|
|
Process of democratic consolidation in Slovakia in years 1989-1998
Kačírová, Andrea ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá procesom demokratickej konsolidácie na Slovensku v rokoch 1989-1998 a snaží sa zodpovedať na otázku či bol tento proces úspešný. Práca podrobne skúma jednotlivé faktory, ktoré mali vplyv na priebeh demokratickej konsolidácie. Práca vychádza z teoretickej koncepcie demokratickej konsolidácie autorov Samuela P. Huntingtona, Juana J. Linza a Stepana C. Alfreda. Vzhľadom k tomu, že je táto práca zameraná na vývoj jedného územia v určitom časovom úseku, hlavná použitá metóda je prípadová štúdia, tzv. case study. Okrem prípadovej štúdie je využitá aj komparatívna metóda a rôzne štatistické údaje. Pre lepšie pochopenie skúmanej témy je porovnávaná konsolidácia v rámci Československa a Slovenska, tak isto jednotlivé volebné programy a ich následné uplatnenie a dodržiavanie v praxi. Proces demokratickej konsolidácie a jej úspešnosť je posudzovaný na základe štúdia vybranej literatúry, dobových dokumentov, tlače a relevantných internetových zdrojov. Práca je členená na 5 hlavných kapitol. Prvá kapitola sa zaoberá teoretickými východiskami demokratizácie a koncepciami jednotlivých autorov. Druhá kapitola hodnotí Slovensko a samotnú demokratickú tranzíciu, konkrétne Zamatovú revolúciu, vznik politických strán a hnutí, slobodné voľby a ekonomickú transformáciu. Tretia kapitola sa...
|
|
|
Political system during Vladimír Mečiar's government and its reflection to the foreign policy
Bátová, Martina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá politickým systémom Slovenskej republiky počas vlády Vladimíra Mečiara a jej odrazom do zahraničnej politiky Slovenska. Predmetom skúmania je autoritarizmus V. Mečiara a analýza či vnútropolitická situácia na Slovensku sa prejavila i do zahraničnej politiky Slovenska. Teritoriálne je práca situovaná na územie Slovenskej republiky. Časovo je zasadená do obdobia tesne pred vznikom samostatnej Slovenskej republiky, teda od roku 1992 do roku 1998, kedy skončila Mečiarova tretia vláda. Forma práce je prípadová štúdia. V práci spracujem teóriu konsolidácie demokracie od José Juana Linza a Alfreda Stepana so zameraním sa na konsolidáciu demokracie v politickej sfére, ďalej koncept neliberálnej demokracie od Fareeda Zakariu a doplnkovo použijem koncept delegatívnej demokracie od Guillerma O'Donnella. Výskumným účelom práce je dokázať, že na Slovensku nastala dekonsolidácia demokracie v politickej sfére, ďalej overiť či Slovensko sa stalo defektnou demokraciou a zamerať sa na doposiaľ málo skúmaný izolacionizmus Slovenskej republiky. V prvej časti práce sú predstavené vyššie uvádzané koncepty a ich jednotlivé kritériá. V nasledujúcej empirickej časti sú tieto kritériá aplikované na konkrétne príklady z obdobia mečiarizmu. Práca čerpá hlavne z nedávnej odbornej literatúry,...
|
|
|
Vliv vyhlídek na vstup do EU na demokratizační proces v Rumunsku po roce 1989
Kasper, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Po roce 1989 se ve střední a východní Evropě v rámci třetí vlny demokratizace zhroutil velký počet nedemokratických režimů. Tyto režimy nastoupily cestu k demokracii a její konsolidaci. Tato cesta se lišila případ od případu, některé vlivy, které na dění v těchto státech působily, však byly společné. Jedním z nejvýznamnějších je určitě Evropská unie jako silný aktér na mezinárodním poli a případný cíl směřování těchto států. Tato práce se snaží zkoumat vliv možného budoucího vstupu do EU na konsolidaci demokracie v Rumunsku. Sleduje zejména oblasti národnostních menšin a jejich ochrany a extrémně nacionalistických politických stran a jejich vlivu ve společnosti. Dotkne se však i demokratické konsolidace jako takové a tématu evropeizace. V závěru práce je ukázáno, že k proměně rumunské demokracie v konsolidovanější na sledovaných polích došlo a že lze sledovat i vliv EU na tuto proměnu.
|
|
|
Komparace konsolidace demokracie na území bývalého východního bloku
Bárta, Vít ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Cílem této práce je číselně zhodnotit konsolidaci demokracie ve východoevropských zemích bývalého východního bloku. Porovnat tyto země mezi sebou a učinit rozhodnutí, které z těchto zemí lze považovat za konsolidované demokracie. Sekundárním cílem je určit, které faktory tuto konsolidaci podpořily, případně s ní alespoň korelují. Práce vychází z teorie Wolfganga Merkela. Ten dělí konsolidaci demokracie do čtyř úrovní, jimiž jsou konstituční konsolidace demokracie, reprezentativní konsolidace demokracie, behaviorální konsolidace demokracie a demokratická konsolidace politické kultury. Každá z úrovní konsolidace demokracie je v práci s pomocí dat Bertelsmannova transformačního indexu číselně vyjádřena samostatně pro každý stát ve dvouletých intervalech od roku 2005 do roku 2015. Na základě toho je spočítána celková konsolidace demokracie. Země lze proto komparovat jak mezi sebou, tak v čase. Korelace mezi faktory podporujícími konsolidaci demokracie a celkovou konsolidací demokracie je vyjádřena pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Přínosem této práce je vytvoření a popsání metody, která číselně vyjádří konsolidaci demokracie mezi lety 2005 a 2015, je přenositelná na kterýkoliv stát a není ovlivnitelná autorem. Přínosem je také vytvoření kritérií, na jejichž základě lze rozhodnout o tom, zda je...
|
|
|
Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku
Votavová, Vladimíra ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce s názvem Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku se zabývá významem, rozvojem a funkcí občanské společnosti v reáliích Ruska po roce 1991. Úvodem se práce snaží postihnout charakter ruského režimu, který je ovlivněn nejen komunistickou zkušeností, ale i průběhem přechodu k demokracii. Vládu prezidentů Jelcina i Putina nahlíží v kontextu teorie hybridních režimů, v nichž chybí zejména vláda zákona a omezení mocí ve státě. Tyto aspekty zásadně ovlivňují podobu a aktéry ruského občanského sektoru, které se text snaží charakterizovat. Práce se zaobírá také různým vnímáním občanské společnosti v Rusku a na Západě, jednotlivé rozdíly identifikuje a zmiňuje odlišnosti ruské kultury i společenského diskurzu. V závěru práce je pozornost věnována speciálně politice prezidenta Putina vůči občanskému sektoru, jejím motivům a důsledkům.
|
host ::
RSS.