|
|
Drobná próza Jaroslava Vrchlického
Hubáček, Jiří ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Bakalářská práce se komplexně zabývá drobnou prózou Jaroslava Vrchlického. Postupuje chronologicky a pozornost věnuje jak jednotlivým povídkovým celkům, tak prózám tištěným samostatně nebo rukopisným; jako doplněk k povídkové tvorbě zkoumá prózy fejetonistické a vzpomínkové. Je přitom zaměřena především literárněhistoricky, zabývá se enezí textů, jejich vydáváním a kritickou recepcí, zkoumá intertextové souvislosti především s klasickými díly světové literatury. Na základě rozboru jednotlivých povídek se snaží postihnout základní směřování Vrchlického jako prozaika v jednotlivých obdobích jeho tvorby, a ukázat tak celek jeho prozaického díla jako dynamicky se měnící důležitou a neopomenutelnou součást jeho tvorby.
|
|
|
Folkloristické práce Františka Bartoše a literatura pro děti
Popelková, Jana ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá folkloristickými pracemi Františka Bartoše a významem autora v stěžejních oblastech jeho činnosti, tedy především v oblasti pedagogiky, národopisu a sběru a vydávání lidových písní. Podrobněji jsou pak v práci rozebrány jeho sbírky Naše děti a Kytice s ohledem na Bartošův vztah k dětské literatuře a na jeho požadavky podoby textů určených dětem.
|
|
|
Gustav R. Opočenský a jeho odraz v české literatuře
Jíša, Martin ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce dokumentuje předválečnou literární situaci a místo G. R. Opočenského v jejím rámci. Zasazuje ho mezi další kulturní osobnosti té doby jako byli Jaroslav Hašek, Z. M. Kuděj, Eduard Bass či Jakub Arbes. Vedle tohoto se práce zabývá pojmem "pražská bohéma" a její nejasnou definicí. S historickým a obecně kulturním dobovým popisem tato práce podrobuje analýze i Opočenského básnické sbírky, které se snaží zařadit k jedné z literárních linií dané doby a přiřadit mu tak pevné místo v literárně-historickém programu na přelomu století.
|
|
|
Proměny religiozity v ještědských prózách Karoliny Světlé
Kamenická, Andrea ; Vaněk, Václav (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Rigorózní práce s názvem "Proměny religiozity v ještědských prózách Karoliny Světlé" se zabývá rozbory ještědských románů spisovatelky Karoliny Světlé. Prostřednictvím analýzy proměn náboženského vědomí postav a následné interpretace vystihuje charakteristiku podob lidové zbožnosti v prózách. V práci je konfrontován beletristický obraz jednotlivých forem religiozity s reálnými historickými skutečnostmi, kdy v rámci ještědských románů dochází k ověření nejpodstatnějších aspektů náboženských hledisek v "dlouhém" 19. století. Cílem práce je reflektovat vývojové proměny prozaických děl Karoliny Světlé a interpretovat je na pozadí námi stanovených problémových okruhů dobového pojetí zbožnosti a přístupů k samotné víře. Abstract The dissertation entitled "Changes of religiousness in the Ještěd Prose by Karolina Světlá" deals with an analysis of the Ještěd Novels by the author Karolina Světlá. It characterises the depiction of vernacular devoutness in the novels by means of an analysis of the changes in thecharacters' religious consciousness and their subsequent interpretation. The paper confronts the fictional depiction of the various forms of religiousness with real historic facts; the most important factors of the religious positions of the "long" 19th century are verified on the scale of the Ještěd...
|
|
| |
|
|
Typy a funkce motivů smrti v pohádkách K. J. Erbena a B. Němcové
Hupáková, Kateřina ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na motivy smrti ve vybraných kouzelných pohádkách Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. V první části práce je vymezen historický kontext vzniku pohádek obou autorů. Ve druhé části, která je hlavním těžištěm celé práce, je za pomoci metody Proppovy morfologické analýzy rozebráno šest pohádek K. J. Erbena a šest pohádek B. Němcové. Tyto pohádky jsou následně analyzovány ze dvou hledisek: zaprvé dle toho, s jakou Proppovou funkcí daný motiv smrti v pohádce koresponduje, a zadruhé, jakým způsobem je tato situace smrti ztvárněna. Na základě získaných výsledků je sestavena komentovaná typologie motivů smrti v daných pohádkách, která je spolu s vymezením shod a odlišností motivů smrti v pohádkách K. J. Erbena a B. Němcové závěrem celé práce.
|
|
|
Svatý Jan Nepomucký: Mýtus a antimýtus v české literatuře
Bezstarosti, Jindra ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Práce předkládá svatého Jana Nepomuckého nejprve jako historickou osobnost, dále jako barokní konstrukt v podání Bohuslava Balbína. Nahlíží také do geneze svatojanské antilegendy skrze dvousetleté spory o Janovu osobu. Předkládaný text pokládá nepomucenskou legendu za minimálně stejně životaschopnou jako antilegendu, důkaz pro toto tvrzení spatřuje v současných svatojanských slavnostech.
|
|
|
Zobrazení stáří ve venkovských povídkách 2. poloviny 19. století
Budílková, Jitka ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj vesnické prózy v druhé polovině 19. století. Svůj výklad opírám o změny zobrazení tématiky stáří v jednotlivých desetiletích. Sleduji nejen literárněhistorický vývoj, ale i existenciální prvky stáří. Tyto pak vykládám za pomoci tezí filozofa Jeana Améryho. Můj výklad se opírá o čtyři stěžejní díla, které tématiku stáří pojednávají. Je to Babička (1855) Boženy Němcové, povídka Na vejminku (70. léta 19. Století) Vítězslava Hálka, Povídka Konec života od Karla Václava Raise a nakonec povídka S nůší od Terézy Novákové. K rozboru přistupuji od zjevných, na první pohled patrných pojmů, které stáří váže a postupuji směrem k jeho existenciální složce, tedy jak chápou čas staří lidé. Z jednotlivých popisů pak vystupuje postupný literárněhistorický vývoj od idylismu až k realismu.
|
|
|
Vývoj alternativní syntézy činidla Sm-pdta pro chirální rozlišení aminokyselin pomocí NMR
Hrubá, Lucie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Pohl, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou chirálních posunových činidel [(R)- a (S)-1,2-diaminopropan-N,N,N',N'-tetraacetáto]samarátu sodného, zkráceně Sm-(R)-pdta a Sm-(S)-pdta, která mají schopnost rozlišit NMR signály enantiomerů aminokyselin při měření ve vodném prostředí. Cílem bylo vyvinout novou, efektivní a levnou metodu jejich přípravy, která by umožnila rutinní využití těchto činidel v laboratorní praxi, protože tato činidla jsou komerčně dostupná pouze v omezeném množství a jsou velmi nákladná. V práci je popsána vylepšená metoda dělení racemického 1,2-diaminopropanu na enantiomery ze snadno dostupných výchozích látek, a to kyseliny L-vinné a racemického 1,2-diaminopropanu. Dále byl vyvinut a optimalizován nový postup syntézy klíčového meziproduktu, kyseliny (R)- a (S)-1,2-diaminopropan-N,N,N',N'-tetraoctové z dihydrochloridu (R)- a (S)-1,2-diaminopropanu, ve kterém je zásadní nový syntetický krok, využívající tetrabenzylester této kyseliny a jeho odchránění hydrogenolýzou bez kontaminace cizími ionty. Tento postup vedl k získání zcela čisté bezvodé kyseliny ve vysokém výtěžku. Z kyseliny (R)- a (S)-1,2-diaminopropan-N,N,N',N'-tetraoctové byly úspěšně připraveny cílové komplexy Sm-(R)-pdta a Sm-(S)-pdta ve vysokém výtěžku i čistotě. Klíčová slova: 1,2-diaminopropan, aminokyseliny,...
|
|
|
Křesťanská mystika ve vybraných Zeyerových prózách z 90. let
Raušerová, Andrea ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Práce je zaměřena na křesťanskou mystiku ve vybraných Zeyerových legendách a novelách z devadesátých let 19. století. Tvoří ji teoretická a praktická část. V teoretické části jsou uvedeny základní biografické údaje o Juliu Zeyerovi a zároveň nastíněn český literárně- historický kontext devadesátých let. Ve druhé kapitole této části je definován pojem křesťanská mystika s ohledem na Zeyerovu zkušenost. Praktická část práce se soustřeďuje na vybrané prózy Julia Zeyera, a to na Tři legendy o krucifixu, Zahradu mariánskou a Kristinu zázračnou. Kromě jejich stručného rozboru ve třetí kapitole se pokouší jejich analýzu zprostředkovat na základě několika větších tematických celků, které tvoří čtvrtou kapitolu, a tedy jádro práce. K jednotlivým textům byla přirazena takto: láska - Tři legendy o krucifixu, krása - Zahrada mariánská, bolest a utrpení - Kristina zázračná. V páté kapitole je zpracován motiv modlitby s jednotlivými podtypy (láskyplná, krásná, bolestná), který témata propojuje. Poslední kapitola odkazuje na další Zeyerova díla s prvky křesťanské mystiky. V závěru práce jsou stručně shrnuty výsledky analýzy v širším rámci Zeyerovy křesťanské mystiky. KLÍČOVÁ SLOVA Julius Zeyer, křesťanská mystika, Tři legendy o krucifixu, Zahrada mariánská, Kristina zázračná, láska, krása, bolest,...
|
host ::
RSS.