Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Profesní vzdělávání farmaceutických asistentů v České republice
Krupková, Alena ; Kotlářová, Jana (vedoucí práce) ; Černá, Ladislava (oponent)
PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ FARMACEUTICKÝCH ASISTENTŮ V ČESKÉ REPUBLICE Autor: Alena Krupková Školitel diplomové práce: RNDr. Jana Kotlářová Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Česká Republika ÚVOD: Záměrem práce je zmapovat profesní přípravu farmaceutických asistentů v České republice před nástupem do zaměstnání i po něm. CÍL: Zjistit jak podmínky pregraduálního a postgraduálního vzdělávání vnímají sami farmaceutičtí asistenti. Jaké v těchto otázkách vidí pozitiva a negativa. Po vyhodnocení získaných informací navrhnout možné cesty pro odstranění nedostatků a zlepšení stávajícího systému vzdělávání. METODIKA: Použitou metodou je dotazníkový průzkum mínění respondentů tj. farmaceutických asistentů. Dotazování proběhlo papírovou i elektronickou formou v období listopad 2010 až říjen 2011. Data byla získána ze 140 dotazníků. Ty tvořily hlavní databázi. Programem použitým pro zpracování a vyhodnocení dat je Microsoft Excel. VÝSLEDKY: Nejdůležitějšími předměty ve výuce na VOŠ jsou pro 67,1% farmaceutických asistentů farmakologie, 51,4% psychologie a komunikace, 42,1% cizí jazyk a pro 40,0% lékárenství. Jako nejoblíbenější formy plnění vzdělávání v kreditním systému 92,0 % respondentů uvedlo pasivní účast na vzdělávacích akcích a 35,7%...
Časově rozlišená fluorescence ve výzkumu kapalných a kondenzovaných systémů na bázi biopolymer-tenzid.
Černá, Ladislava ; Žitňan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlastností hydrogelu, který vzniká na základě elektrostatické i hydrofóbní interakce mezi hyaluronanovým řetězcem a micelami kationtového tenzidu. Byl použit nativní hyaluronan sodný o molekulové hmotnosti 750–1 000 kDa, kationtovým tenzidem byl CTAB (cetyltrimethylammonium bromid). Tento hydrogel byl posuzován z hlediska použitelnosti jako materiál pro vytvoření nosiče léčiv. Hydrogely byly vytvářeny smícháním 200mM roztoku CTAB s 0,5% roztokem hyaluronanu, kdy rozpouštědlem obou těchto roztoků byl vodný roztok NaCl o koncentraci 0,15 M, který měl simulovat prostředí fyziologického roztoku. Pro zkoumání hydrogelu byly použity techniky ustálené fluorescence a časově rozlišené fluorescence, konkrétně bylo použito časově rozlišených emisních spekter (TRES) a dekonvoluce emisního spektra celého vzorku pomocí parametrů poklesů intenzity fluorescence při daných vlnových délkách. Zvolené systémy byly zkoumány pomocí fluorescenčních sond prodanu, laurdanu a rhodaminu 6G. První dvě sondy se v gelu nacházely ve třech různých mikroprostředích v rámci micel a nebyly lokalizované ve vodném prostředí. Rhodamin 6G poukázal na výrazné zredukování vodného prostředí v hydrogelu oproti čistě micelárnímu systému a na výrazné obsazení povrchu micel řetězci hyaluronanu. Nebyly zjištěny žádné interakce sond s hyaluronanovým řetězcem. Čerstvě vytvořený hydrogel vykázal téměř stejné výsledky jako hydrogel po týdnu zrání pod svým supernatantem.
Časově rozlišená fluorescence ve výzkumu koloidních systémů
Černá, Ladislava ; Ouzzane, Imad (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení základních spektrálních charakteristik jako maximum fluorescence a doba života u fluorescenčních sond prodanu [6-propionyl-2-(dimethylamino)naftalen] a perylenu pomocí ustálené a časově rozlišené fluorescenční spektroskopie. Časově rozlišená měření byla realizována prostřednictvím metody TCSPC (time-correlated single photon counting). Charakteristiky prodanu byly zjištěny ve vodě, acetonu, n-heptanu a jejich směsích, tak aby vznikla polaritní škála prostředí. Dále byly obě zmíněné sondy zkoumány v systémech vodných roztoků kyseliny hyaluronové o molekulové hmotnosti 300 kDa a o koncentraci 10 mg•l-1 spolu s kationaktivním tenzidem CTAB (cetyltrimethylamonium bromid) v rozsahu koncentrací od 0,01 po 0,20 mmol•l-1 (před CMC). Cílem bylo potvrdit dosažení a rozsah kritické agregační koncentrace tenzidu (CAC), zjistit základní spektrální charakteristiky zmíněných sond v tomto koncentračním rozsahu a ověřit stabilitu tohoto systému v přítomnosti NaCl o koncentraci 0,15 mol•l-1. Metodou TCSPC byla dále získána časově rozlišená emisní spektra prodanu pro systém kyseliny hyaluronové a CTAB při jedné koncentraci CTAB v rozmezí CAC a to jak bez soli, tak se solí o koncentraci 0,15 mol•l-1. Získaná časově rozlišená spektra korelovala s výsledky měření koncentračního rozsahu CAC tenzidu. Po přidání soli se systém CAC prokázal jako nestabilní.

Viz též: podobná jména autorů
29 ČERNÁ, Lenka
48 ČERNÁ, Lucie
4 ČERNÁ, Ludmila
29 Černá, Lenka
1 Černá, Libuše
48 Černá, Lucie
4 Černá, Ludmila
1 Černá, Ľubica
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.