|
|
Česko-německá obchodní a průmyslová komora a její postavení v německém systému podpory vnějších ekonomických vztahů
Vaculík, Pavel ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
V Německu se historicky vyvinul tzv. třípilířový systém podpory vnějších ekonomických vztahů. Jednou ze základních institucí jsou zahraniční hospodářské komory, mezi které patří také Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Ta se za 20 let svého působení v České republice stala nejdůležitějším bilaterální hospodářskou komorou a přispěla k prohloubení česko-německé obchodní výměny. Instituce zapojené do systému podpory vnějších ekonomických vztahů se soustředí především na omezení překážek pro vývoz podnikatelů na zahraniční trhy. Tímto fenoménem jsou ovlivněny malé a střední podniky, které nedisponují dostatečnými personálními a finančními prostředky, jež jsou nutné pro vstup na cizí trh. Pomocí nabízených poradenských a analytických služeb cílí Česko-německá obchodní komora právě na menší podnikatele a snaží se jim usnadnit účast na česko-německé hospodářské výměně. Pomocí institucionální ekonomie a na základě pramenů a literatury tato práce definuje postavení Česko-německé obchodní a průmyslové komory v německém systému podpory vnějších ekonomických vztahů. Zároveň se snaží prokázat její zásadní roli v tomto systému za pomoci analýzy pravomocí, organizačního uspořádání a nabízených služeb jednotlivých aktérů zapojených do podpory vnějších ekonomických vztahů.
|
|
| |
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
| |
|
|
Německý odklon od jádra v roce 2011 a politické motivace CDU/CSU
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá německým odstupem od jádra v roce 2011 a politickými motivacemi CDU/CSU. Cílem práce je potvrdit nebo vyvrátit, že se ze strany CDU/CSU jednalo o takticky motivovaný čin s cílem zabránit vysokým voličským ztrátám v blížících se zemských volbách. Odklon od jádra není pro Německo ničím novým, odpor proti jaderné technologii má zde již silnou tradici a už za vlády rudo-zelené koalice po roce 1998 došlo k ujednání prvního německého odklonu od jádra. Pro CDU/CSU představovaly nicméně jaderné elektrárny vhodnou přechodnou technologii, než se bude moci Německo plně spolehnout na obnovitelné zdroje energií a patřili k čelním zastáncům jádra. Když se proto v roce 2009 dostali k moci, ujednali novelizaci atomového zákona a došlo k prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Jejich postoj byl neměnný až do jaderné havárie ve Fukušimě v březnu 2011, kdy došlo k zásadnímu obratu v jejich jaderné politice, a rozhodli se podpořit odklon od jádra. Oficiální odůvodnění vlády se jeví jako nedostatečné, neboť v žádné jiné zemi nedošlo k tak radikální reakci. Vláda vysvětlila svůj obrat tím, že si v důsledku havárie ve Fukušimě uvědomila reálnost rizik spojených s provozem jaderných elektráren. Považuji proto za vhodné, zabývat se analýzou politických motivací CDU/CSU pro druhý německý...
|
|
|
Implementation of Nord Stream construction - Stabilizing factor of German's Power Industry Sonderweg?
Kushnir, Leonid ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Stále se snižující zásoby nerostného bohatství a jejich další vývoj se stává předmětem diskuzí nejen v Evropské unii. Klíčové je sjednat si včas podmínky pro dovoz surovin. Smlouva podepsaná mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem o výstavbě plynovodu Nordstream, vedoucího z ruského Wyborgu přímo do německého Greifswaldu, roztříštila koncept energetické politiky Evropské unie, respektive evropské energetické bezpečnosti. Ačkoliv energetický koncept klade důraz na odpoutání se od většinových dodávek ruského plynu do Evropské unie, Německo se vydává vlastní cestou. V době, kdy poptávka po dodávkách plynu v Evropě stále vzrůstá, se každá země snaží těžit ze svého postavení vůči Rusku a zajistit pro sebe stabilní přísun zásob plynu. Německo díky dlouholeté úspěšné spolupráci s Ruskem získává možnost vyhnout se budoucím plynovým krizím, které by byly zapříčiněny tranzitními zeměmi. Přímé napojení plynovodu na ruské plynové zásoby zajistilo Německu nejen pokrytí vlastní spotřeby, ale i v případě nutnosti, respektive krize, by Německo bylo schopno pomoci i dalším sousedícím státům v rámci Evropské unie. Nejen evropský energetický koncept prochází změnami, ale i ruská strana musí reagovat na vzrůstající poptávku po plynu. Rozsáhlé výzkumné práce, hledání nových...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Postoj Spolkového ústavního soudu k programu přímých měnových transakcí (OMT program).
Trojanová, Justina ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce s názvem Postoj Spolkového ústavního soudu k programu přímých měnových transakcí (OMT program) se zabývá tématikou programu OMT a jeho souladu s primárním právem EU. Je to poprvé v historii, kdy německý ústavní soud předložil předběžnou otázku k Soudnímu dvoru EU, kde má být posouzeno jednání Evropské centrální banky. Program OMT byl oznámen roku 2012 jako program neomezeného nákupu státních dluhopisů těch států eurozóny, které se dostaly do finančních problémů a zažádaly o záchranný balíček. Program nebyl prozatím aplikován, ale již jeho samotná existence pomohla uklidnit evropské trhy a výnosy dluhopisů států, které se potýkaly s finančními problémy. Proti programu vystoupilo velké množství německých politiků i ekonomů s názorem, že program v zásadě vyžaduje, aby němečtí daňoví poplatníci platili účty za jiné země eurozóny. Také byl vysloven názor, že tímto programem překračuje Evropská centrální banka jednoznačně svůj mandát, kterým je udržení cenové stability. Práce obsahuje logicky uspořádané kapitoly, které zahrnují vznik eurozóny, řeckou dluhovou krizi, následné záchranné programy a samotný OMT program a jeho následný soudní přezkum. Závěrečná část se zaměřuje nejdříve na rozsudek Soudního dvora EU, ve kterém jsou stanoveny důležité podmínky pro možnou aplikaci programu v budoucnu,...
|
host ::
RSS.