|
|
Magmatic and Volcanic Evolution of the Doupovské hory Volcanic Complex
Rapprich, Vladislav ; Holub, František (vedoucí práce) ; van Wyk de Vries, Benjamin (oponent) ; Renno, Axel D. (oponent)
Magmatický a vulkanický vývoj vulkanického komplexu Doupovských hor Abstrakt Vulkanický komplex Doupovských hor (DHVC) se nachází v západní části oherského riftu. Ten probíhá ve směru severovýchod-jihozápad severozápadní částí českého masivu. Oherský rift sleduje variskou suturu mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou oblastí. DHVC tvoří alkalické horniny složením a pozicí podobné dalším komplexům kenozoického vnitrodeskového vulkanizmu střední a západní Evropy (CIMACi). Vulkanická aktivita komplexu Doupovských hor začala v nejspodnějším oligocénu a trvala až do spodního miocénu. Vulkanická aktivita byla opakovaně přerušována periodami rozpadu sopečného horstva. Magmatická aktivita trvala zhruba 14 milionů let a vytvořila vulkanický komplex o mocnosti 600-1000 m. Erupční sty rané explozivní aktivita DHVC je klasifikován jako strombolský až subpliniovský a freatomagmatický. Erupce uložily asi 80 m vulkanoklastik. Stáří této počáteční aktivity je datováno paleontologicky do nejspodnějšího oligocénu. Následná vulkanická aktivita byla mnohem klidnější a převažovaly výlevy láv nad pyroklastiky. Růst raného sopečného masivu kulminovala intruzí doupovského intruzivního komplexu před 30-29 miliony let. Intruzi tvoří essexit, foidový mikrosyenit, melteigit, ijolit, urtit a další podobné horniny. Tento raný...
|
|
|
Silurian and Devonian volcanism of the Prague Basin
Tasáryová, Zuzana ; Frýda, Jiří (vedoucí práce) ; Renno, Axel D. (oponent) ; Awdankiewicz, Marek (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je vymezení charakteru magmatických a alteračních procesů, plášťového zdroje, geotektonického prostředí a paleogeografických implikací silurského a devonského vulkanismu v pražské pánvi (tepelsko-barrandienská jednotka, český masiv). Teze je založena na rozsáhlé geochemické studii využívající především nová data o geochemii hlavních a stopových prvků, o izotopové geochemii neodymu a složení minerálních fází. Nedílnou součástí disertační práce byl rozsáhlý petrografický a terénními výzkum. Nejvýznamnější závěry disertační práce 1. Silurské vulkanické horniny pražské pánve reprezentují vnitrodeskové alkalické až tholeiitické bazalty, které se vylévaly v prostředí kontinentálního riftu, založeného na mocné kadomské kůře. Bazalty vznikaly nízkým stupněm parciálního tavení plášťového granátického peridotitu. Starší bazalty wenlockého stáří jsou svým složením podobné bazaltům oceánských ostrovů (OIB) a byly pravděpodobně derivovány z subkontinentálního litosférického pláště (SCLM) obohaceného zatuhlými ordovickými magmaty. Mladší bazalty ludlowského stáří připomínají svým složením tholeiitické bazalty obohacených středooceánských hřbetů (EMORB). Tyto bazalty byly pravděpodobně derivovány ze subdukčně modifikovaného SCLM, jenž byl ochuzen tavením v pozdním kambriu. Wenlocké...
|
|
|
Magmatic and Volcanic Evolution of the Doupovské hory Volcanic Complex
Rapprich, Vladislav ; Holub, František (vedoucí práce) ; van Wyk de Vries, Benjamin (oponent) ; Renno, Axel D. (oponent)
Magmatický a vulkanický vývoj vulkanického komplexu Doupovských hor Abstrakt Vulkanický komplex Doupovských hor (DHVC) se nachází v západní části oherského riftu. Ten probíhá ve směru severovýchod-jihozápad severozápadní částí českého masivu. Oherský rift sleduje variskou suturu mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou oblastí. DHVC tvoří alkalické horniny složením a pozicí podobné dalším komplexům kenozoického vnitrodeskového vulkanizmu střední a západní Evropy (CIMACi). Vulkanická aktivita komplexu Doupovských hor začala v nejspodnějším oligocénu a trvala až do spodního miocénu. Vulkanická aktivita byla opakovaně přerušována periodami rozpadu sopečného horstva. Magmatická aktivita trvala zhruba 14 milionů let a vytvořila vulkanický komplex o mocnosti 600-1000 m. Erupční sty rané explozivní aktivita DHVC je klasifikován jako strombolský až subpliniovský a freatomagmatický. Erupce uložily asi 80 m vulkanoklastik. Stáří této počáteční aktivity je datováno paleontologicky do nejspodnějšího oligocénu. Následná vulkanická aktivita byla mnohem klidnější a převažovaly výlevy láv nad pyroklastiky. Růst raného sopečného masivu kulminovala intruzí doupovského intruzivního komplexu před 30-29 miliony let. Intruzi tvoří essexit, foidový mikrosyenit, melteigit, ijolit, urtit a další podobné horniny. Tento raný...
|
|
|
Silurian and Devonian volcanism of the Prague Basin
Tasáryová, Zuzana ; Frýda, Jiří (vedoucí práce) ; Renno, Axel D. (oponent) ; Awdankiewicz, Marek (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je vymezení charakteru magmatických a alteračních procesů, plášťového zdroje, geotektonického prostředí a paleogeografických implikací silurského a devonského vulkanismu v pražské pánvi (tepelsko-barrandienská jednotka, český masiv). Teze je založena na rozsáhlé geochemické studii využívající především nová data o geochemii hlavních a stopových prvků, o izotopové geochemii neodymu a složení minerálních fází. Nedílnou součástí disertační práce byl rozsáhlý petrografický a terénními výzkum. Nejvýznamnější závěry disertační práce 1. Silurské vulkanické horniny pražské pánve reprezentují vnitrodeskové alkalické až tholeiitické bazalty, které se vylévaly v prostředí kontinentálního riftu, založeného na mocné kadomské kůře. Bazalty vznikaly nízkým stupněm parciálního tavení plášťového granátického peridotitu. Starší bazalty wenlockého stáří jsou svým složením podobné bazaltům oceánských ostrovů (OIB) a byly pravděpodobně derivovány z subkontinentálního litosférického pláště (SCLM) obohaceného zatuhlými ordovickými magmaty. Mladší bazalty ludlowského stáří připomínají svým složením tholeiitické bazalty obohacených středooceánských hřbetů (EMORB). Tyto bazalty byly pravděpodobně derivovány ze subdukčně modifikovaného SCLM, jenž byl ochuzen tavením v pozdním kambriu. Wenlocké...
|
host ::
RSS.