|
| |
|
|
Druhové charakteristiky a ekologické podmínky související s průnikem ptáků do měst
Grünwald, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Lidská sídla představují nový typ prostředí, na jehož rychlou expanzi musí organismy reagovat. Pro ochranu biodiverzity je klíčové pochopit, jaké mechanismy tuto reakci podmiňují. Tato práce se zaměřuje na urbanizaci u ptáků, a to jak z pohledu společenstva, tak z pohledu jednotlivce. Cílem práce je zjistit, zda jsou některé druhy "předurčeny" k úspěchu v městském prostředí, nebo zda do měst mohou potenciálně proniknout všechny druhy na základě lokálních podmínek. Rešerší dostupných literárních pramenů jsem zjistil, že nelze definovat univerzální mechanismus, kterým urbanizace ptáků probíhá, existují však společné vlastnosti, které sdílí většina ptáků obsazujících města. Úspěšné městské druhy jsou většinou omnivorní nebo granivorní, hnízdí na stromech nebo v dutinách a celkově jde spíše o ekologické generalisty. Velmi často jde o druhy nepůvodní, které se vyskytují ve městech po celém světě.
|
|
|
Význam remízků a jejich ekologických vlastností pro ptáky v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Různé podoby rozptýlené zeleně jsou klíčovým refugiem pro biodiverzitu v současné intenzivně využívané zemědělské krajině. Přesto byly remízky, jež jsou jednou z jejích nejčastějších variant, doposud spíše přehlížené. Znám je pouze vliv jejich rozlohy, tvaru či izolovanosti, a to především na lesní ptáky z pohledu lesní fragmentace, zatímco kvalita jejich biotopu a vztahy k jiným skupinám ptáků (např. druhům zemědělské krajiny) nebyly dosud uspokojivě prozkoumány. Tato práce je proto jedna z prvních, jež pohlíží na remízky jako na svébytný specifický biotop v zemědělské krajině. Mým cílem bylo: (I) zjistit, jaká je druhová skladba ptačích společenstev v remízcích v prostředí české krajiny, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopu zde ovlivňují druhové bohatství a početnost ptáků, (III) popsat rozdíly v biotopových preferencích různých ekologických skupin a (IV) z výsledků vyvodit ochranářská doporučení. Provedla jsem sčítání ptáků v 82 remízcích v intenzivně obhospodařované krajině středních Čech a v těchto remízcích jsem také změřila proměnné charakterizující jejich biotopy, rozlohu, tvar, izolovanost a způsob využití okolních zemědělských ploch. V remízcích bylo zaznamenáno široké spektrum lesních i nelesních (celkem 57) druhů, včetně některých ohrožených druhů zemědělské krajiny. Mezi vlastnosti...
|
|
| |
|
|
Historické změny početnosti ptáků v České republice
Szarvas, Filip ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
V současné době existuje mnoho studií mapující změny ve vývoji početnosti ptáků hnízdících na území České republiky. Tyto práce porovnávají vlivy změn v kvalitě různých složek životního prostředí na skupiny ptáků dělených podle jejich ekologických nároků. Všechny tyto studie pracují s daty od začátku 80. let 20. století, které se považují za jakýsi výchozí stav. Přitom je však velmi pravděpodobné, že faktory ovlivňující ptačí populace působily delší dobu, ovšem pro starší období chybí pro většinu ptačích druhů ucelená data o změnách početnosti. Cílem této práce je tedy vytvořit ucelený přehled změn ptačích populací mezi touto, velmi dobře zmapovanou dobou a dobou od roku 1950-60 do roku 1980, založený na vzpomínkách ornitologů, kteří mají tuto dobu ještě v živé paměti. Dalším cílem je pak zjistit, zda faktory, které v současné době nejvíce decimují naší ptačí říši, jsou otázkou posledních čtyřiceti let, anebo jejich počátky sahají dále do historie. Výsledky mé práce ukazují, že určité skupiny ptáků dle jejich ekologických nároků mizí z České krajiny rychleji, než ostatní. Ze skupin dělených podle jejich nároků na prostředí, mizí nejrychleji druhy zemědělské krajiny a druhy sídelní. Dle potravních nároků nejrychleji ubývají druhy, jejichž strava alespoň částečně zahrnuje hmyz. Z hlediska migrační...
|
|
|
Towards the understanding of agricultural intensification impacts on farmland birds: the effects of changes in invertebrate food supply
Hološková, Adriana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V populáciách insektivorných poľných vtákov v súčasnosti dochádza k dramatickým úbytkom. Intenzifikácia poľnohospodárstva predstavuje hlavnú príčinu týchto populačných zmien, tá však v sebe zahŕňa veľké množstvo rôznych mechanizmov. Predpokladá sa, že zmeny v potravnej ponuke predstavujú jeden z kľúčových faktorov. Homogenizácia potravy mláďat hmyzožravých vtákov znižuje rýchlosť ich rastu a výslednú veľkosť v dospelosti, znížená abundancia koristi ovplyvňuje prežívanie aj kondíciu mláďat a celkovú úspešnosť hniezdenia. Jedným z najdôležitejších faktorov je aj prístupnosť potravy, ktorá limituje využívanie potravne bohatých habitatov. Ich priamy vplyv na populačný trend bol však preukázaný len u jedného druhu - jarabice poľnej. U mnohých ďalších druhov sa síce potvrdil vplyv zmien v potravnej ponuke na úspešnosť hniezdenia, chýbajú ale informácie o následnom prežívaní mláďat a identifikácia hlavných príčin mortality mimo hniezdneho obdobia. Vo všeobecnosti sú nedostatočné informácie o dopadoch týchto zmien predovšetkým na populácie poľných vtákov v strednej a východnej Európe, teda v prostredí s odlišnými charakteristikami, než z ktorého pochádza väčšina zistení v tejto problematike. Bez týchto informácií je obtiažne adekvátne vyhodnotiť konkrétne príčiny úbytkov populácií jednotlivých druhov a...
|
|
|
Impact of Climate Change on Czech Bird Populations
Telenský, Tomáš ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Morelli, Federico (oponent) ; Gamero, Anna (oponent)
Klimatická změna je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících biodiverzitu. Pokud bude postupovat současným tempem, povede k homogenizaci a bude představovat závažnou hrozbu pro biodiverzitu. Ptáci, jakožto jedna z nejvíce probádaných taxonomických skupin, jsou úspěšně využíváni jako indikátor biodiverzity celých ekosystémů, a tudíž poskytují skvělou příležitost zkoumat celkový dopad klimatické změny. V této studii jsme využili údaje z Jednotného Programu Sčítání Ptáků (JPSP) v ČR, který je založen na bodovém sčítání, a Constant Effort Sites, programu spočívajícím v odchytu ptáků do sítí a kroužkování metodou konstantního úsilí. Zjistili jsme, že: 1. Populační růst šesti z celkem 37 rezidentních druhů reagoval negativně na sezónu s nižní teplotou v zimních měsících. to lower winter temperatures. Tento vztah byl výraznější u druhů konzumujících živočišnou potravu. 2. Hnízdní produktivita dálkových migrantů reagovala negativně na vyšší jarní teploty a časnější nástup jara, měřeno datumem rozvíjení listů u tří druhů dřevin. Rezidenti a migranti na krátké vzdálenosti reagovali naopak pozitivně. Tento kontrast přináší zřejmou podporu pro mismatch hypotézu. 3. Meziroční přežívání dospělých jedinců dálkových migrantů pozitivně reagovalo na vlhkost (AET/PET) v Sahelské části jejich zimujícího areálu....
|
|
|
Trendy početnosti ptáků ve východní Evropě
Fesenko, Valeriia ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
V poslední době existuje mnoho studií, které ukazují "celoevropské" patrnosti ve vývoji ptačích populací. Většina poznatků je založena na datech pocházejících ze západních zemí, které tvoří menší část populace zkoumaných druhů. Východoevropské státy se považují za centrum evropské biodiverzity, ptáky nevyjímaje. Cílem bakalářské práce je formou rešerše popsat vývoj ptačích populací ve východní Evropě a porovnat ho se západoevropskými státy. Bylo zjištěno, že trendy početnosti ptáků zemědělské a lesní krajiny ve východní Evropě byly méně negativní než v západní Evropě. U mokřadních a vodních ptáků byly pozorovány regionálně proměnlivé změny ve východní Evropě a zároveň stabilnější trendy v porovnání se západoevropskými státy.
|
|
|
Ekologické vlastnosti jako koreláty prostorové variability početností českých ptáků
Farkač, Jan ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Jan Farkač, Diplomová práce 2018 Abstrakt Mezi lokálními početnostmi ptáků existují rozdíly, které patrně souvisí s geografickou distribucí a ekologickými vlastnostmi druhů. Studium těchto vztahů nám umožňuje lépe pochopit, jakým způsobem obsazují ptáci fyzický prostor. Tato práce je zaměřena na (i) stanovení alternativního přístupu k počítání densit založeného na jejich vážení množstvím přirozeného habitatu pro daný druh a (ii) testování vztahů mezi různými charakteristikami početností (celková densita, variabilita v lokálních densitách a okupance) a ekologickými vlastnostmi jednotlivých druhů. Vztah mezi densitami a ekologickými vlastnostmi (habitatová specializace, potravní specializace, PCA morfologických vlastností, PCA reprodukčních vlastností vyjadřující pozici v rámci slow-fast kontinua, velikost areálu druhu, závislost druhu na lese a způsob hnízdění) byl testován pomocí zobecněného lineárního modelu, který odhalil dvě početnostní charakteristiky v signifikantním vztahu se specializacemi. Pro tuto analýzu jsem použil data nasbíraná v Jednotném programu sčítání ptáků vedeném pod Českou společností ornitologickou. Data jsou z roku 2009 (pro největší počet záznamů) a je počítáno pouze s druhy s častým výskytem (alespoň na 50-ti transektech ze 129-ti). Pro analýzu jsem tedy použil data o početnostech...
|
|
|
Vliv invazních rostlin na ptačí společenstva
Neubergová, Kristýna ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Invazní rostliny jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které se podílejí na ohrožení biodiverzity. Jednou ze skupin organismů ohrožených tímto dopadem jsou ptáci. Přitom ptáci poskytují řadu ekologických služeb a často se používají jako indikátory stavu prostředí v širším krajinném měřítku. K uvedenému tématu bylo zpracováno několik rešerší, které hodnotily dopad invazních rostlin na biodiverzitu ekosystému, ale nikoli specificky na ptačí společenstva. Cílem práce je zodpovězení tří otázek zaměřených na: (i) srovnání dopadů invazních dřevin a bylin; (ii) srovnání dopadů podle typu prostředí, v němž se invazní rostlina rozšířila (lesy, trávy, ostrovy, mokřady); (iii) geografické oblasti, kde k invazi došlo. (i) Výsledky práce prezentují, že z hlediska vlivu na ptačí společenstva byl negativní dopad dřevin i bylin v podstatě totožný (dřeviny 76%, byliny 74%). (ii) Srovnáním dopadů podle typu prostředí, v němž se invazní rostlina rozšířila, byl prokázán největší negativní dopad invazních rostlin v ostrovních biotopech (100%), mokřadních (91%), travních (87%) a nejméně lesních (63%) biotopech. U ostrovního ekosystému je tento výsledek celkem očekávaný, jelikož se jedná o biotop nejvíce náchylný k výkyvům rovnováhy ekosystému. (iii) Zhodnocením studií vyplynulo, že ve vazbě na geografickou oblast byl...
|
host ::
