|
|
Morální rozměr estetické zkušenosti v pragmatické pedagogice
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
V rámci koncepce pragmatické pedagogiky je podstata výchovného působení spatřována ve zkušenosti, jejímž prostřednictvím jedinec rozvíjí a usměrňuje své schopnosti. Umění poskytuje formu specifické zkušenosti, na jejímž základě lze kultivovat kognitivní a emocionální podmínky hodnotících soudů a tím přispívat k morálnímu rozvoji dítěte. Procesy prožívání, interpretování a hodnocení uměleckého díla totiž vychází z běžných životních zkušeností a souvisí jak s jedinečnými předpoklady jedince, tak s podmínkami určitého socio-kulturního prostředí, v němž žije.
|
|
|
Estetická zkušenost ruin
Pechoušková, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje základnímu vymezení ruin, chátrajících objektů jako specifických estetických objektů. Taková místa lákají návštěvníky z mnoha důvodů a jedním z již tradičních je právě vyhledávání specifického estetického prožitku. Cílem této práce je identifikace povahy tohoto prožitku prostřednictvím srovnání s dvěma základními typy estetických objektů: uměleckými díly a přírodními estetickými objekty. Příroda a kultura jsou dvě oblasti, které jsou od sebe často důsledně oddělovány. Ruina je objektem, který nenáleží již zcela do říše artefaktů, ale zároveň není ani zcela přírodním elementem. Primární literatura vychází převážně z oblasti současné environmentální estetiky, doplněna je o některé základní tituly tzv. "estetiky ruin" či "estetiky zpustlosti". Závěr práce se věnuje využití dosažených zjištění pro průzkum estetické specifičnosti novodobých ruin, jako jsou opuštěné továrny, nemocnice, školy, hotely a další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Empatie a umění
Huleja, Jan ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Předkládaná práce se pokouší dokázat historickou i ideovou provázanost pojmů empatie a umění. Schopnost empatie se dokonce stala východiskem celé jedné estetické školy, která na ni pohlížela jako na hlavní princip estetické zkušenosti. V práci se nejprve pokusíme o interdisciplinární představení pojmu, ve kterém bude empatie nahlédnuta z pozice fenomenologické filozofie, psychologie a kognitivní vědy. Poté se zaměříme na vznik a vývoj "klasických" estetických teorií vcítění 19. století a počátku 20. století, jež postupně představíme a okomentujeme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojem estetické zkušenosti v americké filozofii po Johnu Deweym
Špryňarová, Denisa ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
John Dewey je filozofem, jenž chtěl obnovit kontinuitu mezi námi jako lidskými bytostmi a přírodou, do které jsme vsazeni. Vše, co v našem světě zažíváme, je založeno na interakci nás a prostředí a na naší zkušenosti, která z ní plyne. I k umění se vztahuje v termínech zkušenosti a bojuje za navrácení umění a tedy i estetické zkušenosti zpět do oblasti běžného života. Tato práce v první polovině věnuje pozornost Deweyho myšlení a to od jeho obecného nazírání na fungování světa k rozboru běžné zkušenosti a následně ke zkušenosti estetické. V druhé části komparuje Deweyho názory s estetickou teorií Jeroma Stolnitze, která je také spojena s pojmem estetická zkušenost, ale vychází z jiné teoretické tradice. Základní otázkou, která je zde položena, je, zda i přes tuto rozdílnost v teoriích a východiscích lze najít určitý bod, ve kterém se ve svém uvažování potkávají, určité shodné charakteristiky estetické zkušenosti, anebo zda je tento rozdíl natolik určující, že zde o shodě nelze hovořit. Klíčová slova Estetická zkušenost Americká estetika, první polovina 20. století John Dewey Jerome Stolnitz
|
|
|
Setkání estetiky a teologie ve zkušenosti krásy - v inspiraci dílem H. U. v. Balthasara
CARASOVÁ, Adéla
Práce se zabývá vztahem estetické zkušenosti krásy a náboženské zkušenosti božského zjevení. Vychází z díla Hans Urs von Balthasara, z jeho pojetí krásy v rámci teologické estetiky. Celá problematika je zkoumána fenomenologicky. Estetické zakoušení krásy vede člověka podle Balthasara k nahlédnutí samotného bytí, v němž je analogicky poznáváno absolutní Bytí samotného Boha. Pozemská krása je analogicky vztažena k božské nádheře, či slávě (Herrlichkeit).
|
|
|
Environmentální estetika Allena Carlsona a psychická distance Edwarda Bullougha
KRATOCHVÍL ŠMAJCLOVÁ, Kateřina
Základním tématem této bakalářské práce je představení environmentální estetiky Allena Carlsona a teorie psychické distance Edwarda Bullougha. Pozornost je zde věnována především způsobu oceňování estetických objektů a rozdílnému nahlížení na estetickou zkušenost. Analýze je podrobeno především Carlsonovo odmítnutí ideje nezainteresovanosti a konceptu psychické distance, a jejich označení za nevhodné pro estetické oceňování environmentu.
|
|
|
Perspektivy pojmu estetické zkušenosti v díle Richarda Shustermana
Pejšová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Základním tématem diplomové práce je postavení pojmu estetické zkušenosti na poli současné estetiky. Jako jeden z nejzákladnějších pojmů novověké estetiky byla estetická zkušenost v posledním půlstoletí podrobena kritice z mnoha stran. Zároveň však v posledních desetiletích dochází, z několika souvisejících příčin (znovuoživení filozofického pragmatismu, znovu promýšlení odkazu Kantovy estetické teorie aj.), ke snaze tento pojem reinterpretovat a udržet jej jako smysluplný a funkční v rámci diskurzu estetické teorie. Užším tématem této diplomové práce je obhajoba neopragmaticky laděné interpretace pojmu estetické zkušenosti v díle Richarda Shustermana. Práce se pokusí poukázat nejen na Shustermanovy argumenty, které podporují udržitelnost pragmatického pojetí pojmu estetické zkušenosti, ale rovněž i na stanoviska, která v udržení tohoto hlediska brání. Pozornost se bude soustředit především na Shustermanovu interpretaci Deweyho pojetí "umění jako zkušenosti" a v závěru na Shustermanovo vlastní, přesto s Deweyho pragmatismem související téma - somaestetiku. Klíčová slova: estetická zkušenost, pragmatismus, Richard Shusterman, somaestetika
|
|
|
Role imaginace v estetickém oceňování přírody
Vaculová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je otázka role imaginace v estetickém oceňování přírody. Východiskem zkoumání jsou pojetí Ronalda W. Hepburna, Emily Brady a Marcii Muelder Eatonové. Přes názorově odlišné pozice, které tito autoři zastávají, se práce snaží poukázat nejen na rozdíly, ale i na podobnosti v jejich různém chápání role imaginace v estetickém oceňování přírody. Cílem práce je odpovědět mimo jiné na následující otázky: Jakými způsoby se imaginace vztahuje k estetickému objektu? Jak se liší výkon imaginace při estetickém zakoušení přírody a při zakoušení uměleckých děl? Jakou roli hraje uplatnění imaginace v rozvoji a uchování udržitelných environmentů? Je možná součinnost imaginativního a kognitivního modelu estetického oceňování přírody? První část práce je věnována představení pro toto téma relevantních přístupů. Druhá část práce se zaměřuje na komparaci různého chápání role imaginace v estetickém oceňování přírody a odpovídá na otázku, jakým způsobem se imaginace vztahuje k diskutovanému estetickému objektu. Další části jsou věnovány zodpovězení výše položených otázek.
|
|
|
Morální rozměr estetické zkušenosti v pragmatické pedagogice
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
V rámci koncepce pragmatické pedagogiky je podstata výchovného působení spatřována ve zkušenosti, jejímž prostřednictvím jedinec rozvíjí a usměrňuje své schopnosti. Umění poskytuje formu specifické zkušenosti, na jejímž základě lze kultivovat kognitivní a emocionální podmínky hodnotících soudů a tím přispívat k morálnímu rozvoji dítěte. Procesy prožívání, interpretování a hodnocení uměleckého díla totiž vychází z běžných životních zkušeností a souvisí jak s jedinečnými předpoklady jedince, tak s podmínkami určitého socio-kulturního prostředí, v němž žije.
|
|
|
Estetická zkušenost zahrady: Mezi uměním a přírodou
Veselá, Marie ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Práce se bude věnovat mimoumělecké estetice, konkrétně fenoménu zahrady. Zahrada je jedinečný prostor balancující mezi umělým a přírodním, diverzifikovaný prostor plný kontrastů a otázek žádajících si vysvětlení. Cílem práce je proto ujasnit nejen její smíšenou povahu, ale lokalizovat i specifičnost estetické dimenze při jejím oceňování. Nejprve bude určitým způsobem vymezeno pole estetična v umění a v přírodě, následně bude pozornost soustředěna právě na postavení zahrady mezi těmito dvěma oblastmi. Zvláštní pozornost pak bude věnována aspektu ohraničení, resp. rámce, ať už fyzickému či interpretačnímu. Práce bude sledovat ohraničení jako distinktivní faktor a zároveň společný prvek spojující zahradu s uměním a přírodou.
|
host ::
RSS.