|
|
Vliv napěťového pole na zvětrávání a erozi pískovcových útvarů
Řihošek, Jaroslav ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Mikuláš, Radek (oponent) ; Válek, Jan (oponent)
Vliv mechanického napětí na zvětrávání a erozi byl v pracích věnujících se vzniku pískovcových útvarů přehlížen, ačkoli se ukazuje, že napětí je klíčový faktor pro formování řady různých útvarů. Hlavním cílem doktorské práce bylo pochopení vztahu mezi mechanickým napětím a zvětráváním či erozí při vzniku a vývoji pískovcových útvarů. Vliv mechanického napětí na způsob zvětrávání a rychlost rozpadu materiálu tvořící historické památky v Jordánské Petře byl zkoumán na místě i na vzorcích v laboratoři. Mezi rychlostí solného zvětrávání a velikostí jednoosého stlačení vzorků pískovce z Petry se podařilo doložit negativní exponenciální závislost. Role mechanického napětí jako mechanismu řídícího vznik a vývoj tvaru pískovcového útvaru byla dále studována u skalních převisů, pískovcových arkád a skalních bran v ČR a USA. V doktorské práci je představena a prověřována metoda využívající střelečský pískovec jako přírodního analogu ve fyzikálních modelech simulace zvětrávání a eroze cementovaných pískovců. Tyto fyzikální modely jsou navrženy v podobě, kdy je erozní činitel simulující reálné zvětrávání či erozi (skrápění vodou) aplikován na zmenšený iniciální tvar zkoumaného pískovcového objektu vytvořeného ze střelečského pískovce in situ v lomu. Pole mechanického napětí v takovém modelu poté určuje, které...
|
|
| |
|
|
Petrologie a geochemie devonských vulkanitů v jižní části šternbersko-hornobenešovského pásma
Řihošek, Jaroslav ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Přichystal, Antonín (oponent)
Šternbersko-hornobenešovský pruh (SHP) je tvořen skupinou výchozů devonských až spodnokarbonských hornin vystupujících mezi příkrovy západojesenického a výcho- dojesenického kulmu v Nízkém Jeseníku na Moravě. Je součástí rhenohercynské zóny evropských variscid. Ve své jižní části je budován komplexem intruzivních hornin, láv a vulkanoklastických hornin s vložkami břidlic stínavsko-chabičovského souvrství. Předchozí studie interpretují alkalický vulkanismus v rhenohercyniku jako výsledek budování zaobloukové pánve. Strukturní měření prezentovaná v této práci potvrzují, že kompletní vulkanosedi- mentární sekvence situovaná severně od Šternberka představuje tektonickou šupinu, která byla při variské orogenezi vyvlečena na bázi příkrovu kulmských drob. Šupina byla nejprve nasunuta v podobě příkrovu na severovýchod přes těleso mladších kulm- ských drob. Posléze byla skupina příkrovů včetně devonských vulkanitů deformována v pravostranné transpresi. Mapování dále naznačilo, že devonský vulkanický komplex byl tektonicky oddělen od svého stratigrafického podloží i nadloží. Samotné vulkanity tvořily elevaci, které v jisté části svého vývoje mohly dosahovat až k mořské hladině. Analýza vulkanických facií dokazuje, že převážná většina vulka- noklastických hornin se ukládala v blízkosti vulkanického centra a...
|
|
| |
host ::
RSS.