|
| |
|
|
The Impact of the Brexit Process on the "Golden Era" of UK-China Relations
Yang, Shuo ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
The UK-China "Golden Era", which began in 2015, is one of the evidence for further intimacy between the UK and China. On the basis of building consensus, the UK and China have continuously deepened cooperation in all aspects. However, the Brexit process that began in 2016 has changed the environment in which the "Golden Era" has developed. This study used the methods of comparative study and case analysis to analyse the impact of the Brexit process on the UK-China "Golden Era" development during the period from October 2015 to April 2019, and draw conclusions about the UK-China "Golden Era" is well developed now and has a great possibility to continue or even accelerate development in the future.
|
|
|
Ovlivňuje členství v Evropské unii postoj k reformě Rady bezpečnosti OSN? Srovnání případů Německa a Japonska
Franěk, Robert ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN se již pomalu stává evergreenem mezinárodní politiky. Existuje mnoho návrhů, ale nedaří se najít dostatečnou shodu na žádném z nich. Jedním z hlavních kandidátů na nového stálého člena je Německo, které zveřejnilo svou kandidaturu v roce 1992. V průběhu 90. let se také objevily první návrhy, zmiňující možnost budoucího stálého členství pro Evropskou unii jako celek. Tato práce se snaží přispět do debaty o europeizaci zahraničních politik členských států EU. Cílem je zjistit, zda je německá kandidatura na stálé křeslo v RB ovlivněna členstvím této země v EU. Pro lepší rozeznání možného europeizačního efektu je provedena komparace s Japonskem, které zveřejnilo svou kandidaturu pouze o rok později a vykazuje podobné charakteristiky jako Německo. V práci je použita metoda obsahové analýzy pro srovnání německé a japonské argumentace ohledně čtyř témat: spravedlivého zastoupení v Radě bezpečnosti, ekonomické síly, multilaterální spolupráce a zodpovědnosti a závazků.
|
|
|
Lékaři bez hranic jako aktér mezinárodních vztahů: Mise v Somálsku, Rwandě a Bosně a Hercegovině
Němcová, Karolína ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je vymezit specifika nevládní humanitární organizace Lékaři bez hranic jakožto aktéra mezinárodních vztahů, především prostřednictvím prezentace a činnosti organizace v průběhu implementace svých programů na počátku devadesátých let dvacátého století, kdy došlo k ukotvování procesu internacionalizace hnutí. Práce dále pokrývá problematiku dodržování závazku ke sdíleným hodnotám, ke kterým se Lékaři bez hranic hlásí a které zároveň pokládají principiální základy jejich činnosti. Na základě teoretického vymezení aktérství dochází ke komparaci tří misí Lékařů bez hranic implementovaných v Somálsku, Rwandě a Bosně a Hercegovině, kde na počátku devadesátých let dochází k vnitrostátním konfliktům. Z výzkumu vyplývá, že se Lékaři bez hranic v této periodě vyznačují silnou národní identitu jednotlivých sekcí, kdy ve zkoumaných případech můžeme pozorovat silné národnostní rysy zejména francouzské, belgické a nizozemské sekce, jejichž jednání je mnohdy protichůdné a nekoherentní. Závazek k dodržování dílčích hodnot je ze strany MSF naplňován s jednou výjimkou, a sice závazku dodržování neutrálního statutu.
|
|
|
Partnerství v rozvojové spolupráci - případová studie USAID a Sida
Zemanová, Nikola ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem partnerství v rozvojové spolupráci. Konkrétně je rozebíráno partnerství mezi poskytovateli rozvojové spolupráce, neboť právě tento typ partnerství hraje stále důležitější roli při dosahování globálních cílů. Přesto zůstává problémem nejednoznačnost významu tohoto pojmu, což se následně projevuje v nejistotě převádění teoretických závazků plynoucích z partnerství do praxe. Bakalářská práce jednak zkoumá otázku partnerství mezi poskytovateli rozvojové spolupráce na teoretické úrovni, zároveň obsahuje případovou studii, jež má poskytnout odpovědi na otázky týkající se důležitosti a případné nutnosti uzavírání mezinárodních partnerství. Případová studie se opírá o dvě významné rozvojové agentury: USAID (United States Agency for International Development) a Sida (Swedish International Development Cooperation Agency), jejichž partnerství v rámci iniciativy Power Africa dalo vzniknout úspěšnému projekt Beyond the Grid Fund for Zambia, jež je předmětem zkoumání. Iniciativa Power Africa je v podstatě jedním z největších partnerství veřejného a soukromého sektoru v historii rozvojové spolupráce.
|
|
|
Limity europeizace v Turecku: Možný vztah ekonomické politiky a zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na europeizaci třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na ekonomické vztahy Turecka s EU a dalšími subjekty a hledá možnou souvislost s tvorbou zahraniční politiky státu. Nejprve práce mapuje historický kontext vztahů EU a Turecka, popisuje vládnoucí stranu AKP a analyzuje změny v zahraniční politice. Ekonomické vztahy jsou prezentovány na tureckém exportu a importu a také na zahraničních investicích plynoucích do Turecka i směrem ven. Na počátku své vlády strana AKP investovala hodně úsilí do europeizace země v podobě reforem, což mělo za následek příznivější legislativu a růst zahraničních investic, ale také vzájemného obchodu s EU. V průběhu let nastaly určité výkyvy ve vzájemných ekonomických vztazích, ale ty neměly výraznější vliv na vztahy politické. Stejně tak zhoršení politických vztahů nemělo téměř žádný vliv na vzájemný obchod a investice. EU tedy zůstává i přes různé otřesy ve vzájemných vztazích nejdůležitějším obchodním partnerem Turecka. Pokud by měl nastat výrazný odvrat Turecka od EU, jeho motivy budou plynout nejspíše z vnitropolitického prostředí v podobě ideologie,...
|
|
|
Tresčí války: Island jako (ne)předpokládaný vítěz
Karkoš, Daniel ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tresčími válkami, řadou sporů mezi Spojeným královstvím a Islandem. Spory byly podníceny islandským unilaterálním rozšiřováním teritoriálních vod. To bylo způsobeno obavou Islandu z negativního vlivu zahraničních rybářů na místní ekonomiku a kulturu. Specifičnost sporů tkví v tom, že strany sporů byly partnery v rámci Severoatlantické aliance. Zajímavé jsou však především proto, že jejich výsledek byl na první pohled nečekaný, vítězství bylo totiž vždy na straně Islandu. Tato bakalářská práce zjišťuje, co způsobilo tento výsledek, a to skrze analýzu islandských národních zájmů, rozdělených za pomoci relevantních teorií mezinárodních vztahů na tři kategorie. Výsledkem analýzy je identifikace výhod islandské strany.
|
|
|
Hodnocení úspěchu misí EUBAM a EUFOR
Jílková, Klára ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením misí Evropské unie a to přesněji misí EUBAM Moldova-Ukraine a EUFOR Althea. Jako metoda výzkumu práce byla zvolena komparace dvou případových studií. Práce se nejdříve zabývá hodnocením jednotlivých misí a poté porovnává výhody a nevýhody civilní mise a vojenské operace. Tyto dvě případové studie byly vybrány z toho důvodu, jelikož země, ve kterých dané mise působí, jsou sobě navzájem geograficky blízké a taktéž se jedná o sousední země Evropské unie, které by se v budoucnu mohly stát potenciálními členskými státy. Mise jsou v práci hodnoceny na základě předem stanovených kritérií, které byly vybrány na základě analýzy literatury, podle autorkou sestavené stupnice. Nedílnou součástí práce je stručný úvod do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, na který navazují případové studie a jejich hodnocení. Poslední kapitolou práce je komparace, která porovnává výhody a nevýhody civilní mise EUBAM Moldova-Ukraine a vojenské operace EUFOR Althea. Bakalářská práce dochází k závěru, že silné a slabé stránky má jak civilní mise, tak i vojenská operace v mnoha případech zcela odlišné.
|
|
|
Reconceptualizing Securitization Theory: A Case Study of the United Kingdom's Securitization of Libya in 2011
Voda, Matěj ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Prvním cílem této práce bylo popsat kroky z pohledu Velké Británie, které následně vedly ke schválení rezoluce 1973 a vojenské intervenci do Libye. Druhý cíl práce vychází ze sekuritizační teorie a má za cíl zdůraznit roli obecenstva v sekuritizačním procesu. Za tímto účelem je v práci nejprve představena sekuritizační teorie, která je následně podrobena kritice a upravena, aby lépe odpovídala výzkumné otázce. Následně je teorie aplikována na případovou studii sekuritizace Libye od 15. února do 21. března 2011. Tyto události jsou popisovány z pohledu Velké Británie, což má společně s následnou analýzou ukázat, že kabinet Davida Camerona byl sekuritizačním aktérem na mezinárodní i národní úrovni. Práce následně ukazuje, že se sekuritizační diskursy lišily na základě obecenstva. Přestože lidská bezpečnost a přechod k demokracii byly hlavními referenčními objekty v obou diskursech, v případě obecenstva na národní úrovni byla referenčním objektem také národní bezpečnost. S tím také souvisí hrozba terorismu a uprchlické vlny, která by zasáhla Velkou Británii v případě, že by Kaddáfí zůstal v čele Libye. Bezletová zóna představovala speciální opatření v obou sekuritizačních diskursech. Hlavní legitimizační argumenty byly také stejné v obou diskursech. Rozdíly v sekurizačních diskursech tedy potvrdily...
|
|
|
Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic
Svoboda, David ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic se věnuje analýze toho, jak záchytná centra (hotspoty) v Itálii a Řecku přispěly ke zmírnění migrační krize v Evropské unii, která v Evropě vyústila po událostech tzv. arabského jara. Tato analýza pracuje s daty, jako jsou počet migrantů v Řecku a Itálie, žádosti o azyl, s důrazem na roky 2015-2017. Tato práce pracuje na ověření těchto tří hypotéz: Díky hotspotům dojde v jejich lokalitě brzy ke zvýšení míry identifikace nově příchozích migrantů, sníží se počet nelegálních migrantů cestujících z lokality hotspotů hlouběji do EU, a že hotspoty dokáží urychlit rozhodovací proces toho, co s migranty dále. Práce má čtyři kapitoly. První kapitola vysvětluje základní pojmy této práce - migrant a uprchlík. Je tu vysvětleno, za jakých okolností nesmí být migrant vyhoštěn z EU. Druhá část se věnuje charakteristice migrační krize (2013-2016) a hlavním pilířům tehdejší azylové a migrační politiky EU. Třetí a čtvrtá kapitola se věnuje již hotspotům. Nejdříve je popisován vznik hotspotů, od prvotní myšlenky až po financování, věnuje se jejich fungování v praxi, popisu podpůrných týmů EU, možnostem, jaké má migrant, pakliže dostane azyl či naopak, když ho nedostane. Závěrečná kapitola je věnována zhodnocení hlavních...
|
host ::
RSS.