Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rod Pernerů a vývoj průmyslu v Týnci n/L
Žmolil, Matouš ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl blíže seznámit čtenáře s rodem Pernerů, jejich rodinnými vztahy, jejich majetkem a jejich vztahy k průmyslu v Týnci nad Labem. První kapitola zaznamenává historický vývoj obce. Následuje kapitola o počátcích týneckých podniků, která ukazuje první průmyslové podniky, a to mlýny, manufakturu na spřádání vlny a koželužnu. Třetí kapitola se zabývá počátky rodu Pernerů a tím, jaký vliv měli na revoluční rok 1848. Další kapitola ukazuje, jaký vliv měla stavba železnice na Týnec nad Labem a rod Pernerů. Následující kapitola s názvem Pernerové a Týnec nad Labem je ohlédnutím za stavbou olomoucko-pražské dráhy a představením Jana Pernera, který byl vzorem pro všechny Pernery. Podkapitola Synové a dcery Václava a Antonie Pernerových ukazuje, jak vřelý vztah měli mezi sebou, a přiblíží další tři zajímavé Pernery. V dalších podkapitolách jsou zmíněny podniky týneckých Pernerů, zejména týnecká Strojírna bratří Pernerů a údaje spojené s výstavbou, výrobou a se sdružováním dělníků do podpůrného spolku a později do odborové organizace. Následuje kapitola o Vilemíně Málkové a jejích pamětech. Sedmá kapitola poukazuje na to, jak týnečtí podnikatelé dbali na vzhled města Týnce nad Labem. Poslední kapitola potvrzuje skutečnost, že Pernerové nebyli pouze rodem průmyslovým, ale také...
Výr velký (Bubo bubo, Linnaeus, 1758) jako modelový druh pro environmentální výchovu
Žmolil, Matouš
Tato diplomová práce pojednává o výru velkém, jako modelovém druhu pro enviromentální výchovu. První část je zaměřena na tento druh a jakým způsobem byl vnímán v minulosti a možné důvody jeho pronásledování. Druhá část se zaměřuje na postupný návrat této sovy do české přírody a zákonných opatření na jeho ochranu. Ve třetí části se práce zaměřuje na výskyt výra v sousedních státech České republiky a jejich nejnovější stavy a zákonná opatření. Poslední a zároveň praktická část je zaměřena na vnímání studentů středních lesnických škol a studentů gymnázií na návrat vybraných obratlovců do české přírody. Tato část se hlavně zaměřuje na porovnání vnímání výskytu výra velkého vůči ostatním obratlovcům v České přírodě.
Výr velký (Bubo bubo, Linnaeus, 1758) jako modelový druh pro environmentální výchovu
Žmolil, Matouš
Tato diplomová práce pojednává o výru velkém, jako modelovém druhu pro enviromentální výchovu. První část je zaměřena na tento druh a jakým způsobem byl vnímán v minulosti a možné důvody jeho pronásledování. Druhá část se zaměřuje na postupný návrat této sovy do české přírody a zákonných opatření na jeho ochranu. Ve třetí části se práce zaměřuje na výskyt výra v sousedních státech České republiky a jejich nejnovější stavy a zákonná opatření. Poslední a zároveň praktická část je zaměřena na vnímání studentů středních lesnických škol a studentů gymnázií na návrat vybraných obratlovců do české přírody. Tato část se hlavně zaměřuje na porovnání vnímání výskytu výra velkého vůči ostatním obratlovcům v České přírodě.
Výr velký (Bubo bubo, Linnaeus, 1758) jako modelový druh pro environmentální výchovu
Žmolil, Matouš ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o výru velkém, jako modelovém druhu pro enviromentální výchovu. První část je zaměřena na tento druh a jakým způsobem byl vnímán v minulosti a možné důvody jeho pronásledování. Druhá část se zaměřuje na postupný návrat této sovy do české přírody a zákonných opatření na jeho ochranu. Ve třetí části se práce zaměřuje na výskyt výra v sousedních státech České republiky a jejich nejnovější stavy a zákonná opatření. Poslední a zároveň praktická část je zaměřena na vnímání studentů středních lesnických škol a studentů gymnázií na návrat vybraných obratlovců do české přírody. Tato část se hlavně zaměřuje na porovnání vnímání výskytu výra velkého vůči ostatním obratlovcům v České přírodě.
Rod Pernerů a vývoj průmyslu v Týnci n/L
Žmolil, Matouš ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl blíže seznámit čtenáře s rodem Pernerů, jejich rodinnými vztahy, jejich majetkem a jejich vztahy k průmyslu v Týnci nad Labem. První kapitola zaznamenává historický vývoj obce. Následuje kapitola o počátcích týneckých podniků, která ukazuje první průmyslové podniky, a to mlýny, manufakturu na spřádání vlny a koželužnu. Třetí kapitola se zabývá počátky rodu Pernerů a tím, jaký vliv měli na revoluční rok 1848. Další kapitola ukazuje, jaký vliv měla stavba železnice na Týnec nad Labem a rod Pernerů. Následující kapitola s názvem Pernerové a Týnec nad Labem je ohlédnutím za stavbou olomoucko-pražské dráhy a představením Jana Pernera, který byl vzorem pro všechny Pernery. Podkapitola Synové a dcery Václava a Antonie Pernerových ukazuje, jak vřelý vztah měli mezi sebou, a přiblíží další tři zajímavé Pernery. V dalších podkapitolách jsou zmíněny podniky týneckých Pernerů, zejména týnecká Strojírna bratří Pernerů a údaje spojené s výstavbou, výrobou a se sdružováním dělníků do podpůrného spolku a později do odborové organizace. Následuje kapitola o Vilemíně Málkové a jejích pamětech. Sedmá kapitola poukazuje na to, jak týnečtí podnikatelé dbali na vzhled města Týnce nad Labem. Poslední kapitola potvrzuje skutečnost, že Pernerové nebyli pouze rodem průmyslovým, ale také...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.