Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zastoupení genetiky v mezinárodních kolech biologických olympiád
Šinknerová, Eliška ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Matějková, Tereza (oponent)
Toto téma jsem zvolila, protože biologické soutěže jsou podstatná součást studia biologie na střední škole, jsou významnou možností většího rozvoje žáků v tomto oboru a mohou mít významný motivační vliv pro další rozvoj žáka v oboru biologie. Hlavním cílem této diplomové práce je popsat a rozebrat, jak je zastoupena genetika a obory genetiky v soutěžních otázkách posledních deseti mezinárodních kol biologické olympiády (IBO, International Biology Olympiad) a porovnat zastoupení otázek z jednotlivých oborů genetiky v různých ročnících. Dalším cílem je porovnat četnost otázek (z genetiky) v jednotlivých ročnících podle Bloomovy taxonomie, použitého druhu reprezentace a úrovně organizace. Práce se zaměřuje na analýzu otázek z genetiky v IBO v ročnících 2009-2018. Protože genetiku lze považovat za disciplínu, která proniká do většiny oblastí biologie, do všech organizačních úrovní a je fundamentální částí biologie. Analyzované otázky jsem rozdělila do biologických disciplín a otázky patřící mezi genetiku jsem zařadila do kategorií Bloomovy taxonomie (revidované verze), dále podle použité reprezentace (schéma, graf, rodokmen, fotografie, tabulka, taxonomický strom, mapa, schéma výsledku elektroforézy, schéma výsledku spektrometrie, schéma výsledku northern blot, schéma výsledku microarray) a podle...
Marfanův syndrom, hlavní genetické příčiny
Šinknerová, Eliška ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší odborných zdrojů týkajících se tématu Marfanova syndromu (dále také MFS), který prozatím nebyl v české odborné literatuře dostatečně popsán. Úvodní kapitoly se věnují všeobecným informacím a historii výzkumu MFS, jehož první popis byl zveřejněn v roce 1896 a další výzkum pokračoval do 90. let 20. století, kdy bylo středem zájmu mapování projevů a zjištění hlavních genetických příčin MFS. Výzkum nadále pokračuje do současné doby a je zaměřen na hledání konkrétních mutací způsobujích tento syndrom. Následně práce mapuje klinické projevy a symptomy jak klasického, tak neonatálního Marfanova syndromu, například projevy v mnoha tělních soustavách, jako jsou kosterní, kardiovaskulární, dýchací a další. Práce se zabývá rovněž procesem, který umožňuje Marfanův syndrom diagnostikovat. Těžiště práce spočívá v popisu molekulární podstaty tohoto syndromu a genetických aspektů. Podrobně popisuje gen FBN1 a různé typy mutací, které jsou zopovědné za vznik MFS. Pozornost je věnována také korelacím genotypu/fenotypu. Do této práce jsou také zahrnuty návrhy možností jak využít tematiku Marfanova syndromu ve výuce na středních školách a gymnáziích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.