|
|
Kázání v době globální pandemie: Reflexe pandemie COVID-19 v kázáních Českobratrské církve evangelické
Horáková, Magdalena ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem kázání a situace posluchače a zkoumá, jakým způsobem se pandemie COVID-19 projevila v kázáních kazatelů Čes- kobratrské církve evangelické. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické části se práce nejprve zabývá otázkou funkce a mnohoúčelovosti kázání obecně a poté představuje i některé z možných typologických dělení kázání. Následně se věnuje otázce vztahu kázání, kaza- tele, posluchače a jeho situace. Práce předkládá stručný náhled na vývoj ho- miletického přístupu k posluchači a jeho situaci v zásadních etapách homile- tiky. Dále se věnuje tomu, jak situace posluchače může ovlivnit kázání a vol- bu biblického textu. Následně se zabývá pastoračním aspektem kázání. Ve své praktické části diplomová práce stručně představuje vývoj pandemie COVID- 19 v ČR se zaměřením především na její první fázi a věnuje se tomu, jak pan- demie ovlivnila náboženský život a církve v ČR. Poté se práce přesouvá k re- fexi a analýze čtyř kázání z prostředí ČCE z doby pandemie a zkoumá, jaký dopad měla pandemie a epidemiologická situace na podobu a formu kázání. Základní otázkou při analýze je, jak kazatelé pandemii a epidemiologickou situaci refektovali, jak o ní mluvili, jak v kázání pracovali s biblickým textem a jak v kázání zohledňovali situaci svých...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s traumatem hrudníku
HORÁKOVÁ, Magdaléna
Na začátku této práce jsme si stanovili dva cíle. Chtěli jsme zjistit, jaká jsou specifika při ošetřování pacientů s traumatem hrudníku ve vybraných traumacentrech České republiky. Druhým cílem bylo zmapovat kooperaci všeobecných sester s fyzioterapeuty v rámci rehabilitace pacienta po traumatu hrudníku.Poranění hrudníku společně s poškozením nitrohrudních orgánů patří k nejčastějším zraněním v běžném životě. Často jsou tato traumata přidružena s nějakým dalším poraněným nebo jsou klasifikována jako polytraumata a péče o tyto pacienty kvůli její komplexnosti a návaznosti je směřována zejména do traumacenter. Častým řešením je zavedení hrudní drenáže. Ta je lékařským výkonem, kdy se drén zavede do pleurální dutiny za účelem odstranění patologického obsahu. Úlohou sestry je, aby měla zmapovanou problematiku hrudního sání. Znamená to jak ošetřování pacienta, zajištění jeho biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb, tak i starostlivost o samotné hrudní sání.V průběhu našeho výzkumu byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Sestry znají zásady péče o pacienty s aktivním hrudním sáním. Hypotéza č. 2: Sestry znají zásady péče o pacienty s pasivním hrudním sáním. Hypotéza č. 3: Sestry spolupracují s rehabilitačními pracovníky. Všechny hypotézy se nám ve výzkumném šetření podařilo zodpovědět a potvrdit a tímto se splnili stanovené cíle.Standard je nedílnou součástí současného ošetřovatelství. Podílí se na procesu řízení a zvyšování kvality ošetřovatelské péče a je prostředkem pro realizaci auditů. Tato diplomová práce je zpracována k dalšímu využití. Vytvořili jsme ošetřovatelský standard pro sestry zaměřující se na ošetřovatelskou péči o pacienta se zavedenou hrudní drenáží. Standard je vložen do kapitoly Přílohy a doufáme, že bude přínosem pro sestry a povede ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče o pacienta s hrudním sáním. Výsledky této práce mohou poskytnout nový rozměr na práci všeobecné sestry starající se o pacienta s aktivní či pasivní hrudní drenáží, na rehabilitaci o tyto pacienty a také komplexní pohled na ošetřování těchto pacientů. Tato práce může být využita jako studijní materiál a využita při odborných seminářích na traumatologických odděleních nebo všude tam, kde je možné se s hrudním sáním setkat.
|
|
|
Sëstra a její práce v misích v armádě České republiky.
HORÁKOVÁ, Magdaléna
Florence Nightingalovou se začalo formovat povolání sestry jak jej známe dnes. Právě ona se zasloužila o to, že povolání sestry se stalo také součástí armády. Začátek profese vojenských sester byl za Krymské války, kde Florence působila. I dnešní vojenská sestra, stejně jako tehdy, vyhledává a uspokojuje potřeby vojáků. Účastní se na procesu prevence a péče o zdraví vojáků, na vytváření optimálních podmínek pro jejich zdravý způsob života a výcviku, na výchově a školení vojáků k poskytování první pomoci. Podílí se na zdravotním zásobování, posuzování schopnosti k vojenské službě a protiepidemickém zabezpečení. Tato výzkumná práce je zpracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Cílem této práce bylo zmapovat kompetence sestry v Armádě České republiky. Sběr dat byl proveden pomocí polostruktorovaného rozhovoru u sester, které se zúčastnily vojenské mise v zahraničí. Výsledky výzkumu s vojenskými sestrami jsou zpracovány pomocí kazuistik a mírně modifikovaného přístupu rámcové analýzy dle Ritchieho a Spencera, podle které byly sestaveny kategorizační tabulky a grafy, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. K dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Mezi hlavní výsledky patří zjištění, zda sestry mají na zahraniční misi kompetence v souladu s českou legislativou, zda poskytují na zahraniční misi zdravotnickou péči formou ošetřovatelského procesu a jaké jsou podmínky pro přijetí a výjezd na zahraniční misi. Tyto výsledky jsou určeny jak laické tak odborné zdravotnické veřejnosti. Výsledky mohou také sloužit jako studijní materiál.
|
|
| |
host ::
RSS.