Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Denní a noční aktivita hlaváče černoústého a vranky obecné
POLÍVKA, Zdeněk
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním denní a noční aktivity hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus, Pallas 1814) a vranky obecné (Cottus gobio, Linnaeus 1758) v simulovaných průtočných podmínkách s poskytnutím úkrytu a pozitivního stimulu (potravy). Pro tento experiment bylo nasazeno a sledováno 15 vranek obecných a 15 hlaváčů černoústých ve 3 současně sledovaných samostatně připravených systémech s uměle vytvořeným proudem. Každý systém se skládal ze zásobní nádrže, čerpadla a experimentálního žlabu. V systému bylo možné upravovat průtok vody experimentálním žlabem (délka 2 m, šířka 0,15 m, hloubka vody max. 0,1 m) až na úroveň 40 l za sekundu a byl opatřen zábranou proti úniku ryb. Světelný režim byl nastavený na 12 hodin světla a 12 hodin tmy, tedy přibližně stejný režim, jaký byl v přirozených podmínkách v období experimentu (od 22.5. do 8.6.). Ryby byly sledovány kamerovým systémem po dobu 28 hodin a výsledné záznamy byly analyzovány pomocí programu EthoVision?XT i vizuálně. Byla sledována aktivita a prostorové preference jednotlivých druhů. Na základě výsledků můžeme říci, že nebyly zaznamenány výrazné rozdíly mezi studovanými druhy. Hlavními získanými rozdíly z výsledků experimentu byly stresové výkyvy po nasazení, aktivita a preference prostředí. V průběhu stresové periody, byl hlaváč černoústý aktivnější než vranka obecná a strávil poměrně dlouhý časový úsek v únikové zóně. Další rozdíl nastal při stresovém faktoru po nasazení ryb do nádrží, kdy byl zaznamenán plynulý pokles pohybové aktivity u hlaváče černoústého a skokový pokles pohybové aktivity u vranky obecné po aklimatizační periodě. Naše výsledky také potvrdili preferenci rychle a pomalu tekoucí vody s tím, že hlaváč černoústý preferuje klidnější úseky (zejména se potvrdilo v nočních hodinách), zatímco u vranky to bylo naopak v proudnější části nádrže. Pohybem mimo úkryt při světelné aklimatizaci se potvrdilo, že hlaváč je velmi aktivní druh po celý den, který se pohyboval v nádrži více nežli vranka obecná s mírnými poklesy mezi světelnou a temnostní aklimatizací. Ve využití potravních zdrojů nebyl zaznamenán velký rozdíl, což ukazuje, že oba druhy jsou schopny se vyrovnat s prouděním nad 0,7 m.s-1. Z výsledků je rovněž viditelné, že ryby vyžadují pro stabilizaci chování dlouhou aklimatizační dobu.
Between Nostalgia and Pragmatism: Cormac McCarthy's 'Border Trilogy.'
Polívka, Zdeněk ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou a zobrazením americké hranice a amerického západu v takzvaně prostředním tvůrčím období amerického autora Cormaca McCarthyho. Konkrétně pak pojednává o tzv. Hraniční trilogii sestávající se z románů Všichni Krásní Koně (1992), Hranice (1994) a Města na Planině (1999). Samotná analýza se pak soustředí především na čtení románu druhého, Hranice, s četnými odkazy jak ke zbylým románům trilogie, tak i ke Krvavému Poledníku (1985), románu, který trilogii bezprostředně předchází. Práce si za prvé klade za cíl ukázat, že autor se na stránkách trilogie nejenom kriticky vyrovnává s americkou nacionální ideologií založenou na nostalgicky pojatém mýtu o západní hranici, ale rovněž tu čtenářům předkládá vlastní alternativní pojetí pojmu americké hranice, potažmo americké národní identity. Práce následně tvrdí, že autorův přístup k americké hranici vykazuje značné podobnosti s hodnotami filozofie amerického pragmatismu, tak, jak ji ve svých dílech věnované americké kultuře a myšlení definoval francouzský filozof Giles Deleuze. V jeho pragmatickém pojetí americké identity přestává hranice fungovat v tradičním nacionálním a ideologickém smyslu jakožto bariéra uměle rozdělující politický a společenský prostor do ustálených binárních kategorií, a namísto toho je pojímána jako...
Religion of War: The Disruption of Telos in Cormac McCarthy's Blood Meridian
Polívka, Zdeněk ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce si klade za cíl prozkoumání procesu formování Americké národní identity v období národní expanze na západ, založeném na konceptu pragmatického individualismu, tak jak je zpodobněn v románu Krvavý Poledník amerického autora Cormaca McCarthyho. Počátečním bodem práce bude esej "Bartleby; or, The formula" francouzského filozofa G. Deleuze. Deleuze v této práci pojímá americkou identitu a historii jako neustále probíhající zlom a odklon od vlivu kontinentálních, "otcovských," modelů společenské formace, jež se v jeho interpretaci projevuje právě v pragmatickém pojetí přístupu k identitě a dějinnosti, které jsou tímto zbavené všech ideologických či teleologických nároků. Toto pojetí bude v průběhu práce porovnáváno s McCarthyho vlastním zpodobněním americké národní identity. S využitím termínů jako "reteritorializace" a "deteritorializace", zavedených Deleuzem a jeho spolupracovníkem F. Guattarim, se nejprve pokusíme prozkoumat stylistické aspekty McCarthyho vypravěčské metody v románu, s cílem poukázat na to, jak dané formální volby přispívají ke zpodobnění světa, jež je ve své podstatě nezatížen ideologií, světa decentralizovaného, jež se do určité míry podobá právě zmíněnému Deleuzovskému pojetí. V této fázi bude ovšem také poukázáno na zásadní rozdíl v těchto dvou pojetích, konkrétně pak...

Viz též: podobná jména autorů
3 POLÍVKA, Zdeněk
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.