|
|
Na vlně populismu. Aktuální vývoj Svobody a přímé demokracie
NUSKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá tématem populismu v České republice, a to konkrétně na příkladech Úsvitu přímé demokracie a Svobody a přímé demokracie. V první části práce je nastíněna teorie populismu, po níž následuje přiblížení podnikatelské minulosti zakladatele a lídra obou politických subjektů Tomia Okamury. Dále je zkoumán vznik a vývoj hnutí Úsvit a příčiny odchodu jeho předsedy. Třetí kapitola mapuje cestu Svobody a přímé demokracie od jejího založení až po současnost. Zmíněna je vnitřní organizace a programové cíle strany, opomenut není ani politický marketing. V neposlední řadě se práce zaměřuje na analýzu voleb, které hnutí za dobu své existence absolvovalo.
|
|
|
Diskurzivní analýza předvolebních kampaní populistických stran v ČR
Hruška, Matouš ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
V předčasných volbách do poslanecké sněmovny 2013 uspěla v České republice hned dvě populistická hnutí - ANO a Úsvit přímé demokracie. Tato práce se věnuje analýze populismu těchto hnutí. Mezi klíčové otázky patří, jakým způsobem tito aktéři konstruují pojmy elita, lid a jaké je jejich vlastní sebepojetí. K samotné analýze jsou pak využité vybrané nástroje diskurzivní analýzy. Kromě analytické části práce se věnujeme i shrnutí teoretického zkoumání populismu a předpokladů existence tohoto fenoménu i v České republice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj a volební úspěšnost vybraných populistických stran a hnutí v České republice a ve Spojeném království v letech 2010-2019
Marxová, Barbora ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sledováním vývoje a úspěšnosti vybraných populistických stran a hnutí v České republice a Spojeném království a porovnání této úspěšnosti v daných zemích. Práce se zaměřuje na rozmezí let 2010 až 2019, přičemž zejména rok 2010 je v obou zemích z hlediska volebních výsledků zlomový. V první části práce je nastíněno teoretické pozadí studia populismu a různá pojetí chápání konceptu. Představena je takzvaná minimální definice populismu a tři základní aktéři populismu, jež poté slouží pro identifikaci jednotlivých populistických subjektů. Druhá a třetí část práce pojednávají postupně o situaci v České republice a ve Spojeném království. Identifikovány jsou populistické strany a hnutí, které působí na celostátní úrovni a jimž se v uvedených zemích ve vymezených letech podařilo získat výraznější volební výsledky v místních parlamentních volbách, nebo ve volbách do Evropského parlamentu. U jednotlivých stran je popsán nejprve jejich vývoj a působení na politické scéně, poté je zhodnocena jejich úspěšnost v příslušných volbách v daných zemích. Následně jsou analyzovány materiály strany, jako například programy, webové stránky, či výroky lídrů, na kterých jsou ukázány jednotlivé projevy populismu u těchto subjektů. Nakonec jsou tyto populistické strany a hnutí porovnány...
|
|
|
Vývoj diskurzu pravicového populismu v České republice
Němcová, Lucie ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Práce zkoumá vývoj pravicově populistického diskurzu v České republice a klade si za cíl definovat podoby a případné změny v populistickém diskurzu se zvláštním důrazem na argumentaci, změny pak interpretovat v širším společenském a politickém kontextu. Předmětem výzkumu jsou tři organizační inkarnace pravicového populismu: Věci veřejné, Úsvit přímé demokracie - Tomio Okamura a Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Metodou výzkumu je diskurzivně-historický přístup, který čerpá z analýzy topoi. Analýza programů těchto dvou hnutí a strany ukázala, že pravicově populistický diskurz se posunul od původních témat, která nastolila strana Věci veřejné. Ta jsou obsažena i u zbylých dvou hnutí, každé ale přidává i něco navíc. Od počátečních anti-elitních postojů, sociálního šovinismu a důrazu na přímou demokracii v případě Věcí veřejných k nacionalismu a podpoře národní hrdosti v případě Úsvitu a dále k tvrdému euroskepticismu, islamofobii a anti- imigračním apelům v případě SPD. Použité topoi v programu VV je především topos zneužívání, Úsvit se svým specifickým apelem na národní uvědomění ale představuje i topos lidu či výhody a SPD jednoznačně nejčastěji používá topos hrozby či nebezpečí.
|
|
|
Analýza protiimigračních hnutí na území ČR: Blok proti islámu a Úsvit-národní koalice
Pochopová, Nicole ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Současná doba se z hlediska politických stran vyznačuje úspěchem nových politických stran a hnutí, které vznikají jako důsledek hospodářské recese v kombinaci s evropskou migrační krizí. S tím vyvstává otázka, zda mohou být stále řazeny ke krajní pravici, nebo se jedná o strany a hnutí, které jsou ideologicky prázdné, populistické a demagogické, nebo se jedná o úplně nový typ stran. Problematika zasahuje současný Západní svět i středovýchodní Evropy a proto je téma, navzdory zdánlivé probádanosti, vhodné k dalšímu zkoumání. Práce se tak zabývá novými subjekty na území České republiky (ÚPD, ÚNK, SPD, BPI, BPi, IMK, 7. Republika, ApČR, ČS). Cílem práce je predikce budoucnosti těchto subjektů v českém prostředí a jejich identifikace z hlediska příslušnosti ke krajní pravici. Teoretickým rámcem je krajní pravice dle C. Mudde, teorie islamofobie podle A. Quelliena rozšířená o F. Lopezův pohled. Posledním je definice populismus dle P. Taggarta a F. Pianizza, doplněné o identifikační znaky V. Havlíka a A. Pinkové. Práce užívá obsahové analýzy stranických dokumentů, webových stránek a profilů na Facebooku v kvantitativní i kvalitativní rovině. Dále autorka využívá polostrukturovaných dotazníků a rozhovorů s vybranými respondenty a základní monitoring médií. Autorka provádí podrobnou analýzu Facebooku za...
|
|
|
Přímá demokracie ve veřejné diskuzi v České republice. Političtí aktéři, jejich návrhy a politická praxe
Havlík, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přímé demokracie ve veřejné diskuzi a politické praxi v České republice. Práce se zabývá politickými aktéry, kteří prosazují zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. K těmto navrhovaným tezím chci v rámci této práce kriticky přistoupit, zhodnotit jejich relevanci a uskutečnitelnost. Po teoretickém představení prvků přímé demokracie jsou představeny konkrétní země, které mají dlouholetou zkušenost s využíváním prvků přímé demokracie, konkrétně se jedná o Švýcarsko a Kalifornii. Taktéž se zabývám referendem o nezávislosti ve Skotsku z roku 2014 a referendem o manželství a rodině na Slovensku z roku 2015. Hlavní část práce se zabývá konkrétními politickými aktéry, kteří prosazují nebo prosazovali zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. Jedná se o Úsvit přímé demokracie, Věci veřejné, Hnutí za přímou demokracii, Českou pirátskou stranu, o vládní návrh zákona o celostátním referendu Jiřího Dienstbiera nebo o marginální záležitosti typu knihy Úsvit od Pavla Kohouta nebo politického aktivisty Petra Cibulky. V práci se také zaměřuji na využívání prvků přímé demokracie na místní úrovni, z čehož chci vyvodit konkrétní závěry využívání tohoto institutu přímé demokracie. Rovněž musí být zmíněny zásadní náležitosti zákona o...
|
|
|
Diskurzivní analýza předvolebních kampaní populistických stran v ČR
Hruška, Matouš ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
V předčasných volbách do poslanecké sněmovny 2013 uspěla v České republice hned dvě populistická hnutí - ANO a Úsvit přímé demokracie. Tato práce se věnuje analýze populismu těchto hnutí. Mezi klíčové otázky patří, jakým způsobem tito aktéři konstruují pojmy elita, lid a jaké je jejich vlastní sebepojetí. K samotné analýze jsou pak využité vybrané nástroje diskurzivní analýzy. Kromě analytické části práce se věnujeme i shrnutí teoretického zkoumání populismu a předpokladů existence tohoto fenoménu i v České republice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.