|
| |
|
|
Změny v prostorové distribuci rosolovitého zooplanktonu: příčiny a následky
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Během dne dochází ve vodním sloupci opakovaně ke změnám v prostorové distribuci organismů, k diurnálním vertikálním migracím, které ovlivňují abiotické i biotické složky ekosystémů. K migračnímu chování dochází po celém světě v oceánech i ve sladké vodě, v různých habitatech a za různých fyzikálních podmínek. Mezi hlavní migranty patří rosolovitý zooplankton, což je heterogenní skupina bezobratlých živočichů. Migrují ale i další zástupci zooplanktonu, nektonu i fytoplanktonu. Hlavní náplní studia vertikálních migrací jsou proximatní a ultimátní faktory, které migrace ovlivňují, dále se zkoumá výskyt a hustota organismů. Nejlépe se vertikální migrace rosolovitého zooplanktonu studují kvůli jejich velikosti na medúzách. Způsoby a důvody distribučního chování lze pozorovat i u sladkovodních zástupců. Na diurnální vertikální migraci medúzky sladkovodní byly u nás v předešlých letech provedeny dvě studie. Tato práce má za úkol prozatím uzavřít studium této problematiky - shrnout dosavadní poznatky o prostorové migraci, především o diurnální vertikální migraci. Dále podrobněji rozebrat proximátní a ultimátní faktory a porovnat je mezi zástupci sladkovodních medúzek, mořských medúz a rosolovitého zooplanktonu. Klíčová slova: rosolovitý zooplankton, medúzy, diurnální vertikální migrace, distribuce kořisti,...
|
|
|
Diverzita sladkovodních epigeických blešivců
Rutová, Tereza ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Blešivci, nejdiverzifikovanější skupina různonožců (Amphipoda), se vyskytují jak ve vodách mořských, tak i brakických a sladkovodních. Ve sladkých vodách pak existují formy obývající povrchové (epigeické) a podzemní (hypogeické) habitaty, přičemž tato práce bude zaměřena především na sladkovodní epigeické skupiny. Sladkovodní blešivci obývají pevninské vody všech kontinentů, avšak největší druhová diverzita je patrná v Palearktické oblasti. Nelze je však nalézt v povrchových vodách tropických oblastí. Tito různonožci jsou charakterističtí absencí larválního a jakéhokoliv rezistentního stádia. Jejich dnešní diverzita a distribuce díky tomu reflektuje historické události typu fluktuace hladin moří, orogeneze či zalednění od období paleocénu po současnost. Cílem práce bude shrnout, které procesy a ve které době diverzitu sladkovodních epigeických blešivců ovlivnily. Část práce se věnuje čeledím vyskytujícím se v Austrálii (Chiltonidae), na Novém Zélandu (např. Phreathogammaridae) a v Severní a Jižní Americe (Hyalellidae). Zaostřeno je však především na čeleď Gammaridae, do které by podle posledních studií měly patřit linie vyskytující se v oblasti celého Palearktu včetně endemických skupin v jezeře Bajkal a v celé Pontokaspické oblasti. V historii vývoje linií blešivců registrujeme mnohé případy...
|
|
|
Sezónní variabilita aktivity a promořenosti patogenem v populacích raka pruhovaného
Matasová, Klára ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Nejrozšířenějším invazním druhem raka v České republice je rak pruhovaný (Orconectes limosus). Je přenašečem významného onemocnění, račího moru, způsobovaného oomycetem Aphanomyces astaci. Tato nákaza je smrtelná pro původní druhy raků žijící na našem území. Přenos tohoto onemocnění zpravidla souvisí s šířením raků, jež je závislé mimo jiné na jejich pohybové aktivitě. Pro sledování této aktivity v potoce Pšovka a vyhodnocení faktorů, které ji ovlivňují, bylo v této práci využito metody radiotelemetrie. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit a případně vysvětlit rozdíly v pohybové aktivitě raků mezi ročními obdobími. Testovali jsme hypotézu, podle níž raci využívají tok jen v období od jara do podzimu a později se většina populace vrací přezimovat zpět do rybníka. Dále nás zajímalo, do jaké vzdálenosti od rybníka raci migrují a zda lze vysledovat souvislost mezi migrací a ročním obdobím, případně teplotou vody. Výsledky ukazují, že aktivita raků se mezi sezónami liší, ale ve většině sledovaných období se nepodařilo prokázat vliv teploty. Výrazně se na aktivitě raků projevuje období rozmnožování, zejména na jaře. Podle našeho sledování se raci pruhovaní proti proudu Pšovky téměř nešíří. Předpokládaná sezónní migrace mezi rybníkem a tokem byla sledována pomocí obousměrné průtočné pasti instalované v...
|
|
|
Interakce mezi mikrosporidiálními parazity a hostitelskou perloočkou Daphnia pulex v jednoduchém prostředí lesní tůně
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Hyliš, Miroslav (oponent)
Mezi nejběžnější endoparazity, kteří napadají drobné korýše perloočky Daphnia pulex, patří mikrosporidie. Tito intracelulární paraziti zdánlivě vypadají jako jednoduché jednobuněčné organismy, ale jejich stavba buňky a životní cyklus dokazují opak. Mikrosporidie jsou druhově specifické, přestože napadají většinu organismů zvířecí říše, ještě nejsou dostatečně probádané. Tato práce nepřímo navazuje na studie perlooček druhového komplexu Daphnia longIispina a mikrosporidií Berwaldia schaefernai z přehradních nádrží. Cílem bylo prozkoumat blíže mikrosporidiální infekci na hostitelských perloočkách Daphnia pulex v jednoduchém prostředí lesní tůně, což zahrnovalo sledování časové dynamiky populace perlooček a identifikace nákazy způsobené mikrosporidiemi Berwaldia singularis a mikrosporidií, pracovně označené jako "HVH". Laboratorní práce zahrnovala determinaci zooplanktonu a parazitů a určení prevalence, laboratorní pokusy s přenosy mikrosporidiální nákazy mezi zdravou a nakaženou kulturou perlooček, nebo pomocí izolovaných spor. Životní cyklus mikrosporidii a hypotézu o sekundárním vektorovi pomohlo přiblížit otestování vodních bezobratlých, zejména larev pakomárů a komárů, na přítomnost DNA patogenu pomocí specifické amplifikace DNA mikrosporidií. Klíčová slova: Daphnia pulex, mikrosporidie,...
|
|
|
Freshwater fishless pools: from the metacommunties to the systematics
Juračka, Petr Jan ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kotov, Alexey (oponent) ; Zhai, Marie (oponent)
Freshwater fishless pools: from the metacommunities to the systematics Petr Jan Juračka, Ph.D. Thesis, 2016-04-08 ABSTRAKT (in Czech) Sladkovodní tůně bez ryb mohou významně přispívat ke zvyšování regionálního druhového bohatství bezobratlých živočichů i cévnatých rostlin, neboť mnohdy i přes jejich spíše drobnou velikost obsahují značně složitá společenstva. Podstatná část této dizertační práce pramení právě z takových tůní, které byly pro účely ochrany přírody nově vytvořeny v rámci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, známé svými hlubokými údolími a pískovcovými skalami. V kraji je rovněž velmi málo tekoucích vod či větších vodních ploch, následně je zde tedy i poměrně málo vodního ptactva, jež zásadně přispívá k šíření vodních organismů. V rámci této práce jsme se zaměřili na metaspolečenstva drobných korýšů vybraných 42 tůní z oblasti zhruba 220 km2 . Pomocí dekompozice variability druhového složení, analýzy druhového bohatství a kolonizačního pokusu přímo ve studované oblasti jsme zjistili, že prostorové uspořádání a množství okolních dalších vodních habitatů hrají hlavní roli v uspořádávání jednotlivých společenstev korýšů. To nás vedlo k závěru, že zdejší krajinná rozmanitost funguje jako omezení pro šíření korýšů mezi tůněmi. Následně jsme se rozhodli porovnat tyto výsledky s jinými bezobratlými...
|
|
|
Makroekologická analýza ekonomiky
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Petrusek, Adam (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Abstrakt: Brown et al. (2011) navrhli fundamentální podobnost mezi organismy a ekonomikami národních států založenou na rozvodných sítích nutných k fungování metabolismu/ekonomiky a omezeních z nich vyplývajících podle Metabolické teorie ekologie. Tato práce má primárně za účel prozkoumat zda tyto omezení figurují i v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky a jejich vztahu k některým dalším makroekonomickým a demografickým ukazatelům. Klíčová slova: ekologie, makroekologie, metabolická teorie ekologie, ekonomie, energie
|
|
| |
|
|
Genetická diverzita raka kamenáče v okrajových částech areálu
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kouba, Antonín (oponent)
Střední Evropa na sever od Alp byla kolonizována jednou z balkánských haplotypových linií raka kamenáče Austropotamobius torrentium po konci poslední doby ledové. V povodí Dunaje a Rýna je rak kamenáč považován za původní druh. Původ populací v povodí Labe je stále diskutován, řada recentních evropských prací zabývajících se rozšířením raků udává raka kamenáče v povodí Labe jako nepůvodní druh. Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit otázku původu raka kamenáče v povodí Labe pomocí popisu rozložení genetické variability, která dosud nebyla v povodí Labe u raka kamenáče studována. K tomuto účelu byl použit 617 párů bází dlouhý úsek mitochondriálního genu malé podjednotky I cytochrom c oxidázy. Variabilita tohoto markeru je u populací na sever od Alp snížená, což souhlasí s předpokladem rychlé kolonizace po skončení poslední doby ledové. Nalezená haplotypová diverzita je nicméně dostatečná pro zodpovězení dané otázky. Mezi 22 populacemi z povodí Labe byl nalezen jeden dominantní a tři vzácné haplotypy. Jedinci z izolovaného Lučního potoka v Podkrkonoší mají haplotyp, který byl dosud nalezen jen ve středním Slovinsku, a tato populace je pravděpodobně introdukovaná. Krom toho byly nalezeny dva vzácné haplotypy z nichž jeden se vyskytuje kromě povodí Labe také v jižním Německu a druhý je pro povodí Labe unikátní....
|
|
|
Detailní taxonomická a klonální struktura druhového komplexu Daphnia longispina na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka
Stodola, Jakub ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Vaníčková, Ivana (oponent)
Korytovité přehradní nádrže jsou charakteristické výskytem specifických horizontálních environmentálních gradientů a umožňují tím výskyt několika druhů perlooček komplexu Daphnia longispina v jedné nádrži. V důsledku preference rozdílných podmínek se vyskytují jednotlivé druhy na rozdílných lokalitách. Mým cílem bylo zanalyzovat pomocí deseti mikrosatelitových markerů detailní taxonomickou a klonální strukturu těchto perlooček na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka a porovnat ji mezi dvěma sezónami. Zároveň mi byly poskytnuty vzorky nově objevené kryptické mitochondriální linie právě ze Želivky. Byla potvrzena nenáhodnost výskytu jednotlivých druhů i jejich hybridů v přehradní nádrži. Zároveň se potvrdilo, že taxonomické složení nádrže je ve dvou po sobě následujících sezónách v prostoru relativně stálé. Distribuce jednotlivých klonů se naopak ukázala jako značně heterogenní, a to jak v čase, tak v prostoru. Klonální diverzita rodičovských druhů byla prokazatelně vyšší než u jejich hybridů. To by mohlo znamenat, že mezi rodičovskými genomy existují reprodukční bariéry. Bylo nalezeno i několik klonů, které se vyskytovaly opakovaně na podobných lokalitách, což naznačuje, že jsou některé klony schopné přezimovat u dna nádrží a další sezónu se znovu vyskytují na podobné lokalitě.
|
host ::
RSS.