|
|
Sezónní a dlouhodobá dynamika planktonu v malých vodách
Pejsar, Patrik ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juračka, Petr Jan (oponent)
Zooplanktonní organizmy obývající tůně utváří metaspolečenstva a metapopulace. Lokality jsou propojeny disperzí, která je zásadní složkou kolonizačně-extinkčních dynamik. Lokality se liší environmentálními podmínkami, typem společenstva a biotickými interakcemi, které zde probíhají. Rozdíl v takových parametrech může být mezi prostorově oddělenými tůněmi nebo v jedné tůní díky změnám v čase. Vzhledem k proměnám prostředí v tůních probíhají dynamické změny společenstva na lokalitě a skrze míru migrace a její efektivitu i v regionu. Změny mohou nastat kvůli sezónním pochodům, aktuálním disturbancím, dlouhodobým změnám environmentálních podmínek nebo biotickým faktorům jako je predace, kompetice a vliv parazitů. V dlouhodobém měřítku je možné rozdělit lokality na stabilnější a efemerní. V prostředí tůní mohou být překvapivě efemerní stanoviště hnací silou metaspolečenstvových a metapopulačních procesů podle teorie "inverzní pevnina-ostrov." Zásadní vliv na dynamiku zooplanktonu v malých vodních tělesech má globální změna klimatu. Změny teplot a dešťových srážek přímo ovlivňují hydrologii tůní a skrze ni i životní procesy planktonních živočichů. V závislosti na regionálním průběhu klimatických změn a na podobě těchto vodních ploch i metaspolečenstev, která je obývají, se mění regionální...
|
|
|
Tvorba odolných životních stádií a mechanismy pasivní disperze sladkovodních klanonožců
Šliková, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Klanonožci jsou významnou součástí společenstev ekosystémů sladkých i slaných vod. Sladkovodní zástupci se vyskytují na všech kontinentech a nalézt je můžeme téměř v každém vodním habitatu. Jsou to živočichové, kteří se nedokáží aktivně pohybovat mezi jednotlivými habitaty a do jiných vodních zdrojů se proto mohou dostat pouze pomocí cizích vektorů pasivního šíření. Jelikož klanonožci během svého života tvoří diapauzující stádia, jsou tímto způsobem schopni překonávat zhoršené životní podmínky, které nastanou v již obývaném habitatu. Během vývoje od vajíčka po dospělce projde klanonožec ještě stádiem naupliové larvy a kopepoditovým stádiem, přičemž si každá skupina klanonožců osvojila schopnost diapauzy v jiném stádiu vývoje, tudíž můžeme nalézt diapauzující vajíčka, ale i diapauzujícího dospělce. Tato diapauzující stádia pomáhají klanonožcům v přežití i při následném pasivním transportu mezi různými vodními zdroji. Může se jednat o přenos větrem, záplavami, na srsti či trávicím traktem živočichů, ale také s lidskou rekreační a průmyslovou činností. Tato práce shrnuje základní poznatky o mechanismech tvorby diapauzujícíh stádií u klanonožců a o jejich pasivní disperzi. Klíčová slova: pasivní disperze, sladkovodní klanonožci, diapauza
|
|
|
Freshwater fishless pools: from the metacommunties to the systematics
Juračka, Petr Jan ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kotov, Alexey (oponent) ; Zhai, Marie (oponent)
Freshwater fishless pools: from the metacommunities to the systematics Petr Jan Juračka, Ph.D. Thesis, 2016-04-08 ABSTRAKT (in Czech) Sladkovodní tůně bez ryb mohou významně přispívat ke zvyšování regionálního druhového bohatství bezobratlých živočichů i cévnatých rostlin, neboť mnohdy i přes jejich spíše drobnou velikost obsahují značně složitá společenstva. Podstatná část této dizertační práce pramení právě z takových tůní, které byly pro účely ochrany přírody nově vytvořeny v rámci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, známé svými hlubokými údolími a pískovcovými skalami. V kraji je rovněž velmi málo tekoucích vod či větších vodních ploch, následně je zde tedy i poměrně málo vodního ptactva, jež zásadně přispívá k šíření vodních organismů. V rámci této práce jsme se zaměřili na metaspolečenstva drobných korýšů vybraných 42 tůní z oblasti zhruba 220 km2 . Pomocí dekompozice variability druhového složení, analýzy druhového bohatství a kolonizačního pokusu přímo ve studované oblasti jsme zjistili, že prostorové uspořádání a množství okolních dalších vodních habitatů hrají hlavní roli v uspořádávání jednotlivých společenstev korýšů. To nás vedlo k závěru, že zdejší krajinná rozmanitost funguje jako omezení pro šíření korýšů mezi tůněmi. Následně jsme se rozhodli porovnat tyto výsledky s jinými bezobratlými...
|
|
|
Freshwater fishless pools: from the metacommunties to the systematics
Juračka, Petr Jan
Freshwater fishless pools: from the metacommunities to the systematics Petr Jan Juračka, Ph.D. Thesis, 2016-04-08 ABSTRAKT (in Czech) Sladkovodní tůně bez ryb mohou významně přispívat ke zvyšování regionálního druhového bohatství bezobratlých živočichů i cévnatých rostlin, neboť mnohdy i přes jejich spíše drobnou velikost obsahují značně složitá společenstva. Podstatná část této dizertační práce pramení právě z takových tůní, které byly pro účely ochrany přírody nově vytvořeny v rámci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, známé svými hlubokými údolími a pískovcovými skalami. V kraji je rovněž velmi málo tekoucích vod či větších vodních ploch, následně je zde tedy i poměrně málo vodního ptactva, jež zásadně přispívá k šíření vodních organismů. V rámci této práce jsme se zaměřili na metaspolečenstva drobných korýšů vybraných 42 tůní z oblasti zhruba 220 km2 . Pomocí dekompozice variability druhového složení, analýzy druhového bohatství a kolonizačního pokusu přímo ve studované oblasti jsme zjistili, že prostorové uspořádání a množství okolních dalších vodních habitatů hrají hlavní roli v uspořádávání jednotlivých společenstev korýšů. To nás vedlo k závěru, že zdejší krajinná rozmanitost funguje jako omezení pro šíření korýšů mezi tůněmi. Následně jsme se rozhodli porovnat tyto výsledky s jinými bezobratlými...
|
|
|
Vývoj metaspolečenstev klanonožců, lasturnatek a měkkýšů kokořínských tůní v dlouhodobém gradientu
Tichá, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Šorfová, Vanda (oponent)
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj započala před takřka dvaceti lety na svém území s obnovou a také s výstavbou zcela nových drobných vodních ploch, které měly za cíl udržet vodu v krajině a poskytnout příhodné životní prostředí pro chráněné druhy obojživelníků i bezobratlých, na které je zaměřena tato práce. Většina studií zaměřených na společenstva takových habitatů bývá založena na datech z jedné, nanejvýše dvou sezón, a zcela tak opomíjí vývoj složení těchto společenstev v delších časových obdobích. V rámci této studie však navazuji na předchozí výzkum druhového složení malých tůní v CHKO Kokořínsko, který proběhl v letech 2005 a 2006 a kde pokračovaly odběry v letech 2009 a 2017 odběry ve stejných tůních pokračovaly. Zkoumala jsem, jaký má vliv prostorové uspořádání a environmentální podmínky jednotlivých tůní na druhové složení lasturnatek, klanonožců a měkkýšů v jednotlivých letech a jak se změnilo zastoupení jednotlivých druhů na více jak desetiletém gradientu. U klanonožců a lasturnatek jsem od roku 2006 kromě jedné výjimky nepozorovala žádný nově příchozí druh, naopak došlo k poklesu v počtu druhů. U měkkýšů proběhla mezi jednotlivými odběrovými roky větší výměna druhů a v roce 2017 jsem pozorovala o jeden druh více než v roce 2005, přičemž z 18 druhů vyskytujících...
|
|
|
Faktory ovlivňující strukturu metaspolečenstev hlavních skupin sladkovodních bezobratlých
Nagy, Alexander ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Společenstva sladkovodních organismů jsou závislá na schopnosti disperse mezi stanovišti přes nehostinné suchozemské prostředí. Proto se u těchto živočichů vyvinuly nejrůznější mechanismy jejich šíření. Některé druhy jsou schopny překonávat bariéry aktivně, většina sladkovodních bezobratlých se však šíří pasivně, a to za pomoci abiotických či biotických vektorů. Abiotickými vektory jsou například vítr či povodně, biotickými vektory jsou myšleni jiní živočichové, například ptáci. Migrací organismů mezi lokálními stanovišti, a tedy i jejich genovým tokem, vzniká metaspolečenstvo, jehož druhová skladba se odvíjí jak od abiotických podmínek na samotných stanovištích, tak od biotických interakcí, jako kompetice a predace. Metaspolečenstva sladkovodních bezobratlých jsou tedy velmi komplexní a je a jejich dispersi do nových prostředí ovlivňuje mnoho okolností s různou mírou vlivu.
|
|
|
Freshwater fishless pools: from the metacommunties to the systematics
Juračka, Petr Jan
Freshwater fishless pools: from the metacommunities to the systematics Petr Jan Juračka, Ph.D. Thesis, 2016-04-08 ABSTRAKT (in Czech) Sladkovodní tůně bez ryb mohou významně přispívat ke zvyšování regionálního druhového bohatství bezobratlých živočichů i cévnatých rostlin, neboť mnohdy i přes jejich spíše drobnou velikost obsahují značně složitá společenstva. Podstatná část této dizertační práce pramení právě z takových tůní, které byly pro účely ochrany přírody nově vytvořeny v rámci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, známé svými hlubokými údolími a pískovcovými skalami. V kraji je rovněž velmi málo tekoucích vod či větších vodních ploch, následně je zde tedy i poměrně málo vodního ptactva, jež zásadně přispívá k šíření vodních organismů. V rámci této práce jsme se zaměřili na metaspolečenstva drobných korýšů vybraných 42 tůní z oblasti zhruba 220 km2 . Pomocí dekompozice variability druhového složení, analýzy druhového bohatství a kolonizačního pokusu přímo ve studované oblasti jsme zjistili, že prostorové uspořádání a množství okolních dalších vodních habitatů hrají hlavní roli v uspořádávání jednotlivých společenstev korýšů. To nás vedlo k závěru, že zdejší krajinná rozmanitost funguje jako omezení pro šíření korýšů mezi tůněmi. Následně jsme se rozhodli porovnat tyto výsledky s jinými bezobratlými...
|
|
|
Tvorba odolných životních stádií a mechanismy pasivní disperze sladkovodních klanonožců
Šliková, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Klanonožci jsou významnou součástí společenstev ekosystémů sladkých i slaných vod. Sladkovodní zástupci se vyskytují na všech kontinentech a nalézt je můžeme téměř v každém vodním habitatu. Jsou to živočichové, kteří se nedokáží aktivně pohybovat mezi jednotlivými habitaty a do jiných vodních zdrojů se proto mohou dostat pouze pomocí cizích vektorů pasivního šíření. Jelikož klanonožci během svého života tvoří diapauzující stádia, jsou tímto způsobem schopni překonávat zhoršené životní podmínky, které nastanou v již obývaném habitatu. Během vývoje od vajíčka po dospělce projde klanonožec ještě stádiem naupliové larvy a kopepoditovým stádiem, přičemž si každá skupina klanonožců osvojila schopnost diapauzy v jiném stádiu vývoje, tudíž můžeme nalézt diapauzující vajíčka, ale i diapauzujícího dospělce. Tato diapauzující stádia pomáhají klanonožcům v přežití i při následném pasivním transportu mezi různými vodními zdroji. Může se jednat o přenos větrem, záplavami, na srsti či trávicím traktem živočichů, ale také s lidskou rekreační a průmyslovou činností. Tato práce shrnuje základní poznatky o mechanismech tvorby diapauzujícíh stádií u klanonožců a o jejich pasivní disperzi. Klíčová slova: pasivní disperze, sladkovodní klanonožci, diapauza
|
|
|
Vývoj ve fotografii a videu a jeho vliv pro vznik timelapse
Ciml, Michal ; Truhlář, Filip (vedoucí práce) ; Juračka, Petr Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zmapováním historie ve fotografii a videu a jejím významem pro vývoj specifické fotografické techniky - timelapse (časosběrného videa). V práci se detailněji rozebírá kompozice a její pravidla v aplikaci na tvorbu timelapse. Dále je zde definován postup tvorby dle autora této práce a jeho zkušeností. Autor čerpá mimo jiné i z informací od světově známého autora timelapse Gunthera Wegnera, se kterým se několikrát osobně setkal. Čtenář této práce by měl získat povědomí o historii, kompozici a tvorbě timelapse. Rovněž by měla být práce zdrojem informací, pomocí kterých může i laik vytvořit svůj první timelapse a měla by mu pomoci vyvarovat se při tom základních chyb začátečníka.
|
|
|
Sezónní a dlouhodobá dynamika planktonu v malých vodách
Pejsar, Patrik ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juračka, Petr Jan (oponent)
Zooplanktonní organizmy obývající tůně utváří metaspolečenstva a metapopulace. Lokality jsou propojeny disperzí, která je zásadní složkou kolonizačně-extinkčních dynamik. Lokality se liší environmentálními podmínkami, typem společenstva a biotickými interakcemi, které zde probíhají. Rozdíl v takových parametrech může být mezi prostorově oddělenými tůněmi nebo v jedné tůní díky změnám v čase. Vzhledem k proměnám prostředí v tůních probíhají dynamické změny společenstva na lokalitě a skrze míru migrace a její efektivitu i v regionu. Změny mohou nastat kvůli sezónním pochodům, aktuálním disturbancím, dlouhodobým změnám environmentálních podmínek nebo biotickým faktorům jako je predace, kompetice a vliv parazitů. V dlouhodobém měřítku je možné rozdělit lokality na stabilnější a efemerní. V prostředí tůní mohou být překvapivě efemerní stanoviště hnací silou metaspolečenstvových a metapopulačních procesů podle teorie "inverzní pevnina-ostrov." Zásadní vliv na dynamiku zooplanktonu v malých vodních tělesech má globální změna klimatu. Změny teplot a dešťových srážek přímo ovlivňují hydrologii tůní a skrze ni i životní procesy planktonních živočichů. V závislosti na regionálním průběhu klimatických změn a na podobě těchto vodních ploch i metaspolečenstev, která je obývají, se mění regionální...
|
host ::
RSS.