|
| |
|
|
The OSS in Vietnam during the Second World War
Do, Phuong Thuy ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Americká angažovanost ve Vietnamu se datuje už od druhé světové války. Ze základny v Číně se Spojené státy zapojovaly do války v Pacifiku proti Japonsku. Když se v roce 1940 Francie vzdala do rukou nacistické říše, japonská vojska vstoupila do francouzské Indočíny. Válka se automaticky přesunula i na území Vietnamu. Pro účely bombardování japonských cílů, potřebovali Američané informace o poloze nepřátelských vojsk. V jihovýchodní Asii se tak pohybovali agenti Úřadu pro strategické informace (OSS), předchůdce dnešní CIA. Po japonském vládním převratu v Indočíně v roce 1945, agenti OSS přišli o své kontakty ve Vietnamu. Rozhodli se začít spolupracovat s Ho Chi Minhem a jeho organizací Viet Minh, kterým nevědomky po konci války pomohli k moci.
|
|
| |
|
|
U.S. and the Czechoslovak Crisis in 1938: Policy of Appeasement?
Jáč, Marek ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Diplomová práce U.S. and the Czechoslovak Crisis in 1938: Policy of Appeasement? zkoumá politiku Spojených států amerických v roce 1938 ve vztahu ke sporu Československa a nacistického Německa ohledně sudetoněmecké otázky. Předkládaná práce je případovou studií a analyzuje zejména diplomatickou korespondenci a veřejné projevy hlavních představitelů americké zahraniční politiky převážně v období březen 1938 - říjen 1938 vůči tzv. Československé krizi. Cílem práce je zhodnotit americkou politiku vůči československé krizi a rozhodnout, zda lze politiku Spojených států ve vztahu k československé krizi označit jako politiku appeasementu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola rekapituluje americkou zahraniční politiku před rokem 1938, krátce zmiňuje problematiku appeasementu a popisuje Československo- americké vztahy před rokem 1938. Druhá kapitola se zabývá politikou Spojených států během tzv. Květnové krize. Třetí kapitola je zaměřena na politiku Spojených států v mezidobí před Mnichovskou konferencí. Čtvrtá kapitola analyzuje postoje a činy představitelů americké zahraniční politiky v období Mnichovské konference.
|
|
|
Postoj F. D. Roosevelta k otevření druhé fronty
Calta, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou britsko - amerického spojenectví v průběhu Druhé světové války a snahou spojenců provést masivní invazi v západní Evropě. Vše je nahlíženo především z perspektivy amerického prezidenta Roosevelta. V první části je analyzováno období americké neutrality před útokem na Pearl Harbor a snaha prezidenta Roosevelta připravit americkou společnost na vstup do války. Druhá část popisuje období od vstupu Spojených států do války do první spojenecké invaze v severní Africe. Pozornost je věnována především spojeneckým konferencím, kde se utvářela hlavní vojenská strategie. Zohledněn je také vliv amerického veřejného mínění na postoj prezidenta Roosevelta. Závěrečná část se zabývá obdobím od invaze v severní Africe po definitivní rozhodnutí o otevření druhé fronty na konferenci v Teheránu v prosinci 1943. V tomto období se již začala postupně projevovat převaha Spojených států v utváření spojenecké strategie.
|
|
|
Spojené státy americké a Mnichovská dohoda
Lukeš, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Ve své diplomové práci přináším analýzu Mnichovské dohody a československé krize z perspektivy Spojených států amerických. Mou snahou je vytvořit ucelený obraz bilaterálních vztahů Československa a Spojených států amerických před a po podpisu Mnichovské dohody. V diplomové práci se zabývám diplomatickými a ekonomickými vztahy Československa a Spojených států amerických v období mezi lety 1936-1938/1939. Úvodní část diplomové práce je věnována fenoménu izolacionismu a jeho vlivu na formování zahraniční politiky Spojených států amerických. Hlavním bodem analýzy je postoj americké veřejnosti k československé krizi a k Mnichovské dohodě samotné. Hlavní hypotézou mé práce je tvrzení, že Spojené státy hrály zásadní roli v československé krizi, která předcházela podpisu Mnichovské dohody. Hledám odpovědi na otázky: Jak se stavěla většinová společnost k československé krizi? Jaká byla reakce vlády Spojených států na československou krizi a následně na mnichovskou dohodu? Jaký zastával F. D Roosevelt názor vůči Československu v souvislosti s čs. krizí? Odpovědi na své otázky nalézám na základě zkoumání vydaných a nevydaných pramenů, odborné literatury a především na základě dobového tisku. Práce dokázala, že Spojené státy americké se účastnili událostí, které předcházeli podpisu Mnichovské dohody.
|
|
|
Financování britského válečného loďstva za druhé světové války
Baštář, Filip ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Tato práce analyzuje financování britského loďstva za druhé světové války, jejíž začátek pro něj znamenal nutnou mobilizaci a restrukturalizaci. Zaměřuje se na přechod Royal Navy do válečného stavu a na problémy s ním vzniklé. Vychází ze známé skutečnosti, že Velká Británie platila před druhou světovou válkou za námořní velmoc. Práce se detailněji soustředí na zajištění prostředků na fungování loďstva a na samotné výrobní programy. Cílem mé práce bylo zjistit jak se Admiralitě a dalším institucím dařilo loďstvo zabezpečit, jaké k tomu využívaly nástroje a jak si Royal Navy stálo v průběhu války v porovnání se svými konkurenty a dalšími složkami branné moci.
|
|
|
Význam programu New Deal pro americké hospodářství
Lukášová, Veronika ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá programem New Deal amerického prezidenta F. D. Roosevelta. První část charakterizuje Velkou hospodářskou krizi, která New Dealu předcházela. Následuje popis osobnosti prezidenta Roosevelta, jeho kariéry, politické kampaně a teoretických východisek pro New Deal. Další část se podrobněji zaměřuje na první a druhý New Deal a jednotlivá opatření, programy, reformy a instituce, které zavedly. Dále se práce zabývá hospodářskou a sociální situací v daném období. V poslední části práce nastiňuje názory a myšlenky významných světových ekonomů.
|
|
|
Velká hospodářská krize v USA ve 20. letech dvacátého století a pokusy o obnovu bankovního systému
Dubíková, Lucia ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Má diplomová práce by měla mít ve větší míře analytický charakter. Rozdělila jsem ji na dvě hlavní kapitoly: hospodářský vývoj USA ve 20. letech 20. století a pokusy o obnovu bankovního systému. V první kapitole se věnuji analýze situace, v jaké se Spojené státy nacházely ve dvacátých letech, kdy můžeme pozorovat známky nastupující recese. Spojené státy změnily své postavení a staly se světovou mocností a hlavním vítězem první světové války. Hospodářskou politiku výrazně ovlivňovala válečná zkušenost tohoto konfliktu. S tím však přicházely i nové hospodářské, sociální a politické důsledky. Ze světového dlužníka se staly světovým věřitelem. Narůstala investiční aktivita, lidé si zvykli žít svůj ,,život na půjčku? a stále více se zadlužovali. Měnila se také politická situace, kde vládu demokratů vyměnila na dlouhé období vláda republikánů. V hospodářské politice to znamenalo zejména nižší daně, vyšší cla, omezení přímé regulace a decentralizace rozhodování. Rozpočtová politika se přizpůsobila zejména splácení válečných půjček, což znamenalo po celé období dvacátých let přebytkové rozpočty.
|
host ::
RSS.