|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků zdravotnické záchranné služby
Koudela, Ondřej ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Autor práce nejprve uvádí čtenáře do problematiky záchranářství - poskytuje z vlastní zkušenosti i s pomocí odborné literatury základní náhled do problematiky přednemocniční neodkladné péče (PNP). Seznamuje s některými pojmy a základními charakteristikami, které jsou dále zmiňovány v praktické části práce. Současně seznamuje podrobně s jevem známým jako "syndrom vyhoření" (v zahraničí spíše pod pojmem "burn-out"). Na tuto teoretickou část práce navazuje autorem provedený kvantitativní výzkum, který spojuje dvě výše zmíněná témata. Jednak zkoumá na malém vzorku samotný výskyt syndromu vyhoření u pracovníků záchranných služeb v ČR, jednak zkoumá vybrané předpokládané prediktory tohoto jevu v mezích daného prostředí. Výzkumná část práce se dále věnuje také regionálním rozdílům mezi záchrannými službami v ČR, což tematicky navazuje na zkoumání výskytu syndromu vyhoření. Kromě teoretického seznámení s problematikou PNP a se syndromem vyhoření, najde zde čtenář také zajímavé poznatky o tom, do jaké míry je obec záchranářů postižena syndromem vyhoření, čím jsou záchranáři nejvíce frustrováni, jak to souvisí s náplní jejich práce a s regionem, ve kterém pracují. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
HIV/AIDS - Překážka rozvoje Afriky. Politické aspekty epidemie
Lindner, Tomáš ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Pandemie HIV/AIDS není čistě lékařským tématem, ale otázkou pro historiky, antropology, sociology, ekonomy a politology. Imperativem boje s AIDS se stal multisektorální přístup, kdy se epidemie dostala do agendy všech ministerstev i lokálních správních jednotek. Tento posun v praktické politice zrcadlí i změna v bádání o AIDS, které v současnosti vyžaduje multidisciplinární analýzu. Při hledání odpovědí na základní otázky diplomové práce jsem se proto pokusil využít poznatků různých oborů. 1. Proč Afrika? HIV/AIDS v subsaharské Africe jsem charakterizoval jako "epidemii chudoby a nezdařené modernizace". Inspirovaly mě k tomu historický výzkum moru a tuberkulózy a definice sociologa Reimera Gronemeyera. Chudoba a ekonomická krize v Africe bezpochyby přispěly k rychlému šíření HIV/AIDS. Špatné zdravotnické služby, rozšířené pohlavní nemoci, nedostatečná výživa a nekvalitní vzdělání jsou vše fenomény chudoby, kterých virus HIV využívá. Sama chudoba ovšem nedokáže vysvětlit, proč se epidemie objevila zrovna v posledních třiceti letech a proč nejničivěji zasáhla nejbohatší kout Afriky a především její hospodářský zázrak, Botswanu. Na své smrtelné pouti HIV/AIDS využívá modernizace ekonomik i každodenního života, kterou do Afriky přinesli Evropané: obrovské migrace za prací, dopravní infrastruktury, rozvratu...
|
|
|
ENERGETICKÁ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE
Pazderníková, Kamila ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Je velmi důležité pátrat po tom, co dalo popud ke vzniku společné energetické politiky (SEP). Primární energetický sektor zahrnuje několik hlavních průmyslových oblastí - uhelný sektor, zemní plyn, jaderná energetika a ropa. Tato odvětví jsou zdrojem zaměstnanosti značného počtu obyvatel a celkově vytváří podstatný hospodářský výstupní produkt (output) pro efektivní fungování napříč ekonomikami. Zejména jsou však sektorem, na kterém je EU čím dál závislejší ve smyslu vnějších zdrojů dodávek energie. V období po ropné krizi v 70. letech 20. století začala vznikat nová průmyslová odvětví zaměřená na výrobu zboží a služeb snižujících tepelnou spotřebu průmyslu a domácností a odvětví zásobující trh energetickými produkty z alternativních zdrojů, jakými jsou například sluneční či slapová energie (energie přílivů a odlivů). Každé z těchto odvětví má specifický charakter, potýká se se specifickými obtížemi a také souvisí se sekundárními odvětvími energetiky: výroba energie a její distribuce, rafinace ropy a distribuce ropných produktů, jímání a distribuce plynu atd. Tato různá odvětví mají odlišnou tržní strukturu počínaje oligopoly a konče státními monopoly. Někteří dodavatelé jsou malé soukromé firmy a jiní zase nadnárodní korporace. Jsou rovněž subjektem vládní politiky, která často podléhá protichůdným domácím...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Uplatnění absolventů středních škol na českém trhu práce
Portová, Lucie ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na kritické zhodnocení problematiky postavení absolventů středních škol na českém trhu práce. Postavení absolventů středních škol na českém trhu práce je v současné době stále velmi aktuálním tématem, jímž se zabývá mnoho institucí spojených s trhem práce, ale také se sférou vzdělávání. Práce je orientována především na zhodnocení některých oblastí, které se uplatnění absolventů středních škol na trhu práce bezprostředně dotýkají. Těmito oblastmi jsou především problematika potřeb, problémů a očekávání budoucích absolventů středních škol, tedy studentů středních škol, kteří ještě nedokončili školní docházku, ale chystají se na vstup na trh práce. Dále se práce zaměřila na zásadní problémy, očekávání a požadavky absolventů škol, kteří jsou vedeni v evidenci úřadů práce, školní docházku již tedy ukončili, ovšem dosud nenašli odpovídající zaměstnání a jsou tedy nezaměstnaní. Další zkoumanou oblastí je prezentování a kritické zhodnocení spolupráce vzdělávací sféry se sférou práce, na její současnou situaci a možný rozvoj, rozbor potřeb zaměstnavatelů, kritérií výběru zaměstnanců z řad absolventů škol, kteří nedisponují praktickými zkušenostmi. Jako prostředek pro možnost řešení problematiky nezaměstnanosti absolventů a jejich přípravy na uplatnění na trhu práce byly pak prezentovány...
|
|
|
Společenství lusofonních zemí: ideál a realita
Němec, Jan ; NÁHRADNÍ, VEDOUCÍ (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Společenství lusofonních zemí završí v roce 2006 desátý rok své formální existence. Za tu dobu dokázalo uskutečnit celou řadu společných projektů a způsobit i podobně dlouhou sérii zklamaných nadějí. Společenství lusofonních zemí se však již od svého počátku vyznačuje některými specifickými rysy, které mohou působit jako pozitivní i negativní faktory jeho fungování. I na ně je třeba brát ohled při hodnocení dosavadních výsledků CPLP. Mezi tyto specifika patří například skutečnost, že CPLP vznikla až dvacet let po rozpadu portugalské koloniální říše. Tento časový odstup na jedné stane sice díky generačnímu odstupu od doby koloniálních válek, které poznamenaly poslední fázy portugalského působení v Africe, umožnil minimalizaci podezření z neokoloniálních úmyslů navrhovatelů institucionalizace lusofonního společenství a vytvořil podmínky pro absolutní dobrovolnost vstupu do organizace, na straně druhé však přirozeně omezil možnosti působení CPLP především v důsledku již existujícího členství jednotlivých států v jiných mezinárodních organizací (EU, MERCOSUL, SADC, ECOWAS), jejichž cíle v některých případech kolidují s představami tvůrců iniciativ Společenství lusofonních zemí - viz např. snahu o usnadnění pohybu osob v rámci CPLP a závazky Portugalska v oblasti volného pohybu osob vyplývající z členství země v...
|
host ::
RSS.