|
|
The Search for Meaning in Donald Barthelme's Work
Kupková, Tatiana ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Hledání smyslu v díle Donalda Barthelmeho Abstrakt Donald Barthelme je známý svými fragmentárními, nesouvislými a kolážovými narativy založenými na bizarních a surreálních situacích. Jeho dílo, převážně asociováno s americkou metafikční tradicí, se projevuje sebereflexí a vědomím své fiktivnosti. Zkoumá tím hranice mezi různými ontologickými vrstvami fikce a reality a zpochybňuje hranice mezi smyslem a jeho absencí, čímž následně rozjímá o statusu samotného literárního díla. Tato bakalářská práce se zaměřuje na Barthelmeho povídkové sbírky Sixty Stories (1981), Forty Stories (1987) a romány Snow White (1967) a The Dead Father (1975), přičemž jejím cílem je zkoumat tři roviny těchto textů, které se zabývají smyslem a jeho absencí. Na rovině obsahu Barthelmeho postavy hledají smysl a snaží se interpretovat fragmentární, často absurdní a surreální realitu, se kterou se potýkají. Záměrně trapný jazyk, který je často plný klišé, zdánlivě degraduje a ztrácí referenční kvalitu. Postavy nejsou schopny interpretovat znaky a najít smysl ve fragmentární realitě, čímž nabývají pocitu neuspokojivé nejednoznačnosti a neurčitosti. Podobný princip můžeme najít na rovině interpretace Barthelmeho textů. Čtenáři jsou často vystaveni zdánlivě náhodným fragmentům a ocitají se v podobné situaci jako postavy - snaží se najít...
|
|
|
Mental and Ontological Simulacra: Non-Rationality and Non-Reality in Works by Philip K. Dick
Kudrna, David ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce předkládá model základní architektury narativní reality v dílech vědecké fikce Philipa K. Dicka, podle kterého světy Dickových děl zakládá dalekosáhlá proměna - jednotící dojem posunu - narativního tkaniva řídícího se principy ne-racionality a ne-reálna. Novotvary se spojovníkem příhodně zastupují paradigmata reality a mentálních konfigurací v díle PKD vyvracející zdánlivě přirozené dichotomické opozice a hierarchie reálna/nereálna a racionality/iracionality. Tato práce postihuje ne-racionalitu a ne-reálno Dickových světů za přispění ontologie diference Gillese Deleuze, v důsledku čehož tak z hlediska interpretace ne-racionalita a ne-reálno zaprvé navozují dojem, že narativní realita realizuje přirozený potenciál bytí jeho nepřetržitým nabýváním v mnohočetných podobách, a zadruhé znemožňují - v duchu Deleuzeovských simulaker - jednoznačné uchopení a kategorizaci narativní reality. Práce řeší a hodnotí základní předpoklady a tvrzení společná různým přístupům k tématu reality v beletrii PKD s cílem poskytnout nezbytný kontext pro následný rozvoj teoretického základu ne-racionálních a ne-reálných posunů reality. Pozornost je věnována jednotnému zaměření na logiku kontradikce v literární kritice Dickova díla a vysvětlení reduktivismu centralizujícího konstruktu reality stejně jako...
|
|
|
Labyrinths in Postmodernism: Danielewski, Pynchon, and Wallace
Šosterič, Teja ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
tři připomínají Různé románů, například užití labyrintů příběhových prvků, možno určit způsob připomínají bludiště. čtenářů, čelit rozdělujícím příběhům úroveň, účastníky příběhů, vpřed. společnosti současnému skutečnosti. důvody směrem komplexnějším labyrintů, častějším naší společnosti způsobenou soustředí především tři zmíněné další příběhů, převládající působení bludišť současnosti. Zároveň ohledně bludišti
|
|
|
Emerson's Self-reliance as a Core Value of American Society
Zeimannová, Adéla ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Od doby vzniku americké společnosti až doposud, patří soběstačnost a svoboda mezi nejvíce rozpoznávané hodnoty této společnosti. Studie ukazují, že právě tyto hodnoty americké společnosti, i přes přizpůsobení politickým a sociologickým změnám, stále spojuje jejich původní společný základ. Tato práce zkoumá výhradně roli soběstačnosti ve spojení s americkým esejistou, spisovatelem a filozofem Ralphem Waldo Emersonem, a jeho přímým vlivem na ustanovení soběstačnosti, společně s hodnotami svobody a individualismu jako jedny z nejvýznamnějších hodnot americké společnosti. Cílem této práce je určit, zdali Emersonova teorie soběstačnosti a jeho ideologie ovlivňují myšlení moderní americké společnosti, a zdali hodnoty jím obohacené jsou nadále přítomny v moderní Americe. Výzkum této práce se soustředí především na to, jak se Emersonova ideologie byla schopna vštípit do myšlení Američanů od doby devatenáctého století, doby zrodu této ideologie, až po svůj význam v moderní Americe. Hlavním zdrojem Emersonových myšlenek se stala jeho esej stejnojmenného názvu, "Soběstačnost," ve které je tato teorie definována. Další jeho práce, především jeho další eseje, Příroda, "Historie," společně se sermony a deníky pomáhají s rozšířením a podporou myšlenek vyjádřených v "Soběstačnosti." Za účelem hlubšího vysvětlení...
|
|
|
Identity, Capitalism and Aesthetics in Invisible Man
Kovařík, Tomáš ; Delbos, Stephan (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Zatímco mnohá čtení románu Invisible Man prioritizují stav knihy jakožto román reprezentující kritiku rasistické společnosti, tato bakalářská práce se zaměří na rozvinutí názoru, že kniha je ve skutečnosti experimentální Bildungsromán jehož vypravěč je univerzální postava, a jehož vývoj napříč narativem je analogický s vývojem kohokoliv kdo vytváří svou identitu v dnešní pozdně kapitalistické společnosti. Skrze analýzu klíčových momentů v románu se za pomoci kritické, kulturní a politické teorie pozdně dvacátého století současnosti text dopracuje originálnímu čtení které propojuje všechny tyto přístupy, a které lze také aplikovat k lepšímu pochopení současného světa. První kapitola ustanoví, čím přesně je román experimentální Bildungsromán za pomoci teorie tohoto žánru, jehož konvence vznikly během německého romantismu s Goethem, a poté vysleduje tyto charakteristiky v jejich specifických manifestacích v románu Invisible Man. Druhá kapitola pak bude spočívat v analýze společenského systému prezentovaného v textu, který se jeví být opresivní kapitalistickou strukturou moci, která zároveň vyžaduje i preventuje asimilaci jedince, a jak se konkrétní postavy v knize drží své moci zcela na úkor ostatních. Tyto argumenty budou podpořeny teoriemi a koncepty používaných ke kritické analýze kapitalistické...
|
|
|
The Function of Paranoia in Thomas Pynchon's Gravity's Rainbow
Burleson, Jason ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
(CZ) Tato diplomová práce se zabývá funkcí paranoie, která se nachází v knize Thomase Pynchona Gravity's Rainbow. Pynchonův román je rutinně považován za jedno z nejlepších děl Americké literatury, které vyšlo po druhé světové válce a žádná diskuse o této knize se nemůže vyhnout tématu paranoie. Použití slova paranoia sahá až do doby Hippokratovy a po staletích přidávání různých významů není již tento pojem omezen pouze na lékařskou komunitu. Poté, co toto slovo dosáhlo populárního použití neexistuje shoda ohledně definice tohoto pojmu. Nyní máurčitou svobodu, kterou Pynchon běžně využívá. Paranoia v tomto textu odolává izolaci. Specifický přístup k pochopení její funkce závisí na třech částech. Nejprve musí čtenář identifikovat nesčetné formy paranoie rozšířené skrz Gravity's Rainbow. Dále je třeba pochopit, proč konkrétní příklad představuje formu paranoie ve fiktivním světě Pynchona. A konečně, čtenář musí rozeznat, proč je izolovaná forma paranoiepřítomna a čeho chce Pynchon dosáhnout její přítomností. Paranoia, která se nachází v Gravity's Rainbow nemá pevný význam. Toto je Pynchonovo vědomé rozhodnutí a jeho hlavním cílem je destabilizovat celý příběh, což je nesmírná síla paranoie, kterou Pynchon pravidelně používá. Proto se funkce paranoie v tomto románu točí nejvíce kolem nestability. Je...
|
|
|
Postmodernities in Thomas Pynchon's The Crying of Lot 49
Cranfordová, Anna ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Delbos, Stephan (oponent)
Thomas Pynchon je považován za jednoho z klíčových postmoderních spisovatelů. Tato bakalářská práce zkoumá jakým způsobem jeho román The Crying of Lot 49 zobrazuje současnou společnost použitím některých "postmodernit" - různých aspektů postmodernismu a klíčových konceptů postmoderní literatury. Dokonalá definice postmodernismu, která yb ho celistvě vysvětlila není zatím možná (a možná nikdy nebude), a tak tato práce dosahuje svého cíle za pomoci několika postmoderních teorií vyvinutých v druhé polovině dvacátého století a jejich aplikování při čtení tohoto díla. Tato práce se zakládá promárně na dílech některých z nejdůležitějších postmoderních filozofů a teoretiků jako jsou Jean-François Lyotard, Jean Baudrillard, Guy Debord, Fredric Jameson a Linda Hutcheon, jejichž představy o postmodernitě značně odpovídají s těmi osaženými v The Crying of Lot 49. Postmoderní prvky, kterými se práce zabývá, jsou např. nedůvěra k metanarativům, ontologický pluralismus a s ním spojená konspirace a paranoia, simulakrum a spektákl. Společnost vyobrazená v knize představuje systém mocenských struktur a změť simulaker, hnané komoditním fetišismem a ovládané proudem obrazů a reklam, stírajících rozdíly mezi reálným a nereálným. Tato bakalářská práce nisméně dokazuje, že společnost vyobrazená v románu reflektuje...
|
|
|
David Foster Wallace, Technology and the Self
Russell, Alexander ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou toho, jak David Foster Wallace zachází s technologií a definuje tak své chápání jáství v Americe pozdního dvacátého a raného jednadvacátého století. Primární zaměření pak spočívá ve vývoji tohoto chápání mezi vydáním Wallacova stěžejního románu Infinite Jest (1996) a jeho posmrtně vydaném nedokončeném románu The Pale King (2011). Zároveň tato studie zváží Wallacovy myšlenky tak jak je vyjádřil skrz své mnohé povídky, literaturu faktu a kritické eseje, zvláště pak ‚E Unibus Pluram: Television and U.S. Fiction' (1993). Tato práce nejprve krátce umístí Wallace do kontextu soudobé akademické literatury za účelem zvážení stavu a rozsahu vznikajícího oboru "Wallace Studies". Následně se tato práce bude zabývat rozborem a rozvržením filozofických základů Wallaceova pojetí jáství a zdůrazní tak důležitost existenciálního myšlení a názoru o tvořeném spíše než přednastaveném individuálním já. Technologie, tak jak je představena ve Infinite Jest a The Pale King, je pak zkoumána ve vztahu k tomuto filozofickému chápání jáství, což z ní činí neustálou překážku pro existenciální sebepoznání, které je tolik zhodnocováno ve Wallaceově románech. Wallaceovův raný zájem o zábavní technologii jakožto udávajícího prvku soudobého vztahu k já se postupně v pozdějších dílech vyvine v obavu,...
|
|
|
Between Nostalgia and Pragmatism: Cormac McCarthy's 'Border Trilogy.'
Polívka, Zdeněk ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou a zobrazením americké hranice a amerického západu v takzvaně prostředním tvůrčím období amerického autora Cormaca McCarthyho. Konkrétně pak pojednává o tzv. Hraniční trilogii sestávající se z románů Všichni Krásní Koně (1992), Hranice (1994) a Města na Planině (1999). Samotná analýza se pak soustředí především na čtení románu druhého, Hranice, s četnými odkazy jak ke zbylým románům trilogie, tak i ke Krvavému Poledníku (1985), románu, který trilogii bezprostředně předchází. Práce si za prvé klade za cíl ukázat, že autor se na stránkách trilogie nejenom kriticky vyrovnává s americkou nacionální ideologií založenou na nostalgicky pojatém mýtu o západní hranici, ale rovněž tu čtenářům předkládá vlastní alternativní pojetí pojmu americké hranice, potažmo americké národní identity. Práce následně tvrdí, že autorův přístup k americké hranici vykazuje značné podobnosti s hodnotami filozofie amerického pragmatismu, tak, jak ji ve svých dílech věnované americké kultuře a myšlení definoval francouzský filozof Giles Deleuze. V jeho pragmatickém pojetí americké identity přestává hranice fungovat v tradičním nacionálním a ideologickém smyslu jakožto bariéra uměle rozdělující politický a společenský prostor do ustálených binárních kategorií, a namísto toho je pojímána jako...
|
|
|
Woman's Revolt: Revolt in Women's American Prose of the End of the 19th Century
Kyllar, Václav ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ve své bakalářské práci se pokusím prozkoumat téma revolty v ženami psané americké próze pozdního 19. a raného 20. století. Byla mi k tomu inspirací řada přednášek o americké literatuře, zejména těch pojednávajících o díle Kate Chopin a Edith Wharton, které mi poskytnula Karlova Univerzita. Bez pochyb nejznámější díla těchto autorek-najmě Probuzení a Dům radovánek- pojednávají o revoltě žen proti patriarchálním strukturám, které proti nim stojí. Jejich revolty jsou úspěšné jen do jisté míry a obě končí smrtí hlavní protagonistky. Taková cena za revoltu proti pravidlům patriarchální společnosti mě přiměla zamyslet se nad několika problémy týkajících se vztahu mezi ženami pozdního 19. a raného 20. století a společností, ve které žily. Nejdříve bych chtěl prozkoumat charakter těchto revolt-kdo se bouřil proti čemu, proč se bouřily a jakým způsobem? Následně bych chtěl zodpovědět otázku, jestli hdinky zmíněných knih ve své revoltě uspějí nebo ne a zdali je to vůbec možné (bereme-li v potaz převládající patriarchální ideologii oné doby). Mým záměrem je poskytnout dostačující odpovědi na tyto otázky. Jádrem mého argumentu a teze je, že pro ženy žijící na přelomu minulého století byla cena za vzpouru proti patriarchálním institucím velmi vysoká a mnohdy nezanechávala místo na smysluplný a příjemný život v...
|
host ::
RSS.