Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 125 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kognitivní a behaviorální změny u neurovývojových a farmakologických animálních modelů schizofrenie
Malenínská, Kristýna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
Vytváření spolehlivých animálních modelů psychiatrických onemocnění, jako je schizofrenie, je klíčové pro zlepšení našeho porozumění neurobiologického, behaviorálního a genetického základu této poruchy a pro vývoj nových léčiv s vyšší terapeutickou účinností. Tyto modely umožňují studovat různé aspekty schizofrenie, včetně pozitivních, negativních a kognitivních schizofrenii podobných příznaků. Všechny dostupné zvířecí modely schizofrenie lze zařadit do čtyř různých kategorií indukce: vývojové, farmakologické, genetické a navozené lézí. Ani jeden z těchto modelů ovšem dokonale nekopíruje všechny aspekty schizofrenie u lidí, a je tak zásadní přesně definovat vliv jednotlivých manipulací. Tato práce se zaměřuje na studium farmakologických a vývojových animálních modelů schizofrenie s důrazem na výzkum kognitivních a behaviorálních změn souvisejících s touto poruchou. Konkrétně se jedná o farmakologické navození schizofrenii podobných příznaků akutní aplikací MK-801, o vývojové two-hit modely kombinující imunitní reakci matky po podání poly (I:C) a následný stres potomků v dospívání a o opakované prenatální a neonatální podání lipopolysacharidu (LPS). U farmakologického modelu jsme zkoumali citlivost časové a prostorové kognice na akutní podání MK-801 v modifikované úloze Kolotočového bludiště. Časová...
Jednorázová asociační úloha jako základní biologický model epizodické paměti
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
Jednorázová asociační úloha jako základní biologický model epizodické paměti Abstrakt Velmi důležitou strukturou v mozku zvířete i člověka je hipokampus. Při studiu jedné z jeho mnoha funkcí, epizodické paměti u člověka, se výzkum střetává s omezeními neinvazivních metod. V tomto ohledu jsou velmi nápomocné animální modely. Za účelem detailního studia různých součástí této schopnosti, byla v této práci vyvinuta nová behaviorální asociační úloha pro testování asociace časově blízkých ale oddělených stimulů. Testovaná zvířata byla vystavena sekvenci zvukového podmíněného stimulu a nepodmíněného elektrické šoku, mezi kterými byla prodleva 2 vteřiny. 59 % testovaných zvířat si úspěšně osvojilo testovanou asociaci i správnou útěkovou reakci pro řešení úlohy. Na základě výsledků by mohla být tzv. Jednorázová úloha párovacího učení s prodlevou cenným nástrojem pro detailnější pochopení incidentálního jednorázového učení zvířat důležitého pro epizodickou paměť. Dalším důležitým jevem zkoumaným v této práci je vznik nových neuronů v hipokampu během dospělosti a jeho vliv na učení a flexibilní přeučování. Po zablokování neurogeneze zvířat temozolomidem byla testována schopnost zvířat naučit se vyhýbat neviditelnému sektoru v úloze aktivního vyhýbání se místu. Flexibilita naučeného chování byla následně sledována...
Cognitive flexibility in selected animal models of psychiatric disorders
Janíková, Martina ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Ježek, Karel (oponent)
Kognitivní flexibilita představuje schopnost adaptivně měnit své chování či způsob přemýšlení v závislosti na vnějších podmínkách. Kognitivní rigidita byla popsána u řady psychiatrických a neurovývojových onemocnění, včetně její role v rozvoji a udržování některých symptomů. V této práci jsme se proto zaměřili na studium kognitivní flexibility a dalších behaviorálních charakteristik v několika animálních modelech relevantních ke schizofrenii, obsedantně- kompulzivní poruše a poruše autistického spektra. V myším "two-hit" modelu schizofrenie jsme našli rozdíl mezi skupinami v set-shiftingu a snížený počet parvalbuminových interneuronů v hipokampu u stresovaných myších samic. Překvapivě jsme nezjistili zhoršení v žádném jiném behaviorálním testu. Ve dvou farmakologických potkaních modelech relevantních k OCD jsme ukázali, že agonista dopaminových D2/D3 receptorů quinpirole a agonista serotoninových A1/7 receptorů 8-OH-DPAT způsobily natolik závažné poruchy prostorového učení a paměti v úloze aktivního vyhýbání se místu, že nebylo možné testovat reversal. Léky snižující glutamátergní neurotransmisi, memantin a riluzol, překvapivě ještě prohloubily tento deficit, přestože žádný takový efekt nebyl pozorován v případě, kdy byly aplikovány samostatně. Dále jsme ukázali, že knockout CRMP2 (collapsin...
Evolution of brain complexity and processing and cognitive capacity in selected vertebrates
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Iwaniuk, Andrew N. (oponent)
Procesní kapacita mozku bývá tradičně odhadována na základě velikosti mozku. Z nedávných studií však vyplývá, že u vzdáleně příbuzných druhů s podobnou velikostí mozku se může podstatně lišit počet neuronů, tedy základních výpočetních jednotek, i jejich distribuce do různých částí mozku. Abychom tedy dokázali odhalit, jakým způsobem se v evoluci kognitiv- ní kapacita mění, potřebujeme pracovat s daty na jemnější škále. Takový kvantitativní pří- stup k evoluci procesní kapacity mozku na buněčné úrovni je relativně nový. Možnost rychle získat spolehlivé odhady počty neuronů v celém mozku nebo jeho větších částech je totiž k dispozici až v posledních zhruba 15 letech díky rozšíření metody izotropní frakcionace. Ta otevírá dveře k řešení celé řady otázek. S její pomocí můžeme zjišťovat vnitrodruhovou varia- bilitu na úrovni jedinců i populací, podívat se na efekt pohlaví a věku, nebo studovat selekci na vnitrodruhové úrovni. Z druhé strany spektra pak můžeme sledovat velké makroevoluční trendy nebo se zaměřit na porovnání blízce příbuzných a ekologicky podobných druhů a po- kusit se tak studovat vliv jednotlivých selekčních tlaků. Ve své disertaci se zabývám variabilitou velikosti mozku a jeho buněčného složení moz- ku napříč obratlovci, a to jak na vnitrodruhové, tak na mezidruhové úrovni. V kapitole...
Drogová závislost a perinatální stres
Kroupová, Anna ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
Úvod: Metamfetamin (MA) patří do skupiny psychostimulancií s centrálním stimulačním a anorektickým účinkem. Bylo zjištěno, že právě MA je nejčastěji zneužívanou drogou závislých těhotných žen. Zneužívání MA u matky může zapříčinit zhoršené mateřské chování a opožděný vývoj potomků. Prenatální aplikace MA může vést i k dlouhodobým změnám v chování, kognici a sociální interakci. Drogy podávané matce mají také dlouhodobý vliv na stresovou odpověď potomků. Stres a drogová závislost jsou tedy úzce spojeny. U dětí je perinatální stres spojen se změnami v učení a paměti, v chování, s fyzickými a emocionální problémy či autismem. U dospělých pak s depresí a vznikem schizofrenie. U zvířat snižuje perinatální stres sociální hru a sociální chování, zvyšuje úzkost a zhoršuje kognitivní funkce. Cíl: Cílem této disertační práce bylo zjistit vliv perinatálních faktorů, jako jsou prenatální MA/stres a/nebo časně postnatální stres, na senzomotorický vývoj mláďat, chování jejich matek v období laktace, sociální chování a hladinu oxytocinu v juvenilním období mláďat a následně na kognitivní funkce a chování exponovaných potomků v dospělosti. U potomků jsme dále sledovali možnou senzitizaci téže drogy (MA) v pozdějším období. Metodika: Samice potkanů kmene Wistar byly rozděleny do tří skupin, kterým bylo denně po...
Využití chemogenetických nástrojů ve výzkumu onemocnění mozku
Neřoldová, Markéta ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Tabáková, Petra (oponent)
Chemogenetika je označení pro nově vytvořené nástroje pro manipulaci aktivity buněk. Skládají se z receptoru, který je mutovaný tak, aby neodpovídal na endogenní ligandy, a ze syntetického ligandu, který naopak neinteraguje s endogenními receptory. V průběhu posledních několika dekád bylo vytvořeno mnoho různých typů receptorů a k nim korespondujících ligandů jak pro inhibici, tak pro excitaci subpopulací nervových buněk. Přesto jsou to hlavně receptory spřažené s G-proteiny odpovídající na CNO, konkrétně DREADDs, které se používají ve výzkumu. Chemogenetika má velký potenciál, jelikož aktivita oněch receptorů je reverzibilní, spustitelná pouze příslušným ligandem, a neinvazivní. Také díky použití virových vektorů je možné selektivně ovládat určitou skupinu či typ nervových buněk. Navíc, efekt těchto receptorů na neurony je dlouhodobější, dokonce se dá docílit i chronické aktivace či inhibice, což může být užitečné zvláště u behaviorálních testů. Výhoda chemogenetických nástrojů je zejména patrná v případě výzkumu onemocnění mozku, jelikož dokážou ovlivňovat celé neuronální okruhy či propojení mezi různými oblastmi mozku. Mnohá psychiatrická a jiná onemocnění mozku se vyznačují právě dysfunkcemi v neuronálních okruzích, takže je chemogenetika silným nástrojem pro výzkum zásadních mechanismů...
Aktivace neuroglií po epileptickém statu vyvolaném intracerebroventrikulární aplikací 4-aminopyridinu u potkana.
Uttl, Libor ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Epilepsie je chronické onemocnění, které je charakterizováno výskytem spontánních epileptických záchvatů. Toto onemocnění postihuje 1 % světové populace. Pro studium epilepsie je nezbytný dostatek vhodných modelů, které by odpovídaly různým případům rozvoje epilepsie. My jsme rozhodli pro detailní popsání modelu vyvolání epileptického statu u dospělého potkana pomocí intracerebroventrikulární aplikace 4-aminopyridinu (4-AP). Pro popsání tohoto modelu jsme využili metody histologie a imunohistochemie, imunoblot z důrazem na markery mikrogliální aktivace a sérii behaviorálních testů pro zjištění funkčního vlivu epileptického statu (SE) v dlouhém časovém úseku (8 měsíců). U tohoto modelu jsme popsali schopnost 4-AP vyvolat SE. Následkem SE došlo k degeneraci neuronů a k mikrogliální aktivaci. Oblasti s umírajícími neurony výrazně odpovídaly oblastem s aktivovanými mikrogliemi. Pomocí imunoblotu jsme prokázali oxidativní stres nárůstem 3-nitrotyrosinu již po 2 hodinách od vzniku SE. Aktivace mikroglií zjištěná pomocí imunohistochemie odpovídala zjištěnému nárůstu produkce IL-1β a CD68 po SE. V návaznosti na tyto výsledky jsme ověřili funkční vliv epileptického statu u zvířat v dlouhodobém pokusu. Po 8 měsících od SE jsme nepozorovali žádné výrazné změny kognitivních a motorických funkcí. klíčová slova:...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 125 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.