|
|
Měření Čechoslováků. Česká společnost biotypologická a konstituční lékařství v ČSR mezi lety 1937-1959
Musil, Jan ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent) ; Svobodný, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce popisuje vznik, činnost a zánik České společnosti biotypologické (1937-1959), na jejímž příběhu je představen průnik konstituční typologie (vědy o lidské konstituci) především do československé medicíny. Věda o lidské konstituci (ve francouzském a latinském světě nazývaná jako biotypologie) je založena na klasifikaci individua na základě morfologických a fyziologických vlastností, přičemž zvláštní pozornost je věnována snaze o prognózu jeho budoucího vývoje. Klíčovou součástí nauky je nalézání korelací mezi fyzickou podobou člověka a jeho psychickými vlastnostmi a mentálními schopnostmi. Česká společnost biotypologická (ČSB) byla založena s ambicemi člověka nejen zkoumat, ale především účelně navyšovat jeho potenciál. Celé hnutí je proto představeno jako příklad ozdravného vědeckého programu, který do velké míry sledoval státní zájem na racionalizaci populační péče. Metodologickým východiskem práce je koncept biomoci Michela Foucaulta, tedy proměny mocenských strategií a jejich konstitutivní charakter pro vznik a změnu sítě společenských vztahů, hodnot a individuálních strategií jedince. Partikulární příběh vzniku a zániku ČSB je interpretován jako důsledek těchto proměn. Jádro práce tvoří historická rekonstrukce života společnosti pomocí analýzy, interpretace a...
|
|
| |
|
|
Komparace švédského modelu sociálního státu před krizovým obdobím v 70. letech a po něm
Janečka, Michal ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédský se řadí mezi nejznámější formy sociálního státu pro svůj osobitý vývoj a jednotlivá nastavení uvnitř systému. Hlavním konceptem byl stát blahobytu, který Švédsko prosazovalo skrze specifickou hospodářskou politiku a rozsáhlé sociální zákonodárství. Prostřednictvím úspěšného balancování mezi socialismem a kapitalismem společně politikou plné zaměstnanosti, ekonomickým růstem a vhodnou sociální politikou se Švédsko během několika desetiletí dostalo z pozice zaostalého státu Evropy do popředí prosperujících zemí. Systém však po několika štědrých dekádách narazil na určité limity. Práce si klade za cíl porovnat dvě časová období švédského modelu sociálního státu ve svém vývoji od vzniku do současnosti podle dělící linie v důsledku mnoha faktorů dostal do prvních problémů. Na základě komparace pak práce sleduje, do jaké míry pozměnil model původní charakteristickou podobu, k jakým změnám v nastavení systému došlo a ou udržitelnost a únosnost současného mo předkrizové podobě.
|
|
|
Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem
Trmalová, Eliška ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Norsko v druhé polovině dvacátého století opakovaně usilovalo o vstup do Evropských společenství, později začleněných do nově vzniklé Evropské unie. V obou proběhnuvších referendech roku 1972 a 1994 se ovšem jeho občané rozhodli poměrně těsnými výsledky proti vstupu do ES/EU. Oproti tomu jeho skandinávští sousedé, Dánsko roku 1972 a Švédsko roku 1994, se v referendech rozhodli stát členskými zeměmi ES/EU. Bakalářská práce na téma "Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem" se zabývá důvody, které způsobily odlišný výsledek referend v Norsku oproti Dánsku a Švédsku. Tyto země sdílí mnoho podobností, proto byl očekáván podobný výsledek referend, k čemuž ovšem nedošlo. Hlavní příčiny spatřuji ve třech hlavních bodech. Prvním bodem jsou bezesporu norská specifika, mezi něž patří silná tradice rybolovu či například zemědělství, které je nutné štědře dotovat státem. Dalším jsou ekonomické důvody, kam patří zejména norské zisky z exportu ropy a zemního plynu. Posledním bodem je neobyčejně silná norská národní hrdost, která je do určité míry dána historickými důvody a souvisí se strachem Norů ze ztráty své suverenity. V norské historii lze vyzkoumat i příčiny odporu mnoha Norů k pojmu "unie", který v nich dodnes evokuje nesvobodu a útlak. Tato hlediska odlišují zásadně Norsko od...
|
|
|
Vývoj názorů na švédskou neutralitu za druhé světové války
Pajerová, Anna ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Bakalářská práce je primárně zaměřená na vývoj názorů na švédskou politiku neutrality za druhé světové války. Tato práce diskurzivní analýzou porovnává jednotlivé interpretace švédských národních dějin neutrality ve třech základních obdobích v druhé polovině 20. stoleté - za druhé světové války, během války studené a v post-komunistické době. Každé z těchto období bylo charakteristické jiným diskurzem i mentalitou společnosti, které nezáležely jen na časovém zařazení, nýbrž i ideologickém pohledu a politickém dění jak ve Švédském království, tak i celkově ve světě. Cílem této práce je odpovědět, nejen jak se jednotlivé názory na švédskou politiku neutrality vyvíjely v průběhu druhé poloviny 20. století, ale i zanalyzovat skrze jaké prameny a materiály se prosazovaly - akademické články, knižní publikace, kinematografie, atd. Tento výzkum vývoje názorů na švédskou politiku neutrality je rovněž zaměřen i na jevy a faktory, které mohly jednotlivé interpretace a diskurzy v konkrétní době ovlivňovat. Neopomenuta je i diskuze nakolik se prosadila vnitřní a vnější politika a další, např. ekonomické či sociologické vlivy, aj.
|
|
|
Švédský vzdělávací systém a vzdělávání imigrantů
Vosejpková, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédsko je již tradičně vnímáno jako stát s otevřenou imigrační politikou, proto se stává častým cílem neevropských imigrantů. Kvůli tomu musí čelit vysokému podílu přistěhovalců na celkovém složení obyvatelstva a pokusit se o co nejhomogennější společnost, čemuž může výrazně pomoci povinné základní vzdělávání. Práce má prostřednictvím analýzy vzdělávacího systému a jeho dokumentů, společně s pohledem na současnou situaci v reálu, pomoci pochopit nejen základní myšlenky v oblasti vzdělávání imigrantů, ale také důsledky, které s sebou odlišná edukace žáků bez znalosti švédštiny přináší, a posoudit, zda jsou všechny prvky jejich vzdělávání opravdu pouze integrační či nikoli.
|
|
|
Grónská cesta k suverenitě: role Evropské unie v tomto procesu
Novotný, Dominik ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá roli Evropské unie v grónské cestě k ekonomické soběstačnosti a politické suverenitě. Hlavním cílem práce je interpretovat pozici EU, jakožto zahraničního partnera Nuuku. Autor se v práci věnuje třem oblastem. První z nich je rybolov, sektor, který je pro Grónsko momentálně ekonomicky nejvýznamnější a na jehož základě vystoupilo ze struktur evropské integrace. Rybolov byl také zásadní pro nastavení podoby původního vztahu mezi EU a Nuukem. Druhou oblastí je těžba grónského nerostného bohatství, které je do budoucna potenciálním zdrojem grónské ekonomické soběstačnosti, nicméně rozvoj tohoto sektoru nebude možný bez zahraničních investic. Třetí oblastí je politický rámec snah o suverenitu na půdě domácí, v rámci celého Dánského království i na mezinárodním poli. Po metodologické stránce je práce kompilačního charakteru, obohacená o autorskou interpretaci primárních pramenů. Práce prokazuje hypotézu, že EU i poté, co Grónsko vystoupilo z Evropských společenství, paradoxně představuje zásadní článek pro rozvoj Grónska k plné nezávislosti.
|
|
|
The Neutrality and Foreign Policy of the Kindom of Sweden during the Second World War
Ladecký, Štefan ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
(Abstrakt) Bakalárska práca "The Neutrality and Foreign Policy of the Kingdom of Sweden during the Second World War" sa zaoberá vývojom neutrality Švédskeho kráľovstva počas Druhej svetovej vojny v závislosti na medzinárodnom vývoji a medzinárodnej politike vedenej zo Štokholmu. Časovo je zasadená najmä do obdobia konfliktu, ale obsahuje tiež historický exkurz do medzivojnového obdobia, ktoré je dôležité pre ďalšiu argumentáciu a vývoj témy. Je v ňom tiež obsiahnutá analýza Haagskej konvencie o neutralite z roku 1907, s ktorou porovnávam odchýlky, ktorých sa švédska vláda počas vojny dopustila. Práca sa zaoberá okrem popisu a analýzy zahraničnej politiky aj ekonomickým a obchodným potenciálom Švédska a jeho schopnosťou ozbrojenej obrany. Ďalej popisuje vzťahy Švédska k bojujúcim stranám v bezprostrednej blízkosti a ich vplyv na zahraničnú politiku. Na základe argumentov, ktoré som uviedol, je v závere bakalárskej práce celková politika neutrality zhodnotená.
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
|
|
Srovnání politiky zaměstnanosti Dánska a Norska
Šmídová, Michaela ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Moje bakalářská práce pojednává o tématu "Srovnání politiky zaměstnanosti Dánska a Norska". V úvodu své práce budu hovořit o historii welfare state, typologiích a teoriích jeho vzniku. Zároveň se také zmíním o charakteristice severského modelu státu blahobytu a kritice současného welfare state. Ve své práci se dále zaměřím na analyzování stavu zaměstnanosti v případě mladistvých (zejména absolventů škol), starších osob v předdůchodovém věku a žen v každé z obou zemí. Dále se budu věnovat vzájemné komparaci situace v obou zemích. Závěrem budu hovořit o politice zaměstnanosti a přístupu státních organizací k nezaměstnaným osobám a snaze jim pomoci v hledání práce. Zároveň se budu snažit najít odlišnosti v případě míry nezaměstnanosti u těchto zvolených skupin obyvatelstva. Hlavním cílem mé práce je zodpovězení otázky, jaký je přístup Dánska a Norska k politice zaměstnanosti a jestli se míra zaměstnanosti v jednotlivých skupinách populace výrazně liší. Ve své práci se zaměřuji zejména na aktuální situaci a vývoj během posledních let, budu proto využívat zejména oficiální statistiky, dále pak také odborné publikace a články, věnující se zejména teorii státu blahobytu.
|
host ::
RSS.