|
|
Mikroreologie v koloidních systémech
Hradecká, Lucie ; Burgert, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na zhodnocení vlivu povrchových vlastností částic na výsledky mikroreogických měření roztoků biopolymerů. Hyaluronan byl zvolen jako záporně nabitý polymer, chitosan jako kladně nabitý polymer a jako modelový homogenní systém byl použit glycerol a jeho roztoky o různých koncentracích. Z pasivních mikroreologických metod byly vybrány metody dynamického rozptylu světla (dynamic light scattering) a jednočásticové mikroreologie (video particle tracking). Jako sondy pro tyto metody byly použity částice s různě modifikovaným povrchem (neutrální, s kladným povrchovým nábojem a se záporným povrchovým nábojem). Výsledky mikroreologických metod pak byly porovnány s klasickou reologií a v případě glycerolu i s tabelovanými hodnotami.
|
|
|
Vliv biomolekul na optické vlastnosti deponovaných kvantových teček
Roček, Vojtěch ; Mravec, Filip (oponent) ; Drbohlavová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na výrobu kvantových teček oxidu titaničitého za pomoci nanoporézní masky z oxidu hlinitého a modifikaci jejich povrchu za účelem zvýšení jejich kvantového výtěžku. Práce je rozdělena do 6 základních kapitol, v nichž je provedena literární rešerše procesu výroby kvantových teček, metod analýzy a úpravy jejich povrchu a možnosti využití těchto kvantových teček v praxi. Tyto teoretické poznatky jsou poté prakticky využity při výrobě kvantových teček, analýze a modifikaci jejich povrchu, jež má za cíl zvýšení jejich kvantového výtěžku. Vyrobeny byly kvantové tečky oxidu titaničitého, na než bylo deponováno zlato a navázán glutation.Získané výsledky jsou prezentovány a diskutovány v závěru práce.
|
|
|
Pokročilé membránové systémy
Gjevik, Alžběta ; Márová, Ivana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou modelové buněčné membrány na mikrofluidním zařízení. Shrnuje postupy přípravy mikrofluidních zařízení, mechanismy tvorby fosfolipidové dvojvrstvy, faktory ovlivňující tvorbu modelové membrány a metody charakterizace těchto systémů. Zaměřuje se především na volně zavěšené planární lipidové dvojvrstvy, které jsou nejlépe přístupné různým metodám charakterizace a současně vykazují dobrou stabilitu a variabilitu. Úkolem této práce je navrhnout a připravit mikrofluidní čip, na kterém je možno připravit planární lipidovou dvojvrstvu. Představuje proto mikrofluidní zařízení připravené měkkou litografií PDMS uzpůsobené k tvorbě modelové membrány samouspořádáním fosfolipidů na rozhraní vodné a organické fáze vytvořeném díky architektuře mikrofluidního zařízení. Tvorba modelové membrány byla vizualizovaná optickou mikroskopií a zobrazováním dob života (FLIM).
|
|
|
Časově rozlišená fluorescence ve výzkumu koloidních systémů
Černá, Ladislava ; Ouzzane, Imad (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení základních spektrálních charakteristik jako maximum fluorescence a doba života u fluorescenčních sond prodanu [6-propionyl-2-(dimethylamino)naftalen] a perylenu pomocí ustálené a časově rozlišené fluorescenční spektroskopie. Časově rozlišená měření byla realizována prostřednictvím metody TCSPC (time-correlated single photon counting). Charakteristiky prodanu byly zjištěny ve vodě, acetonu, n-heptanu a jejich směsích, tak aby vznikla polaritní škála prostředí. Dále byly obě zmíněné sondy zkoumány v systémech vodných roztoků kyseliny hyaluronové o molekulové hmotnosti 300 kDa a o koncentraci 10 mg•l-1 spolu s kationaktivním tenzidem CTAB (cetyltrimethylamonium bromid) v rozsahu koncentrací od 0,01 po 0,20 mmol•l-1 (před CMC). Cílem bylo potvrdit dosažení a rozsah kritické agregační koncentrace tenzidu (CAC), zjistit základní spektrální charakteristiky zmíněných sond v tomto koncentračním rozsahu a ověřit stabilitu tohoto systému v přítomnosti NaCl o koncentraci 0,15 mol•l-1. Metodou TCSPC byla dále získána časově rozlišená emisní spektra prodanu pro systém kyseliny hyaluronové a CTAB při jedné koncentraci CTAB v rozmezí CAC a to jak bez soli, tak se solí o koncentraci 0,15 mol•l-1. Získaná časově rozlišená spektra korelovala s výsledky měření koncentračního rozsahu CAC tenzidu. Po přidání soli se systém CAC prokázal jako nestabilní.
|
|
|
Využití fluorescenčních technik ve studiu depozice aerosolů
Lippay, Josef ; Jedelský, Jan (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pro využití fluorescenční spektroskopie jako metody detekce aerosolových částic v modelu plic, bylo navrženo několik experimentů. Jedním z experimentů bylo použití luminiscenčních vlastností DEHS (bis(2-ethylhexyl)dekandioát), pro výpočet depozice aerosolu. Výstupem tohoto experimentu bylo potvrzení existence klastrů způsobujících luminiscenci DEHS. Tato luminiscence však není dostatečně závislá na koncentraci a není tedy vhodná pro výpočty depozic aerosolu. Další navrženým experimentem bylo použití DEHS-fluoresceinových částic generovaných pomocí kondenzačního generátoru monodisperzního aerosolu (CMAG), kde pro extrakci fluoresceinu byl nahrazen isopropylalkohol za vodu. Tímto bylo dosaženo odstranění negativního vlivu DEHS, vlivem jeho hydrofobního chování, čímž došlo k zpřesnění výsledků depozic. Jako poslední navržený experiment byla generace částic fluoresceinu sodného pomocí práškového rozprašovače (SSPD). Depozice tímto způsobem vyústila v nižší depoziční účinnost způsobenou polydisperzitou částic. Výsledky pak poskytly i obrazový záznam o ohniscích depozice. Výsledky práce jsou poznatky o využití fluorescenční spektroskopie pro studii depozice aerosolu a možnostech generace fluorescenčních částic. Získané poznatky slouží k rozšíření současných znalostí o možnostech detekce aerosolu v modelu plic a mohou sloužit pro validaci numerických simulací.
|
|
|
Fluorescenční sondy ve výzkumu domén asociativních koloidů
Mischingerová, Monika ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem samotná koncentrace fluorescenční sondy (pyrenu) ovlivňuje kritickou micelární koncentraci příslušného tenzidu. V této práci byly použity všechny druhy tenzidů (anionaktivní, kationaktivní a neionogenní). Zástupcem anionaktivního tenzidu byl dodecylsulfát sodný (SDS) a dodecylbenzensulfát sodný (SDBS). Jako kationakivní tenzid byl zvolen cetyltrimetylamonium bromid (CTAB) a jako neionogenní polyoxyethylen(9,5)oktylfenol (TRITON X–100). Kritická micelární koncentrace těchto tenzidů byla proměřena s pyrenem o třech koncentračních řádech. Veškerá data získaná fluorescenční spektroskopií byla prokládána klesající Boltzmannovou sigmoidní křivkou, ze které byla určena hodnota kritické micelární koncentrace. Bylo zjištěno, že v případě anionaktivních tenzidů existuje jistá závislost mezi kritickou micelární koncentrací tenzidu a koncentrací fluorescenční sondy. Se zvyšující se koncentrací sondy se zvyšovala také hodnota kritické micelární koncentrace, a to v obou případech (SDS, SDBS). U ostatních tenzidů (kationaktivní a neionogenní) nebyla pozorována žádná změna hodnoty kritické micelární koncentrace v závislosti na koncentraci pyrenu.
|
|
|
Fluorescenční sondy pro studium vlastností hydrogelových systémů
Máčala, Jakub ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi použití vybraných fluorescenčních sond ke studiu vlastností hydrogelových systémů. Vybranými fluorescenčními sondami byly Prodan pro studium polarity, HPTS pro studium pH prostředí a komplex platiny [2,6-Bis(2-pyridyl)fenyl-C,N,N]chloroplatina kvůli svým unikátním fluorescenčním vlastnostem a potenciálu například pro měření přenosu energie v hydrogelových systémech. Spektrální vlastnosti fluoroforů byly nejprve definovány ve vybraném souboru rozpouštědel o různé polaritě pomocí metody stacionární fluorescenční spektroskopie. Vlastnosti sondy HPTS byly rovněž zkoumány v pufrech o různém pH. Následně byly připraveny hydrogely na bázi hyaluronan-septonex a na bázi dextran-SDS s inkorporovaným fluorescenčními sondami. Měření stacionární fluorescence fluoroforů z prostředí hydrogelů probíhalo pomocí optických vláken fluorimetru. Bylo zjištěno, že sondy Prodan a HPTS se zdají býti vhodným prostředkem ke studiu polarity a pH hydrogelů a pravděpodobně budou moci být použity pro studium hydrogelů i dalšími technikami, jako je fluorescenční mikroskopie, zatímco komplex platiny je kvůli nízké intenzitě fluorescence a možnému zhášení polárním vodným prostředím nejspíše dále nepoužitelným pro další měření.
|
|
|
Fázová separace ve zředěných roztocích polymerů a tenzidů
Klementová, Tereza ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje podmínkám fázové separace za nízkých koncentrací v systému polyelektrolytu (hyaluronanu sodného) a kationaktivního tenzidu cetyltrimethylamonium bromidu. Separovaná fáze byla studována pomocí fluorescenčního měření, s použitím Nilské červeně jako fluorescenční sondy a byly také stanoveny reologické vlastnosti provedením frekvenčních a tokových testů. Dále bylo sledováno chování vzniklého mikrogelu v prostředí NaCl.
|
|
|
Hydrogely na bázi mikroemulzí a polyelektrolytů
Růžičková, Kristýna ; Kalina, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací fázově separovaných hydrogelů na bázi mikroemulzí za použití nízkomolekulárního a vysokomolekulárního hyaluronanu. Mikroemulze byly připraveny z řepkového, slunečnicového, citronového a tea tree oleje. Ke zkoumání vlivu mikroemulzí na chování a vlastnosti hydrogelů bylo použito hydrofobní barvivo olejová červeň O, které simuluje hydrofobní léčivo. Stěžejní částí práce je studium uvolňování barviva z hydrogelů metodou UV-VIS spektrofotometrie. Množství uvolněného barviva bylo měřeno po 24, 48 a 72 hodinách. Na základě naměřených dat lze stanovit, že hydrogely z nízkomolekulárního hyaluronanu uvolňují více barviva než hydrogely z hyaluronanu vysokomolekulárního. Po 72 hodinách uvolnil hydrogel z mikroemulze s tea tree olejem a hydrogel z mikroemulze s citronovým olejem více barviva než hydrogel bez mikroemulze. Oba zmíněné hydrogely navíc vykazují vyšší tuhost, což je přínosem pro aplikační využití ve farmacii či kosmetice. Obsah slunečnicového a řepkového oleje v hydrogelu projevoval spíše negativní vliv na chování hydrogelů.
|
|
|
Studium UV světlem generovaných fluorescenčních komplexů zinku pomocí fluorescenční spektroskopie
Havlíková, Martina ; Vaculovičová, Markéta (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem UV světlem generovaných fluorescenčních komplexů zinku s kadmiem a organickými molekulami SAM, SAH, CYS, HCYS a GSSG, konkrétně při vlnové délce 375 nm. Dále je cílem práce prekurzory spektrálně a temporálně charakterizovat před a po ozáření v transiluminátoru při vlnové délce 250 nm. Studium geneze fluorescenčních komplexů bylo provedeno pomocí metody FLIM. Díky této metodě bylo zjištěno, že ke tvorbě zmiňovaných komplexů dochází jen u prekurzorů Zn:SAH, Zn:GSSG a Zn:Cd, a že na tuto tvorbu má značný vliv způsob přípravy. Spektrální charakteristika byla provedena na fluorimetru, kde byl očekáván nárust intenzity fluorescence u ozářeného roztoku s prekurzory. Jednalo se o zakalené roztoky, kde byla pozorována sedimentace částic, se kterou docházelo ke změně intenzity fluorescence. U vzorku Zn:SAM a Zn:CYS docházelo se sedimentací ke zvýšení intenzity, naopak u Zn:SAH a Zn:HCYS docházelo k jejímu snížení. Roztok s prekurzory Zn:Cd byl čirý, a tak nedocházelo k žádné změně intenzit. Zn:Cd vykazoval nejlepší spektrální vlastnosti, naopak nejhůře se jevil vzorek se Zn:SAM, jehož excitační a emisní maxima se nacházejí velmi blízko sebe. Vzorek s prekurzory Zn:CYS a Zn:HCYS vykazoval téměř stejné výsledky spekter a příslušných maxim. Na základě charakteristiky dle dob života metodou TCSPC se nejlépe choval vzorek se Zn:CYS, Zn:HCYS a Zn:GSSG, které vykazovaly 3 doby života. U vzorku se SAM a SAH nebylo možné jednoznačně určit doby života. Zn:Cd vykazoval 4 doby života.
|
host ::
RSS.