Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Myšlenkový odkaz Františka Drtiny
Ďurovec, Dominik ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá myšlenkovým odkazem českého myslitele Františka Drtiny (1861-1925), který vynikl především v oboru dějinách filosofie a pedagogiky. Byl reformátorem školství, univerzitním profesorem, vědcem a politikem. Zrekonstruovaný myšlenkový odkaz práce ukazuje, že Drtina významně přispěl k porozumění dějin filosofie a pedagogiky, ačkoli nevytvořil vlastní filosofický systém, ale přinesl vlastní pedagogické záměry. Těmto oborům věnoval většinu svých spisů. První kapitola se věnuje jeho životu a sleduje jeho životní osudy. Jedná se o obsáhlou kapitolu a rekonstruuje jeho životní obraz. Člověku se tak má vyjevit František Drtina. Druhá kapitola obsahuje myšlenkový odkaz, který je zasazen do dobového kontextu. Dále je zde rozbor vybraných filosofických a pedagogických děl. Součástí toho je také hodnocení autory tehdejší doby, kteří lépe dokážou uchopit Drtinův myšlenkový odkaz. Práce je psána objektivně, avšak se zaujetím autora k české filosofii. Práci je třeba vnímat jako příspěvek do dějin české filosofie.
"Insigniáda" na stránkách Přítomnosti
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí tzv. insigniády na stránkách časopisu Přítomnost. Mapuje postoje časopisu k vzedmutí nacionalistických vášní v československé společnosti v první polovině 30. let 20. století. Práce se opírá o reprezentativní výběr článků časopisu a o archivní materiál sloužící k popisu událostí. Cílem práce je přinést ucelený pohled časopisu Přítomnost na studenty, nacionalismus, vztah Čechů a Němců a spor o insignie ve zkoumaném období, které je vymezeno nástupem Adolfa Hitlera k moci a československými volbami v roce 1935. Práce má ukázat postoje části československé společnosti reprezentované týdeníkem Přítomnost.
Spolek československých právníků Všehrd v novém státě
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá existencí Spolku československých právníků Všehrd v meziválečném období. Práce sleduje institucionální dějiny spolku a myšlenkový svět jeho členů. Zabývá se požadavky a představami vedení spolku na pozadí sociálních otázek a nacionalistického smýšlení, ke kterému spolek inklinoval zejména ve třicátých letech 20. století. Práce se opírá o prameny spolkové provenience a reprezentativní výběr novinových článků. Cílem práce je popsat meziválečné fungování studentského spolku a zároveň tak nastínit tendence objevující se ve studentském hnutí První republiky. Právnický spolek jako druhý nejstarší a největší český studentský spolek pak slouží jako vhodný reprezentant těchto organizací. Práci také zajímá vztah českých studentů práv ke státu, cizím státním příslušníkům, ostatním studentským spolkům a československým Němcům. Na základě sporů mezi spolkovým vedením a jeho opozicí jsou sledovány politické tendence uvnitř studentského hnutí. Diplomová práce má přispět k doplnění obrazu meziválečné československé společnosti.
Proměna československé společnosti 30. let 20. století
Baloun, Pavel ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Období druhé československé republiky (1938-1939) bývá v historiografii líčeno jako doba temna, perioda, v níž se na světlo dostaly domácí, temné fašistické proudy. Staví se do zvláštní opozice vůči době předchozí, první republice (1918-1938). Práce si klade za cíl zodpovědět otázku kontinuity mezi těmito údajně natolik odlišnými historickými epochami. Zaměřuje se na analýzu zmocňovacího zákonodárství - výjimečného stavu -, které bylo mezi léty 1933 a 1938 přijímáno za účelem obrany demokracie. Právní norma o obraně státu (č. 131/1936) do právního diskurzu vnesla pojem "státně nespolehlivých osob", potenciálních nepřátel státu v případě vypuknutí válečného konfliktu. Doboví aktéři kategorii "spolehlivosti" rozuměli jako příslušnosti k národnosti. "Spolehlivost" byla zároveň součástí mnohem širšího národního konsenzu, který legitimizoval státní zásahy především do oblasti ekonomiky. V centru tohoto konsenzu stála transformovaná hodnota práce jako výkonu pro národní kolektiv. Do roku 1938 mezi dobovými aktéry panovala shoda, že uplatňování výjimečné normy přijaté pro případ možného válečného konfliktu není kvůli platnosti mezinárodního práva na ochranu menšin uskutečnitelné. Ale v době druhé republiky (1938-1939) využívali mnozí aktéři jazyku předchozího národního konsensu k tomu, aby legitimizovali...
Spolek československých právníků Všehrd v novém státě
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá existencí Spolku československých právníků Všehrd v meziválečném období. Práce sleduje institucionální dějiny spolku a myšlenkový svět jeho členů. Zabývá se požadavky a představami vedení spolku na pozadí sociálních otázek a nacionalistického smýšlení, ke kterému spolek inklinoval zejména ve třicátých letech 20. století. Práce se opírá o prameny spolkové provenience a reprezentativní výběr novinových článků. Cílem práce je popsat meziválečné fungování studentského spolku a zároveň tak nastínit tendence objevující se ve studentském hnutí První republiky. Právnický spolek jako druhý nejstarší a největší český studentský spolek pak slouží jako vhodný reprezentant těchto organizací. Práci také zajímá vztah českých studentů práv ke státu, cizím státním příslušníkům, ostatním studentským spolkům a československým Němcům. Na základě sporů mezi spolkovým vedením a jeho opozicí jsou sledovány politické tendence uvnitř studentského hnutí. Diplomová práce má přispět k doplnění obrazu meziválečné československé společnosti.
Proměna československé společnosti 30. let 20. století
Baloun, Pavel ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Období druhé československé republiky (1938-1939) bývá v historiografii líčeno jako doba temna, perioda, v níž se na světlo dostaly domácí, temné fašistické proudy. Staví se do zvláštní opozice vůči době předchozí, první republice (1918-1938). Práce si klade za cíl zodpovědět otázku kontinuity mezi těmito údajně natolik odlišnými historickými epochami. Zaměřuje se na analýzu zmocňovacího zákonodárství - výjimečného stavu -, které bylo mezi léty 1933 a 1938 přijímáno za účelem obrany demokracie. Právní norma o obraně státu (č. 131/1936) do právního diskurzu vnesla pojem "státně nespolehlivých osob", potenciálních nepřátel státu v případě vypuknutí válečného konfliktu. Doboví aktéři kategorii "spolehlivosti" rozuměli jako příslušnosti k národnosti. "Spolehlivost" byla zároveň součástí mnohem širšího národního konsenzu, který legitimizoval státní zásahy především do oblasti ekonomiky. V centru tohoto konsenzu stála transformovaná hodnota práce jako výkonu pro národní kolektiv. Do roku 1938 mezi dobovými aktéry panovala shoda, že uplatňování výjimečné normy přijaté pro případ možného válečného konfliktu není kvůli platnosti mezinárodního práva na ochranu menšin uskutečnitelné. Ale v době druhé republiky (1938-1939) využívali mnozí aktéři jazyku předchozího národního konsensu k tomu, aby legitimizovali...
Obraz životního stylu 60.let na stránkách týdeníku Vlasta
Blinková, Karolína ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tématem mé diplomové práce je zkoumání životního stylu v šedesátých letech 20. století, tak jak jej zobrazoval týdeník Vlasta na svých stránkách. Vlasta vychází již od roku 1947. Díky dlouhé kontinuitě a zakotvenosti v českém prostředí je považována za tradiční časopis. Po léta si získávala a udržovala svou rozsáhlou síť čtenářů a v éře komunismu byla předním periodikem určeným československým ženám. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na obsahovou analýzu časopisu v letech 1960 - 1968. Práce je zasazena do historického, společenského i mediálního kontextu. Akcentována jsou témata, která úzce souvisí s životním stylem. Mezi oblasti, které jej určovaly, a na které jsem se proto zaměřila především, spadají zejména otázky bydlení, pracovního vytížení, rodinných vztahů, vzdělání, módy, umění a volného času. Prostor však byl věnován rovněž problematice emancipace žen a jejich postavení ve společnosti. Zabývám se rovněž otázkou, zda obraz životního stylu, který týdeník Vlasta vytvářel, odpovídal skutečnému životnímu stylu v šedesátých letech. A zda týdeník skutečně plnil roli časopisu pro ženy. Je totiž známým faktem, že Vlasta byla pod politickým dohledem. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou. V teoretické části se věnuji celkovému zasazení tématu do kontextu doby. V analytické...
The Image of Czechoslovakia in Simon Mawer's The Glass Room
Šejnohová, Markéta ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce poskytuje analýzu prvorepublikového Československa v románě The Glass Room (Skleněný pokoj) od Simon Mawer. První část práce se zaměřuje na Mawerův život, začátky jeho spisovatelské kariéry, na zájem o Českou republiku a Vilu Tugendhat, která ho inspirovala k napsání románu a také na ohlasy díly. Druhá část se zaměřuje na historii prvorepublikového Československa a na analýzu této doby v Mawerově románu. Zabývá se československou politickou, sociální a ekonomickou situací, československým kulturním životem a uměním, problematikou menšin a rostoucím radikalismem třicátých let ve Skleněném pokoji a srovnáním a uvedením do kontrastu se skutečným Československem.
"Insigniáda" na stránkách Přítomnosti
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí tzv. insigniády na stránkách časopisu Přítomnost. Mapuje postoje časopisu k vzedmutí nacionalistických vášní v československé společnosti v první polovině 30. let 20. století. Práce se opírá o reprezentativní výběr článků časopisu a o archivní materiál sloužící k popisu událostí. Cílem práce je přinést ucelený pohled časopisu Přítomnost na studenty, nacionalismus, vztah Čechů a Němců a spor o insignie ve zkoumaném období, které je vymezeno nástupem Adolfa Hitlera k moci a československými volbami v roce 1935. Práce má ukázat postoje části československé společnosti reprezentované týdeníkem Přítomnost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.