|
|
Magmatic and Volcanic Evolution of the Doupovské hory Volcanic Complex
Rapprich, Vladislav ; Holub, František (vedoucí práce) ; van Wyk de Vries, Benjamin (oponent) ; Renno, Axel D. (oponent)
Magmatický a vulkanický vývoj vulkanického komplexu Doupovských hor Abstrakt Vulkanický komplex Doupovských hor (DHVC) se nachází v západní části oherského riftu. Ten probíhá ve směru severovýchod-jihozápad severozápadní částí českého masivu. Oherský rift sleduje variskou suturu mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou oblastí. DHVC tvoří alkalické horniny složením a pozicí podobné dalším komplexům kenozoického vnitrodeskového vulkanizmu střední a západní Evropy (CIMACi). Vulkanická aktivita komplexu Doupovských hor začala v nejspodnějším oligocénu a trvala až do spodního miocénu. Vulkanická aktivita byla opakovaně přerušována periodami rozpadu sopečného horstva. Magmatická aktivita trvala zhruba 14 milionů let a vytvořila vulkanický komplex o mocnosti 600-1000 m. Erupční sty rané explozivní aktivita DHVC je klasifikován jako strombolský až subpliniovský a freatomagmatický. Erupce uložily asi 80 m vulkanoklastik. Stáří této počáteční aktivity je datováno paleontologicky do nejspodnějšího oligocénu. Následná vulkanická aktivita byla mnohem klidnější a převažovaly výlevy láv nad pyroklastiky. Růst raného sopečného masivu kulminovala intruzí doupovského intruzivního komplexu před 30-29 miliony let. Intruzi tvoří essexit, foidový mikrosyenit, melteigit, ijolit, urtit a další podobné horniny. Tento raný...
|
|
| |
|
|
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
|
|
|
Rekonstrukce vulkanických procesů komárovského komplexu na příkladu zaječovského centra
Machalová, Jitka ; Rapprich, Vladislav (vedoucí práce) ; Fediuk, Ferry (oponent)
Rekonstrukce vulkanických procesů komárovského komplexu na příkladu zaječovského centra Abstrakt Ploché lávové proudy přecházející do polštářových brekcií a hyaloklastitů jsou proložené polohami aglomerátů a vulkanoklastik, což je základní sukcese hornin odkrytých v činném lomu na jižním okraji obce Zaječov. Horniny spadají do geologické jednotky označované jako Barrandien. Sedimentární záznamy jsou převážně výsledkem gravitačních procesů na čele subakvatických láv, než uloženin pocházejících přímo z erupčního sloupce. Aglomeráty vznikaly z úlomkotoků a jemnozrnná vulkanoklastika z turbiditních nebo hyperkoncentrovaných proudů vznikajících jako důsledek dílčích erupcí, a jsou proto označované jako tzv. erupcí napájené proudy. Jediná poloha na jižní stěně lomu je pravděpodobně záznamem sedimentace ze subakvatického erupčního sloupce, označovaného jako kopule páry. Jedná se o zónu vyloučené vody, ve které, pokud je stabilní po delší dobu, dochází k vzniku akrečních lapilli. Jedná se o novější poznatek, neboť do nedávné doby byly všechny akreční lapilli spojovány se subaerickými freatomagmatickými erupcemi. Na základě výskytu akrečních lapilli lze určit, že k vulkanismu docházelo ve velmi mělké vodě. Pravděpodobně se jedná o Surtseyský typ erupce, kdy dochází k ukládání lávových proudů prokládaných uloženinami...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mineral and chemical changes of magma crystallization during formation of post-Variscan intrusions and veins in the Moldanubian Zone of the Bohemian Massif
Kubínová, Šárka ; Faryad, Shah Wali (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent) ; Moyen, Jean-François (oponent)
- 1 - Český abstrakt Pozdně variské hořčíkem bohaté draselné až ultradraselné magmatické horniny vytvářejí početné žíly, žilné roje a několik plutonických těles při hranici mezi Moldanubickou Zónou a Telesko- Barrandienskou jednotkou v Českém Masivu. Přesto, že představují objemově menší skupinu magmatických hornin, jsou klíčové k pochopení generování tavenin a proseců plášťové metasomatózy, a diferenciace taveniny v mělčích hloubkách. Kromě toho jsou považovány za indikátory tektonického vývoje této části Českého Masivu během finálních stádií Variské Orogeneze. V současnosti jsou předmětem diskuze několika autorů zejména z pohledu jejich geneze, vmístění a geodynamického významu. Předkládaná disertační práce je kompilace čtyř vědeckých publikací zaměřených na petrologické stadium vybraných (ultra)-draselných žilných hornin z několika lokalit nacházejících se při západním okraji Moldanubické Zóny. Studium minerálních struktur, chemického složení minerálů a celohorninových vzorků společně se studiem magnetických staveb a struktruních terénních vztahů, a stanovení stáří nám umožnilo popsat krystalizační historii těchto hornin, diskutovat jejich vývoj od vzniku taveniny k výstupu a vmístění magmatu, a vytvořit model sekvence Variských orogenních procesů v Moldanubické části Českého Masivu. Předmětem zájmu jsou...
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti – lokalita Horka
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Bukovská, Z. ; Hroch, T. ; Štědrá, V. ; Uhlík, J. ; Říha, J. ; Červinka, R. ; Baier, J. ; Buriánek, D. ; Černý, M. ; Dudková, I. ; Dušek, K. ; Franěk, J. ; Gondolli, J. ; Hokr, M. ; Holeček, J. ; Jankovec, J. ; Jelének, J. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, R. ; Kaláb, Zdeněk ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Kouřil, M. ; Královcová, J. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Maryška, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Pacherová, P. ; Polák, M. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Steinová, J. ; Svoboda, J. ; Šír, P. ; Švagera, O. ; Vašíček, R. ; Vavro, Martin ; Vopálka, D. ; Zeman, J. ; Zeman, O.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Horka a hodnotí lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (vyhláška č. 378/2016 Sb. o umístění jaderného zařízení) a IAEA (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, IAEA 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, IAEA 2011b) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (MP22 v3, Vokál et al. 2017). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1. Geologické charakteristiky lokality\n2. Hydrogeologické charakteristiky lokality\n3. Transportní charakteristiky lokality\n4. Stabilita lokality\n5. Faktory zvyšující pravděpodobnost intruze člověka do lokality\n6. Slučitelnost vlastností horninového masivu s inženýrskými bariérami
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti – lokalita Dukovany – západ \n(EDU-Z).
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Bukovská, Z. ; Hroch, T. ; Štědrá, V. ; Jankovec, J. ; Říha, J. ; Červinka, R. ; Černý, M. ; Dudková, A. ; Dušek, K. ; Franěk, J. ; Gondolli, J. ; Gvoždík, L. ; Hokr, M. ; Holeček, J. ; Hrdličková, K. ; Jelének, J. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, R. ; Kaláb, Zdeněk ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Královcová, J. ; Kouřil, M. ; Kryštofová, E. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Maryška, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Pacherová, P. ; Polák, M. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Sedláčková, I. ; Vašíček, R. ; Vavro, Martin ; Vopálka, D. ; Uhlík, J. ; Zeman, J. ; Zeman, O.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Dukovany-západ a hodnotí lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (vyhláška č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení) a IAEA (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, IAEA 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, IAEA 2011b) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (MP 22 verze 3, Vokál et al. 2017). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1. Geologické charakteristiky lokality\n2. Hydrogeologické charakteristiky lokality\n3. Transportní charakteristiky lokality\n4. Stabilita lokality\n5. Faktory zvyšující pravděpodobnost intruze člověka do lokality\n6. Slučitelnost vlastností horninového masivu s inženýrskými bariérami
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti – lokalita Čihadlo
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Bukovská, Z. ; Hroch, T. ; Štědrá, V. ; Polák, M. ; Říha, J. ; Červinka, R. ; Černý, M. ; Dudíková Schulmannová, B. ; Dudková, A. ; Dušek, K. ; Franěk, J. ; Gondolli, J. ; Gvoždík, L. ; Hokr, M. ; Holeček, J. ; Jankovec, J. ; Jelének, J. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, R. ; Kaláb, Zdeněk ; Klajmon, M. ; Klomínský, J. ; Kolomá, K. ; Kouřil, M. ; Královcová, J. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Lednická, Markéta ; Maryška, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Steinová, J. ; Svoboda, J. ; Šír, P. ; Švagera, O. ; Uhlík, J. ; Vašíček, R. ; Vavro, Martin ; Verner, K. ; Vopálka, D. ; Zeman, J. ; Zeman, O.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Čihadlo a hodnotí lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (vyhláška č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení) a IAEA (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, IAEA 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, IAEA 2011b) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (MP 22 verze 3, Vokál et al. 2017). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1) Geologické charakteristiky lokality\n2) Hydrogeologické charakteristiky lokality\n3) Transportní charakteristiky lokality\n4) Stabilita lokality\n5) Faktory zvyšující pravděpodobnost intruze člověka do lokality\n6) Slučitelnost horninového prostředí se systémem inženýrských bariér
|
host ::
RSS.