Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 434 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 
Živnostenské podnikání v Covid období
Kyněrová, Veronika
Cílem diplomové práce je posouzení dopadů pandemie COVID-19 na živnostenské podnikání a podnikatele samotné. Potřebné informace nutné pro posouzení, jsou získány pomocí řízených rozhovorů s podnikateli a také prostřednictvím dotazníkového šetření, které je distribuováno mezi podnikatele působící na území okresu Hodonín. Data ze sociologického výzkumu jsou dále podrobena testování závislostí negativních dopadů způsobených pandemií COVID-19 na podnikatele a jejich podnikatelská odvětví, žádosti o finanční příspěvek a návrhy pro zavedení inovací. Na základě vyhodnocených dat vyplývajících z řízených rozhovorů, dotazníkového šetření a ověření hypotéz jsou formulována doporučení pro podnikatele obsahující návrhy změn v jejich podnikání tak, aby negativní dopady způsobené v případě budoucí krize byly pro ně minimální.
Možnosti flexibilních forem práce v HR managementu
Jirátková, Martina
Jirátková, M. Možnosti flexibilních forem práce v HR managementu. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita, 2024. Diplomová práce se věnuje možnostem flexibilních forem práce v oblasti zdravotnictví. Obsahuje literární rešerši zaměřenou na oblasti flexibilních forem práce, řízení lidských zdrojů, trh práce, digitalizaci a dopady pandemie COVID-19 na řízení lidských zdrojů. V rámci vlastní práce bylo provedeno kvantitativní šetření ve formě dotazníku. Dále bylo provedeno kvalitativní šetření ve formě polostrukturovaných pohovorů se zástupci vybraných organizací, kteří mají na starost řízení lidských zdrojů. Výstupy obou šetření byly vhodně zpracovány a na jejich základě byla vytvořena vhodná doporučení.
Dopady pandemie COVID-19 na podnikání malých a středních podniků
Štarhová, Eva
Štarhová, E. Dopady pandemie COVID-19 na podnikání malých a středních podniků. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2024. Náplní diplomové práce je s využitím pomocných nástrojů pro analýzu vnějšího prostředí, posoudit dopad pandemie Covid–19 na malé a střední podniky v odvětví pivovarnictví a identifikovat faktory, které umožňují úspěšně reagovat na krizové situace související s pandemií. Dále jsou formulována opatření pro případ neočekávaných negativních změn ve vnějším prostředí podniků. Práce vychází z obsahové analýzy sekundárních kvantitativních dat, což umožňuje zobecnit výsledky na širší spektrum podniků. Krizová opatření, které minipivovary přijaly, zdůrazňují jejich adaptabilitu a kreativitu při rychlém přizpůsobování se nepředvídatelným tržním podmínkám. Konkrétní doporučené strategie jsou navrženy jako preventivní opatření s cílem eliminovat potenciální negativní vlivy ve vnějším prostředí podniků, zejména v reakci na nestabilitu tržních podmínek a dynamiku spotřebitelského chování.
Dopady Covid-19 na daňové příjmy obcí Jihomoravského kraje
Polcer, Dominik
Polcer, D. Dopady Covid-19 na daňové příjmy obcí Jihomoravského kraje. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023 Cílem diplomové práce je identifikovat dopady Covid-19 na daňové příjmy municipalit Jihomoravského kraje. V teoretické části je vymezena problematika sdílených a svěřených daní, vč. legislativních změn, které ve sledovaném období významně ovlivnily vývoj jejich inkasa. Zároveň je v teoretické části porovnána pan-demie Covid-19 s finanční krizí z roku 2008. V praktické části jsou prostřednictvím deskriptivní a ekonometrické metody analyzovány výnosy jednotlivých daní a významných příjmů obcí, vč. jejich dopadů, které nastaly právě z důvodu legislativních změn a pandemie Covid-19. Na základě analýz provedených za období 2018 – 2021 bylo zjištěno, že pandemie Covid-19 významně neovlivnila inkaso daňových příjmů. Na závěr jsou navržena doporučení, která mohou mít vliv na dlouhodobou strategii hospodaření obcí v Jihomoravském kraji.
Politicization of WHO during COVID-19 pandemic in Czech media
Hrebenár, Petr ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zobrazováním Světové zdravotnické organizace (WHO) v českých médiích během kritického období pandemie COVID-19 a snaží se pochopit povahu mediálního pokrytí a jeho dopady na veřejné vnímání. Studie zkoumá, zda jsou jednotlivci s nižším socioekonomickým statusem a vzděláním náchylní k zaujetí mediálních obsahů, které WHO prezentují v negativním světle. Využívající dataset z databáze Newton Media, práce používá kvantitativní analýzu k hodnocení sentimentu mediálního pokrytí a vzorců konzumace různými demografickými skupinami v České republice. Prostřednictvím důkladného statistického testování výzkum odhaluje významné korelace mezi socioekonomickými a vzdělanostními demografickými údaji a preferencemi negativních mediálních zobrazení WHO, což je v souladu s teorií, že takové skupiny mohou být skeptičtější vůči mezinárodní spolupráci. Toto šetření přispívá k akademické diskusi o roli médií ve formování veřejného mínění během globálních zdravotních krizí a nabízí vhledy do sociopolitických dynamik, které ovlivňují konzumaci médií.
O čem se (ne)mluví. Analýza politického diskurzu o péči během pandemie Covid-19
Homfray, Šárka ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce analyzuje politický diskurz o neformální péči ve sledovaném období, kterým jsou první čtyři pandemické vlny od března roku 2020 do února roku 2022. Autorka analyzuje tři klíčová témata, kterými jsou krizové ošetřovné, distanční výuka a postavení sólo rodičů v pandemii. Diplomová práce vychází z metod kritické diskurzivní analýzy, jak je rozpracoval zejména Norman Fairclough. Cílem je identifikovat obrazy a témata neformální péče, která měla v politickém diskurzu převahu, vyhodnotit míru reflexe genderovanosti neformální péče a propojení politického diskurzu s diskurzy jinými, zejména publicistickým a expertním. V závěru diplomové práce autorka dovozuje účinky analyzovaného diskurzu a hodnotí úroveň politické reprezentace neformálně pečujících.
Kvalita života seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb během období pandemie covid - 19
Ryšavá, Kateřina ; Jarolímová, Eva (vedoucí práce) ; Poláčková, Jana (oponent)
Teoretická část/ Úvod V nedávné době se lidstvo potýkalo s příchodem virového onemocnění covid-19, a to v rozsahu pandemie. Nemoc a riziko nákazy se nedotýkalo pouze zdravotního stavu nás všech, ale zasahovalo významně do sociální oblasti, včetně psychologického na jednotlivce. Například, kvůli vládním zákazům, které z velké míry pozastavily chod naší země, byl narušen životní rytmus lidí, a to jak v životě osobním taktéž profesionálním. Řada rodin přišla o své výdělky, děti se nemohly setkávat se svými vrstevníky, což je pro vývoj dětí jednoznačně škodlivé, příbuzní se nemohli navštěvovat, staří lidé nemohli vídat své vnuky. Dá se tedy říci, že pandemie měla výrazně negativní psychologický dopad na jedince a celou společnost. Není předmětem této práce hodnotit, zda tato rozhodnutí, a v takovém rozsahu, měla spíše pozitivní efekt, protože měla na zřeteli zdravotní stav obyvatelstva nebo spíše dosáhla opaku. Takové hodnocení probíhá a analyzovat dopady této pandemie na společnost bude i věcí budoucnosti. Tato nemoc měla u mnoha pacientů lehký proběh, u některých tomu tak bohužel nebylo. Byly vymezeny tzv. rizikové skupiny co se zvýšeného rizika nákazy týče i průběhu onemocnění a jeho dopadu na lidský organismus. Obecně se dá říci, že zvýšené riziko onemocnění covid- 19 kromě dětí nejvíce postihlo seniory (z...
Případová studie managementu kritických zdrojů servisní organizace pomáhající samoživitelkám v době Covid-19
Voleman, Tereza ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
V diplomové práci se zabývám případem managementu kritických zdrojů servisní organizace pomáhající samoživitelkám v době pandemie Covid-19. Především zde popisuji kritické zdroje, důležité pro plnění cílů vybrané OOS. Přináším porozumění jejich získávání a managementu závislosti na nich. Zásadním vodítkem práce je teorie závislosti na zdrojích. V kontextu pandemické krize doplňuji teoretický rámec o institucionální teorii. Výzkumný design použitý v této práci je holistický design případové studie s jedním případem managementu servisní organizace Klub svobodných matek. Použité metody při získávání dat jsou kvalitativní povahy, tedy polostrukturovaný rozhovor a tematická analýza veřejně dostupných dokumentů a informací digitálních zdrojů. Výsledná zjištění plynoucí z triangulace dat jsou interpretovány v empirické části do tematických kapitol, které se vztahují k nastaveným cílům výzkumu a k výzkumným otázkám. Klíčová slova: Covid-19, management, teorie závislosti na zdrojích, organizace občanské společnosti, vnější prostředí, zdroje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 434 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.