|
|
Prejudiciální otázka
Chudoba, Stanislav ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Prejudiciální otázka Předmětem zkoumání diplomové práce jsou prejudiciální otázky v českém civilním procesu a předběžné otázky podané k Soudnímu dvoru Evropské unie. Práce má za cíl analyzovat právní úpravu předběžných otázek, s akcentem na rozhodovací soudní praxi. Úvodní část práce popisuje historické souvislosti v římském právu, ve kterém lze spatřovat počátky vývoje současné podoby předběžné otázky na tehdejším institutu zvaném praeiudicium. Dále se práce zaměřuje na předběžné otázky v českém právním prostředí. Po úvodním vymezení pojmu se kapitoly této části postupně zabývají nuancemi v názvosloví tohoto procesního institutu, postavením prejudiciální otázky v rámci soudního rozhodnutí nebo vysvětlením rozdílu mezi hmotněprávními a procesněprávními otázkami. Stěžejní kapitola je věnována vázanosti soudu existujícím rozhodnutím o předběžné otázce a na to navazujícím výkladovým rozborem de lege lata. V dalších kapitolách se práce zabývá posuzováním předběžných otázek, o nichž neexistuje rozhodnutí, a fakultativním a obligatorním přerušením řízení z důvodu vyřešení předběžné otázky. Závěrečná kapitola dané části pojednává o souvislostech mimo civilní proces. V rámci následující části je pozornost soustředěna na předběžnou otázku předloženou k Soudnímu dvoru EU. Úvodní kapitoly představují...
|
|
|
The European Court of Justice as a political actor
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
ESD jako politický aktér I. Úvod V roce 2009 se ve Spojených státech amerických hledal nástupce na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu USA.1 Kandidátkou byla soudkyně hispánského původu, Sonia Sotomayor, která byla známou aktivistkou za práva hispánských žen. Na základě některých svých projevů byla soudkyně Sotomayor dokonce označena za rasistku.2 Její nominace vyvolala bouřlivou diskusi nejen v politických kruzích, ale také mezi širokou veřejností. V roce 2010 se na Soudním dvoře EU uprázdnily tři soudcovská místa, dvě na Soudním dvoře a jedno na Tribunálu.3 Členské státy nominovaly své kandidáty a výběru soudců se poprvé v historii EU účastnil i nově zřízený Výbor podle článku 255, který má podle Smluv za úkol vydávat "stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu."4 Výbor nejdříve schválil nizozemskou kandidátku (československého původu) Alexandru Prechal, a to s výslovným doporučením,5 u dalších kandidátů byl však průběh nominace o něco složitější. Poté, co se Výbor vyjádřil k nominacím, ze seznamu kandidátů zmizela dvě jména: maďarský soudce Czúcz a řecký kandidát Vassilopoulos.6 Stalo se tak bez formálního rozhodnutí, bez jakéhokoliv odůvodnění a bez veřejné diskuse. Kontrast mezi uvedenými dvěma příklady je zřejmý: zatím co v USA je...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Odůvodnění soudních rozhodnutí evropských soudů
Vilímková, Veronika ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá tématem odůvodnění soudních rozhodnutí evropských soudů. Na začátku práce jsou rozebrány teoretické aspekty odůvodnění, konkrétně právní zakotvení povinnosti soudů odůvodňovat rozhodnutí a analýza důvodů existence této povinnosti. Dále je pak zkoumána problematika odůvodnění rozhodnutí tak, jak je zakotvená v českém právním systému a v právu Evropské unie. Na konci práce je provedena komparace rozhodnutí českých soudů a rozsudků Soudního dvora Evropské unie. Posuzované aspekty odůvodnění jsou vysvětleny na příkladech dvou evropských soudů a to již zmiňovaného Soudního dvora Evropské unie a českého nejvyššího správního soudu.
|
|
|
Subsidiarita v právu EU
Krátký, Jiří ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Shrnutí V roce 2023 uplyne třicet let od ukotvení zásady subsidiarity, jako obecné zásady právní v právním systému EU. Maastrichtská smlouva představovala zásadní politický krok v evropské integraci. K jeho dosažení zásadně přispělo i ukotvení zásady subsidiarity jako obecné zásady právní. Zásada subsidiarity se měla se stát dynamickou brzdou proti centralizaci a proti plíživému přesunu výkonu pravomocí na orgány EU. Třicet let praxe je vhodnou dobou ke zhodnocení úspěšnosti reálného naplnění této mise. Platí to v roce 2021 o to více, že EU stojí na prahu nové veřejné debaty o budoucnosti evropského projektu. Za tři dekády od Maastrichtské smlouvy prošlo ukotvení zásady subsidiarity několika legislativními proměnami. I přes tyto proměny však judikatura Soudního dvoru v této věci zůstala z ne příliš jasných důvodů jen málo rozvinutá. Původní důraz na soudní kontrolu ZS se v poslední třetině třicetiletého období přesunul z kontroly materiální stránky ex-post na kontrolu procesní ex-ante. Nakonec ani tato změna nepřinesla očekávané výsledky, resp. tyto přesto zůstávají málo zřetelné. Cílem této práce je dostat se co nejblíže k samotnému jádru problematiky a nabídnout odpovědi na praktické otázky, které nejvíce zajímají právníky. Ty se týkají se především právně-technické problematiky a selhávání očekávané role...
|
|
|
Úloha generálních advokátů v soudním systému Evropské unie
Vitáčková, Veronika ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Úloha generálních advokátů v soudním systému Evropské unie Tato diplomová práce se zabývá významnou procesní úpravou specifického institutu unijního soudnictví. Generální advokát je příslušníkem Soudního dvora, jehož úlohou je dle čl. 252 SFEU předkládání veřejných, zcela nestranných a nezávislých odůvodněných stanovisek ve věcech, které podle Statutu Soudního dvora Evropské unie vyžadují jeho účast. Ačkoliv obdobná funkce není zakotvena v mnoha právních řádech členských států Evropské unie, našla v rámci fungování Soudního dvora Evropské unie své uplatnění. Tato diplomová práce přináší zevrubnou analýzu postavení i funkce generálního advokáta, jeho inspiračních zdrojů a vývoje tohoto institutu v rámci unijního soudnictví s cílem poukázat na význam úlohy jeho činnosti. Práce je dělena do čtyř částí, které se skládají z dílčích kapitol. První část je věnována francouzské právní úpravě institutu veřejného zpravodaje, jakožto inspiračního zdroje unijního institutu generálního advokáta. Právní úprava veřejného zpravodaje je zde popsána v kontextu celého francouzského správního soudnictví. V rámci této části srovnávám též úpravu několika klíčových aspektů unijní a francouzské právní úpravy. Druhá část diplomové práce rozebírá postavení generálního advokáta tak, jak je vymezeno unijním právem. Je...
|
|
|
Koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU
Tomáš, Daniel ; Kačírková, Eliška (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat, jakým způsobem jsou koordinovány systémy sociálního zabezpečení na úrovni EU. Práce se bude zprvu zabývat Evropskou unií, a to jejím historickým vývojem a dnešní podobou, na což bude navázáno základním rozdělením práv a politik EU, včetně oblastí, kterých se dotýkají a základní úpravou sociální oblasti v zakládajících smlouvách EU. Druhá část je věnována samotnému způsobu koordinace, a to, na jaké osoby a za jakých podmínek se koordinační pravidla aplikují. Dále budou v této kapitole uvedeny a vysvětleny jednotlivé koordinační principy, nařízení týkající se koordinace a zároveň bude uvedena obecná úprava jednotlivých dávek a jejich koordinační praxe. Třetí kapitola se zabývá úlohou a postavením Soudního dvora, včetně rozboru jednotlivých judikátů z oblasti koordinace sociálního zabezpečení a jejich vlivem na další vývoj koordinace sociálního zabezpečení EU.
|
|
|
Uznávání odborné kvalifikace jako nástroj k výkonu povolání v členských státech EU
Tesař Rašková, Zuzana ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Hlavním cílem předložené práce je analýza systému profesního uznávání v EU jakožto nástroje k přístupu a výkonu povolání jako důležitého předpokladu pro realizaci jedné ze čtyř základních svobod EU - volného pohybu osob. Bez ohledu na přijetí směrnice o odborných kvalifikacích v roce 2005 má oblast uznávání odborných kvalifikací v EU již poměrně dlouhou historii. Z právního hlediska je tato právní úprava významná, protože zajišťuje funkčnost svobody volného pohybu osob, z hlediska praktického je naopak významná proto, že požadavky na odbornou kvalifikaci a s nimi související požadavky na jinou způsobilost často představují fakticky největší překážky a bariéry v rámci jednotného trhu EU. Mobilita kvalifikovaných odborníků je v Evropské unii zatím na poměrně nízké úrovni. Do jisté míry by nedostatek odborníků mohli vyřešit lidé s odbornou kvalifikací získanou mimo EU, kteří v současné době čelí velkým problémům s uznáním své kvalifikace. Aby odborníci mohli plně těžit ze svobody pohybu, musí být jejich kvalifikace jednoduše uznaná v ostatních členských státech. Je tudíž nezbytné, aby směrnice o odborných kvalifikacích stanovila jasná a jednoduchá pravidla pro uznávání odborných kvalifikací. Odhaduje se, že samotný systém automatického uznávání na základě harmonizovaných požadavků na minimální...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Problematické aspekty kritérií C.I.L.F.I.T. zakotvených v soudním rozhodnutí SD EU
Sviatkin, Ivan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Tématem diplomové práce jsou kritéria CILFIT. Tato kritéria byla stanovená rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie jako podmínky aplikace doktríny acte clair vnitrostátními soudy poslední instance. Určují situace, za nichž takový soud nemá povinnost podle článku 267/3 položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Nejprve diplomová práce popisuje historické okolnosti vzniku případu CILFIT a skutkový stav dané věci. Následně se zabývá analýzou jednotlivých kritérií a současného stavu procedury pokládání předběžných otázek. V rámci dané analýzy se zaměřuje na praktické použití uvedených podmínek soudy členských států, ale také na čistě teoretické myšlenkové konstrukce. Dále diplomová práce identifikuje určité problematické aspekty podmínek CILFIT. V návaznosti na to navrhuje možná řešení a posuzuje efektivitu a vhodnost takových řešení.
|
host ::
RSS.