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970
Pecáková, Andrea ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970" se zabývá programovou nabídkou od období tzv. pražského jara až do konce dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý vysílací okruh. Toto období jsem zvolila kvůli četným změnám v politice a ve společnosti, které se odrážely do obsahu médií, a tedy i televize. Tento časový výsek jsem rozdělila do čtyř období, ve kterých sleduji programovou nabídku televize. Prvním obdobím je období pražského jara, druhým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl zvolen Gustáv Husák prvním tajemníkem ÚV KSČ, třetím je období od května 1969 do srpna 1970, kdy nastoupil Jan Zelenka jako ředitel Československé televize (teprve on se považuje za normalizačního ředitele) a čtvrtým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý televizní program. K dosažení cíle - detailní postižení televizní nabídky daných čtyř časových úseků a jejich porovnání - užiji srovnávací analýzy. Analyzuji především týdeníky Československá televize let 1968, 1969 a 1970. Informace z nich získané doplňuji dalšími písemnými zdroji, obrazovými záznamy pořadů a obrazovými záznamy vypovídajícími o tehdejší době. Výsledky analýzy v rámci diplomové práce dokazují, že rozdíly mezi mnou zvolenými čtyřmi obdobími jsou...
|
|
|
Gustáv Husák v kauze slovenského buržoazního nacionalismu
Macháček, Michal ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobnosti československého komunistického politika Gustáva Husáka v souvislosti s kauzou slovenského buržoazního nacionalismu. Je strukturována chronologicky a místy prokládána tematickými okruhy. Čerpá z široké pramenné základny a rozličných zdrojů. Převažuje pozitivistický a analytický přístup. Cílem je objasnit vznik politické kauzy slovenského buržoazního nacionalismu a způsob, jakým byl do něj Husák včleněn. Práce ukazuje na stěžejní provázanost s mezinárodními souvislostmi a také poodkrývá "nesoudružské" vztahy mezi předními stranickými funkcionáři. Dále jsou nastolovány otázky spojené s Husákovým politickým pádem, vykonstruovaným obviněním, vězněním a následně se složitostí rehabilitačního procesu, na jehož konci byla Husákovi nejenom navrácena stranická legitimace, ale také možnost další politické kariéry. Navíc se text ve zvýšené míře snaží postihnout jednotlivé sociální vztahy mezi aktéry a porozumět jejich motivům chování. To vše je také dáváno do souvislosti s česko-slovenskými vztahy, které zmiňovaná kauza znatelně ovlivnila. Záměr práce tak cíleně přesahuje biografický motiv
|
|
|
Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka
Zálom, Pavel ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka" hodlá prostřednictvím analytické a srovnávací metody přiblížit vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru při volbě Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1969. V rámci prostudované literatury související s touto problematikou totiž autor postrádal text, který by se těmto motivům blíže věnoval. Na základě rozboru volby Alexandera Dubčeka do přední stranické funkce v lednu 1968, v rámci níž jsou podle autorova názoru vlivy zvýrazňující působení slovenského faktoru patrnější, jsou vymezeny tři komparační okruhy, saturační, nátlakový a konfliktní, na jejichž základě pak jsou v souvislosti s volbou Husáka identifikovány sledované faktory. Základní termíny, tedy tematická náplň zmíněných srovnávacích okruhů stejně jako samotný slovenský faktor, budou v rámci textu blíže charakterizovány a vyloženy. Autor pak pomocí této metody dochází k závěru, že klíčovými faktory, které významným způsobem zvýraznily působení slovenského faktoru v rámci volby Gustáva Husáka do čelní role KSČ, jsou především velmocenské zájmy Sovětského svazu v prostoru střední Evropy, obava...
|
|
|
Husák, Havel, Klaus: novoroční prezidentské projevy v proměnách doby
Nekvasilová, Lucie ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Husák, Havel, Klaus: Novoroční prezidentské projevy v proměnách doby" pojednává o tradičních novoročních projevech posledních tří českých a československých prezidentů Gustáva Husáka, Václava Havla a Václava Klause. Srovnává je z pohledu rétoriky a pragmatické lingvistiky, zaměřuje se na jejich strukturu, styl a použitá témata. Sleduje rovněž, zda a jak na sebe prezidenti ve svých svátečních řečech reagovali a odkazovali. Cílem práce je zjistit, jak se do prezidentských novoročních projevů promítla osobní zkušenost řečníků i dobové okolnosti, za kterých tyto sváteční řeči vznikaly. Pohled do zákulisí novoročních projevů má poodhalit krátká anketa mezi nejbližšími spolupracovníky prezidentů. Práce sleduje sváteční promluvy prezidentů v písemné podobě, nezabývá se jejich televizní či rozhlasovou podobou. Obsahuje rovněž životopisná data všech tří hlav státu, a to s důrazem na jejich řečnické dovednosti a zkušenosti. Část práce je také věnována historii a systémovému zařazení novoročních prezidentských projevů obecně.
|
|
|
Osobnost Gustáva Husáka v letech 1968-1980
STEHLÍK, Petr
Bakalářská práce se zaměřuje na činnost JUDr. Gustáva Husáka, CSc. od roku 1968, od doby, kdy se v dubnu tohoto roku stal místopředsedou československé vlády, dále přes období normalizace, jeho nástupu do úřadu prezidenta Československé socialistické republiky, kdy byl jeho vliv nejsilnější. Na přelomu 70. a 80. let z důvodu častých zdravotních potíží postupně jeho moc slábne. V úvodu se čtenáři seznámí se stručným přehledem o životě Gustáva Husáka od jeho narození v roce 1913 do roku 1968, od kterého se životem a především politickou úlohou tohoto státníka zabývá tato práce podrobněji.
|
|
| |
host ::
RSS.