|
|
Duchovní křesťanských církví a jejich (ne)žití v manželství v České republice
Jeřábek, Michal ; Matějek, Marek (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem duchovních vybraných křesťanských církví a jejich možností nebo nemožností žít v manželství. Pro ucelený pohled na duchovní jsou ještě zodpovídány otázky typu - kdo je duchovní, jak se jím může stát, jak jím může přestat být, jaká jsou práva, povinnosti a tresty pro duchovní a jaká je hierarchie dané církve. Součástí tématu diplomové práce je i historický přehled kněžského celibátu v celocírkevních dějinách, ale i v našich dějinách. A v diplomové práci nechybí ani teologie celibátu. Pro tuto práci byla vybrána Církev římskokatolická, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku a Českobratrská církev evangelická.
|
|
|
Fenomén "Svíták". Historie a současnost populárního zpěvníku (nejen) pro mládež
Pikous, Tomáš ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá evangelický (nejen) mládežnický zpěvník Svítá z pohledu historie i současnosti. Cíle práce jsou popsat tento zpěvník a specifika v něm obsažených písní, prozkoumat jeho historii a zjistit, jak je vnímán současnou mládeží Českobratrské církve evangelické. Tyto cíle odráží i struktura práce. Text práce vychází z rešerše soudobých článků v církevním tisku i dalších pramenů, rozhovorů s pamětníky, a její finální část zpracovává autorův vlastní sociologický výzkum mezi mládeží ČCE.
|
|
|
Prevence zneužití moci v profesi faráře Českobratrské církve evangelické
Roll, Eliška ; Bartoň, Daniel (vedoucí práce) ; Landová, Tabita (oponent)
Diplomová práce s názvem "Prevence zneužití moci v profesi faráře ČCE" se zabývá projevy a prevencí zneužívání moci v církevních společenstvích se zvláštním důrazem na Českobratrskou církev evangelickou. V první kapitole autorka mapuje, jak rozšířený problém zneužití moci v církvích je, a že se týká i situace v České republice. Druhá kapitola na základě zahraničních zkušeností představuje možnosti, jak tomuto fenoménu předcházet, případně jak citlivě reagovat, když ke zneužití v křesťanském společenství dojde. Třetí kapitola shrnuje dosavadní vývoj snah o prevenci zneužití moci faráři v Českobratrské církvi evangelické. Kontext je rozšířen o návrhy k aplikaci zahraničních přístupů do tohoto konkrétního českého církevního společenství. KLÍČOVÁ SLOVA Sexuální zneužívání v církvi; spirituální zneužívání; toxická církevní kultura; prevence zneužití moci duchovním; tvorba zdravého sborového společenství; Českobratrská církev evangelická
|
|
|
Přístup k párům stejného pohlaví v Českobratrské církvi evangelické
Vančová, Eliška ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
V rámci snah o ochranu menšin se v posledních letech dostává do popředí otázka společenského statutu intimních vztahů dvou lidí stejného pohlaví. Tato práce se zabývá tím, jak k dané problematice přistupuje Českobratrská církev evangelická (dále jen ČCE). Pro hlubší porozumění současnému východisku pojednává první část práce o náhledu na homosexualitu a vztahy dvou lidí stejného pohlaví v dějinách. Centrem bližšího zájmu je především vývoj v českém prostředí a dále křesťanský a specificky protestantský přístup. Druhá část práce se věnuje dokumentům a debatě v ČCE na toto téma. Soustředí se na postoj k homosexualitě a ke vztahům párů stejného pohlaví a v souvislosti s otázkou manželství pro všechny také na přístup ČCE k manželství. Na základě agend ČCE sleduje, jaké je církevní východisko pro liturgii požehnání párům osob stejného pohlaví. Třetí a poslední část práce představuje praxi žehnání párům stejného pohlaví v ČCE na základě empirického výzkumu. Výzkum sestává ze dvou částí. První je dotazníkové šetření zabývající se tím, nakolik je žehnání stejnopohlavním párům v církvi rozšířené a jaké faktory v tom hrají roli. Druhá část v podobě případové studie ukazuje, jak bohoslužebné shromáždění při této příležitosti může vypadat v praxi. Nakonec jsou zde závěry výzkumu reflektovány v širší...
|
|
|
Vliv československého a sovětského komunistického režimu na chod Křesťanské mírové konference a jejího prezidenta J. L. Hromádku od konce 50. do konce 60. let 20. století
Peka, Radek ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nodl, Martin (oponent)
V předkládané diplomové práci je ústředním tématem protestantský teolog Josef L. Hromádka (1889 - 1969) a Křesťanská mírová konference, která byla v Praze v roce 1958 oficiálně založena jako reakce několika pražských teologů na ohrožení světového míru v dobách nastupující studené války. Obecně můžeme prohlásit, že se tato práce zabývá vlivem, který měl tehdejší komunistický režim v Československu na práci této organizace. Odborná obec již v tomto smyslu nepochybuje o tom, že byla KMK usměrňována státním aparátem, my se však podíváme zblízka, jak přesně bylo vedení organizace komunisty úkolováno. Zjednodušeně jak režimní nomenklatura Československa, ale i jiných zemí socialistického tábora, ovlivňovala organizační, materiální, finanční, personální, ale i obsahovou stránku konference od konce 50. do konce 60. let minulého století. Ve stejném časovém rámci budeme také analyzovat interní pohled na prezidenta Hromádka československými tajnými složkami. Práce si klade za cíl určitým směrem posunout obecnou, ale i veřejnou debatu o Hromádkovi i Křesťanské mírové konferenci. Klíčová slova: Josef Lukl Hromádka, Křesťanská mírová konference, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Českobratrská církev evangelická, Jaroslav Němec Ondra, tajné složky, Sovětský svaz, mírová politika, Studená válka,...
|
|
|
Proměny členské základny Českobratrské církve evangelické v 21. století a její příčiny
HAVLENA, Filip
Práce se soustředí na sekularizaci ve 21. století. Zvláště se zaměří na Českobratrskou církev evangelickou, ve které se úbytek věřících v posledních letech především projevuje. Cílem práce bude analyzovat proměnu evangelické církve v 21. století a ověřit výchozí hypotézu, že čím mladší generace, tím je sekulárnější. Využita budou shromážděna statistická data. Součástí klíčové hypotézy je otázka genderu v sekularizačním procesu. Základní metodou práce bude textová analýza pramenů a sekundární literatury k tématu, dále soudobý tisk a webové stránky analyzované církve. Jestliže v těchto zdrojích nebude dost podkladů k obsahové analýze, dojde ke kvalitativnímu výzkumu rozhovoru s několika členy církve, ti budou pojmenováni pseudonymy. Úvodní část práce bude zaměřena specificky na objasnění pojmu sekularizace, na historický kontext procesu a na společenské proměny ovlivňující sekularizaci v prvních desetiletích 21. století.
|
|
|
Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí
Fojtová, Romana ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...
|
|
|
Novodobé dějiny protestantismu na Mostecku
Vitoušková, Pavla ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Autorka si klade za cíl sumarizovat poznatky z dějin reformace na Mostecku. Při své práci používá informace získané v archivech, čerpá z literatury i vyprávění pamětníků. Stopy reformace v krajině, hmotné dědictví předků předkládá v bohaté fotografické příloze. Práci rozvrhla do šesti kapitol. V první kapitole využívá informace získané ve Státním okresním archivu v Mostě a představuje projevy reformace v obcích na Mostecku. Druhá kapitola shrnuje dějiny Mostu s ohledem na reformaci. Ve třetí kapitole se zabývá dvěma elementy, možnými příčinami specifik mosteckého regionu. Ve čtvrté kapitole předkládá výčet mosteckých sakrálních staveb, ve většině případů již neexistujících. V páté kapitole sleduje evangelickou misii v severozápadních Čechách, počátky kazatelských stanic na Mostecku a vznik a vývoj farního sboru ČCE v Mostě. V šesté kapitole uvádí výsledky badatelské práce ve Státním oblastním archivu. Popisuje několik desetiletí trvající potíže mosteckých evangelíků se získáváním nemovitostí.
|
|
|
Kázání v době globální pandemie: Reflexe pandemie COVID-19 v kázáních Českobratrské církve evangelické
Horáková, Magdalena ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem kázání a situace posluchače a zkoumá, jakým způsobem se pandemie COVID-19 projevila v kázáních kazatelů Čes- kobratrské církve evangelické. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické části se práce nejprve zabývá otázkou funkce a mnohoúčelovosti kázání obecně a poté představuje i některé z možných typologických dělení kázání. Následně se věnuje otázce vztahu kázání, kaza- tele, posluchače a jeho situace. Práce předkládá stručný náhled na vývoj ho- miletického přístupu k posluchači a jeho situaci v zásadních etapách homile- tiky. Dále se věnuje tomu, jak situace posluchače může ovlivnit kázání a vol- bu biblického textu. Následně se zabývá pastoračním aspektem kázání. Ve své praktické části diplomová práce stručně představuje vývoj pandemie COVID- 19 v ČR se zaměřením především na její první fázi a věnuje se tomu, jak pan- demie ovlivnila náboženský život a církve v ČR. Poté se práce přesouvá k re- fexi a analýze čtyř kázání z prostředí ČCE z doby pandemie a zkoumá, jaký dopad měla pandemie a epidemiologická situace na podobu a formu kázání. Základní otázkou při analýze je, jak kazatelé pandemii a epidemiologickou situaci refektovali, jak o ní mluvili, jak v kázání pracovali s biblickým textem a jak v kázání zohledňovali situaci svých...
|
|
|
Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti
Roll, Benjamin ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti se zabývá možnými teologickými východisky pro křesťanskou politickou angažovanost. První kapitola mapuje biblické principy a pasáže inspirativní pro působení křesťanů v dnešní společnosti. Ve druhé kapitole se autor zabývá životem a dílem nejvýraznějšího českobratrského teologa 20. století J. L. Hromádky. Na konkrétních příkladech jeho veřejné činnosti i teologických výpovědí autor ukazuje klíčové myšlenky a zkušenosti, které formovaly postoje k této otázce dodnes přítomné v Českobratrské církvi evangelické. Obě tyto kapitoly tvoří pro autora základní východisko pro poslední kapitolu obsahující nastínění jeho vlastní teologické perspektivy. Tu dává do kontextu osobních zkušeností s politickým aktivismem na obranu liberální demokracie v České republice.
|
host ::
RSS.