|
|
Zemská správa v Čechách ve vztahu k veřejnosti v letech 1900 - 1908
Patočka, Jaromír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Zemská správa v Čechách ve vztahu k veřejnosti v letech 1900-1908 Abstrakt Na počátku 20. století se pod pojmem České království rozuměla jedna z korunních zemí, ze které se skládala "západní polovina" habsburské monarchie zvaná Předlitavsko. České království bylo veřejnoprávní korporací, která se podílela na výkonu veřejné správy. Jeho činnost zahrnovala především úkoly správní povahy, ale podílelo se omezeným způsobem i na výkonu státní moci. České království jako subjekt veřejné správy spravovalo na počátku 20. století její velice rozsáhlou agendu. Ta začínala např. u dohledu a regulace nižší samosprávy, pokračovala přes velice výrazné aktivity v rámci veřejných staveb, patřila k ní činnost ve vztahu k národnímu školství a zasahovala do oblasti kultury. Veliký význam měly zemědělské záležitosti a působnost v rámci menšího podnikání. V osmdesátých letech 19. století získala většinu poslaneckých mandátů na Zemském sněmu Království českého koalice konzervativní šlechty a české občanské politiky. Ta však posléze trpěla politickými přesuny v českém občanském táboře. Na počátku 20. století se již dlouhodobě vyhrocovaly česko-německé vztahy. I tato realita ovlivňovala chod zemské politiky v Čechách. Přestože byly vztahy české občanské politiky a konzervativní aristokracie komplikované, drželi proponenti české...
|
|
|
Společnost pro obnovu Lidic ve vztahu k ústředním i místním úřadům státní správy a ve vztahu k ideologii komunistické strany v období 1945/6-1960
Bechnerová, Pavla ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá Společností pro obnovu Lidic v letech 1945-1960 a zároveň ji zasazuje do širšího rámce dějin tohoto období. Po úvodním teoretickém vstupu je vymezen vztah Společnosti k Lidicím, v němž je důležité rozlišovat staré a nové Lidice, a je představeno vnímání obce prostřednictvím básnických textů. Hlavní část práce, opřena především o archivní prameny a dobový tisk, je nejprve zaměřena na problematický vztah Společnosti pro obnovu Lidic k úřadům státní správy a na vymezení jejího základního poslání, a to poskytnout nový domov navrátivším se lidickým a ležáckým obyvatelům. Následně je pozornost zaměřena na vliv komunistické ideologie, který byl v případě Společnosti Lidic a nových Lidic silně medializován a využíván. Zde je nově interpretován prostřednictvím základních organizací jak Komunistické strany Československa, tak Národní fronty a následně je pak analyzován na příkladech ideologicky významných témat. Práci uzavírá úvaha o místu, které náleží novým Lidicím v kolektivní paměti. KLÍČOVÁ SLOVA Společnost pro obnovu Lidic, nové Lidice, lidické ženy, národní výbor, centralization, komunistická ideologie, básnická tvorba, paměť
|
|
|
Vytváření národní politické kultury v Čechách v letech 1848-1868, Pokus o přemostění mezi sociální a kulturní historií
Shinohara, Taku ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Vytváření národně politické kultury v Čechách v letech 1848-1868 - Pokus o přemostění mezi sociální a kulturní historií - (Resumé) Taku Shinohara Předložená práce se zaměří na problematiku vytváření české národní společnosti hlavně na venkově v období po revoluci 1848 až do upevnění dualistické monarchie po ztroskotání fundamentálních článků. Proces vytváření české společnosti po zrušení poddanství lze časově rozdělit z hlediska dobové české měšťanské politiky i společenské situace na tři období: období od roku 1848 do 70. let 19. století, období do přelomu století a období do první světové války. Toto první období je charakterizováno zásadní proměnou venkovského společenství po zrušení poddanství a pozvolným pronikáním norem a životní kultury občanské společnosti. Politická mobilizace národního hnutí se neuskutečnila pevnou organizací politických stran, ale spíš volnou sítí lokálních honorací, především různými spolky a samosprávnými orgány. Práce zdůrazňuje, že politickou mobilizaci národních stran (národní poutě, slavnosti a jiné různé manifestace) v tomto období neumožnily jen politicky nebo zájmově stanovené cíle v úzkém slova smyslu, ale základní přeměna společenských vztahů a způsobu kulturně-společenského vnímání venkovského obyvatelstva. Revoluce roku 1848 sice z politického a mocenského hlediska...
|
|
|
Vítkovice v éře budování státu. Příspěvek k sociálním dějinám
Dvořák, Jakub ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce, nesoucí název "Vítkovice v éře budování státu. Příspěvek k sociálním dějinám", popisuje a analyzuje sociální poměry Vítkovic na Ostravsku ve 20. letech 20. století. Zaměřuje se na dvě klíčová témata, která utvářela dobové sociální klima ve Vítkovicích, a to národnostní poměry a bytovou otázku, či lépe bytovou politiku. Dynamika společnosti byla determinována Vítkovickými železárnami, které měly na její chod značný vliv. Pozice vítkovického podniku byla velice vlivná vzhledem k jeho provázanosti se samotným městem. Proto ve výzkumném poli této práce podnik zaujímá důležité místo ve vztahu jak k národnostní otázce, tak k bytové péči. Zatímco národnostní téma vítkovickou společnost polarizovalo, bytová otázka představovala integrační prvek místní společnosti.
|
|
|
Šíření kultury anglofonních zemí v meziválečném Československu
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá propagací anglofonní, primárně americké, kultury v meziválečném Československu. Zároveň také zkoumá reciprocitu těchto vztahů na straně Ameriky. V centru zájmu stojí Americký institut v Praze, založený v roce 1931, a rozbor všech aspektů jeho činnosti. Téma bylo zpracováno historickou metodou vycházející z archivních pramenů, především z fondu Amerického ústavu uloženého v Národním archivu, a dobových publikací. Doplňující literatura byla použita především k zasazení Amerického ústavu do kontextu své doby a k definici základních pojmů, které autorka ve své práci používá, tedy kultura, kulturní vztahy a propaganda. Analýza činnosti Amerického ústavu ukázala, že vzhledem k ostatním anglo- americkým klubům v Československu pokrývala aktivita ústavu mnohem širší spektrum kulturní výměny. Z hlediska kulturních styků s anglofonními zeměmi byl proto Americký ústav v rámci československého státu jediný svého druhu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Politické aspekty britsko-americké války 1812
Škývara, Josef ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Válka 1812 je také někdy nazývána jako druhá válka za nezávislost. Tato válka je zastíněna napoleonskými válkami. Válka byla způsobena jako následek omezení amerického obchodu. Další příčinou tohoto konfliktu byly třenice na hranici mezi Kanadou a Spojenými státy americkými. Američané vytýkali Britům, že podporují indiány v jejich útocích na americké osady. Kdyby Spojené státy vydržely částečné omezení do konce napoleonských válek, tak by k válce nemuselo vůbec dojít. Nakonec válka trvala tři roky a neměla vítěze ani poražené. Klíčová slova Válka, nezávislost, obchod, indiáni, vítěz, poražený
|
|
| |
|
|
Rod Pernerů a vývoj průmyslu v Týnci n/L
Žmolil, Matouš ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl blíže seznámit čtenáře s rodem Pernerů, jejich rodinnými vztahy, jejich majetkem a jejich vztahy k průmyslu v Týnci nad Labem. První kapitola zaznamenává historický vývoj obce. Následuje kapitola o počátcích týneckých podniků, která ukazuje první průmyslové podniky, a to mlýny, manufakturu na spřádání vlny a koželužnu. Třetí kapitola se zabývá počátky rodu Pernerů a tím, jaký vliv měli na revoluční rok 1848. Další kapitola ukazuje, jaký vliv měla stavba železnice na Týnec nad Labem a rod Pernerů. Následující kapitola s názvem Pernerové a Týnec nad Labem je ohlédnutím za stavbou olomoucko-pražské dráhy a představením Jana Pernera, který byl vzorem pro všechny Pernery. Podkapitola Synové a dcery Václava a Antonie Pernerových ukazuje, jak vřelý vztah měli mezi sebou, a přiblíží další tři zajímavé Pernery. V dalších podkapitolách jsou zmíněny podniky týneckých Pernerů, zejména týnecká Strojírna bratří Pernerů a údaje spojené s výstavbou, výrobou a se sdružováním dělníků do podpůrného spolku a později do odborové organizace. Následuje kapitola o Vilemíně Málkové a jejích pamětech. Sedmá kapitola poukazuje na to, jak týnečtí podnikatelé dbali na vzhled města Týnce nad Labem. Poslední kapitola potvrzuje skutečnost, že Pernerové nebyli pouze rodem průmyslovým, ale také...
|
host ::
RSS.