|
|
Antropologická konceptualizace sexuálních kategorií
Prokopík, Petr ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Skupnik, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá možnostmi, které má antropologické studium při snaze o konceptuální uchopení bohatých projevů lidské sexuality. Diskutuje problematičnost biologické podmíněnosti a normativnosti studia lidské sexuality a problémy transkulturní aplikace. Na příkladech interpretace fenoménů "hijra", "two-spirit" a "rituální homosexuality" předkládá vědecké návrhy "třetího pohlaví", "třetího genderu" a teorie "sexual lifeways" jako možné nástroje transkulturní kategorizace. Prezentuje původní terénní výzkum zkoumající vytváření specifické, zcela nové alternativní sexuální kategorie v rámci gay komunit v anglickém, německém a českém jazykovém prostředí jakožto situační analýzu, která staví nejen na popisu kulturních významů a symbolů, které aktéři znají, a na analýze historického vývoje, ale i na interpretaci subjektivních faktorů jako individuálních motivací, tužeb a vlastních významů vytvářených a používaných jednotlivci. Snaží se o reflexi vztahů sexuální kategorie a individuálních motivací jednotlivců při formování osobní identity a alternativní sexuální kategorie.
|
|
|
Maorská kultura
Pirunčíková, Libuše ; Soukup, Václav (oponent) ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce se zabývá historií, kulturou a konflikty maorské populace. Popisuje osídlení Nového Zélandu Maory a následné objevení těchto ostrovů Abelem Janszoonem Tasmanem. Centrem mého zájmu jsou dále pak konflikty při osidlování Nového Zélandu evropskými kolonisty vznikající v důsledku rozdílnosti obou kultur. Nedílnou součástí maorské historie jsou válečné či ozbrojené konflikty trvající až do poloviny 20. století, kdy postupně dochází k renesanci do té doby pomalu upadající kultury. Od konce druhé světové války se Novozélandské vlády snaží postupně napravovat křivdy spáchané na Maorech, kteří si jen pomalu zvykají na tyto změny v politice.
|
|
|
Karneval a schizofrenie mostecké krajiny.
Ištvánek, Prokop ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Cílem mé práce je porozumět jevu Schizofrenie, kterým někteří z obyvatel mostecké krajiny nazývají svůj osobní rozkol, způsobený životem v tamějším specifickém sociálním světě. Vycházím zde z předpokladu obecné teorie praxe, že historie je něčím, co sami lidé vytváří pod silným tlakem systému, v kterém se pohybují. Práce je prvním pokusem o uspořádání mého pětiletého etnografického výzkumu v obci Strupčice, která měla být podle socialistických plánů vytěžena, ale díky právním změnám po roce 1989 zůstala zachována; ovšem zaříznutá mezi dva velkokapacitní lomy a povrchovou výsypku. První ze dvou hlavních kapitol je zaměřena na odhalování traumatické povahy mostecké krajiny. V druhé hlavní kapitole ukazuji kvality, které pocházejí díky agency tamějších obyvatel, vtělené do takzvaných společenských akcí, s kterými ve spolupráci se společenskovědními teoretiky a jejich koncepty zacházím např. jako se sociálními dramaty (Victor Turner), performancemi (Richard Schechner), či rituály jako časoprostory, kde opravdové emoce a konstruovaná relita může přecházet do každodenního života (Edward Schieffelin).
|
|
|
Ženské a mužské role u kmene Iban na Kalimantanu
Remešová, Blanka Michaela ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce sleduje ženské a mužské role u kmene Iban na Kalimantanu. Tato kopaničářská společnost, původně žijící v hloubi pralesa, prochází v posledních dvaceti letech v důsledku postupujícího vlivu majoritní společnosti mnohými změnami. Musí se vyrovnávat s odlišným stylem života a hodnot, které jsou na ně ve velké míře a hekticky kladeny. Tento proces ovlivňuje strukturu celé společnosti a zasahuje i do tradičního uspořádání mužských a ženských rolí. Hlubším studiem a analýzou ženských a mužských činností sleduji prostupnost připsaných rolí, které se začínají ukazovat jako narušené či nefunkční a které podmiňují vytváření nových struktur.
|
|
|
Evropa a Třetí svět v souvislosti s postkolonialismem (Evropská Unie a imigrace ze Třetího světa)
Hůlová, Petra ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Bitušíková, Alexandra (oponent)
Disertační práce Evropa a Třetí svět v souvislosti s postkolonialismem se pokouší přehlédnout a zhodnotit současnou evropskou debatu o imigrantech ze Třetího světa, vytyčit rámec, v němž by se měla dále ubírat. Práce se zabývá imigrací z hlediska politického a ekonomického, ale nahlíží jej také jako téma akademické diskuze. Na podobu a historické kořeny evropské imigrační politiky je kladen stejný důraz jako na téma imigrace v akademickém prostředí. Zatímco žitá podoba imigrace ze Třetího světa je otázkou politické každodennosti a znamená otevřené hranice s jasně definovanými podmínkami vstupu, imigrace ze Třetího světa v souvislosti s postkolonialismem se týká především prostředí akademické půdy. Pro akademickou reflexi tohoto tématu je charakteristický stereotyp viktimizace imigrantů, politický slovník zase častěji pracuje s jejich démonizací. Otázka podílu viny koloniální evropské minulosti na chudobě zemí Třetího světa je klíčová pro akademickou reflexi tohoto tématu a způsob, jakým bývají definovány mocenské vztahy zemí bývalých kolonií a Evropy. Práce Evropa a Třetí svět v souvislosti s postkolonialismem se snaží nalézt odstup jak od politické tak od akademické debaty o imigraci. Snaží se vyhýbat jak viktimizaci imigrantů, tak jejich démonizaci. Jednotlivé kapitoly postupují po dvou liniích. Od...
|
|
|
Kultura Minangkabau v zrcadle divadelních her randai
Pflegerová, Mariana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Předmětem disertační práce je kultura etnika Minangkabau, jehož domovskou oblastí je současná indonéská provincie Západní Sumatra, nicméně jeho diaspora pokrývá celé indonéské souostroví a zasahuje rovněž do sousední Malajsie, Singapuru a dalších částí světa. Minangská kultura je v disertaci nahlížena z perspektivy her minangského lidového divadla randai, které vzniklo jako součást mužské iniciace, aby se později stalo jedním z významných symbolických výrazových prostředků minangské identity. Disertační práce využívá ukázek z vybraných, autorkou v terénu v jejich autentickém kontextu zaznamenaných her randai, jako příkladů k výkladu klíčových kulturních konceptů, jež tvoří jádro kultury etnika Minangkabau, a zabývá se rovněž historicko-sociálními souvislostmi, které vedly k jejich formování do současné podoby. Předmětem výkladu jsou za prvé společenské postavení a klíčové společenské role žen v kontextu společenského systému založeného na principech matrilineárního příbuzenství ve srovnání s postavením a rolemi mužů, za druhé základní východiska minangské etnopsychologie, na nichž je založeno genderové rozlišení společenských rolí, jakož i odlišné postupy socializace, za třetí institucionalizovaná dočasná migrace jako součást mužské iniciace a konečně vztah adatu, (systému norem, hodnot a vzorů pro chování...
|
|
|
Obřadnost posledních desetiletí v České republice. Obřadnost moderní doby posledních desetiletí na několika příkladech se zaměřením na obřadnost socialistického období ve Žďáru nad Sázavou
Porsch, Josef ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Zaměření této práce vychází z mého zájmu o obřadnost. Vnímám obřadnost jako velmi důležitou složku života lidské společnosti, a to i dnes, kdy se mi náboženství nebo duchovní život nezdají být převažujícím nositelem společenského významu. Domnívám se, že se přesto v české (nebo v euroamerické) společnosti objevuje i tam. Během mého výzkumu mě zajímalo, jaké jsou formy obřadnosti právě v takovém typu společnosti a jak obřadnost ovlivňuje život jednotlivého člověka. Morris (1997:187), Jung (1999:200), Murphy (1999:170) a další se domnívají, že člověk jako kulturní a společenský tvor nějakou formu obřadnosti potřebuje. Proto podle mého názoru mohou být podoby obřadnosti v moderní, zčásti nenáboženské společnosti, zajímavé zejména pro pochopení jejího současného fungování, zejména pokud se zaměříme na nedávnou minulost. Zvláště patrný se mi tento jev zdá na případě období socialistického režimu, který v Československu existoval od konce čtyřicátých do konce devadesátých let 20. století. Společenský systém, který se prohlašoval za ateistický (Petrov 2000:140), přesto vytvořil celou řadu obřadů a svátků, z nichž některé přetrvaly až do dnešní doby. Proto jsem zvolil toto období za těžiště výzkumu. Jak se ukázalo, podob obřadnosti existovalo za socialismu větší množství. Výběr případových studií byl veden okruhem...
|
|
|
Kritický pohled na činnost nevládních organizací v rámci regionálního rozvoje. Příspěvek k problematice kulturní změny a procesům akulturace
Kobes, Tomáš ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kotalová, Jitka (oponent)
Činnost NNO v kontextu regionálního rozvoje a řešení romské problematiky je po roce 1999 jedním z témat regionálního rozvoje na Slovensku. Angažování slovenských NNO v romské problematice nebylo nikterak samozřejmé. Nárůst účasti NNO v rámci regionálního rozvoje vyrůstá na předpokladu rámcového strategického dokumentu slovenské vlády, který explicitně romskou problematiku uvádí do souvislosti s regionálním rozvojem, činností NNO a vzrůstající participací zejména zahraničních donorů v této oblasti. Činnost těchto NNO v regionálním rozvoji není vnímána v klasických intencích nositelů demokratických principů, které se podílejí na demokratizaci slovenské společnosti. NNO jsou chápány jako iniciátor procesů sociální změny kontextuálně sepjaté s oblastí regionálního rozvoje. Z teoretického hlediska klasická konceptualizace změny je pro reflexi procesů, spojených s oblastí regionálního rozvoje a činnosti NNO, nedostačující. V těchto konceptech jsou kritizovány především evolucionizující schéma, idealistický a materialistický determinismus, které ve svém důsledku klasifikují společnosti a kulturní diverzitu v základních dichotomiích tradiční vs. moderní, zaostalý vs. pokročilý, vnucující veřejnosti představu o odlišných dynamikách existujících systémů, které jedny odsuzují k životu v moderně, druhé k životu ve své...
|
|
|
Proces asimilace Evenků na území Evenckého autonomního okruhu (Centrální Sibiř) od 30. let dvacátého století až po rozpad Sovětského svazu a počátky národně obrozeneckých tendencí (do r. 2001)
Brzáková, Pavlína ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pargač, Jan (oponent)
Ve své práci jsem záměrně dala prostor výpovědím informátorů, které považuji za velmi cenné už jen proto, že většina z nich nežije. Tato poslední generace pamětníků zemřela v průběhu 90. let 20. století. V souvislosti s asimilací ze strany ruského obyvatelstva a silným alkoholismem Evenkové jako menšinové etnikum procházejí bouřlivým a bolestným vývojem, který směřuje k jejich zániku. Snahy několika málo jedinců o národní obrození nemají přílišnou podporu, jsou osamocené, spíš jen útržkovitě navazují na to, co bylo ruskými etnografy zapsáno v 50. až 60. letech 20. století. Vytvářejí tak neexistující realitu, kterou je možné prezentovat pouze na folklorních festivalech (viz Příloha 5). Autory četných vyprávění, které zde cituji, uvádím pod jejich skutečnými jmény pouze v případě, že již nežijí. U ostatních informátorů používám smyšlená jména (ovšem jména, jež někdy předtím existovala), abych ochránila jejich osobní údaje. Považuji to za nutné, neboť v oblasti, kde jsem se pohybovala, je natolik nízká hustota osídlení, že by nebylo těžké dotyčné vypátrat. Tento postup jsem zvolila po dohodě s nimi. Z uvedených příběhů se dozvíme mnohé o jejich způsobu myšlení, vnímání světa a o realitě, kterou museli tito "lesní lidé" zažívat a zažívají. V poslední kapitole srovnávám evencké pokusy o národní obrození s...
|
|
|
Problematika kulturní identity české menšiny na jižní Ukrajině
Musílek, Martin ; Matějů, Martin (oponent) ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce)
v této práci jsme se pokusili postihnout fenomén kulturní identity skrze proces jejího formování a uchovávání v jinoetnickém prostředí. Jevy jako etnikum, národ nebo kultura jsou těsně spjaty s podmínkami, ve kterých vznikají, nacházejí se a zanikají. Proto i etnická, národní nebo kulturní identita je zákonitě spjata s podmínkami, ve kterých se nacházejí její nositelé. Hlavními podmínkami zachování kulturní identity u české menšiny na jižní Ukrajině jsou zejména příznivá ekonomická situace, kontakt s kulturou původní vlasti a kladné hodnocení české kultury.
|
host ::
RSS.