|
|
Podoby a proměny antisemitismu mezi britskými politickými elitami během druhé světové války
Trněná, Adéla ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Great Britain had to deal with a number of issues linked to European Jewry during World War II. Many Jewish refugees, seeking asylum from Nazi persecution, were trying to get to the country, creating the danger of triggering a wave of antisemitism in British society. Furthermore, members of the Government were compelled to react to news of the systematic killing of Jews by the Nazi regime. Nevertheless, anti- Jewish sentiment was present among British political elites even in this difficult situation. The aim of this thesis, therefore, is to examine manifestations of antisemitism among British politicians during World War II and to ascertain whether their antisemitic views could have affected their policy-making and whether this anti- Semitism was somehow specific.
|
|
|
Public Image of the USSR in the US between 1947 - 1956
Pondělíček, Jiří ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak Američané na počátku Studené války, mezi lety 1947 a 1956 vnímali Sovětský svaz. Cílem práce je předložit ucelený obraz toho, jaké názory americká veřejnost zastávala a pokusit se nastínit, jaké faktory tyto názory ovlivňovaly. Práce identifikuje tři hlavní témata, skrze která obyvatelé Spojených států vnímali svého studenoválečného nepřítele: špionáž a ideologickou subverzi, atomovou válku a totalitní podobu komunismu, tedy jeho podobu s nacismem. První kapitola se zabývá špionáží a subverzí, obdobím, které se souhrnně nazývá jako Mccarthismus. Spíš než analýza procesů je zde cílem souvislost mezi takzvaným honem na čarodějnice a veřejným míněním. Druhá kapitola se zabývá především kampaní civilní obrany, která se spustila po úspěšném sovětském testu atomové zbraně. Cílem je zjistit, jaké informace měli k dispozici lidé organizující tuto kampaň a porovnat je s tím, co sdělovali veřejnosti. Třetí kapitola se pak zabývá tím, jak soukromá media a spolupracovala s vládními agenturami na takové kampani a také jak se ruku v ruce s oficiální propagandou snažila vykreslit Sovětský svaz a komunismu jako jiné podoby Třetí říše a nacismu.
|
|
|
"Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961
Procházková, Michaela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Druhá berlínská krize představuje jeden z důležitých mezníků ve vývoji sovětsko-amerických vztahů v průběhu studené války. Berlín byl po druhé světové válce rozdělen do čtyř okupačních zón, tato situace vyústila po vzniku dvou německých států do rozdělení města na západní a východní část. Na konci roku 1958 pohrozil sovětský vůdce Nikita Chruščov západním mocnostem, že podepíše separátní mírovou smlouvu s Německou demokratickou republikou a předá kontrolu nad přístupem do Západního Berlína východoněmeckým orgánům. Následná čtyřstranná jednání okupačních mocností nedokázala nalézt řešení berlínské otázky. Po prezidentských volbách roku 1960 se stal prezidentem Spojených států amerických John F. Kennedy, a zdědil tak berlínskou otázku po svém předchůdci. Bakalářská práce "Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961" se zaměřuje na dva klíčové momenty ve vývoji krize - první setkání Kennedyho a Chruščova, k němuž došlo ve Vídni v červnu 1961, a uzavření hranic mezi východním a západním Berlínem následované výstavbou berlínské zdi v srpnu 1961. Jejím cílem je analyzovat reakci Spojených států na tyto události za pomoci tří teoretických přístupů - teorie racionální volby, teorie organizačního chování a teorie vládní politiky.
|
|
| |
|
|
Československo-polská roztržka jako indikátor sovětského vlivu na československou zahraniční politiku v květnu 1943
Skála, Marek ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem Sovětského svazu na zahraniční politiku československé exilové vlády vůči polské vládě v exilu. Cílem je zjištění, zda byl vliv Sovětského svazu hlavním aspektem ovlivňujícím rozhodování československé vlády. Primárně jsem se zaměřil na krizi vztahů mezi Československem a Polskem na jaře roku 1943, sekundárně i na genezi vztahů a událostí, které determinovaly rozhodování vlád v době krize. Problematika byla řešena pomocí edic dokumentů mezistátních jednání a v druhé řadě také za pomoci sekundární literatury a pamětí tehdejších aktérů. Jedná se tedy o historickou analýzu mezinárodních vztahů hledající motivace ke konkrétním krokům československé exilové vlády. Bylo tak zjištěno, že vliv Sovětského svazu byl hlavním faktorem stojícím za přerušením jednání o konfederaci. Jedině tlak Sovětského svazu byl problém nezávislý na rozhodování Sikorského a Beneše. Vedle toho se nacházejí další faktory, které v dané době znemožňovaly shodu exilových vlád Polska a Československa. Výzkum tak přináší podrobnější...
|
|
|
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války
Vojtuš, Michal ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá přiblížením důsledků válečné internace Japanoameričanů v USA v socioekonomické rovině a věnuje se jak krátkodobým, tak dlouhodobým následkům uvěznění. První část práce pojednává o japonském přistěhovalectví do Spojených států a snahami pacifických států o její regulaci. Následující část představuje klíčový popis událostí internace samotné od jejích příčin, průběhu i důvodů ukončení. Třetí kapitola nastiňuje předválečný socioekonomický stav komunity s přihlédnutím na významnou roli zemědělství, především drobného farmaření. Poté jsou zkoumány důsledky internace v podobě proměny socioekonomické pozice Japanoameričanů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky a krátce zmapován úspěšný proces nápravy a omluvy Japanoameričanům v poválečném období, který vyvrcholil odškodněním přeživších internace, jejím odsouzením a omluvou z úst prezidenta USA. Hlavní důraz je v práci kladen na pointernační odklon od zemědělství a přesun k jiným profesím, přímé ekonomické škody a dlouhodobé snížení platových podmínek internovaných a jejich potomků.
|
|
|
Edvard Beneš a Wenzel Jaksch. Důvody nevydařené spolupráce
Romočuský, Martin Štěpán ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V této mé bakalářské práci se zaměřuji na společná jednání Edvarda Beneše jako zástupce československého exilu a Wenzela Jaksche jako představitele sudetoněmeckého exilu. Oba politici spolu v londýnském exilu od roku 1939 vedli rozhovory ohledně budoucího poválečného řešení sudetoněmecké otázky a uspořádání Sudet v rámci ČSR a střední Evropy. Beneš a Jaksch byli na začátku exilu ochotni ke společné spolupráci a diskutovali spolu své politické kroky, i když již v prvních okamžicích byly zřejmé jejich odlišné představy a vize, které byly místy dokonce neslučitelné. Přesto existovala značná naděje na vytvoření kompromisního řešení. S pokračováním války, vzrůstajícím protiněmeckým cítěním v Protektorátu i ve Velké Británii a s posilováním Benešovy pozice, se možná dohoda stávala stále nepravděpodobnější a Jaksch nezadržitelně ztrácel svůj politický vliv na exilové dění a také na budoucí poválečnou politiku. Benešovi se navíc podařilo prosadit některé stěžejní body svého politického programu - uznání čs. exilové vlády (1941), odvolání Mnichovské dohody (1942) a získání principiálního souhlasu britské vlády s odsunem německé menšiny z ČSR (1942) - čímž získal nad Jakschem silnou převahu a nemusel již brát na jeho požadavky žádné ohledy. Nakonec došlo v roce 1943 k definitivnímu ukončení spolupráce....
|
|
| |
|
|
U.S. and the Czechoslovak Crisis in 1938: Policy of Appeasement?
Jáč, Marek ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Diplomová práce U.S. and the Czechoslovak Crisis in 1938: Policy of Appeasement? zkoumá politiku Spojených států amerických v roce 1938 ve vztahu ke sporu Československa a nacistického Německa ohledně sudetoněmecké otázky. Předkládaná práce je případovou studií a analyzuje zejména diplomatickou korespondenci a veřejné projevy hlavních představitelů americké zahraniční politiky převážně v období březen 1938 - říjen 1938 vůči tzv. Československé krizi. Cílem práce je zhodnotit americkou politiku vůči československé krizi a rozhodnout, zda lze politiku Spojených států ve vztahu k československé krizi označit jako politiku appeasementu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola rekapituluje americkou zahraniční politiku před rokem 1938, krátce zmiňuje problematiku appeasementu a popisuje Československo- americké vztahy před rokem 1938. Druhá kapitola se zabývá politikou Spojených států během tzv. Květnové krize. Třetí kapitola je zaměřena na politiku Spojených států v mezidobí před Mnichovskou konferencí. Čtvrtá kapitola analyzuje postoje a činy představitelů americké zahraniční politiky v období Mnichovské konference.
|
|
|
Srovnání politiky Johnsonovy a Nixonovy administrativy ve vietnamské válce
Šťasta, Adam ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá politikou administrativ Lyndona Johnsona a Richarda Nixona ve vietnamské válce. V prvních dvou kapitolách popisuje a shrnuje jejich přístupy k problémům, které musely řešit, a pak je srovnává ve třech směrech: jejich způsobu vedení vietnamské války jako takové, jejich propojení vietnamské a studené války a jejich prezentaci vietnamské války v USA. Krom toho ukazuje, že průběh války byl z velké části dán faktory, které prezidenti mohli jen velmi těžko ovlivnit. Ve vedení války jako takové spoléhala Johnsonova administrativa na postupné zvyšování nátlaku na Severní Vietnam a zároveň bojové operace americké armády proti komunistickým povstalcům v Jižním Vietnamu, což mělo donutit Hanoj k přijetí míru. Nixon byl nucen postupně stahovat americké vojáky a náhlými eskalacemi, které mimo jiné válku rozšířily za hranice Vietnamu, se snažil Severovietnamce nutit k ústupkům v mírových jednáních. Pro propojení studené a vietnamské války měla propracovanější strategii Nixonova administrativa, která navázala vztahy s ČLR, což situaci nepřímo ovlivnilo v americký prospěch. V prezentaci války byl výrazně úspěšnější Nixon, který, na rozdíl od Johnsona, dokázal adekvátněji zareagovat na domácí odpor proti ní. Jednak uklidňoval protiválečné hnutí stahováním amerických vojáků, jednak dokázal pro své akce...
|
host ::
RSS.