|
|
Legislativní vývoj pracovní mobility v Evropských společenstvích
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské pracovní mobility v Evropských společenstvích. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Jak probíhal vývoj pracovní mobility v rámci Evropských společenství a jakými legislativními úpravami tento fenomén prošel?" Jedná se tedy o jednopřípadovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj pracovní mobility klíčové. Jedná se o poválečné období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě a práce je dovedena k přijetí Maastrichtské smlouvy, která založila Evropskou unii. Závěr přináší shrnutí zjištěných výsledků.
|
|
|
Evropská mobilita z pohledu dějin evropské integrace
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské mobility v Evropských společenstvích a Evropské unii. Mobilitou je zde chápán volný pohyb pracovníků, který se v průběhu prohlubování procesu evropské integrace rozšířil na volný pohyb osob a následně konstitucionalizoval institucí evropského občanství. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Kde lze nalézt původ dnešní evropské mobility a jakými institucionálními úpravami prošla?" Jedná se tedy o případovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, respektive Unie, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do šesti podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Jedná se tedy o období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva a zatím poslední z "velkých" smluv Lisabonská. V diskusní části jsou zjištěné poznatky konfrontovány s některými z teoretických rámců evropské integrace, například teorií sledu přelomových událostí či...
|
|
|
Československo a Maastrichtská smlouva
ČAPKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá postupnou proměnou Evropských společenství na Evropskou unii od osmdesátých let, která byla vytvořena na základě podpisu oficiálního dokumentu (Maastrichtské smlouvy) v nizozemském Maastrichtu v roce 1992. Tato smlouva zásadním způsobem přispěla k prohloubení evropské integrace, a znamenala také významnou událost pro státy někdejšího východního bloku, mezi ně patřila Československá republika. Text se zabývá rovněž vztahy mezi tehdejším Československem a Evropským společenstvím. Společensko-politické změny zahájené v listopadu 1989 znamenaly kromě jiného snahu o "návrat do Evropy". Tímto heslem byla vyjadřována určitá snaha zařadit se zpátky do geopolitického prostoru integrované Evropy.
|
|
| |
|
|
Britain in the European Communities under Prime Minister Margaret Thatcher
Šebík, Ondrej ; Lenčéš Chalániová, Daniela (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla evropská politika Margaret Thatcherové ideologicky konzervativní. Historie Britské Konzervativní strany v oblasti evropské politiky je rozporuplná. Strana, která iniciovala brexit, byla totiž stejnou stranou, která integrovala Spojené království do Evropských společenství za konzervativních premiérů Heatha, Thatcherové a Majora. Tento rozpor vyvolává otázku, jak vlastně vypadá konzervativní Evropská politika. V práci je tedy nejprve definován konzervatismus a to, jaké parametry budou použity v následném srovnání. Následně budou rozhodnutí, názory a jednání Margaret Thatcherové v rámci Evropských společenstev porovnané s těmito parametry. I když s drobnými derivacemi, práce dochází k závěru, že evropská politika Margaret Thatcherové naplňuje definici konzervativní.
|
|
|
Helsinská konference a studená válka
Hannibal, Marek ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
V předkládané diplomové práci zpracovávám téma Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která se uskutečnila v letech 1973-1975. Snahy o svolání bezpečnostní konference se datují od padesátých let, kdy Sovětský svaz vyzval evropské země k účasti na konferenci, která by vyřešila bezpečnostní situaci v Evropě. V mém výzkumu si kladu otázku, jaké motivy vedly Sovětský svaz ke svolání konference a jaké byly příčiny nezdaru těchto iniciativ. Dokazuji, že snahou Sovětského svazu nebylo primárně uzavření kolektivní smlouvy, ale v různé míře oslabení Západu. V chronologickém pořadí sleduji vývoj vztahů mezi Varšavskou smlouvou a Severoatlantickou aliancí v průběhu šedesátých let, které vedly ke svolání konference v roce 1973. Dále se zabývám zájmy skupin států v průběhu konference a analyzuji jejich úlohu v procesu přijímání Závěrečného aktu.
|
|
|
Integrace Portugalska do Evropských společenství
Řeháková, Anna ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Hlavním tématem práce jsou proměny Portugalka v letech 1974-1986. Na počátku této doby země přešla z autoritativního režimu na demokratický. Byly zahájeny důležité politické i ekonomické reformy. Zásadní změny doznala také zahraniční politika. Portugalsko rezignovalo na náročné udržování koloniálního impéria a soustředilo se na evropská témata - především integraci do Evropských společenství. V práci je zkoumán vliv politické a hospodářské transformace na postup integračního procesu a vliv Evropských společenství na průběh demokratizace a ekonomických reforem v Portugalsku. Koncovým bodem hlavního téma práce je vstup Portugalska do Evropských společenství. Mimo stěžejní téma je zde popisován i historický a politický vývoj Portugalska od ustavení první republiky přes období autoritativního režimu po tzv. Karafiátovou revoluci, která nastolila demokratický režim. Jedním z podtémat je i postavení Portugalska jako člena Evropských společenství. Je zkoumána podpora zapojení ze strany obyvatel a jsou zde popsány nejvýraznější milníky portugalského členství. V neposlední řadě práce popisuje vliv jižního rozšíření na proměnu evropské politiky.
|
|
|
Příčiny proměny finské zahraniční politiky na přelomu 80. a 90. let
Žilka, Jakub ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem finské zahraniční politiky ve druhé polovině 80. a první polovině 90. let. Zvláštní důraz v tomto procesu klade na to, jakým způsobem byla zahraniční politika Finska ovlivněna Sovětským svazem. Analyzuje také další faktory, které výrazně ovlivnily změnu směřování finské zahraniční politiky. Finsko se pro zajištění vlastní bezpečnosti drželo politiky neutrality, zároveň však muselo udržovat nadměrně dobré vztahy se Sovětským svazem jako preventivní bezpečnostní opatření. Nicméně s posunem, který v Sovětském svazu proběhl po nástupu Michaila Gorbačova, se začala měnit i dynamika sovětsko-finských vztahů. Finsko začalo vystupovat více jako suverénní národ, i tak se ale drželo opatrného přístupu. Dalším výrazným faktorem ovlivňujícím finskou zahraniční politiku se stala rychle postupující integrace zemí Evropských společenství. Hrozilo, že po vybudování jednotného trhu a politické unie těchto států zůstanou ostatní izolované a v nevýhodném postavení. Začátkem 90. let se díky rozpadu Varšavské smlouvy, východního bloku a následně i Sovětského svazu změnil mezinárodní systém. Během rozpadu Sovětského svazu se změnily i finsko-sovětské, resp. ruské, vztahy. Jako následek těchto faktorů pak země v roce 1992 redefinovala dosavadní politiku neutrality na politiku...
|
|
|
Velká Británie - odpadlík, nebo zachránce Evropské unie?
Fialová, Barbora ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Práce analyzuje vývoj ekonomických a politických vztahů Velké Británie s Evropskými společenstvími (ES) a s Evropskou unií (EU) od počátků existence evropské integrace do současného období dluhové krize eurozóny. Zabývá se evropskou politikou Velké Británie před vstupem do ES, následně jednáními o vstupu a nakonec obdobími britského členství v ES a v EU. Důraz je kladen jak na vliv Velké Británie na zásadní jednání o hlavních politikách a institucionálních změnách ES a EU, tak na britský vnitropolitický postoj k evropské integraci, především na mnohdy mylně interpretovaný britský euroskepticismus. Z analýzy historických dat a současné situace autorka vyvozuje možné scénáře budoucího vývoje vztahů Velké Británie a Evropy, ale i vlivu tohoto členského státu na vývoj EU samotné.
|
|
| |
host ::
RSS.