|
Rod Pernerů a vývoj průmyslu v Týnci n/L
Žmolil, Matouš ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl blíže seznámit čtenáře s rodem Pernerů, jejich rodinnými vztahy, jejich majetkem a jejich vztahy k průmyslu v Týnci nad Labem. První kapitola zaznamenává historický vývoj obce. Následuje kapitola o počátcích týneckých podniků, která ukazuje první průmyslové podniky, a to mlýny, manufakturu na spřádání vlny a koželužnu. Třetí kapitola se zabývá počátky rodu Pernerů a tím, jaký vliv měli na revoluční rok 1848. Další kapitola ukazuje, jaký vliv měla stavba železnice na Týnec nad Labem a rod Pernerů. Následující kapitola s názvem Pernerové a Týnec nad Labem je ohlédnutím za stavbou olomoucko-pražské dráhy a představením Jana Pernera, který byl vzorem pro všechny Pernery. Podkapitola Synové a dcery Václava a Antonie Pernerových ukazuje, jak vřelý vztah měli mezi sebou, a přiblíží další tři zajímavé Pernery. V dalších podkapitolách jsou zmíněny podniky týneckých Pernerů, zejména týnecká Strojírna bratří Pernerů a údaje spojené s výstavbou, výrobou a se sdružováním dělníků do podpůrného spolku a později do odborové organizace. Následuje kapitola o Vilemíně Málkové a jejích pamětech. Sedmá kapitola poukazuje na to, jak týnečtí podnikatelé dbali na vzhled města Týnce nad Labem. Poslední kapitola potvrzuje skutečnost, že Pernerové nebyli pouze rodem průmyslovým, ale také...
|
|
Výr velký (Bubo bubo, Linnaeus, 1758) jako modelový druh pro environmentální výchovu
Žmolil, Matouš
Tato diplomová práce pojednává o výru velkém, jako modelovém druhu pro enviromentální výchovu. První část je zaměřena na tento druh a jakým způsobem byl vnímán v minulosti a možné důvody jeho pronásledování. Druhá část se zaměřuje na postupný návrat této sovy do české přírody a zákonných opatření na jeho ochranu. Ve třetí části se práce zaměřuje na výskyt výra v sousedních státech České republiky a jejich nejnovější stavy a zákonná opatření. Poslední a zároveň praktická část je zaměřena na vnímání studentů středních lesnických škol a studentů gymnázií na návrat vybraných obratlovců do české přírody. Tato část se hlavně zaměřuje na porovnání vnímání výskytu výra velkého vůči ostatním obratlovcům v České přírodě.
|
|
Výr velký (Bubo bubo, Linnaeus, 1758) jako modelový druh pro environmentální výchovu
Žmolil, Matouš
Tato diplomová práce pojednává o výru velkém, jako modelovém druhu pro enviromentální výchovu. První část je zaměřena na tento druh a jakým způsobem byl vnímán v minulosti a možné důvody jeho pronásledování. Druhá část se zaměřuje na postupný návrat této sovy do české přírody a zákonných opatření na jeho ochranu. Ve třetí části se práce zaměřuje na výskyt výra v sousedních státech České republiky a jejich nejnovější stavy a zákonná opatření. Poslední a zároveň praktická část je zaměřena na vnímání studentů středních lesnických škol a studentů gymnázií na návrat vybraných obratlovců do české přírody. Tato část se hlavně zaměřuje na porovnání vnímání výskytu výra velkého vůči ostatním obratlovcům v České přírodě.
|
|
Výr velký (Bubo bubo, Linnaeus, 1758) jako modelový druh pro environmentální výchovu
Žmolil, Matouš ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o výru velkém, jako modelovém druhu pro enviromentální výchovu. První část je zaměřena na tento druh a jakým způsobem byl vnímán v minulosti a možné důvody jeho pronásledování. Druhá část se zaměřuje na postupný návrat této sovy do české přírody a zákonných opatření na jeho ochranu. Ve třetí části se práce zaměřuje na výskyt výra v sousedních státech České republiky a jejich nejnovější stavy a zákonná opatření. Poslední a zároveň praktická část je zaměřena na vnímání studentů středních lesnických škol a studentů gymnázií na návrat vybraných obratlovců do české přírody. Tato část se hlavně zaměřuje na porovnání vnímání výskytu výra velkého vůči ostatním obratlovcům v České přírodě.
|
|
Rod Pernerů a vývoj průmyslu v Týnci n/L
Žmolil, Matouš ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl blíže seznámit čtenáře s rodem Pernerů, jejich rodinnými vztahy, jejich majetkem a jejich vztahy k průmyslu v Týnci nad Labem. První kapitola zaznamenává historický vývoj obce. Následuje kapitola o počátcích týneckých podniků, která ukazuje první průmyslové podniky, a to mlýny, manufakturu na spřádání vlny a koželužnu. Třetí kapitola se zabývá počátky rodu Pernerů a tím, jaký vliv měli na revoluční rok 1848. Další kapitola ukazuje, jaký vliv měla stavba železnice na Týnec nad Labem a rod Pernerů. Následující kapitola s názvem Pernerové a Týnec nad Labem je ohlédnutím za stavbou olomoucko-pražské dráhy a představením Jana Pernera, který byl vzorem pro všechny Pernery. Podkapitola Synové a dcery Václava a Antonie Pernerových ukazuje, jak vřelý vztah měli mezi sebou, a přiblíží další tři zajímavé Pernery. V dalších podkapitolách jsou zmíněny podniky týneckých Pernerů, zejména týnecká Strojírna bratří Pernerů a údaje spojené s výstavbou, výrobou a se sdružováním dělníků do podpůrného spolku a později do odborové organizace. Následuje kapitola o Vilemíně Málkové a jejích pamětech. Sedmá kapitola poukazuje na to, jak týnečtí podnikatelé dbali na vzhled města Týnce nad Labem. Poslední kapitola potvrzuje skutečnost, že Pernerové nebyli pouze rodem průmyslovým, ale také...
|