|
|
Experiment jako nástroj výzkumu kulturních jevů
Ehmigová, Zuzana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Předmětem diplomové práce je kulturologická analýza metody experimentu jako nástroje výzkumu sociokulturních jevů. Zvláštní pozornost je věnována využití experimentu ve společenských vědách a archeologii. Cílem práce je provést deskripci a analýzu typologie archeologických experimentů z hlediska jejich relevance pro obor kulturologie.
|
|
|
Sexualita a sociální kontrola žen v transkulturní perspektivě
Hadravová, Lenka ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Diplomová práce "Sexualita a sociální kontrola žen v transkulturní perspektivě" se zabývá teoretickou analýzou sociální kontroly sexuality žen, struktury a nástroji této kontroly. Snaží se odpovědět na otázku, jakým způsobem dochází k neustálé obnově a fixaci sociální dominance mužů v patriarchálně orientovaných společnostech a jakými nástroji je tato situace v dlouhodobé perspektivě udržována. Pro srovnání a nastínění protipólu možnosti jiného druhu společenského uspořádání je nabízen pohled do matrilineárně orientovaných společností, a tím je připomenuto možné hledisko kulturního relativismu. K tomuto účelu je využit teoretický rámec kulturního konstruktivismu, pojetí genderu, sociálních rolí, socializačních a enkulturačních procesů a v neposlední řadě symbolických struktur daných kultur. Je zde obsažena komparativní analýza imperativu cudnosti, zahalování ženského těla, mutilace pohlavních orgánů a jiných částí ženského těla, panenství, instituce harému a pásu cudnosti. Tyto nástroje jsou zkoumány z transkulturní perspektivy a je zde nastíněno geografické rozmístění a deskripce popsaných případů.
|
|
|
Adaptace španělských lektorů jazyka v současné České republice: o adaptaci specifické menšiny
Sečková, Kateřina ; Soukup, Martin (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Prostřednictvím kvalitativního výzkumu španělské menšiny v České republice, konkrétně skupiny španělských lektorů, jsem vypozorovala určité osy adaptačního procesu. Výsledky této analýzy poukazují na to, že existují určité rozdíly v adaptační strategii respondentů s ohledem na zvolenou životní perspektivu ve vztahu s Českou republikou. Rozhodujícím faktorem v adaptačním procesu se jeví také vlastní přístup respondentů k adaptaci. Mezi faktory, které její průběh zcela jistě usnadňují, patří kromě existence českého partnera/partnerky také znalost českého jazyka a přátelský okruh tvořený (alespoň z většiny) Čechy. Znesnadňujícím indikátorem se jeví především jinakost stravy, odlišné klimatické podmínky spojené především s množstvím slunečního světla a zdánlivý prvotní "chlad" Čechů v mezilidské komunikaci. V mnoha případech by se dalo hovořit o přímé úměře mezi úspěšností adaptace a délce pobytu respondenta. Předpoklad, že adaptační strategie jednotlivců v závislosti na představě o budoucím životu (ve spojení s Českou republikou) bude odlišná, se jednoznačně potvrdil. Následující roky spojují s Českou republikou pouze ti respondenti, kteří v České republice mají partnerské či rodinné vazby. Svůj život nevnímají v České republice "natrvalo", ale ještě minimálně na několik let. Do českého prostředí jsou vtaženi...
|
|
|
Maorská kultura
Pirunčíková, Libuše ; Soukup, Václav (oponent) ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce se zabývá historií, kulturou a konflikty maorské populace. Popisuje osídlení Nového Zélandu Maory a následné objevení těchto ostrovů Abelem Janszoonem Tasmanem. Centrem mého zájmu jsou dále pak konflikty při osidlování Nového Zélandu evropskými kolonisty vznikající v důsledku rozdílnosti obou kultur. Nedílnou součástí maorské historie jsou válečné či ozbrojené konflikty trvající až do poloviny 20. století, kdy postupně dochází k renesanci do té doby pomalu upadající kultury. Od konce druhé světové války se Novozélandské vlády snaží postupně napravovat křivdy spáchané na Maorech, kteří si jen pomalu zvykají na tyto změny v politice.
|
|
|
Fenomén cizince v mužské a ženské kultuře
Kučerová, Jitka ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Dnešní společnost nemá ráda rozmanitost. To dokazuje rozmáhající se globalizační trend, který zasahuje i do sféry genderu. Společnost má obecně tendenci rozmanitost stírat a nevhodně na ni reagovat - segregací, posměchem, podezíravostí apod. Rozmanitost je nadále málo vnímána jako plodný fenomén. Tato práce se zabývá tématem rozmanitosti v oblasti genderu, jejíž problematiku přirovnává k problematice cizince. Rozebírá obě témata v pojetí dnešní západní společnosti a nabízí analogii přístupu řešení genderové otázky k řešení otázky cizinecké. Tuto analogii pak popisuje ve třech hlavních oblastech společenského života: v rovině rodina - společnost, v rovině specifických mužských a ženských profesí a ve sféře partnerských vztahů. Zdůrazňuje zejména, že je zde potřeba především tolerance a ochoty zjišťovat realitu místo pouhého přejímání předsudků. Při jakékoli formě diskriminace totiž nepřivádíme podle našeho názoru do nepříjemné situace jen diskriminovanou skupinu, ale i skupina majoritní se kvůli vytvořené tenzi musí nutně cítit nepohodlně. Nejasnost genderových rolí v dnešní době a s tím spojená rozpačitost v jejich plnění přivádí zástupce obou pohlaví do obtížné situace a může navozovat pocit nesvobody.
|
|
|
Filmový festival
Šedivá, Kristina ; Soukup, Václav (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Téma této diplomové práce je Filmový festival. Je zpracováno z hlediska historického i současného. První kapitoly jsou zaměřeny zejména na vývoj a sekularizaci slavností, svátků a oslav. Provedla jsem analýzu starověkých oficiálních svátků a zabývala se procesem, kdy se postupně od těchto slavností, které mají pevný řád a pravidla oddělovaly svátky a slavnosti lidového charakteru, kde je naopak řád a oficialita potlačena. Jako spojovací linii tradičních oslav a současné podoby festivalů jsem zvolila právě téma spontánnosti, osvobození od hierarchických vztahů, norem a závazků. Dále jsem hledala souvislost na základě rituálního chování účastníků festivalů a slavností. Našla jsem určitou podobnost mezi rituálním chováním členů tradičních společenství, lidu z dob středověku a renesance a moderní současné společnosti. Sledovala jsem formy rituálního chování mezi návštěvníky festivalů, zejména filmového festivalu v Karlových Varech. V prostředí tohoto festivalu se již několik let pohybuji pracovně a zároveň jsem měla možnost porovnat prostředí MFFKV i s dalšími Českými a Evropskými festivaly, které pravidelně navštěvuji.
|
|
| |
|
|
Ke kultuře Berberů z pohoří Ríf
Doležalová, Kateřina ; Soukup, Václav (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Navzdory faktu, že berbersky mluví několik milionů Maročanů, malí žáčci bývali ve školách a na gymnáziích napomínáni, když spolu o přestávkách diskutovali v rodném tamazight. Stejné pocity zažívali a stále zažívají i berberofonní studenti při ústních zkouškách v arabském jazyce, nejprve musí čelit profesorovu údivu nad zvláštností svých příjmení, později si případně vyslechnout, že by bylo vhodné se zcivilizovat lepšími znalostmi arabštiny, protože berberština je pouhý žargon bez minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Rodiče v době Mouradova dětství neměli možnost pojmenovat své novorozence jménem s berberskou konsonancí, poněvadž tato jména nemohla být v arabské zemi citována. Naposledy se tato situace opakovala dne 28. ledna 2008 ve městě Larache na severu Maroka. Berberští rodiče adoptovali dívku, které chtěli dát jméno Illy. Přestože marocká veřejnost vyjádřila této rodině podporu, tribunál žádost zamítl. Rodiče považují toto rozhodnutí za diskriminační a domnívají se, že jednou z příčin zamítnutí byl také názor, že jméno Illy, které v berberštině znamená "moje milovaná dcera", se pro adoptivní dítě nehodí.1 Mystifikace jde mnohem dále. V marockých učebnicích dějepisu se píše, že prvními obyvateli Maroka jsou Berbeři, kteří přišli z Jemenu a Sýrie přes Etiopii a Egypt. Ačkoliv se nikdy nepotvrdilo, že by...
|
|
|
Jazyk, adaptace a kultura
Novotná, Magda ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce bylo postihnout fenomén cizince, který si aktivně osvojuje český jazyk prostřednictvím pravidelných kurzů na jazykové škole, a to především pomocí empirického výzkumu zaměřeného na interpretaci procesů, které hrají důležitou roli při studiu jazyka a jeho praktického využití. Zvláštní pozornost jsem věnovala také reflexi vztahu těchto cizinců k Čechům. Výše zmíněnou problematiku jsem se snažila postihnout co nejkomplexněji pomocí metod kvalitativního výzkumu a to konkrétně interview s informátory, detailního dotazníku49, zúčastněného pozorování a interakci se členy skupiny.
|
|
|
Vlasy jako text (k sémiotice kultury)
Rejchrtová, Anna ; Soukup, Václav (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Rozhodnutí zvolit si vlasy jako téma diplomové práce pramení z přesvědčení, že jsou nosným kulturologickým tématem. A to pro svou specifičnost, která je dokonalým příkladem snoubivé dichotomie "natura x kultura". Nejprve zdůvodněme, proč o nich v kontextu kulturologie hovořit a hledejme, jaké možnosti uchopení nabízí. Jako kulturologické téma mají vlasy přirozeně nejblíže k antropologii těla, v níž je tělo chápáno jako nositel kulturní symboliky. Vlasy jsou specifickou součástí "řádu fysis"2 a stejně jako tělo ve své úplnosti, jsou i ony kulturně upravovány a modifikovány. Stejně jako tělo jsou určeny přírodou a dotvářeny kulturou. Náleží k těm částem těla, které se přes občasný zásah či úpravu neustále regenerují. Jejich potenciál je tedy značně variabilní a případná modifikace nikdy není definitivní. Jejich vzhled lze "aktivně dotvářet, nebo se mu pasivně poddat."3 Pro své umístění na veřejně viditelné části těla se staly ideálním objektem "designování vlastního zjevu a vznešeným orgánem sebeprezentace, v němž se koncentruje sociální identita"4.
|
host ::
RSS.