|
|
Symbolický zápis ve vybraných početnicích 16. století z českého prostředí: příklad Jiřího Goerleho
Fantová, Anna ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Práce si klade za cíl charakterizovat matematickou symboliku (používání zástupných znaků obvykle daného významu pro popis objektů a dějů), v početnicích 16. století psaných českým jazykem a zaměřených především na primární osvojení si aritmetiky. Nejprve přímou metodou analýzy pramenů kategorizuji dobovou symboliku dle její formy a účelu použití. Následně porovnávám symboliku popsanou v jednotlivých početnicích a zasazuji odhalené odlišnosti do časových souvislostí, v omezené míře též vzhledem k podobám symbolického zápisu v soudobé matematice. Ve své analýze se soustředím na početnici Jiřího Goerl spadající zhruba do druhé třetiny sledovaného období. Podrobněji rozebírám i ranější početnici Ondřeje Klatovského a početnici Beneše Optáta. Celkově se přidržuji chronologického řazení pramenů. Dalším cílem mé studie je zhodnotit tři uvedené početnice po formální stránce. V té souvislosti se dotýkám obsahu početnic, jejich uspořádání a paratextů literární i obrazové povahy. Zajímají mě i jednotlivé příklady a úlohy jakožto zdroje poznání každodennosti doby autorů. U vybraných příkladů hodnotím vhodnost tehdejšího způsobu zápisu a řešení ve srovnání s dnešním přístupem. Pro zajištění ucelenosti, dostatečné vypovídací hodnoty a mezioborovosti v práci soustavně propojuji historickou rovinu s matematickou....
|
|
| |
|
|
Zámek v Komařicích - jeho stavební proměny a kulturně-historický význam
KUBOVCOVÁ, Anežka
Zámek v Komařicích - jeho stavební proměny a kulturně-historický význam Renesanční zámek v Komařicích je kamenicky kvalitně a náročně pojednaná stavba, která se může pyšnit tím, že si svůj původní renesanční vzhled z velké části dochovala až dodnes. Kolem roku 1565 ji nechal vystavět Jiřík Kořenský z Terešova spolu se svou manželkou Kristýnou Dráchovskou s Dráchova. Tato bakalářská práce se bude v první části zabývat stavební historií objektu, a zároveň postupně představí majitele Komařic v jednotlivých obdobích. V následném popisu stavby detailně zachytí a analyzuje jednotlivé významné prvky zámku. Nevynechá přitom ani ostatní budovy, které k zámku původně náležely, především se jedná o sýpku, budovu bývalého pivovaru a další hospodářské budovy v zámeckém areálu. V další části práce následuje pokus o rekonstrukci regionálního významu komařického zámku v době raného novověku, ale také o poukázání na významnost stavby při srovnání s dalšími renesančními stavbami na území Čech, při kterých bylo stejně jako zde zřejmě využito vzorníků Sebastiana Serlia. Práce následně upozorní na vážné ztráty, které stavba po výměně vlastníků při pozemkových reformách ve 20. letech 20. století utrpěla. V poslední části práce shrne památkové hodnoty zámku a nastíní budoucí osud stavby.
|
|
|
Osmijazyčný slovník ze 16. století (rok vydání 1586) a analýza jeho slovní zásoby z hlediska tematického
Ptáčková, Vladimíra ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Šustová, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této diplomové práce byl osmijazyčný slovník z 16. století vytištěný na přelomu let 1585/1586 ze sbírek Pedagogického muzea J.A. Komenského v Praze. Slovník postrádá jakýkoli titulní list, a proto není znám původ slovníku, autor, ani jakému okruhu uživatelů měl slovník sloužit. Cílem této diplomové práce bylo pomocí překladu, analýzy témat konverzační příručky a analýzy slovní zásoby z hlediska tematického potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, zda byl slovník určen obchodníkům a cestovatelům, čemuž by nasvědčovaly malé rozměry slovníku. Teoretická část diplomové práce se zabývá lexikografií. Předkládá definici a dělení slovníků, přičemž větší pozornost věnuje slovníkům překladovým. Následuje vývoj českého slovníkářství od jeho počátku až do současnosti. S ohledem na to, že součástí slovníku je i konverzační příručka, zabývá se teoretická část i tímto tématem. Dále je představen život v 16. století s cílem přiblížit dobu, ve které slovník vznikal. Praktická část vyvrátila hypotézu, že měl slovník sloužit pouze obchodníkům a cestovatelům. Z výsledků, které přinesla tato diplomová práce, vyplynulo, že slovník byl zamýšlen pro široký okruhu uživatelů, což potvrzuje samotný úvod slovníku a všeobecná slovní zásoba obsažená ve slovníkové části. Podle výběru témat v konverzační příručce je...
|
|
|
Anglikánská církev: srovnání vývoje za vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI.
Vozabulová, Diana ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá komparací vývoje anglikánské církve za vlády Jindřicha VIII. a jeho syna Eduarda VI. V první části práce je stručně nastíněno pozadí vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI., za kterého stát spravovala regentská rada. Dále je zde zmíněn Jindřichův rozvod s Kateřinou Aragonskou, neboť tato událost vedla k osamostatnění anglické církve od Říma. Rovněž se práce zabývá ustavováním anglikánské církve ve 30. letech 16. století pomocí zákonů a nařízení vydaných parlamentem, které upevnily moc anglického krále nad církví. Druhá část se věnuje tomu, jak se v průběhu 30. a 40. let formovala doktrína a ustanovovala liturgie, přičemž důležité odlišnosti vývoje týkající se např. výkladu eucharistie nebo pohledu na celibát a kněžská manželství jsou porovnány s následujícím vývojem za vlády Eduarda VI. Dílčí kapitoly této části porovnávají a dávají do souvislostí jednotlivé události, které jsou pro vývoj anglikánské církve charakteristické, jako např. rozpuštění klášterů, zrušení zádušních nadací, vydání anglického překladu Písma nebo Knihy společných modliteb. Předmětem této práce je rovněž postavení panovníka v rámci anglikánské církve a vytváření obrazu jeho svrchovanosti. Práce také zmiňuje vliv a působení duchovních a politiků v panovníkově okolí, kteří, jako např. Thomas...
|
|
|
Španělský dvorský portrét 16. století a španělské podobizny z Lobkowické sbírky
Kalinová, Daniela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce pojednává o španělském dvorském portrétu 16. st. a počátku 17. st. Po stručném uvedení do problematiky portrétu obecně se soustředí na dvorský portrét celé postavy, mapuje počátky portrétu ve Španělsku a vznik domácí portrétní školy. Podrobněji se zabývá dvěma generacemi španělských portrétistů, zejména Alonsem Sánchez Coellem a jeho konkurenty na dvoře Filipa II. a dále Juanem Pantojou de la Cruz a jeho žáky, působícími v Madridu za vlády Filipa III. Nakonec podává přehled nejzajímavějších španělských podobizen z Lobkowiczké sbírky, které vznikly v okruhu těchto portrétistů madridského dvora.
|
|
|
Zemské soudy ve vyobrazeních 16. století v Čechách
Havlicová, Jindřiška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazeními zasedání vyšších zemských soudů v Čechách v 16. století, stejně tak jako jejich typologií. V této době vznikaly nástěnné malby, které zdobily reprezentační prostory některých sídel předních šlechtických rodů, závěsné obrazy a grafiky doprovázející spisy zabývající se právní tematikou. Cílem této práce je tato vyobrazení zmapovat, vzájemně porovnat a zasadit do kulturně-historického kontextu doby.
|
|
|
Anonymní řezbář a jeho dílna spolupracující s Mistrem Slavětínského oltáře v severozápadních Čechách
Žebrová, Martina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za úkol nastínit problematiku řezbáře přišlého do severozápadních Čech spolu se svou dílnou a jejich spolupráci na oltářích s malířem nazývaným Mistr slavětínského oltáře. Dále má práce za úkol definovat vlivy a stylová východiska, pod kterými díla vznikala. Dílna, působící převážně v severozápadních Čechách kolem 30. let 16. století, vytvořila v kooperaci s malířem mnoho hodnotných děl přelomu pozdní gotiky a počínající renesance v Čechách. Vzhledem k rozsáhlé řadě sochařských prací připisovaných anonymnímu řezbáři s dílnou, se práce snaží i o zrevidování počtu těchto jemu připisovaných děl.
|
|
|
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
|
|
|
Příběhy antické mytologie v italské renesanční majolice z českých sbírek
Gordejeva, Anna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Cílem bakalářská práce je zhodnocení italské renesanční majoliky s náměty antické mytologie v kontextu českých sbírek. Práce přiblíží literaturu k danému tématu v rámci českého a zahraničního dějepisu umění. Hlavní pozornost bude zaměřena na analýzu a interpretaci jednotlivých sbírkových předmětů jak po formální tak ikonografické stránce. V souvislosti s vybranými sbírkovými předměty budou rovněž připomenuty hlavní centra produkce italské renesanční keramiky. Závěrem práce bude zhodnocení ikonografických námětů a jejich typologické porovnání s obdobnými díly v zahraničních sbírkách. Klíčová slova Italská majolika, 16. století, antická mytologie, české sbírky, italská renesance, fajáns
|
host ::
RSS.