|
|
Hamletova dialektika aneb Dánská filosofie existence
Marek, Jakub ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Tato diplomová práce se pokouší rekontruovat základní strukturu komplexu existence v díle S. Kierkegaarda. Perspektivou interpretace je fenomenologický přístup, primárním hlediskem je původní zkušenost nezadrženosti (fluxu) a klidu (kladu). Problém existence u Kierkegaarda je vztažen ke karteziánskému určení obecné, neindividuální existentia rozumové věci, aby tak byla předvedena priorita Kierkegaardova důrazu na jedince.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nástroje a lidské bytosti: Svoboda a limity univerzálního darwinismu
Houdek, Tomáš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Cílem práce je poukázat na možnosti svobody člověka ve vztahu k neodarwinistickému uchopení člověka, zejména pak ve vztahu k principu univerzálního darwinismu, který vytváří prostor pro představu "dvojí evoluce člověka" - evoluce genetické a evoluce memů (blízké biologickým a kulturním determinantám). Člověk je v těchto koncepcích představován jako "nástroj replikátorů". Práce však ukazuje svobodu jako nepopiratelnou dispozici člověka, která se může a nemusí u člověka projevovat. V souvislosti s dílem Kanta a Arendtové pak autor vymezuje svobodu jako pojem, jenž splývá s pojmem "lidství". To poskytuje možnost představit člověka jako bytost dvojí povahy: bytost "přirozenou", tedy determinovanou biologickými a kulturními vlivy, a bytost "lidskou", tedy svobodnou. Obě roviny (rovina "lidská" a rovina "přirozená") představují jisté trvale nedosažitelné hranice myšleného prostoru, v němž, a pouze v němž, se může pohybovat člověk jako lidská bytost. Slovní spojení "lidská přirozenost" tak dostává nový význam spojení dvou protikladů, které však odpovídají dvojímu založení člověka jako bytosti svobodné i determinované.
|
|
|
Problém svobody a tvořivosti u Nietzscheho
Kobylka, Vít ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl zejména znovu promýšlet problém svobody a tvořivosti v Nietzscheho díle na pozadí dvou stěžejních koncepcí, se kterými se setkáváme v Nietzscheho vrcholných a pozdních dílech, tedy myšlenky nadčlověka a věčného návratu téhož. V tomto ohledu práce navazuje zejména na interpretace Martina Heideggera. Práce nejprve zasazuje Nietzscheho myšlení svobody do filosoficko-historického kontextu a srovnává jej zejména s filosofií Barucha Spinozy. V další fázi dochází právě v návaznosti na práci Martina Heideggera a Ivana Dubského k odmítnutí zjednodušeného pojetí myšlenky věčného návratu jako strohého determinismu. Takto připraveni přistupujeme k analýze kontextů, ve kterých Nietzsche tvořivost pojednává, a odhalujeme Nietzscheho pojetí tvořivosti s jeho typickými nebezpečenstvími jako zásadní antropologické motivy a principy. V následující části práce identifikujeme některá naladění zpřístupňující zkušenost perspektivy věčného návratu a nadčlověka, což vyústí v možnost porozumět oběma myšlenkám v jejich vzájemné souvislosti. Tato souvislost však zůstává záhadnou a v poslední výkladové kapitole se pokoušíme s pomocí Kierkegaardova pojetí okamžiku obě koncepce myslet v jejich komplementaritě nejen v rámci pojmu tvořivosti, ale právě i okamžiku, jako svébytného aspektu lidské časovosti.
|
|
| |
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kinematická analýza odrazu ve skoku dalekém
Marek, Jakub ; Krátký, Petr (vedoucí práce) ; Vindušková, Jitka (oponent)
Název práce: Kinematická analýza odrazu ve skoku dalekém. Cíle práce: Podrobné vyhodnocení úhlových, časových a rychlostních charakteristik odrazové nohy v průběhu odrazu ve skoku dalekém. Srovnání daných charakteristik u jednotlivých skokanů a určení technických determinant na základě výsledků měření. Metoda: 2D kinematická analýza. Výsledky: Na základě 2D kinematické analýzy jsme vyhodnotili charakteristiky odrazu ve skoku dalekém a zjistili jsme relativní stabilitu těchto charakteristik v průběhu odrazu. Klíčová slova: atletika, skok daleký, odraz, kinematická analýza
|
host ::
RSS.