|
|
Karyotypová evoluce stepníkovitých pavouků (Araneae: Eresidae)
Forman, Martin ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Presented study is aimed to determine basic trends of karyotype evolution in velvet spiders (Eresidae; Araneae). Eresids are burrowing spiders; they includes also some social species. Karyotypes of 16 species of the family Eresidae as well as 2 species of the other families of the superfamily Eresoidea, Hersiliidae and Oecobiidae, are presented. Furthermore, DNA content and base proportion was determined in 14 species. In two species, DNA content of sex chromosomes was also measured. Obtained results revealed considerable variability of diploid numbers, and sex chromosomes systems in eresids. Obtained karyotype data allow to divide eresids into four groups. Karyotypes of the genera Gandanameno, Dresserus and S. lineatus are close to proposed ancestral karyotype of entelegynae spiders and they show the ancestral state of karyotype in velvet spiders. Karyotypes of S. lineatus and E. annulipes differ substantially from other representatives of the genera Stegodyphus and Eresus which indicates paraphyly of these genera. Karyotypes of basal forms are formed by acrocentric chromosomes. Further evolution of eresid karyotypes included considerable reduction of diploid numbers as well as changes of chromosome morphology. Social species of the genus Stegodyphus show tendency to reduce diploid numbers by...
|
|
| |
|
|
Odezva primárních fotosyntetických procesů u jednoděložných rostlin s C3 a C4 typem fotosyntézy na aplikaci steroidních látek
Frimlová, Klára ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Mocová, Klára Anna (oponent)
Brassinosteroidy a ekdysteroidy jsou přirozeně se vyskytující látky v rostlinách. Cílem této práce bylo zjistit, zdali exogenně aplikované steroidní látky, jako jsou brassinosteroidy (24-epibrassinolid, 28-homobrassinolid, 24-epicastasteron) a ekdysteroidy (20-hydroxyekdyson) budou mít vliv na morfologii a primární fotosyntetické procesy u vybraných zástupců jednoděložných rostlin, a to ječmene, pšenice, kukuřice a čiroku. Použita byla nedestruktivní metoda měření rychlé kinetické indukce fluorescence chlorofylu a u zkoumaných rostlinných druhů. Hodnocení primárních fotosyntetických procesů probíhalo v pěti časových obdobích od ošetření rostlin steroidními látkami na různě starých listech. Odpověď na ošetření steroidními látkami se odlišovala druh od druhu. Rostliny ošetřené steroidními látkami vykazovaly týden po ošetření rozdíly ve své morfologii oproti kontrolním rostlinám, ale většina rozdílů byla neprůkazných. Z hodnocených rostlin nejcitlivěji reagovala na ošetření steroidními látkami pšenice, u níž byla nalezena celá řada průkazných rozdílů v morfologických parametrech. Exogenně aplikované látky neměly vliv na maximální kvantový výtěžek fotosystému II u čiroku. U ostatních zkoumaných rostlin byly prokázány změny fotosyntetických parametrů odrážející stav elektron-transportního řetězce v...
|
|
|
Genová exprese specifických oblastí CNS u krysího modelu transgeneračního přenosu drogové závislosti.
Radilová, Kateřina ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Metamfetamin (MA) je droga často zneužívaná těhotnými ženami závislými na drogách a je současně nejčastěji užívanou drogou v České republice. Tato droga snadno prochází placentární bariérou do organismu plodu a může tak negativně ovlivňovat nejen matku, ale i prenatální vývoj jejího potomstva. Přesto, že byla opublikována řada studií ukazujících negativní účinky MA na potomky drogově závislých matek, není známo, které období těhotenství je tím nejkritičtějším. Ve své práci se zabývám strukturami CNS, které jsou přímo ovlivněny působením metamfetaminu. Jejich činnost může vést skrze indukci libých pocitů, jako je například navození pocitu odměny, až k závislosti na podané droze. V následující kapitole jsou rozebrány neurotransmitery a jejich transportéry související s účinkem metamfetaminu. Studie jejich struktury, lokalizace, nebo i vývoje během života, může pomoci přiblížit detailněji působení drogy v různých životních obdobích. Samotný metamfetamin a jeho účinky jsou blíže popsány v posledním úseku. Je zde nastíněna problematika vystavení plodu droze - pre- i postnatální dosud známé rozdíly, tak i závislost působení metamfetaminu na odlišná pohlaví.
|
|
|
Reakce různých genotypů Zea mays L. a Vicia faba L. ošetřených brassinosteroidy na působení vodního deficitu
Kuklíková, Radka ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
V této práci jsem sledovala reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovu zálivky při ošetření roztokem syntetického brassinosteroidu (5-fluor-3α,17β-dihydroxy-5α-pregnan-6- on). Zabývala jsem se reakcemi dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy při šestidenním přerušení zálivky a následné šestidenní periodě obnovení optimální zálivky. Pokusným materiálem byl bob obecný (Vicia faba L.) jako zástupce C3 rostlin a kukuřice setá (Zea mays L.) jako zástupci C4 rostlin. U každého druhu byly použity tři genotypy/odrůdy. Sledovány byly fotosyntetické, morfologické a vývojové charakteristiky. Ošetření brassinosteroidem ovlivnilo především morfologické charakteristiky, méně pak fotosyntetické. Větší vliv mělo na obsah pigmentů než na charakteristiky fluorescence chlorofylu a. Vnitrodruhová variabilita byla pozorována především u charakteristik morfologických, kdy na ošetření nejvíce reagovala odrůda/genotyp citlivá vůči suchu. Během stresové periody i během periody obnovy zvýšilo ošetření u obou rostlinných druhů hmotnost sušiny listů a kořenů, výšku nasazení listů, výšku rostliny a její přírůstek. Obsah pigmentů byl za stresu suchem ovlivněn pouze u kukuřice, po obnovení zálivky došlo ke zvýšení obsahu pigmentů přepočtených na jednotku sušiny i listové plochy u obou druhů. Fluorescenci...
|
|
| |
|
| |
|
|
Charakterizace kandidátních genů hybridní sterility Hstx1 a Hstx2
Kašíková, Lenka ; Jansa, Petr (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Speciace, vznik nových druhů, je zásadním evolučním procesem zodpovědným za druhovou rozmanitost na naší planetě. Na počátku procesu speciace je oddělení dvou populací reprodukční bariérou, která zabrání genovému toku mezi nimi. Jedním z mechanismů, jak je docíleno reprodukční izolace, je hybridní sterilita (HS). Jedná se o mechanismus postzygotické reprodukční izolace popsaný u řady eukaryot. Prvním objeveným genem hybridní sterility u obratlovců je myší gen Hybrid sterility 1 (Hst1), později identifikovaný jako gen Prdm9. Genetickou a molekulární analýzou byl později na chromozomu X určen lokus, jehož interakce s Prdm9 vede ke sterilitě anebo snížené fertilitě hybridních samců. Tento lokus obsahuje dva genetické faktory HS - Hstx1 způsobující abnormální morfologii spermií a Hstx2 způsobující zástavu spermatogeneze v pachytenních spermatocytech a sterilitu. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na studium vlivu delecí kandidátního myšího X-vázaném genu hybridní sterility - Fmr1nb. Analýza samců B6N.Fmr1nbmut s delečními variantami genu Fmr1nb ukázala, že Fmr1nb je jedním z faktorů ovlivňujících spermiogenezi. U samců, nesoucích delece genu Fmr1nb, došlo k nárůstu morfologických abnormalit spermií, fenotyp identický s Hstx1. Vliv delecí genu Fmr1nb na průběh meiotické profáze I u hybridních samců...
|
|
|
Organoidy - fenomén kultivace komplexních orgánových struktur in vitro
Vilímková, Veronika ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Pluripotentní embryonální kmenové buňky (ESCs) jsou jedinečné díky své schopnosti proliferace a diferenciace v téměř kterýkoli buněčný typ. Za přítomnosti vhodných stimulů jsou schopné zahájit morfogenezi in vitro. Kmenové buňky se dokáží diferencovat v určité typy buněk dané tkáně a uspořádat do trojrozměrných (3D) struktur. V sebeorganizujícím procesu, který mimikuje normální vývoj tkáně, tak vytváří organoidy. Vývoj orgánů je komplexní proces, který vyžaduje přesné časové i prostorové uspořádání regulačních signálů. 3D uspořádání těchto struktur umožňuje důležité mezibuněčné interakce. Organoidové kultury jsou proto oblastí studia s obrovským potenciálem. Organoidy jsou přístupné všem standardním experimentálním manipulacím. Proto jsou ideálním prostředkem pro výzkum kmenových buněk, signálních drah, organogenezi a modelování onemocnění. Mohly by otevřít nové cesty regenerativní medicíně a genové terapii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Marfanův syndrom, hlavní genetické příčiny
Šinknerová, Eliška ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší odborných zdrojů týkajících se tématu Marfanova syndromu (dále také MFS), který prozatím nebyl v české odborné literatuře dostatečně popsán. Úvodní kapitoly se věnují všeobecným informacím a historii výzkumu MFS, jehož první popis byl zveřejněn v roce 1896 a další výzkum pokračoval do 90. let 20. století, kdy bylo středem zájmu mapování projevů a zjištění hlavních genetických příčin MFS. Výzkum nadále pokračuje do současné doby a je zaměřen na hledání konkrétních mutací způsobujích tento syndrom. Následně práce mapuje klinické projevy a symptomy jak klasického, tak neonatálního Marfanova syndromu, například projevy v mnoha tělních soustavách, jako jsou kosterní, kardiovaskulární, dýchací a další. Práce se zabývá rovněž procesem, který umožňuje Marfanův syndrom diagnostikovat. Těžiště práce spočívá v popisu molekulární podstaty tohoto syndromu a genetických aspektů. Podrobně popisuje gen FBN1 a různé typy mutací, které jsou zopovědné za vznik MFS. Pozornost je věnována také korelacím genotypu/fenotypu. Do této práce jsou také zahrnuty návrhy možností jak využít tematiku Marfanova syndromu ve výuce na středních školách a gymnáziích.
|
host ::
RSS.