|
|
Sledování spokojenosti s péčí v oblasti komunitních služeb pro jedince s duševním onemocněním
Čechová, Dana ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku spokojenosti s péčí ve službách pro jedince s duševním onemocněním. V teoretické části se zabýváme spokojeností z obecného hlediska, dále je probírána spokojenost s poskytovanou péčí a různé její aspekty. A nakonec se věnujeme problematice duševního onemocnění a jeho léčby, komunitní péči a různým výzkumům spokojenosti. V praktické části jsme mapovali různé aspekty péče, které mají vliv na spokojenost s péčí. Na základě získaných výsledků byl sestaven dotazník spokojenosti, který dotazník byl testován u vzorku klientů komunitních služeb, přičemž byly ověřovány také psychometrické charakteristiky dotazníku. Reliabilita dotazníku, která byla ověřována pomocí koeficientu vnitřní konzistence, je dobrá. Dále byla sledována validita dotazníku a korelace mezi jednotlivými položkami. Ukázala se potřeba dílčích úprav dotazníku. Výsledky pilotního testování ukázaly dobrou celkovou spokojenost respondentů. Nejlépe byly hodnoceny položky týkající se přístupu ke klientům a komunikace, naopak nejhůře byla hodnocena dostupnost.
|
|
|
Problematika depresí u pacientů s diabetem mellitus - analýza Beckovy sebeposuzovací škály deprese
Halamová, Magdalena ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Cíle výzkumu Zmapování problematiky depresí u pacient s diabetem. Rozdíly v mí e deprese sledované pr m rným BDI skórem, v distribuci etností v kategoriích BDI bez deprese (BDI skór 0 - 9), mírné p íznaky deprese ( BDI skór 10 - 15) a depresivní (BDI skór 16 - 63) a analýza položek BDI v závislosti na typu diabetu, pohlaví, v ku, rodinném statusu a typu lé by. Analýza hlavních komponent BDI u pacient s diabetem. Výsledky výzkumu Sledované prom nné byly vyhodnoceny za použití následujících statistických metod: t - test pro dva nezávislé výb ry, analýza rozptylu ANOVA, a korela ní analýzy (Pearson v koeficient korelace). Míra deprese posuzovaná pr m rným skórem BDI a distribuce etností v kategoriích BDI se statisticky významn lišily pouze z hlediska pohlaví, míra deprese u žen byla signifikantn vyšší a ženy byly více zastoupeny v kategoriích mírn depresivních a depresivních. Analýzou BDI bylo z hlediska každé sledované prom nné nalezeno n kolik signifikantn rozlišujících položek. Nej ast ji se objevovala položka 9 - Sebepoškozjící myšlenky rozlišující signifikantn podle typu diabetu, pohlaví, v ku a typu lé by. Analýza hlavních komponent BDI prokázala existenci 3 faktor vysv tlujících varianci v souboru z 41,3%. Faktory byly pojmenovány Negativní pocity v i sob , Psychický diskomfort a Somatické p íznaky....
|
|
|
Analýza rozdílů osobnostní psychopatologie podle MCMI-III u mužů léčených pro závislost na alkoholu a jiných nealkoholových drogách
Habermannová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Břicháček, Václav (oponent) ; Srnec, Jan (oponent)
Cíle: Analýza rozdílů osobnostní psychopatologie u mužů léčených pro závislost na alkoholu a jiných nealkoholových drogách. Analýza rozdílů v profilech alkoholiků a toxikomanů a srovnání profilů závislých v naší studii s profily závislých podle T. Millona. Mapování rozdílů v sebeposuzování závažnosti symptomů a problémů u závislých. Soubor: 63 mužů, léčených pro závislost v PL Bohnice v Praze (v období květen 2004 - říjen 2005), z toho 32 osob závislých na alkoholu a 31 osob závislých na nealkoholových drogách (pervitin, heroin, marihuana). Jedná se o osoby v 3. - 12. týdnu léčby. Průměrný věk závislých na alkoholu je 42,2 let a závislých na drogách 25,3 let. Metody: 1. Vstupní vyšetření - forma strukturovaného rozhovoru (základ tvoří dotazník Europ_ASI, přeložili L. Kubička a L. Csémy); 2. MCMI-III - Millonův víceosý klinický dotazník III (přeložil M. Preiss); 3. SYMPRO (sebeposuzovací dotazník a škála pro alkoholiky, autor: L. Kubička; používáme pod názvem SYMPRO-M/ALK) - na jeho základě byla sestavena verze pro toxikomany SYMPRO-M/DR. Výsledky: Podle MCMI-III existují statisticky významné rozdíly u škál: 5 Narcistický (vyšší hodnoty u toxikomanů), 6A Antisociální (vyšší hodnoty u toxikomanů), 6B Sadistický (vyšší hodnoty u toxikomanů), 7 Kompulzivní (vyšší hodnoty u alkoholiků), B Alkoholová závislost...
|
|
|
Komunitní terapie poruch osobnosti
Ernest, Radoslav ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Šípek, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná práce si klade za cíl představit terapeutické komunity pro poruchy osobnosti. Ačkoli se u nás jedná o nový model terapie závažné osobnostní psychopatologie, jeho hlavní principy byly formulovány již před šedesáti lety anglickým psychiatrem Maxwellem Jonesem a od té doby jsou rozvíjeny v desítkách terapeutických komunit po celém světě. V první části jsou shrnuty současné poznatky o poruchách osobnosti jako takových. Důraz je přitom kladen na nastínění různých psychologických teorií poruch osobnosti, jejichž poznatky se nejčastěji uplatňují v terapeutické praxi. Je konstatováno, že tyto přístupy si vzájemně neodporují a nepopírají se a je proto užitečné chápat jejich přínos komplementárně. Dále jsou vyzdvihnuty některé specifické problémy spojené s psychoterapií poruch osobnosti a jejím empirickým výzkumem. Konceptu terapeutické komunity je věnována pozornost v další části práce. Jsou prezentovány jeho základní charakteristiky, které jej v mnohém odlišují od tradičního medicínského modelu: v demokratických terapeutických komunitách se klienti a odborní pracovníci spolupodílejí na vedení komunity, je kladen důraz na aktivní podíl klientů na terapii vlastní i druhých a na přijetí zodpovědnosti za svá rozhodnutí. V dalším textu jsou představeny důležité psychické procesy a změny, které jsou tímto...
|
|
|
Analýza rozdílů osobnostní psychopatologie podle MCMI-III u mužů léčených pro závislost na alkoholu a jiných nealkoholových drogách
Habermannová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Břicháček, Václav (oponent) ; Srnec, Jan (oponent)
Cíle: Analýza rozdílů osobnostní psychopatologie u mužů léčených pro závislost na alkoholu a jiných nealkoholových drogách. Analýza rozdílů v profilech alkoholiků a toxikomanů a srovnání profilů závislých v naší studii s profily závislých podle T. Millona. Mapování rozdílů v sebeposuzování závažnosti symptomů a problémů u závislých. Soubor: 63 mužů, léčených pro závislost v PL Bohnice v Praze (v období květen 2004 - říjen 2005), z toho 32 osob závislých na alkoholu a 31 osob závislých na nealkoholových drogách (pervitin, heroin, marihuana). Jedná se o osoby v 3. - 12. týdnu léčby. Průměrný věk závislých na alkoholu je 42,2 let a závislých na drogách 25,3 let. Metody: 1. Vstupní vyšetření - forma strukturovaného rozhovoru (základ tvoří dotazník Europ_ASI, přeložili L. Kubička a L. Csémy); 2. MCMI-III - Millonův víceosý klinický dotazník III (přeložil M. Preiss); 3. SYMPRO (sebeposuzovací dotazník a škála pro alkoholiky, autor: L. Kubička; používáme pod názvem SYMPRO-M/ALK) - na jeho základě byla sestavena verze pro toxikomany SYMPRO-M/DR. Výsledky: Podle MCMI-III existují statisticky významné rozdíly u škál: 5 Narcistický (vyšší hodnoty u toxikomanů), 6A Antisociální (vyšší hodnoty u toxikomanů), 6B Sadistický (vyšší hodnoty u toxikomanů), 7 Kompulzivní (vyšší hodnoty u alkoholiků), B Alkoholová závislost...
|
|
|
Zkrácená verze Wechslerovy paměťové škály-III., představení testu a předběžné normy pro 20-39 let
Jenčová, Adéla ; Kulišťák, Petr (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rigorózní práce pojednává o zkrácené verzi třetího vydání Wechslerovy paměťové škály (v originále Wechsler Memory Scale-III Abbreviated, WMS-IIIa). WMS-IIIa je test určený k orientačnímu vyšetření paměti. Test obsahuje míry vizuální a verbální paměti, bezprostředního a oddáleného vybavení. Teoretická část rigorózní práce je pokusem o vytvoření české verze manuálu k testu. Shrnuje poznatky o jeho vzniku, struktuře, účelu, způsobu administrace, systému skórování a možnostech interpretace výsledků. Navíc je jsou zařazeny kapitoly shrnující současné poznatky o paměti a možnostech jejího vyšetření psychologickými prostředky. Empirickou částí je výzkum, jehož hlavním cílem je získání českých norem subtestů a indexů testu na reprezentativním vzorku neklinické populace ve věku 20-39 let. Statisticky analyzována byla data od skupiny 154 dobrovolníků. Demografické charakteristiky výběrového souboru byly porovnány s charakteristikami české populace ve věku 20-39 let, jak byla popsána Českým statistickým úřadem.
|
|
|
Alexithymie u pacientů s chronickými bolestmi bederní páteře
Mrlinová, Lenka ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
Alexithymie je narušenou regulací emocí: jedná se o neschopnost identifikovat a verbalizovat vlastní pocity a emoce. Projevuje se nedostatečnou kapacitou adaptovat se v náročných, emocionálních a vztahových situacích, je proto považována za důležitý faktor vzniku psychosomatických nemocí. První část této práce vysvětluje pojem alexithymie z hlediska psychosomatické tradice a podává přehled diagnostických metod. Také probírá důležité otázky ve vztahu k vyšetřování v prostředí potřeb medicínské praxe. Empirická část experimentálně ověřuje dvě metody měření alexithymie: dotazník TAS-20 a index alexithymie Rorschachova testu. Srovnává míru alexithymie u pacientů s chronickými bolestmi bederní páteře s běžnou populací. Výsledky prokazují spíše nízkou míru alexithymie u skupiny pacientů. V souladu s hlavními cíli této práce: v rámci přiblížení problematiky chronických bolestí bederní páteře a diagnostiky alexithymie, hraje odlišení těch méně psychosomatických od těch více alexithymických hlavní úlohu. Zejména pak pro volbu optimálního psychoterapeutického přístupu.
|
|
|
Efekt tréninku paměti u starších osob
Štěpánková, Hana ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Šípek, Jiří (vedoucí práce)
Tato rigorózní práce pojednává o tréninku paměti v období stáří. Propojuje tedy témata stárnutí a kognitivních funkcí. Teoretická část se zabývá aktuálními poznatky a výsledky studií, především pokud jde o zdravou populaci, tj. bez kognitivní poruchy. Praktickou částí je výzkum ověřující efekt kurzu trénování paměti u kognitivně zdravých seniorů, což je populární název pro intervenční programy zaměřené na nácvik kognitivních funkcí a aktivizaci seniorů.
|
|
|
Suicidalita a její vývoj u české populace (epidemiologie suicidálního chování)
Bláha, Pavel ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce "Suicidalita a její vývoj u české populace (epidemiologie suicidálního chování)" pojednává o psychologických aspektech suicidality a suicidálního chování. Teoretická část diplomové práce shrnuje poznatky o suicidalitě, vymezuje základní pojmy, filozofická a psychologická východiska a epidemiologii suicidálního chování. Dále popisuje formy, způsoby, motivaci a proces suicidálního chování. Uvádí rizikové faktory a možnosti diagnostiky a terapeutických přístupů k suicidálnímu chování. Závěr teoretické části je vyčleněn prevenci suicidálního chování. Empirická část diplomové práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry suicidálního rizika zjištěné pomocí dotazníku FBS s Rotterovou škálou I-E a Freiburským osobnostním dotazníkem. Výběrový soubor činil 100 studentů z posledních ročníků gymnázií v Praze a v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost zvýšeného rizika suicidálního chování s ženským pohlavím, se špatnými vztahy v rodině, s Rotterovou škálou I-E a některými dimenzemi Freiburského osobnostního dotazníku.
|
|
|
Kvalita života vztažená ke zdravotnímu stavu u osob se závažným duševním onemocněním
Pěčová, Jana ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na stále aktuální téma kvalita života ve vztahu ke zdraví a to u osob, které trpí závažným duševním onemocněním. Práce je členěna obvyklým způsobem na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu kvalita života (QoL) a pojmu kvalita života ve vztahu ke zdraví( HRQoL) a také jejich teoretickými a historickými kontexty. Jsou v ní popsány realizované výzkumy kvality života u osob se závažným duševním onemocněním. Většina těchto zahraničních výzkumů ukazuje, že kvalita života závažně duševně nemocných je horší než u obecné populace a také než u většiny somaticky nemocných a to především v sociální oblasti. Objasněn je pojem závažné duševní onemocnění (SMI) a jsou popsány společné charakteristiky osob se závažným duševním onemocněním včetně vlivu onemocnění na rodinné příslušníky nemocných. Není opomenuta ani problematika péče a pomoci závažně duševně nemocným. Praktická část nás seznamuje s výzkumem kvality života závažně duševně nemocných, realizovanou v denním stacionáři Kliniky ESET. Jako nástroje měření byly použity dotazník kvality života WHOQOL-BREF a dotazník zdravotního stavu HoNOS. Ke zjištění demografických údajů byl vytvořen formulář. Výzkumný vzorek tvořilo 31 pacientů (z toho 16 žen) denního stacionáře přijatých k léčbě od 2. 5. 2007 do 31. 5....
|
host ::
RSS.